Za posledních několik týdnů mi bylo ukázáno, proč apoštol Pavel předkládal Timoteovi určitá pravidla pro muže, jenž se chtějí postavit do čela, aby svou zbožnost kázali slovem. Aby svou duchovnost dávali na odiv, ale skutky v jejich životech se staly žalostnou podívanou. Dejme se poučit, dovolme uzdravení, jinak padneme a nebude nikdo, kdo by uzdravoval.
Možná si někdo říká, proč nezveřejňuji nové články. Zda jsem si nevybral dovolenou. Mohu všechny ujistit, že zažívám školení, které mám předložit. Nejprve vše prožít osobně, abych to poté mohl dát do slov a písmenek. To co nyní odhalím bude pro mnohé velkým překvapením. Vše vystihují níže uvedené verše. Sami se dotazujme, zda je porozumění vedeno Otcovým duchem v Beránkově jménu. Je psáno:
„Pátrejte po Jehovovi, dokud se dá nalézt. Volejte k němu, dokud prokazuje, že je blízko. Ať ničema opustí svou cestu a muž, který škodí, své myšlenky; a ať se vrátí k Jehovovi, který se nad ním smiluje, a k našemu Bohu, neboť ve velkém měřítku odpustí. Vaše myšlenky totiž nejsou mými myšlenkami ani mé cesty nejsou vašimi cestami, je Jehovův výrok. Vždyť jako jsou nebesa vyšší než země, tak jsou mé cesty vyšší než vaše cesty a mé myšlenky než vaše myšlenky.“ (Izaiáš 55:6-9)
Toto je ústřední námět pro pochopení toho, co se pokusím vysvětlit. Opět jsem nucen se svlékat do naha, abych i na vlastních chybách a zkušenostech ukázal, proč bude souzen ten, kdo nejedná podle Otcovy vůle, ale hledá svou vlastní spravedlnost. Ten, kdo si myslí, že pevně stojí pro znalost písmenek z Božího slova, ale vůbec nepochopil jejich smysl. Co je tedy kladeno mužům na srdce?
„To prohlášení je spolehlivé. Jestliže někdo usiluje o úřad muže s autoritou (pastýře, dozorce, učitele) touží po znamenité práci.“ (1. Timoteovi 3:1)
Nebeský Otec si přeje, abychom usilovali, my muži, o postavení, které má sloužit druhým. Mnozí si to vyložili tak, že máme panovat nad vírou druhých. Často nás k tomu vede poznání písmenek a slov, které čteme a toto poznání nás nadýmá tak, že máme Ego velké jako vzducholoď, která nás pozvedá do výše nad ostatní. To není Agape, to je farizejství, které je plné pokrytectví.
Jak se to projevuje? Například tím, že vlastní manželka není mužem „pastýřem“ milována. Vyžaduje se od ní otrocká poslušnost a je manipulována svým „zbožným“ manželem k tomu, aby jen poslouchala jeho vlastní rady a porady. On sám pak tvoří videa, něco sepisuje, chodí na shromáždění, aby krásnými slovy o Lásce, kterou sám nepochopil, aby Boží Lásku vysvětloval druhým. Z Lásky Agape je pak příkaz za příkazem, příkaz za příkazem, měřící provazec za měřícím provazcem, támhle trochu a támhle trochu, jak o tom čteme v Izaiáši 28. kapitole.
Dostalo se mi před oči několik případů, kde toto je zjevné, protože jsem se dozvěděl o ženách, které musí toto snášet, protože si jejich muži myslí, že jsou někdo. Jeden takový samozvaný učitel a muž s takzvanou boží autoritou má obrovský dům. Do něj si přivedl ženu s její dcerou. Protože nedosahují jeho zbožnosti, musí žít odděleně v tom luxusním domečku. Chlubí se tím, jak nenávidí majetek, své bohatství, ale když mu byla dána rada, aby dům prodal a prostředky využil pro potřebné, prohlásil: „Že je spravedlivé, aby Kristův věrný žil v určitém standardu.“ (Necituji přesně, jen parafrázuji.) . Co to je za smýšlení? Neřekl sám Pán Jehošua velmi bohatému mladému muži toto?:
„Tu pohleďme, kdosi k němu přišel a řekl: Učiteli, co dobrého mám dělat, abych dostal věčný život? Řekl mu: Proč se mě ptáš, co je dobré? Je jeden, kdo je dobrý. Jestliže však chceš vstoupit do života, nadále zachovávej přikázání. Řekl mu: Která? Jehošua řekl: Tedy: Nezavraždíš, nezcizoložíš, nebudeš krást, nevydáš falešné svědectví, cti svého otce a svou matku, a budeš milovat svého bližního jako sám sebe. Mladý muž mu řekl: To všechno jsem dodržoval; co mi ještě chybí? Jehošua mu řekl: Jestliže chceš být dokonalý, jdi a prodej svůj majetek a dej chudým, a budeš mít poklad v nebi, a pojď, buď mým následovníkem. Když mladý muž slyšel to slovo, odešel zarmoucen, protože měl mnoho ve vlastnictví. Jehošua však řekl svým učedníkům: Vpravdě vám říkám, že bude obtížné, aby se boháč dostal do nebeského království. Opět vám říkám: Je snadnější, aby velbloud prošel uchem jehly, než aby se boháč dostal do Božího království.“ (Matouš 19:16-24)
Všimněme si, že ten mladý muž si ve svých vlastních očích myslel, že zachovává zákon, proto je spravedlivý. Když přišlo na dělení se s bližními, tak najednou odhalil své srdce. Je možné, že nekradl. Satan umí dát velké bohatství tomu, kdo půjde podle jeho cesty. Jistě mu zajistil poslušnou ženu, která jej poslouchala, protože měl mnoho prostředků. Nemusel cizoložit a nemusel vraždit, vždyť bohatství mu zajišťovalo plnění zákona. Byla to Agape co měl? Ne, byl to OBCHOD, NĚCO ZA NĚCO! Je problém se starat o vlastní rodiče, když náš majetek přetéká? Když někomu druzí slouží jako jeho otroci? To se ta zbožnost prokazuje jedna radost, že?
