Jak dokonale ponížit vlastní ženu a přitom si toho vůbec nevšimnout. Tři zkušenosti z běžného života.

Spread the love

Jak jsem upozorňoval už v předchozím článku, je velmi důležité pro správné fungování manželství věnovat co největší pozornost citům našich žen. Dávat si pozor, abychom neučinili něco, co by jí mohlo velmi ranit. Popíši tedy jednu příhodu, které jsme byli o víkendu s manželkou součástí.

Muži, kteří si toto přečtou, budou reagovat asi tak, jak reagovali všichni muži, včetně mne, když je nám na této příhodě ukazováno, jak rozdílné je vnímání mužů a žen. Reakce je mužů taková: „A co je na tom špatného?„. Reakce žen: „No to je fó pá!„.

Musím zdůraznit, že mí přátelé, o kterých budu psát, ti mou ženu Šárku ještě neviděli a vlastně jí neznali. Proto byla celá událost tak nevhodná, tedy jak proběhla. Bratr, kterého se týká tato událost, tak ten právě vyprávěl o svých citech ke své ženě a to jak sám se zamýšlel nad posledním článkem. Jeho žena s úžasem sledovala jeho vyprávění a z výrazu bylo vidět, že byla překvapena tou proměnou mysli. No a když něco takového vyprávíme, tak naše slova musí jít se skutky.

Je to úplně běžná situace, která nás může potkat kdykoli. Co se tedy stalo? S Šárkou jsme v jednom městě navštívili mé přátelé, manželskou dvojici a domluvili se, že si popovídáme na zahrádce místní restaurace, kde se s Šárkou zároveň najíme. Přiznám se, jedl jsem jenom já, protože tam měli to co miluji a neodolal jsem. Má Šárinka dokáže žít jen o vodě a vzduchu. Nikoho skromnějšího a nenáročného co se týká stravy, tak jako to má Šárka, tak takovou ženu jsem nepotkal. Objednali jsme si všichni pití a bratr si objednal míchaný nápoj, něco, co neznáme. Byli jsme kombinací překvapeni. Je fakt, že bratr umí překvapit vždy.

Nevím zda to mám prozrazovat co si objednal, raději ne, ale vznikla okolo toho diskuze. Když číšnice nápoj přinesla, bratr nabídl Šárce ať ochutná. Ta tedy zkusila a vyjádřila se, že to není tak špatné, jak to vypadá. Čeho si všimla? Byla to reakce bratrovy ženy, jak nabídku na ochutnání vnímala. Mluvili jsme o tom v pak se Šárkou v autě. Má reakce byla podobná, jako i ostatních mužů, se kterými jsme se o zážitek podělili: „Však se přece nic hrozného nestalo, ale všiml jsem si, že jí to nebylo milé. Proto jsem jí po chvíli řekl, že jsme se ještě neobjali, abych jí podpořil v tom, že je důležitá a že s ní cítím.“ . Co viděla bratrova manželka?

Její muž celou dobu vyprávěl, jak si uvědomuje, že musí být daleko více pozornější k vnímání jejich citů, jak se cítí. Ale sám byl jednokanálově napojen na mou ženu Šárku, aby ji to vše vysvětlil. Nejenom, že krásná slova nepřevedl do nějakého skutku, aby dal jasně najevo, že to co si uvědomuje je pravda, ale vůbec jej nenapadlo nejprve nabídnou své manželce, zda nechce podivný nápoj okusit. Tak dal nevědomý signál, že jej má žena zajímá víc, než jeho žena. Hlavně tím, že jí viděl poprvé. Pokud by k tomu došlo třeba po roce, tak by jí to nepřipadlo tolik divné a ponižující, ale právě že to bylo v době seznámení, tak je to velice nevhodné.

Vím, že bratr tím nic nesledoval. Co si my muži musíme uvědomit je to, že naše manželky jsou vždy ty první ve všem. Zdánlivě malé vyzdvižení jiné ženy v její přítomnosti, protože dát někomu napít za své sklenice není něco běžného, a nese to v sobě určitou intimitu, je velmi potřeba myslet i na takové „maličkosti“, protože ženy se to dotkne, emočně rozhodí a ona si ani neuvědomuje co konkrétně to bylo. Prostě vidí, toto je špatně.

Velmi krásné vyjádření bylo od takto ponížené ženy bylo, když se pak sama vyjádřila k otázce, kdy žena vnímá volnost a zároveň touhu následovat svého muže:

My, ženy, jsme připravené následovat naše muže. Pokud se cítíme být milovány, pak svého muže následujeme šťastné a s radostí, pokud se cítíme přehlíženy, pak naše následování bude otrocké, bez radosti a bez nadšení.

