Abychom plně porozuměli slovům, která jsou přípravou na to, co máme očekávat v době, kdy bude vylit duch na všechno tělo, musel jsem si projít za posledních několik dní vlastními zkušenostmi, které mi odhalují hloubku Otcova plánu. Je to nádherné a souvisí to s tímto textem, ke kterému jsem byl přiveden dnes po dokončení mého porozumění.
„Když ve mně má duše omdlévala, Jehova byl Ten, na něhož jsem vzpomínal. Pak vešla má modlitba k tobě, do tvého svatého chrámu. Ti, kteří pozorují modly nepravdy, opouštějí svou milující laskavost. Já, já ti však chci obětovat s hlasem díkůvzdání. Co jsem slavnostně slíbil, chci splnit. Záchrana patří Jehovovi.“ (Jonáš 2:7-9)
Jak jsem v diskuzi pod předposledním článkem odhaloval, to co přijde je v mnohém o duchovním porozumění, jak je žena vedena a jak jsme vedeni my muži. Protože jsem obdržel od Otce duchovní dar, duchovní ženu, která je mou asistentkou v nynějším čase, zjistil jsem, co nutně potřebuji pro toto porozumění. Potřebuji zrcadlo, dokonalé zrcadlo, kterým sestra Šárka je. Jsem jenom člověk, jenž ne vždy jedná s tak potřebnou Agape, jak je třeba. Nebeskému Otci záleží, abychom se naučili tuto Agape přenášet i do zdánlivých a nepodstatných záležitostí denního života.
Nejprve rozeberu verše této kapitoly, abych pak přešel do čtvrté kapitoly, kde na svém osobním životě rozvinu to, co nebeský Otec pro nás připravuje. Je zvláštní, že jsem byl v mysli stále veden, že už to nacházíme ve třetí kapitole, ale vše do sebe zapadá i s tou třetí kapitolou, kde jsou uvedeny myšlenky, jenž vylití ducha předchází.
„Pohleď, pravý Pán, Jehova vojsk, totiž odnímá Jeruzalému a Judě podporu a oporu, celou podporu chleba a celou podporu vody, silného muže a válečníka, soudce a proroka a toho, kdo věští, a staršího muže, velitele padesáti a vysoce váženého člověka a rádce a znalce magických umění a obratného zaklínače.“ (Izaiáš 3:1-3)
Tak jako se stal Jeruzalém a Juda v tom čase Izaiáše postupně něčím, co nebeský Otec neměl v plánu, tak se toto přihodilo i duchovnímu Jeruzalému a duchovní Judě. Místo porozumění zaklínání, místo duchovního vedení samotným nebeským Otcem, duchovní hlad po pravém duchovním chlebu, kterým je samotný Pán Jehošua Kristus, do kterého má duchovní člověk dorůst tím, že dovolí nebeskému Otci, aby jej On sám vyučil. Město i celý prostor kolem něj totiž svou důvěru vložilo v nauky a kvas.
Jak se to projevilo? Tím, že se určití muži stali ve sborech veliteli a nejvyšší vedení se proměnilo ve vysoce váženého člověka a rádce a znalce magických umění a obratného zaklínače. Toto postihlo náboženské domy, sekty a různá hnutí, jenž tvrdí, že jen oni zastupují Krista.
Byli jsme varování samotným apoštolem Petrem, že Pán až přijde panovat uprostřed svých nepřátel, že učiní, aby mohlo nastat toto:
„Je totiž ustanovený čas, aby soud začal od Božího domu. Jestliže začíná nejprve od nás, jaký bude konec těch, kteří nejsou poslušni Boží dobré zprávy?“ (1. Petra 4:17)
Ustanovený čas započal od 26.12.1913 a trval do 30.9.2015. Protože se všichni hlásili k Jeruzalému a k Judě, byly domy, sekty a hnutí zkoumány na miskách Božích vah. Jejich míra nespravedlnosti se naplnila. Od počátku Času Konce však začaly být souzeny jednotlivé prvky, každý jedinec. Proto Petr varuje: „jaký bude konec těch, kteří nejsou poslušni Boží dobré zprávy?“ .