Nemít nic, protože pak je člověk odkázán na svou důvěru k nebeskému Otci, to už není tak jednoduché. Skutečně máme vlastnit přepychové vily a tvrdit druhým, že ten majetek nenávidíme? I dnes si mnohé ženy nechají líbit cokoli jen proto, že zažily nouzi a raději budou ustupovat tyranovi a snášet jeho povýšenost takzvané hlavy, ale jejich úcta je koupená. Není to ta úcta, kterou má bohabojná žena, jenž dá na první místo svého nebeského Otce a dokáže pak rozeznat, kým je ten, s kým žije.
Neřekl Pán Jehošua jasně, jak to má on sám?
„A přišel nějaký znalec Zákona a řekl mu: Učiteli, chci tě následovat, kamkoli chceš jít. Ale Jehošua mu řekl: Lišky mají doupata a nebeští ptáci mají hnízdiště, ale Syn člověka nemá kam složit hlavu.“ (Matouš 8:19,20)
Co se stane v domácnosti, kde je málo prostředků a ten muž spoléhá na to, že už vše pochopil, že jeho porozumění je správné? Svou ženu začne ničit. Proč? Protože on je přece hlava a jeho žena nicka bez duchovního porozumění. Jeho tužby mají být uskutečňovány a on nemusí naslouchat, co jeho polovička žádá, co se mu snaží vysvětlit. To už je jiná podívaná, která odhalí i veřejnosti, kým dotyčný je. Nejsmutnější na tom všem je, jak sám sebe podvedl.
Druhým by rád radil, ale aby svou ženu učinil šťastnou, vyslechl jí a radoval se z jejího štěstí, i když to narušuje jeho zvyky, jeho povahu, tak to neudělá. Proto Pavel vysvětluje:
„Muž s autoritou v ekliesii by tedy měl být bez výtky, manžel jedné manželky, umírněný v návycích, zdravé mysli, pořádný, pohostinný, způsobilý vyučovat, ne opilý výtržník, ne rváč, ale rozumný, ne útočný, nemilující peníze, muž, který předsedá znamenitým způsobem své vlastní domácnosti, jenž má děti v podřízenosti se vší vážností; ne nově obrácený, aby se snad nenadul pýchou a nepropadl rozsudku vynesenému nad Ďáblem. Navíc by měl také mít znamenité svědectví od lidí, kteří jsou vně, aby neupadl do pohany a do Ďáblovy léčky.“ (1. Timoteovi 3:2-7)
Kdy předsedáme znamenitým způsobem ve své domácnosti? Tehdy, kdy nenasloucháme pocitům a přáním svých manželek? Jejich pocitům, které jim odhalují, že něco není v pořádku? Protože to neumí vyjádřit jako informaci, kterou by mužský mozek dokázal jednoznačně uchopit? Nebo tehdy, kdy si slova vyslechneme a chápeme, že nejsou útokem na nás, naší velkolepost, postavení hlavy?
Jako manželská dvojice, která přichází do kontaktu s těmi, kterým má pomáhat, aby jejich víra rostla, tak musí mužova manželka rozzářit společnost, ne tím, že na sebe poutá pozornost, ale tím, že okolí cítí, že ona se cítí milována. K tomu nejsou potřeba slova. Svým vyzařovaným štěstím dodává vážnost slovům muže, který se snaží druhým ukázat správný směr. Pokud toto není přítomno v daném prostoru, nemůže muž vyučovat a druhé vést. Proč? Protože nenaplňuje Otcovu vůli a jím stanovené podmínky, které nechal skrze Pavla zapsat.
Je tedy na každém z nás, abychom se vážně prozkoumali a nechali působit skutečně Otcova ducha na naše srdce i mysl. Pokud zjistíme, že naše polovičky nejsou šťastné, mlčí a neprobíhá žádná komunikace, nebo jen poučování z naší mužské strany, protože už nemá sílu žena mluvit, protože se do sebe uzavřela, pak sami musíme přestat vyučovat, pást druhé. Kdo toto neudělá, jde proti Otcovu duchu! Co to pro nás znamená?
