Dnes se zamyslíme nad tím, proč stát Izrael, sionistický podvod chazarské mafie, těch co nejsou a nikdy nebyli Judovi potomci, prosazují takzvané Noemovy zákony, tedy Smlouvu, kterou uzavřel JeHoVaH (Jehova) Bůh s Noemem a také na to, co je ve skutečnosti Celé Písmo a proč existují Bible, kde se nedodržuje biblický kánon.
Včera jsem dostal od jednoho čtenáře odkaz na stránky, které se těmi zákony zabývají. Odkaz je zde. Ti kdo je propagují a chtějí podle nich řídit svět jsou Satanovi ctitelé v horních patrech za oponou a jsou potomky Chama a odpadlé Judy. Kdo důsledně zkoumá první kapitoly knihy Genesis, ten zjistí, že před potopou platil Zákon, který obdrželi opětovně skrze Mojžíše tělesní Izraelité.
Kde jsou ta jasná vodítka? Abychom to pochopili, musíme nejprve prozkoumat a pochopit Zákon Mojžíšův, celý obětní systém. První vodítko je to, že vše se v zákoně očišťuje krví. Lepší oběť předložil Abel, který prolil krev beránka. I Mojžíšův zákon hovoří o obilných obětech, ale ty nesloužili k očištění, ale [pouze] jako díkůvzdání. To je ta Kainova oběť, kdy nehledal to nejlepší jako Abel.
Dalším vodítkem jsou útočištná města. Kain byl znalý toho, že za smrt bratra jej může kdokoliv z příbuzných kdykoliv smrtelně udeřit, aby se naplnilo oko za oko, zub za zub, smrt za smrt. Protože Kain byl pod přímým ovlivněním Satana, který Kaina ovládl jako ten hřích krčící se u vchodu do jeho mysli, jeho mysl, byla vražda Abela posouzena jako neúmyslné zabití, proto obdržel Kain znamení, které jej chránilo před mstitelem krve. Obětní systém lze vysledovat už před potopou na archeologických vykopávkách.
Sám Noe ihned poté, co vyšel se svou rodinou z archy, okamžitě předložil oběť za hřích a oběť díkůvzdání. Tím prokázal platnost tohoto Zákona. To, čemu říkáme desatero, platilo už před potopou. Tak jako i dnes, bylo ve velkém vše porušováno. Pan Jehošua, jako hlavní zprostředkovatel Nové smlouvy, odstranil přesně podle proroctví z Daniele 9. kapitoly obětní smlouvu. Tu naplnil 14. nisana na stauru a ukončil ji tím, že jeho krev stékala po kůlu, na který se stauros nasazoval, poté stékala prasklinou ve skále, na slitovnici, víko truhly smlouvy, tak jak to nalezl Ron Wyatt v lednu 1982 v Jeremiášově jeskyni, kde truhla spočívá až dodnes pod pahorkem jménem GOLGOTA, místě lebky.
Truhla bude vyzvednuta jako dokonalé svědectví ihned po vzkříšení olivovníků, kdy vybraná skupina ze 144 tisíc jí vyzvedne, na svědectví všem národům, aby nikdo už nemohl zpochybnit, koho nebeský Otec vyvolil. Proto všechny pokusy nežidů, kteří se o to pokusili, skončilo nezdarem a smrtí i mnoha takzvaných tělesných levitů. Tím dal nebeský Otec jasně najevo, že tato skupina osob nemá v jeho očích přízeň. Už Chabade a dome Sion konečně pochop, že sloužit Satanovi a zároveň nebeskému Otci nelze.
Je psáno:
„Tehdy ti, kteří mají bázeň před Jehovou, spolu mluvili, každý se svým druhem, a Jehova stále věnoval pozornost a naslouchal. A začala se před ním psát pamětní kniha pro ty, kteří mají bázeň před Jehovou, a pro ty, kteří myslí na jeho jméno. A jistě se stanou mými, řekl Jehova vojsk, v den, kdy vytvořím zvláštní majetek. A chci jim projevit soucit, právě jako muž projevuje soucit svému synovi, který mu slouží. A jistě opět uvidíte rozdíl mezi spravedlivým a ničemným, mezi tím, kdo Bohu slouží, a tím, kdo mu nesloužil.“ (Malachiáš)
O jaké knize nebeský Otec mluví?