Byla to reakce na situaci, kdy muž se zeptá, zda jej chce žena následovat například z bodu A do bodu B. Že to nebere za samozřejmost jej takto doprovázet. Může ji být zle, necítit se v pohodě. Často tato otázka ženu jakoby vyléčí a ráda jej bude následovat.

Takže přátelé, pokud chceme mít šťastné ženy vedle sebe, vždy musíme myslet v prvé řadě na to, abychom ji svým vlastním chováním před jinou ženou neponížili. Nedali jí pocit, že spadla z našeho nejvyššího postavení, protože stále platí: „NEJPRVE MANŽELKA, PAK DLOUHO NIC, PAK ZASE MANŽELKA A OPĚT DLOUHO NIC A TEPRVE POTÉ DALŠÍ ŽENA!“ .

A aby si někdo nemyslel, že i já se nedokážu chovat jako slon v porcelánu, tak netrvalo moc dlouho, abych i já nedal své ženě najevo jaký že slon jsem. Mám být před Vámi nahý, tak také budu. Pokračovali jsme v cestě k mé tetě, abych domluvil návštěvu i s maminkou při cestě zpět, kdy ji povezu z rekondičního pobytu. Teta bydlí kousek po cestě do Ostravy od místa rekondičního pobytu. Kousek od ní, ve stejné vesnici žije babička a otec mého zetě a často, tak z 90% se stane, že tam dceru i s vnučkou potkám. Sami se mi neozvou, takže je to vždy takové divné, ale už jsem si zvykl.

Kdo si nezvykl, tak tím je má milovaná žena. Když jsem jí dětem představoval, tak právě tato má nejstarší dcera jí z nějakého důvodu nepřijala. Nevím proč, ale chce to asi čas. Když jsme projížděli kolem domu zeťákova otce, tak jsem tam uviděl jejich auto, tak jsem zastavil, že je alespoň pozdravím. Šárka chtěla zůstat v autě. Neuvědomil jsem si, že odmítnutí mou dcerou je pro ni tak bolestné a poprosil jsem jí, aby vystoupila a já mohl prohodit pár slov, jak s dcerou, tak hlavně s vnučkou, protože se nevidíme často.

Neskutečně si vážím toho, že z auta vystoupila a byla ochotná ještě jednou podat dceři svou ruku. Ta se zachovala opět způsobem řeznického psa. Chápal bych, kdyby jí bylo dvanáct, že prostě děti mohou mít určitý problém s novými partnery svých rodičů, ale ve 33 letech už by mohla dospět. Sám mám v sobě vůči jejímu muži i ní desítky výhrad, ale to neznamená, že bych někomu nebyl schopen projevit Lásku a přikrýt tyto nedostatky. Ostatně jsou to jejich nedostatky a je to jejich boj, ne můj.

Druhé odmítnutí mou ženu tak emočně rozhodilo, že jsem si říkal, že jsem skutečně slon, který zbytečně ženu vystavil tomuto zážitku. Pokazil jsem jí krásný den, který prožívala do dané chvíle. Naštěstí nás nebeský Otec naučil spolu komunikovat, takže jsme to mohli probrat. Odpustila mi to. Už nikdy bych nechtěl, ač vím že slon jsem, aby se takto vedle mne musela cítit. Fakt jsme my chlapi na přes držku, jak se lidově říká.

Už to, že mi říká, že chce zůstat sedět v autě, už to měla být stopka. Měl jsem sednout za volant a odjet. Dceři a zeťovi jsem evidentně nechyběl a vnučka by to také bez nějakých následků přežila. Učí mne nebeský Tatínek, abych viděl, jak je lehké ženu zranit, proč nejprve poslechnout, že se něco děje, změnit plán a popovídat si poté, proč nechtěla v tu chvíli stát při mém boku. Tolika nepříjemný chvílím mezi mužem a ženou se dá předejít, stačí tak málo, jen naslouchat, dát na ženskou intuici, že je něco špatně, nebo bude špatně.

Omlouvám se tedy své Šárce i takto veřejně a příště, když se bude něco dít, tak ať tichounce promluví heslo, které jsme si dali a já budu vědět, že se něco děje. Kéž nás tyto zkušenosti vedou k Lásce a znamenitým skutkům, k povzbuzení. Přestaňme si o sobě myslet, že když máme nad ženou autoritu, že jí můžeme zneužívat. Vždyť ani nebeský Otec nám toto nedělá.

Děkuji a vzdávám čest a chválu Tobě, nebeský Otče, JeHoVaH (Jehovo) Bože za vše co jsi pro nás udělal, nejenom pro mne mou ženu, ale i pro mé bratry a sestry. Děkuji i Tobě Pane Jehošuo, že jsi za nás zemřel, abychom my mohli žít a v Tvém jménu Bratře děkuji i našemu Otci. Amen a amen.

Pokoj nám všem. Váš a Kristův bratr a Pánův otrok Igi