„A každému, kdo říká slovo proti Synu člověka, tomu bude odpuštěno, ale kdo se rouhá proti svatému duchu, tomu nebude odpuštěno.“ (Lukáš 12:10)
„Vpravdě vám říkám, že lidským synům bude všechno odpuštěno, ať se rouhají jakýmikoli hříchy a rouháním. Kdokoli se však rouhá proti svatému duchu, nikdy nemá odpuštění, ale je vinen věčným hříchem.“ (Marek 3:28,29)
„Proto vám říkám: Hřích a rouhání všeho druhu bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti duchu nebude odpuštěno. Kdokoli například mluví slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno; kdokoli však mluví proti svatému duchu, nebude mu to odpuštěno, nikoli, ani v tomto systému věcí ani v budoucím. Buď působíte, že je strom znamenitý a jeho ovoce znamenité, nebo působíte, že strom shnije a jeho ovoce shnije; strom se totiž pozná podle svého ovoce.“ (Matouš 12:31-33)
Jaké ovoce neseme ve svém manželství? Ne z vlastní vůle předkládám tato slova. Cílem článku není jen upozornit na chybu, ale dát možnost pochopit, jak toto změnit.
Apoštol Pavel dává radu, abychom si udrželi svobodný stav a o něj usilovali. To je ale v přímém rozporu s tím, že mužem s autoritou, učitelem, pastýřem stáda, má být ženatý muž. Musíme tedy porozumět, proč toto Pavel předkládá a pochopit, že se něco mění v samotném Čase Konce, ve kterém žijeme. Je to součást Nové písně, které rozumí jen 144 tisíc, které Otec vybírá jako nevěstu pro Krista až v Čase konce, kde spolu s nimi kráčí i věrné panny, rozvážné družičky. Apoštolové, tedy i Pavel patří do skupiny 24 starších, jenž byli zabiti pro svou víru a stali se součástí šeolu, hrobu lidstva, jak to čteme ve Zjevení 4. a 20. kapitole. Ti usedají po vzkříšení na trůny a po 1000 let Kristova panství zůstávají v nebi.
Tato skupina starých kostí, jak o ni mluví Ezekiel v 37. kapitole, tak jejich úloha v čase Božího království je jiná, než pro dva olivovníky (144 tisíc a rozvážné družičky), o kterých čteme ve Zjevení 11. kapitole. Tyto dvě skupiny „neumírají“, ale jsou pouze uspány na 3,5 dne, aby mohla proběhnout potřebná změna, která se odehraje během jejich vzkříšení. Tou změnou je proměna fyzického těla, do těla podobného Kristovu tělu, jenž obdržel po svém vzkříšení. Pavel byl k tomu inspirován, když napsal:
„To vám totiž říkáme podle Jehovova slova, že my žijící, kteří přežijeme do Pánovy přítomnosti, nijak nepředejdeme ty, kteří usnuli ve smrti, protože sám Pán sestoupí z nebe s přikazujícím zvoláním, s hlasem archanděla a s Boží trubkou a ti, kteří jsou mrtví ve spojení s Kristem, vstanou nejprve. Potom my žijící, kteří přežijeme, chceme být spolu s nimi uchváceni v oblacích, abychom se setkali s Pánem ve vzduchu; a tak budeme vždy s Pánem. Utěšujte se tedy navzájem těmito slovy.“ (1. Tesalonickým 4:15-18)
Jsme v Pánově přítomnosti? Ano. Proč to můžeme říci? Protože se naplňují jeho slova o tom, co bude znamením jeho přítomnosti, jak to čteme v Matouši 24:3,7-13. Až šestá trubka dokončí co je pro ni ustanoveno, pak na jejím konci bude naše proměna a při ní ti, jenž jsou v hrobech a usnuli ve spojitosti s Pánem, tak ti půjdou nahoru, ale my tu ještě budeme po 40 dnů, než dokončíme to, co musíme dokončit.
„A tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec.“ (Matouš 24:14)
Náboženské domy si myslí a mnozí s nimi, že toto už se plní. Počátek však nastane až s vylitím Otcova ducha na všechno tělo, poté co bude náboženský plevel spálen, jak to vysvětluje Matouš 22:7. Co tedy nyní probíhalo a probíhá? Je mnoho povolaných, ale málo vyvolených. Proč? Protože jen vyvolení učinili to, co je skutečná Otcova vůle. Tou je to, co čteme v Jeremiáši 31:34; Malachiáši 3:16,17 a tak dále a tak dále. Vyvolen není někdo, koho od jeho narození Otec sám vyvolil, jen povolal. To by nebyla svobodná vůle drazí bratři a sestry. Vyvoleným se člověk stane, pokud sám Otci dovolí, když byl povolán, aby se jím nechal vyučit.
Proč tedy pro Čas konce, jeho závěr, musí být ten, kdo má být mužem s autoritou, proč musí mít manželku? Protože na muži s autoritou, na jeho manželce bude znamení jeho dokonalého vyučení. Jaké? Už jsem o něm psal, že jím bude vyzařované štěstí, které bude odhalovat, že znamenitě předsedá své vlastní domácnosti. Máme-li nefunkční vztah, jak chceme předsedat setkáním, která budou vytvářet ekliesii? Komu chceme ukazovat směr, když to neumíme dělat ve své domácnosti?
Proto drazí bratři, mé děťátka, které mi sám Pán JeHoVaH (Jehova), nebeský Otec dal, věnujme velkou pozornost tomu, co mne nebeský Tatínek učí, abych byl skutečným příkladem v duchovním Izraeli, jak dosáhnout toho, aby naše manželky nesly tuto pečeť. Mnozí mají nevěřící partnerky. Přesto se snaží vyučovat a druhé podněcovat k Lásce a znamenitým skutkům. Dosud toto bylo nebeským Otcem tolerováno pro náš nedostatek důvěry k Otci samotnému. Toto se změnilo 26.8.2023. Nebeský Otec je připraven našim manželkám dát to, co potřebujeme pro naši duchovní práci, ale je jen na nás samotných, zda tyto manželky připravíme pro tento dar, tuto nezaslouženou laskavost.