„A bylo mu dáno, aby vedlo válku se svatými a aby nad nimi vítězilo, a byla mu dána autorita nad každým kmenem a lidem a jazykem a národem. A všichni, kteří bydlí na zemi, je budou uctívat; jméno žádného z nich není od založení světa zapsáno ve svitku života Beránka, který byl zabit.“ (Zjevení 13:7,8)
Stále nechápeme, jak důležité je mít skutečnou úctu k Otcově jménu JeHoVaH (Jehova)? Stále si myslíme, že Otci nezáleží na tom jak jej oslovujeme? Ten, kdo takto uvažuje, ten nemůže být zapsán v knize života!!! Proč je to důležité lze najít zde.
Jak sám Pán Jehošua oznámil:
„Nemyslete, že jsem přišel zničit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem, abych zničil, ale abych naplnil;“ (Matouš 5:17)
Toto stále chápe jen málo těch, kdo se hlásí ke Kristu. Naplnit znamená, že je zákon Mojžíše stále naplňován v našich životech skrze Novou smlouvu. Protože obětní systém zákona už byl naplněn dokonalou obětí Pána Jehošuy Krista, ztratil své opodstatnění a kdo se jej snaží obnovit, popírá Pánovu výkupní oběť. Ostatní aspekty Zákona jsou až do tohoto dne stále platné. Tak jako zůstává v platnosti Levitská služba pro ty, kdo byli k této službě povoláni, aby vstoupili do plného odpočinku a připravovali jako Pánovi otroci duchovní porozumění pro tento ČAS KONCE. Ti nenahrazují Zákon tradicí, jak se co má dělat, ale drží se striktně Zákona a tak jej naplňují skutky ve svých životech.
Těm, jenž nebylo dáno porozumět dokonalému Zákonu, který byl skrze Mojžíše předložen, stále soudí ty, kdo toto porozumění obdrželi. Je to stejné, jako když sám Pán chodil po zemi a farizeové, saduceové a znalci zákona jej obviňovali, že nedodržuje jejich tradice. Proč tedy obdržel Noe pokyny, které v ničem nerušili věčný Zákon Lásky, který musel být dán Mojžíšovi v písemné podobě? Protože nebeský Otec věděl dopředu o Chamových potomcích, kteří se v konečné části lidských dějin, skrze jejich zvrácené srdce a spojení se Satanem ujmou prostřednictvím ničím nekrytých peněžních poukázek moci a ovládnou svět. Už vám to skončilo Sione.
Dopředu věděl, jak se bude chovat tělesný Izrael a hlavně Juda, ze kterého vyjde skutečný Mesiáš, Jehošua Pomazaný Otcovým duchem. Že se tu objeví odpadlá Juda prezentována Satanovými sluhy, jménem Chabad Lubavitch. Aby je alespoň trochu udržel na uzdě, jsou ochotni se držet určitých pravidel, které z těchto pokynů vychází. Jste ze svého otce, z Ďábla, který byl zabijákem od svého počátku, kdy přemohl Kainovu mysl, aby zavraždil Abela. Proto nebeský Otec ukončil tělesný Jeruzalém, jeho službu v roce 70 n.l. a od podzimu roku 36 jsou povoláváni duchovní Levité, jenž slouží jako Pánovi otroci podle Mojžíšova zákona Veleknězi, který svůj úřad vykonává podle způsobů Melchizedeka. Nebo jsi Chabade nečetl Jeremiáše?
„A stane se, že právě jak jsem byl vůči nim ostražitý, abych vykořeňoval a bořil a strhával a ničil a poškozoval, tak budu vůči nim ostražitý, abych stavěl a sázel, je Jehovův výrok. V těch dnech už nebudou říkat: To otcové jedli nezralé hrozny, ale zuby trnuly synům. Ale každý zemře za své vlastní provinění. Kdo bude jíst nezralé hrozny, tomu budou trnout zuby. Pohleď, přicházejí dny, je Jehovův výrok, a chci uzavřít s izraelským domem a s judským domem novou smlouvu; ne takovou, jakou byla smlouva, kterou jsem uzavřel s jejich praotci v den, kdy jsem je uchopil za ruku, abych je vyvedl z egyptské země, má smlouva, kterou oni porušili, ačkoli jsem je měl v manželském vlastnictví, je Jehovův výrok. Vždyť to je ta smlouva, kterou uzavřu s izraelským domem po oněch dnech, je Jehovův výrok. Chci vložit svůj zákon do nich, a napíši jim jej do srdce. A chci se stát jejich Bohem a oni se stanou mým lidem. A již nebudou vyučovat každý svého druha a každý svého bratra a říkat: Poznejte Jehovu!, neboť mě budou znát všichni od nejmenšího z nich až po největšího z nich, je Jehovův výrok. Odpustím totiž jejich provinění a na jejich hřích již nebudu vzpomínat.“ (Jeremiáš 31:28-34)
Komu sloužíš Chabade? Nebeskému Otci, nebo Satanovi? Byl vám 28.1.2023 odňat pohár, o který jste se stále přeli se Sionem a byl dán tomu, skrze něhož bude vykonána pomsta nad Velkým Babylonem, kde jste přispěli svým velkým dílem. Jen vizte a v ohromení zírejte, jak se vám vše boří, jak vaše plány nebudou naplněny. Chceš být Chabade naroubován na přirozený olivovník? Pak čiň pokání ze svých hříchů. Vyznej jej otevřeně. Roztrhni svá roucha a sestup do popela, protože sám zažiješ trnutí zubů z nezralých hroznů.
Máme, jako olivy jenž byly naroubovány na přirozený olivovník, hledět na plány těch, jenž slouží Satanovi? Jistě že ne. Ani tobě Mešeku, Tubale, Gogu to nebude k žádnému užitku, pokud je budeš prosazovat.
Je třeba rozumět kdo je kdo. Snahou celé té propagandy je odvést pozornost od stále platného zákona. Pokud Zákon chápeme správně, tak jak byl zamýšlen, vede člověka k milosrdenství. Jak? Tím, že jako nedokonalí lidé nejsme schopni jej plně dodržet, musíme být milosrdní k těm, kdo zákon přestupují. Pán Jehošua shrnul celý Zákon do dvou příkazů a ten druhý zní:
„Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.“
„Nebuďte nikomu dlužni ani jedinou věc kromě toho, abyste jeden druhého milovali; neboť kdo miluje svého bližního, naplnil zákon.“ (Římanům 13:8)
Proto skutečná Láska Agape odpouští množství hříchů. Pavel zase vysvětluje, že porušení jednoho zákona vede k porušení celého Zákona, proto jsme pod Boží nezaslouženou laskavostí. Jan zase ve svém dopise píše:
„Jestliže někdo zahlédne svého bratra, jak hřeší hříchem, který nepůsobí smrt, bude prosit, a dá mu život, ano, těm, kteří nehřeší tak, aby to působilo smrt. Je hřích, který opravdu působí smrt. Neříkám mu, aby prosil ohledně takového hříchu. Všechna nespravedlnost je hřích; a přece je hřích, který nepůsobí smrt.“ (1. Jana 5:16,17)
Náboženské domy skrze svá dogmata a své příkazy učinili z každého prohřešku smrtelný hřích. To učinilo mnohým ze života peklo. Nikdo se nezamýšlel nad tím, co má Jan namysli. Sám Pán Jehošua to vysvětlil když říká:
„Ze srdce například vycházejí ničemná uvažování, vraždy, cizoložství, smilstva, krádeže, falešná svědectví, rouhání.“ (Matouš 15:19)
Toto vše je postaveno do jedné roviny a dají se označit jako skutky těla. Jinde vysvětluje, co nikdy odpuštěno nebude:
„Proto vám říkám: Hřích a rouhání všeho druhu bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti duchu nebude odpuštěno.“ (Matouš 12:31)
Co je tento smrtelný hřích? Musíme se podívat do Izaiáše:
„Ať ničema opustí svou cestu a muž, který škodí, své myšlenky; a ať se vrátí k Jehovovi, který se nad ním smiluje, a k našemu Bohu, neboť ve velkém měřítku odpustí. Vaše myšlenky totiž nejsou mými myšlenkami ani mé cesty nejsou vašimi cestami, je Jehovův výrok. Vždyť jako jsou nebesa vyšší než země, tak jsou mé cesty vyšší než vaše cesty a mé myšlenky než vaše myšlenky. Vždyť právě jako sestupuje lijící se déšť a sníh z nebes a nevrací se na to místo, ledaže skutečně prosytí zemi a přiměje ji rodit a rašit, a rozsévači je skutečně dáno semeno a tomu, kdo jí, chléb, takové se prokáže mé slovo, jež vychází z mých úst. Nevrátí se ke mně bez výsledků, ale jistě učiní to, co mě těší, a jistě bude mít úspěch v tom, k čemu jsem je poslal.“ (Izaiáš 55:7-11)
Jít proti Božímu duchu znamená, že budeme bránit naplnění Otcovy vůle. Tou je co?