Jak? Tak že pochopíme jejich pocity, jejich potřeby, abychom jim dovolili se do nás zamilovat. Takže pokud si někdo myslí, že vše odpracuje za nás nebeský Tatínek, tak ten ať nečeká požehnání. Už je to neskutečně dlouhá doba na to, abychom pochopili, co skutečně znamená být jedním tělem a jak k tomu dospět. Přestat stále skákat Satanovi na hru na Ego, že když jsme hlavou, tak jsme bohy, kteří mají být zbožňováni. Být kovářovou kobylou, která sama chodí bosa, tak na to už není čas.
Začněme napravovat své rodinné vztahy se svými manželkami a vše posuňme do fáze, kterou jsme pro žádosti těla dříve tak rádi přeskočili. Budu Vám tedy vyprávět, co se za můj život u mne odehrálo a jak nyní v mém manželství s mou ženou Šárkou, kterou mi dal do mých rukou nebeský Otec, Jehovah Bůh, za přítomnosti dvou věrných svědků 26.8.2023. Pro ty, kdo zkoumají a rádi soudí tělesně. Těm mám položit otázku. Stejnou otázku, kterou mi nebeský Otec položil, když jsem se jej dotazoval, jak si mohu Šárku vzít za manželku, když nemám informaci, jak se rozhodla má předchozí žena Zuzka.
„Jednám tak, abych jednal nespravedlivě?„
Dotazujte se sami co ta otázka znamená. Protože mám tu samou přednost, kterou měli samotní apoštolové, dokonce i Pavel, ač nebyl ženatý, být doprovázen svou ženou, musel jsem se dotázat na to, jak to bude mezi námi i fyzicky. Poprosil jsem Otce, aby to byl On sám, kdo mé ženě řekne, že dává souhlas s tím, aby bylo plně naplněno naše duchovní a také tělesné manželství. Sama nevěděla, že jsem o to požádal. Byl jsem překvapen tím, když jsme možné budoucí propojení řešili, že ji nebeský Otec řekl toto:
„Sám ti oznámím, kdy k tomu dám svolení.„
Snad chápete, že psát takto otevřeně o těchto souvislostech by neučinil nikdo, jen ten, kdo to musí učinit, protože je to Otcova vůle. Izaiáš chodil na příkaz nebeského Otce tři roky nahý doslovně, ale nemusel nikomu mluvit o jeho intimním životě. Já se všem musím ukázat nahý skrze tyto intimní věci. Vše souvisí s tím, že musíme přistoupit k tomu, abychom své manželky činili šťastnými a radovali se z jejich štěstí. Aby naše slova k budoucím rodinným sborům, neboť vše bude jako na počátku, aby byla pravdivá a potvrzena Láskou Agape v samotných manželstvích.
Proč Pavel prosazoval svobodný stav? Protože bylo potřeba se plně oddat práci pro Otcovu a Pánovu vůli, která směřovala k těm, kdo odchází do šeolu a oni sami budou patřit ke 24 starším. Olivovníky sestupují po Beránkově svatbě zpátky na zem, aby vyučovaly velký zástup a jejich potomky, jak žít podle Agape. Pokud bychom zůstali svobodnými, pak by naše vyučování, náš příklad nemohl být úplný. Jedině v manželských párech má být naše budoucí úloha skutečně účinná.
Proto jsem byl už od 10.7.2009 veden k tomu, abych sepsal knihu LÁSKA, NEBO OBCHOD? V ní nacházíme myšlenky, jak dosáhnout na dokonalou komunikaci, kterou v manželství potřebujeme. Kniha je zde. Každý muž, jenž skutečně touží po znamenitých věcech a chce dosáhnout na potřebnou autoritu od samotného nebeského Otce a kdo nedosahuje ve svém manželství patřičného manželčina štěstí, měl by knihu se svou ženou studovat a jít jakoby ve svém vztahu s ní od začátku, aby se potřebná komunikace obnovila.
Jak může soukromě někomu má žena potvrdit, pokud by ji o to požádal, jsou sepsaná témata v této knize námětem hodinových rozhovorů, abychom připravili náš společný vztah na věčnost, která je před námi. Aby naše vzájemné pouto sílilo. Proč já, jako hlava musím naslouchat všem jejím pocitům, vyslechnout si je. Jak předkládat návrhy, aby si mohla z nich vybrat a tak dosahovala uspokojení. Sám pak za společné rozhodnutí musím nést plnou zodpovědnost. Oba předkládáme naše společné kroky k posouzení nebeskému Otci a čekáme na jeho odpověď. Žasneme nad tím co nyní zažíváme.
Opět vysvětlím na konkrétním příkladu. Tento víkend jsme byli vedeni k tomu, abychom zůstali každý sám. Odvážel jsem svou maminku do lázní a v neděli ji mám vyzvednout, abych jí odvezl zpět. Na cestě tam mne napadla myšlenka, že má žena Šárka bude u toho. Maminka si jí neuvěřitelným způsobem zamilovala a kdyby mohla, nastěhuje si ji k sobě. Tak jsem mamince řekl, co mi přišlo na mysl. Odpoledne jsem, bylo ten den v pondělí, o tom mluvil i se Šárkou. Otec ji na dotaz, zda je to jeho vůle odpověděl, že se máme uklidnit.
Tato odpověď nám dávala jasnou odpověď: „MÁME ČAS, MY MÁME ČAS.“. Naplánovali jsme na víkend on-line rozhovor s našimi duchovními dětmi, které nám nebeský Otec dal. Dnes, ve čtvrtek se završovala určitá zkouška pro našeho bratra, kdy s ním už od neděle Satan hrál o jeho život a málem o něj přišel. Šárka nad ránem pak začala pociťovat touhu a potřebu se s bratrem spojit, obejmout jej, dát mu podporu, ale věděla, že nemá psát. Když jsme se opět skrze video hovor spojili, viděla že mne něco trápí. Vysvětlil jsem jí co se bratrovi děje. Poté mi oznámila, k čemu je vedena, že musíme bratra navštívit, zda má přijet.
Nebeský Otec mi okamžitě odpověděl, že ano. Že má milovaná žena a sestra je vedena Jeho vůlí. Budu šťastný, pokud se sám bratr rozhodne, aby sepsal to, co jej potkalo. Protože jsme potřebovali mít jistotu, že oba správně rozumíme, přerušili jsme naši komunikaci. Oba jsme nejprve společně Otce poprosili o moudrost a vedení a pak každý sám. Opět jsem se Otce dotázal, zda máme takto jednat. Odpověď byla taková: „Už se znovu nedotazuj, už jsi odpověď dostal.“ Pak jsem se dotazoval na to, co mohu pro bratra udělat.
Když mi Šárka napsala, že už můžeme v rozhovoru pokračovat, velmi mne překvapilo, co jí Otec řekl: „Objednej si jízdenku, jedno místo jsem tam pro Tebe uschoval.“ . Bylo to to nejlepší místo, které daný spoj nabízí v plně vyprodaném vlaku. To se opakovalo i při zpátečním spoji. Nejenom že nebeský Otec myslel na nás, abychom se mohli setkat a strávit určitý čas spolu, ale myslel na mou maminku, které se nyní dává poznat. Bratr obdrží potřebnou podporu, kterou nyní potřebuje a bude moci si vyslechnout pro svůj růst ženský pohled. To vše má nebeský Otec v plánu. Oba jen žasneme.
Mám vyprávět o tom, jak velkým hlupákem jsem byl v čase, kdy jsem nezkoumal ženské emoce a nesnažil jsem se jimi zabývat. Jak mi je skrze mou milovanou ženu ukazováno, protože mi dovoluje plně nahlédnout do její mysli, jsou mi odhalovány mé chybné kroky v manželství s mou první ženou Petrou. Co jsem tam provedl a stálo mne to manželství? Když jsme poznávali společně nebeského Otce, byli jsme vyučováni současně. Po našem křtu nastal velký problém skrze jejího otce, který nechápal, proč jsme se stali součástí náboženské organizace Svědkové Jehovovi.
Dozvěděli jsme se od její nevlastní sestry, že její otec Petr se bojí, že jej připravíme o jeho majetek, protože někteří Svědkové Jehovovi věnovali svůj majetek dobrovolně organizaci a když jí opustili, dostali se do problémů. Tak se šířila fáma a je činná až do dnes, že organizace vyžaduje, aby jí byl dán majetek. Protože nemohla díky své vlastní matce asi od sedmi let být s ním v kontaktu, sám se s námi setkal poté, co jí bylo osmnáct. Toto odloučení v ní zachovalo nezhojitelný šrám, protože jej milovala, ač spolu nebyli v kontaktu. Jako dítě nechápala, že je za tím vším její matka. Když se kontakt obnovil, byly to pro ní radostné časy.
Uvažování jejího otce s ní i semnou otřásly. Bylo v něm tolik nespravedlnosti a možný počátek opětovného přerušení vztahů, že jsem přemýšlel jak jí pomoci. Nechtěla se s ním setkat, velmi jí to trápilo, ale nechtěla, abych já sám do toho zasahoval. Asi za tři dny jsem to nevydržel a rozhodl jsem se mu napsat dopis. V něm jsem jej ujišťoval, že nestojíme ani o peníze, ani o jeho majetek a pokud semnou nechce být v kontaktu, takže to pochopím, jen jsem jej prosil, aby s Petrou a mými dětmi nepřerušoval kontakt. Vysvětloval jsem mu, že čas je to nejvíc co může dát, jak to bylo pro Petru těžké, když s ním nemohla trávit svůj čas.
Nejenom, že jsem jej poprosil, ať si nechá vše pro sebe, ale ať jen nad tím zauvažuje. Jeho reakce byla pro mne nepochopitelná a udělal pravý opak, protože asi neunesl pravdu v tom dopise obsaženou. Muži pochopí proč jsem to udělal. Jenže to nebylo z mé strany vůči mé ženě laskavé. Proč? Vůbec jsem nebral v potaz její zraněné emoce, aby se s nimi vyrovnala. Ona nechtěla, aby její otec, který by ji měl milovat bez podmínek a netahat do vztahu nějaký majetek, aby věděl jak jí ranil. Chtěla svou bolest předním skrýt. Proto mne žádala, abych to neřešil. Co jsem způsobil? Uzavřela se vůči mě a přestala mi věřit. Uzavřela se vůči nebeskému Otci a přestala se jej dotazovat.