„To je znamenité a přijatelné před zrakem našeho Zachránce, Boha, jehož vůlí je, aby lidé všeho druhu byli zachráněni a přišli k přesnému poznání pravdy.“ (1. Timoteovi 2:3,4)
Uvedu příklady, na kterých to pochopíme. Nebeský Otec v Písmu oznamuje, že přichází dny, kdy tu bude velký válečný konflikt. Ten má odstranit podle Matouše 22:8 :
„Potom řekl svým otrokům: Svatební hostina je sice přichystána, ale ti, kteří byli pozváni, toho nebyli hodni.“
Protože mám porozumění, co má učinit 6. trubka, která je naplněním toho, co tady Pán Jehošua vysvětluje. Když půjdu a začnu shromažďovat ostatní, aby tato válka nenastala, začnu zamlčovat, že jediný způsob jak bezpečně vyváznout je tento:
„A stane se, že každý, kdo vzývá Jehovovo jméno, bezpečně vyvázne; vždyť na hoře Sionu a v Jeruzalémě budou ti, kteří unikli, právě jak řekl Jehova, a mezi přežijícími, které Jehova povolává.“ (Joel 2:32)
„A každý, kdo vzývá Jehovovo jméno, bude zachráněn.“ (Skutky 2:21)
„Vždyť každý, kdo vzývá Jehošuovo (JeHoVaH Zachraňuje) jméno, bude zachráněn. Jak ale budou vzývat toho, v něhož neuvěřili? Jak zase uvěří v toho, o němž neslyšeli? Jak zase uslyší, nebude-li někdo kázat? Jak potom budou kázat, pokud nebyli vysláni? Právě jak je napsáno: Jak půvabné jsou nohy těch, kteří oznamují dobrou zprávu o dobrých věcech! Přesto všichni neposlouchali dobrou zprávu. Izajáš totiž říká: Jehovo, kdo uvěřil v to, co od nás slyšel?“ (Římanům 10:13-16)
Kolik je těch, kdo nechtějí slyšet? Kolik mi jich spílá, že stále mluvím o Otcově skutečném jménu? Stále se se mnou chtějí hádat? A teď si představme, že by mne to jejich spílání přestalo bavit a přestal bych mluvit a psát, jak je to důležité. Šel bych proti Otcově duchu. Proč? Protože ta velká válka odstraňuje ty, kterým byla dána velká přednost, byli pozváni na Beránkovu svatbu, ale protože měli své náboženství Velkého Babylonu, nenechali se poučit samotným nebeským Otcem. Stali se plevelem, který nedovoloval, aby Dobrá zpráva přišla k těm, kdo jejich zbožnost pozorovali a byla jim odporná.
Je smrt těchto nehodných lidí k jejich zničení? Ne. Slouží k jejich nápravě při soudu spravedlivých a nespravedlivých. Proč?
„To je znamenité a přijatelné před zrakem našeho Zachránce, Boha, jehož vůlí jee, aby lidé všeho druhu byli zachráněni a přišli k přesnému poznání pravdy.“ (1. Timoteovi 2:3,4)
Už chápeme? Pokud ne, pak tu dám jiný příklad. Nebeský Otec mi dá pokyn, že mám určitého člověka zachránit, musím mu pomoci stůj co stůj. Skrze vidění mi odhalí, jak bude vše probíhat. Proč si jej vybral. V tom se najde někdo, komu vysvětlím, proč právě takto mám jednat a on mi v tom začne aktivně bránit, protože on je přece taky veden nebeským Otcem. A já jej poslechnu. Bude moci být takový člověk zachráněný? Šel bych proti Otcově vůli, která mi byla sdělena.
Chápeme jak je to myšleno?
Další příklad. Nějaká žena se rozhodne, protože to tak cítí, že bude vyučovat. Příkaz apoštola Pavla zní jasně, že toto dělat nemá, přesto ač je upozorněna, že toto činit nemá, dále v tom pokračuje. Jde proti Otcovu duchu. Má vinu krve, protože svým vyučováním svádí mnohé. Pán Jehošua takovou ženu nazývá Jezábel.
Abychom nešli proti Duchu, musíme velmi rozjímat nad Otcovou vůlí, abychom nebránili Jeho vyšším cestám a vyšším myšlenkám, než jsou ty naše lidské myšlenky. To nás přivádí k druhému tématu. Biblickému kánonu.