Naše duchovní smýšlení se rozdělilo. Ač jsem se snažil toto napravit, nikdy mi to nedokázala odpustit a není toho schopna vlastně dodnes. Šárce, které jsem o tom všem vyprávěl pak nebeský Otec ukázal, co cítí a jak mi vyčítá, že jsem jí o komunikaci s Otcem připravil. Jsem hlupák a vím, že toto už nesmím nikdy dopustit a taky vím, že se situace zopakuje a já musím, ač budu vnitřně nepříčetně vytočen z nespravedlnosti, kterou Satan rozpoutá skrze člena její rodiny, tak musím plně respektovat to, co mi bude má žena říkat, jak si přeje sama celou záležitost řešit a já ji musím být jen oporou a nechat vše na ní a nebeském Otci.
Láska Agape je trpělivá a z naší mužské strany je potřeba tuto trpělivost zachovat. Přijmout, že je Satan autorem rozdělení a ten kdo rozděluje, že je jím dokonale podveden. Otec mne skutečně vyučuje věcem, o kterých jsem neměl ani páru a to jsem si myslel, že docela dobře už ženám rozumím. Takže mám pro ilustraci ukázat, co se přihodilo před několika dny. Šárka má žena mi říká o svých pocitech, které má ohledně vánoc. Jak se k nim staví. Že všemu rozumí úplně stejně, jak tomu rozumím já. Divil jsem se, že má takovou potřebu o tom mluvit v srpnu. Když mi řekla to, co si my muži musíme uvědomit a nechovat se jako slon v porcelánu.
„Pokud bych ti to neřekla, velmi by mne to trápilo, protože na to myslím. Děkuji ti, že jsi mne vyslechl, bylo by to ve mne jako balvan.„
Kolikrát jsme nebyli připraveni na to, si své ženy vyslechnout? Takže co je potřeba udělat, aby to pro nás muže nebylo stresující, když manželky potřebují, abychom je vyslechli? Musíme si zamilovat jejich, jak říká má žena, myšlenkový chaos. Zatím co my muži umíme dělat jen jednu, maximálně dvě věci najednou a to ještě blbě, ženám se v hlavě rodí desítky myšlenek a to stále dokola. Někdy potřebují odejít jakoby do vlastní bubliny a tam si vše nechat plout, aby se jim to vše emočně poskládalo do stavu, kdy to potřebují na nás „vysypat“. Emoce je vedou k tomu, aby to „vysypání“ nebylo dlouho odkládáno. Pokud ji nevyslechneme v čas, začne se před námi muži uzavírat do sebe.
Co nastane? Její mysl je jako papiňák a ten spustí výlev emocí, na který nejsme připraveni a to při sebemenší zámince, kdy něco neuděláme správně. Například necháme někde ponožky, kde být nemají a spustí se kolotoč „výčitek“. Pak svými emocemi zasáhne naše srdce, protože její slova zní tak, že my nic neděláme správně a nemůžeme jí učinit šťastnou. Má pravdu? Má i nemá. Pokud bychom měli na mysli její potřebné štěstí, tak bychom se ptali minimálně 10x denně: „Jak se cítíš miláčku? Jak ti mohu pomoci?“ .
Jsem chlap a jsem stejný jako ostatní muži, proto chápu, že potřebujeme k tomu, abychom si své drahé polovičky vyslechli, že potřebujeme mít otevřený ten „správný šuplík“ v naší hlavě, takže to není jednoduché okamžitě přepnout a plně se soustředit na to, co nám chce žena sdělit, jak se cítí. Úplně nejhorší je, když posloucháme a začneme jí skákat do řeči a nabízíme řešení. Tak toto fakt nechce slyšet. Co potřebuje zaprvé? Plnou naší pozornost. Zadruhé vědět, že milujeme to, když se nám svěřuje. Zatřetí ujištění, že má právo se takto cítit a teprve začtvrté ji nabídnout několik možností, ze kterých si sama vybere, když na chvíli odejde do své pomyslné bubliny a poté nám sdělí, co by bylo pro její šťastný pocit nejlepší.
My pak převezmeme za toto rozhodnutí odpovědnost a budeme se radovat z toho, že máme vedle sebe šťastnou manželku. Pokud nebudeme klást důraz na vzájemnou komunikaci, ze které máme radost, ani nezkoušejme druhé vyučovat, nebo je nějak vést. Když toto svým ženám umožníme, začnou samy hledat naše vedení. Budou se nás dotazovat co si myslíme, nebo jak rozumět určitým biblickým veršům.
Tak jako jsme pod tlakem tohoto světa my muži, tak jsou pod obrovským tlakem svých myšlenek naše ženy. My neřešíme, zda budeme mít vypráno. Zda děti mají vše potřebné. Bereme za samozřejmost, že toto vše má naše manželka pod svou kontrolou. Takže pánové budíček! V dokonalém vztahu samozřejmosti nejsou na pořadu dne. Nám je jednoznačně nařízeno, že máme své manželky milovat. To neznamená, že milování je to, že jí dotlačíme do postele, protože si myslíme, že se sexem něco spraví. My muži to máme jednoduché, stačí naznačit a můžeme hned, pokud nemáme zdravotní potíže, nebo nejsme dokonale sedření.