Jako houby po dešti se od 70 let minulého století začaly objevovat různá nová evangelia, knihy jako Henoch a podobně, které se snaží mnozí připojit k Písmu. Už ve středověku byly některé nekanonické knihy do biblí přidány. Dnes na nich vysvětlují některé náboženské domy naplnění Daniele. Nejznámějšími protagonisty jsou například Adventisté sedmého dne, kteří knihy Makabejské počítají mezi inspirované spisy. Takže jak to je.
Starozákonní kánon byl vytvořen už před narozením Pana Jehošuy. Těchto knih je 39. Samotný Pán Jehošua z nich citoval a odkazoval se na ně, když kázal svým učedníkům. Z Makabejských necitoval nic pokud je mi to známo. K další kanonicitě dochází ve 4. století našeho letopočtu. Někdo může namítnout, že to už bylo odpadlé křesťanstvo, kdo se na tom podílel. Takže si to zkusme vysvětlit opět na názorném příkladu.
Jsem stvořitel, který má pod kontrolou vše živé. V mém stvoření nastal problém. Ten chci díky své vyšší moudrosti vyřešit. Vyberu si v průběhu času některé mi oddané služebníky a jim diktuji písemné pokyny. I ostatní zapisují určité věci, které se kolem nich dějí, ale vidí to stvořenýma očima. Tyto své záznamy začnou přidávat k těm, které jsem sám diktoval.
Co udělám? Shromáždím autority, kterým v dané době stvoření věří a postarám se o to, aby to, co není z mých myšlenek, aby to vyřadili. Proč? Abych něco cenzuroval? Ne. Proto, aby až ta poslední generace přijde, měla k dispozici jen a jen mé myšlenky. Já jsem ten, kdo určuje kánon, ne nějaký čtenář, ke kterému se dostanou nějaké záznamy. Já jsem ten, kdo takový koncil vytvoří a rozhodne, co do Písma patří a co ne. Proč? Protože to co vytvářím 1600 let se musí vzájemně doplňovat a nesmí si v ničem odporovat.
Nekanonické knihy odvádí od kontextu a vnáší do Písma myšlenky, které tam potřebuje mít odpůrce. Co ten udělá, protože ví, že je vytvářen soubor svatých spisů? Ten samozřejmě inspiruje některé, kteří mu podlehli, aby sami něco sepsali a aby se to co nejvíc podobalo inspirovaným spisům od skutečného Stvořitele. Když někdo přichází po necelém roce, kdy se začal seznamovat s Písmem a najednou začne tvrdit, že nalezl něco ze středověku v některém z vydání Bible, měl by si položit otázku: „Proč mi byla taková bible nastrčena?“ Nebo si skutečně myslíme, že si nebeský Otec nedokáže pohlídat své inspirované slovo? Pokud by ta bible měla tu hodnotu, která její přisuzována, bude její text součástí kodexu, ze kterého se překládá, a to co nacházíme v tom dotyčném vydání bude ve všech překladech.
Nejčastější chybou mnoha krátce pokřtěných je to, že nechápou Kristův výrok, který pronesl k Petrovi:
„Šimone, Šimone, pohleď, Satan si vás vyžádal, aby vás proséval jako pšenici.“ (Lukáš 22:31)
Každý, kdo slouží nebeskému Otci tak dlouho jako já to zažil a prošel si tím, že byla odňata jeho ochrana a mohl jej Satan, proměňující se v anděla světla, pokoušet různými triky. Trvá dlouhou dobu, než nebeský Otec v našich životech začne dělat určité skutky. Mne Satan podvedl asi po roce tím, že mi neskutečně vše vycházelo. Byly to doslova zázraky, protože jsem si myslel, že už vše vím. Když jsem se dále držel toho, že jsem dále studoval Písmo, neodvedl mne z cesty, tak jsem zažil takový kotrmelec, který nepřeji nikomu.