U žen pánové je to úplně jinak, pokud to nejsou nymfomanky a s takovou byste skutečně žít nechtěli, protože je to nemoc. Žena potřebuje dlouhou předehru, ta nezačíná v posteli. Ta začíná tím, že s ní komunikujeme. Dovolíme jí, aby si srovnala svůj myšlenkový chaos a nehledala důvody, proč jí bolí hlava. Pokud si nezamilujeme vzájemné rozhovory, pak náš vztah dopadne tak, že budeme dva vlaky vedle sebe, které jedou každý po své koleji.
Víte drazí bratři jak bezpečně poznáte, zda žena v noci prožila sex a nebo milování? Když na druhý den je kyselá jak okurek, celá unavená, pak to byl sex. Když září jako rozsvícený vánoční stromek, ač je unavená, tak prožila milování. Tehdy jí muž dal vše, co potřebovala a světe div se, ani při tom nemusela prožít bouřlivý orgasmus. Co potřebovala cítit? Splynutí.
Pokud ženě, své manželce nedáme vše co potřebuje, aby se cítila šťastná, pak se velmi rychle naučí, jak zajistit, abychom jsme si mysleli, jak dobří jsme a aby to měla co nejrychleji za sebou. Proč? Protože se při tom sexu cítí jako sexuální hračka, ale je natolik moudrá, že pro klid v domácnosti a uspokojení pána tvorstva toto musí podstoupit. Kam to povede? Začne takové aktivity nenávidět. Když jsem jednou zjistil, že žena, se kterou jsem určitou dobu žil, mne měla jen jako hračku na sebe uspokojování, tak vím jak jsem byl tím zhnusen. I tím jsem si musel projít, abych ženám porozuměl.
Nyní pro ty, ke kterým bude žena teprve Otcem přivedena. V knize LÁSKA, NEBO OBCHOD? jasně upozorňuji, že jít do takzvané deváté třídy základní školy manželství dříve, než si my muži zamilujeme vzájemnou a velmi hlubokou komunikaci skutečně o všem a bez autocenzury. Tak nepočítejte s tím, že Vám bude požehnáno. Vše je Otcem plánováno pro věčnost a pro šťastnou budoucnost. Proto Vám mám vyprávět opět jeden příběh, skutečný příběh, který stál bratra mnoho bolesti.
K bratrovi byla přivedena skrze modlitby žena. Jejich vzájemné předpoklady být jedním tělem neskutečné, ale nedočkavost udělala svoje. Než se stihli důkladně poznat, než se vůbec pokusil jí naslouchat, už byli v devítce. Protože je takto muž s ženou před nebeským Otcem svázán a stávají se manželi. A můžete si o tom myslet cokoli, tak jen připomenu, že Otcovy myšlenky a cesty jsou vyšší než ty slavné tradice, kterých se nábožensky smýšlející jedinci drží, že jedině razítko z úřadu a pak až do postele, jinak je to smilstvo. Rozdíl mezi smilstvem a cizoložstvím vysvětlím až někdy jindy. Tak ti dva museli od sebe. Ne napořád, ale dokud se nenaučí, co se měli naučit před devátou třídou.
Víte k čemu slouží manželská rozluka? Co to je? Přesně toto. Pokud muž nedokáže učinit svou ženu šťastnou, protože tělo bylo důležitější, je potřeba, aby šli na čas od sebe a začali hezky od znova. První, druhá až osmá třída. Samozřejmě je vždy potřeba mít Otce a Pana Jehošuu na prvním místě. Prosit o moudrost a porozumění, prosit je, abychom se naučili své manželky činit šťastnými, abychom se je naučili milovat.
Dlouho jsem nedokázal pochopit, proč se jeho manželka tak uzavřela a proč začala kopat kolem sebe jako zraněná kobyla. Díky Otci a ženě kterou mi dal už to vím. Už to částečně ví i ten bratr a věřím, protože jej nebeský Otec miluje, že dovolí, aby úplně změnil své uvažování. Vzal si příručku do ruky a začal jí studovat, co musí společně všechno probrat, než začnou žít spolu pod jednou střechou.
Jsem tak vděčný Otci, že mi dovolil porozumět a být částečně součástí celého příběhu, protože bez něj bych nemohl tento článek napsat. Děkuji své milované ženě za její moudrost a touhu to vše pochopit a odhalit ženský pohled a najít příčinu všeho.
Zde je potřeba pochopit, že nebeský Otec vyučuje ženy jinak, než nás muže. Kamenem klopýtání je, že my muži máme tendenci usměrňovat ženskou emoční logiku, logikou z pohledu muže. Tím ženě nedovolujeme, aby se ujal nebeský Otec jejího vyučování. Proč? Protože se nás snaží pochopit, ale vůbec jí to nejde. Když se dotazuje na určité věci z Písma, potřebuje být vedena otázkami. Co si o tom myslíš ty, proč to je? Například. Dovolit jí, aby mohla plout ve svých myšlenkách. Největší chybou, která pak vede k tomu, že naši víru začne vnímat negativně, je předkládat názor, že všichni ostatní to vidí špatně a jen my to vidíme správně. To v ženě navodí pocit fanatismu a nelásky k druhým. Ženy všeobecně netouží soupeřit s ostatními.