Pokud nebeský Otec přivede k někomu člověka, který mu má pomoci ukázat cestu, tak asi to nebude tak, že za půl roku ten dotyčný bude v porozumění nad toho, kdo mu tu cestu ukazoval. Satan rozděluje a to je to prosévání pšenice. Poznání, jak vysvětluje Pavel, nadýmá a také varuje:
„Proto ať si ten, kdo si myslí, že stojí, dá pozor, aby nepadl.“ (1 Korintským 10:12)
Vím, že se to dotkne těch, ke kterým mluvím, ale není to proto, že toužím nad něčí vírou panovat, ale je na mne kladena nutnost varovat, abych ani jednu svěřenou ovci pro Pána neztratil. Ukazuji směr. Vzrůst, duchovní vzrůst dává nebeský Otec podle stavu našich srdcí. Je psáno:
„Ve svém zápolení proti tomu hříchu (Satanovi) jste ještě nikdy neodporovali až do krve, ale úplně jste zapomněli na vybídnutí, které vás oslovuje jako syny: Můj synu, nezlehčuj kázeň od Jehovy ani neochabuj, když tě vede k nápravě; koho totiž Jehova miluje, toho ukázňuje; vskutku mrská každého, koho přijímá za syna. Když vytrváváte, je to dobré ke kázni. Bůh s vámi jedná jako se syny. Vždyť kterého syna otec neukázňuje?“ (Židům 12:4-7)
Vše platí i pro dcery, aby si snad nějaká žena nemyslela, že Pavel nepromlouvá i k nim. Věřím, že takto nikdo neuvažuje. Kdo z vás, krátce pokřtěných byl pokoušen a pronásledován Satanem až do krve? Mám několik takových zkušeností.
Dar vyučovat mi byl dán až po 20 letech. Stále se jej učím používat k prospěchu nás všech, ne k vlastní slávě, ale ke slávě toho, kdo mi ten dar dal. Bojím se o vás stejně jako Pavel, když píše:
„Ale bojím se, aby jako had svou vychytralostí svedl Evu, nebyla vaše mysl nějak zkažena, vzdálena od upřímnosti a cudnosti, které náleží Kristu.“ (2. Korinťanům 11:3)
Všichni klopýtáme a u mne to není jiné, protože jsme lidé. Kde je to možné, tam použijme selský rozum, když nám připadá, že něco nového nalézáme, co jiní ne. Stačí si představit, co bychom udělali my sami proto, aby náš text se dostal k těm, pro které byl vytvořen. Nebo si někdo myslí, že Pavel napsal jenom těch pár dopisů za celou dobu své služby? Že Jan poslal jen 3 dopisy, Petr 2?
Proč je knih s dopisy 66? Protože je to dvakrát číslo člověka. Ústy dvou, nebo tří je potvrzováno pravdivé svědectví a Písmo je plné symboliky. Nebeský Otec není Bohem chaosu, ale pořádku, proto 66. 39 knih staré smlouvy je 3 jako potvrzení pravdivosti a 9 je obrácená 6.
27 knih a dopisů v nové smlouvě je 2 potvrzení pravosti a 7 je přivedení k dokonalosti, tedy toho, že je pro dnešní dobu vše úplné. Když sečteme 3+9, dostaneme číslo 12, které symbolizuje úplnost Božích věcí. Když sečteme 2+7 dostaneme obrácenou 6.
Mnohé důležité myšlenky převedené do očíslovaných veršů nalezneme s podobným číslem. Kolikrát jsem nad tím žasl. Sami si to vyzkoušejte, když se budeme brodit Písmem sem a tam.
Nemilujme věci tělesné, které nám svět překládá, ale ty duchovní. Izrael jako stát je tělesný projev a Satanův podvod, který nás má odvést od duchovního Izraele. Podobně to mají učinit nekanonické spisy, které nás mají odvést od duchovních myšlenek v kanonizovaných knihách skutečného Písma.
Prosme nebeského Otce, v Jehošuově jménu, zda sepsané je podle porozumění Pravdě. Jsem jenom prach, na miskách Božích vah.
Kéž je Otče očištěno tvé svaté jméno JeHoVaH, protože působíš, aby se stalo, proto působíš, aby se stala záchrana a nikdo nebyl zničen, ale přišel k plnému porozumění Pravdy. Dej nám Otče svou moudrost, svého ducha, našeho pomocníka a utěšitele, Kéž zkrátíš ty dny, aby přežilo tělo. Dáš nám nejenom tělesný pokrm na tento den. Odpustíš nám naše hříchy, abychom v tomto čase nezemřeli, ale mohli se podílet na oznamování Dobré zprávy o Tvé záchraně. Přimluv se Pane Jehošuo v náš prospěch u nebeského Otce, protože v tvém jménu prosíme o vyslyšení. Amen
Pánův pokoj všem. S Agape Váš bratr Igi