Proto slova typu: „Že jsou ti druzí takoví a makoví, protože nechtějí něco pochopit.“ , tak toto vnímá žena negativně. My máme ženu povzbuzovat, aby se sama dotazovala Otce, aby jí to pomohl sám vysvětlit. Dokud se sama nezeptá na nějaký verš z Písma, pak nemůžeme její mysl zahlcovat informacemi. Proč? Protože informace nejsou pocity. Jejich emoční logika potřebuje jakoby vše nasát a pak dochází k uspořádání. Vlastně je to podobné, jako když jsou děti ve třídě a jsou vyučovány, tak jejich soustředěnost dosahuje maximálně 5 minut. Pak se v látce ztrácí.
Dobrý učitel si je toho vědom a učivo jim kouskuje tím, že prokládá látku určitým odvedením od tématu, aby se pak k němu zase vrátil. Zde platí, že míň je vždy víc. Ženy si potřebují povídat, ne se cítit na přednášce. Můžeme volit také to, že jim řekneme, kde v Písmu se řeší určitá situace a povzbudit jí, ať si ji sama v klidu vyhledá, aby sama prosila Otce, aby jí ukázal, jak toto myslí. Žena má potřebu při vytváření vztahu zjistit, zda ji partner chápe a zda jí skutečně naslouchá.
Pokud má žena vlastní děti, což se v dnešní době stává docela běžným standardem, pak ji víc bude zajímat to, jak je ochoten jí muž pomoci, aby spolu děti dokázali vychovávat, než jen rozhovory o Písmu. Chce s ním nejprve sdílet praktické věci, než se ukotvovat v Písmu, podle toho, jak mu muž rozumí.
Co máme z toho všeho pochopit? Že milovat ženu znamená, činit jí šťastnou a dávat jí víc, než sami přijímáme, aby si nás mohla vážit a projevovat nám úctu. V čem je ta úcta? V tom, že se raduje z toho, že je naším doplňkem. Cítí se ve vztahu svobodná a ne svázaná, jako by nemohla roztáhnout křídla.
Co nejvíc žena potřebuje, aby si muže mohla vážit, je to, že když zjistíme, že jsme udělali někde chybu, že ji přiznáme. Nejlépe sami a ne až nás na ni sama upozorní. Dokážeme se omluvit, všímáme si její péče o nás. A NIKDY TUTO PÉČI NEBUDEME POVAŽOVAT ZA NĚJAKOU SAMOZŘEJMOST JEN PROTO, ŽE O TOM ČTEME V PÍSMU! Ženy jsou instinktivně moudré, podobně jako mravenec. Mají silnou intuici, ne jako my muži. Často jí však nedokáží přesně definovat jako informaci. Proto musíme zapínat své mozečky a hledat slova za ně. Zda chápeme správně.
Je toho skutečně mnoho, co mi je a bylo za poslední skoro dva měsíce ukázáno a odhaleno. Ve vztahu nesmí existovat žádná tabu. Pokud žena cítí potřebu autocenzury, měla by okamžitě s mužem začít komunikovat a hledat důvody této autocenzury. Je to počátek toho, aby se uzavřela. Muž se může chvilkově těšit z ticha, ale až papiňák bouchne, může nadělat tolik škody, že jeho zraněné emoce začnou vítězit a celý vztah mohou dokonale zničit.
Že je Otcovým záměrem začít vytvářet dokonalé manželské páry, abychom my, kdo hledáme Jeho vůli, ne tu naši, byli příkladem pro ostatní, tak to potvrzuje to, co nebeský Otec dnes ukázal skrze sen mé ženě. V něm byl vlak, do kterého nastoupil stejný počet mužů a žen. Na konci z něj vystupovaly šťastné páry. Každý den se nám stává, že je nám odhalována stejná myšlenka. Tak nám nebeský Otec ukazuje, jak naplňovat Jeho vůli.
Nejsem schopen Otci vyjádřit slovy vděčnost za to, koho mi přivedl do života. Do 10.7.2023 mi ani na mysl nepřišlo, že by mohlo dojít u mne k nějaké životní změně. Je to jízda jako na skutečné horské dráze, kde se věci a okolnosti mění takovou rychlostí, že jen žasnu a má žena se mnou. Je to jízda plná překvapení, které nám ani na mysl nepřišly.
Pokud se necháme skutečně vést nebeským Otcem a dáváme jeho vůli na první místo tím, že se stále dotazujeme, jak kráčet životem, pak to co zažíváme se sestrou Šárkou, mou milovanou manželkou, TAK TOTO MŮŽE ZAČÍT ZAŽÍVAT KAŽDÝ MUŽ, KTERÝ USILUJE O NĚKTERÝ Z „ÚŘADŮ“, POKUD ZAČNE MILOVAT EMOCE A MYŠLENKOVÉ POCHODY SVÉ MANŽELKY. Toto jej naučí naslouchání a pomůže mu v duchovní práci pro nebeského Otce, aby se z ní radoval a stal se dokonalým mužem s autoritou. NE PANOVAT, ALE SLOUŽIT POTŘEBÁM DRUHÝCH.
Jak vždy vybízím každého. Ptejme se nebeského Otce, JeHoVaH Boha v Jehošuově jménu, zda jsou myšlenky zapsané podle Jeho vůle, zda nám je potvrdí svým duchem. Chvála ať patří tomu, kdo nás stvořil spolu s Beránkem, našim Králem
Má milovaná žena a já posíláme všem pozdravy a přejeme Pánův pokoj.
S Agape Váš a Kristův bratr a Pánův otrok Igi