A tak nastalo toto:
„A jistě udělám jejich knížaty chlapce a bude nad nimi panovat pouhá svévolná moc. A lidé budou skutečně tyranizovat jeden druhého, ano každý svého bližního. Budou útočit, chlapec proti starci a nepříliš vážený proti tomu, jenž má být ctěn.“ (Izaiáš 3:4,5)
Kdo jsou ti chlapci? Jsou to ti, kteří během Času Konce bez porozumění začali vyučovat, začali stavět dogmata které přijali, jako něco, čemu se musí věřit. To způsobilo nenávist. Celková společnost se projevila do společnosti tyranie, kde jeden tyranizuje druhého. Tito chlapci, tito symboličtí nedoukové, kteří Písmo poznali teprve nedávno, před několika lety, ti rádi útočí proti starcům, což v symbolice znamená, že překrucují výroky apoštolů a vlastně i Pána Jehošuy, ale na jejich dráhu se vydali i ti nepříliš vážení, což jsou ti, kdo už Písmo znají, a mají určité porozumění, ale stejně jako ti chlapci nedovolili, nebeskému Otci, aby je On sám vyučil.
Jejich útok je veden proti těm, jenž mají mít naši úctu. Kdo to má být? Nejsou to ti, jenž byli zapečetěni pečetí, kde se nachází skutečné jméno Otce a skutečné jméno Beránka? Jak to rozeznáme, pokud se sami nebudeme dotazovat nebeského Otce, JeHoVaH (Jehovy) Boha skrze jméno Pána Jehošuy Krista?
„Každý se totiž chopí svého bratra v domě svého otce a řekne: Máš přehoz. Měl by ses nám stát diktátorem a tato rozvrácená spousta by měla být pod tvou rukou.“ (Izaiáš 3:6)
Tak jak je to vidět někde už dnes, místo dotazování se k nebeskému Otci, je dotazován symbolicky otec tělesných sborů, hnutí a sekt, aby se jednalo podle jeho rady. Protože má ten, kdo má velmi omezené porozumění i díl odpovědnosti, začíná si uvědomovat, že bude z této odpovědnosti nést počet. Že bude brán k zodpovědnosti.
„Toho dne pozvedne hlas a řekne: Nestanu se ošetřovatelem zranění; a v mém domě není chléb ani přehoz. Nedosadíte mě jako diktátora nad lidem. Vždyť Jeruzalém klopýtl a Juda padla, protože jejich jazyk a jejich jednání jsou proti Jehovovi v tom, že se chovají vzpurně v očích jeho slávy. Výraz jejich obličejů, ten skutečně svědčí proti nim, a oni opravdu vyprávějí o svém hříchu, který je jako sodomský. Neutajili jej. Běda jejich duši! Vždyť si sami uštědřili neštěstí.“ (Izaiáš 3:7-9)
Co si uvědomí tito muži? Nemají chléb, nemají porozumění proto, aby duchovní rány ošetřili, nemají ani ten správný přehoz. A tuto myšlenku si prosím podržme do 4. kapitoly.
Vždyť to bude samotná Boží činnost, která jim zjeví, jaký stav nastal. Proto sami budou mluvit o svém hříchu, jenž jim uštědří neštěstí. Co je to sodomský hřích? Není to pedofilie? Není to styk se zvířaty, jak to je praktikováno v islámském světě, jenž se také skrze korán odkazuje na Písmo? Není to rozšířená homosexualita? Nestává se to normou společnosti?
„Řekněte, že spravedlivému se povede dobře, vždyť oni budou jíst právě ovoce svých jednání.“ (Izaiáš 3:10)
Kdo je spravedlivý? Je to ten, kdo se nenechal vyučit a tak nepoznal skutečnou Otcovu vůli? Nebo je to ten, kdo toto učinil? Jaké je ovoce toho, kdo toto neučinil? Hádky, rozepře, nenávist. Žádné milosrdenství. Jen vlastní touha vypadat zbožně.
Proto:
„Běda ničemnému! Neštěstí; vždyť se mu dostane zacházení, jež prokazuje svýma vlastníma rukama!“ (Izaiáš 3:11)
Stalo se jim toto:
„Pokud jde o můj lid, ti, kteří mu přidělují úkoly, jednají krutě a vskutku nad ním panují pouhé ženy. Můj lide, ti, kteří tě vedou, působí, abys bloudil, a zmátli cestu tvých stezek.“ (Izaiáš 3:12)
Nebeský Otec varuje nás, kdo stojí na jeho straně, aby učinili toto:
„Vždyť kvůli vínu hněvu jeho smilstva padly všechny národy za oběť a králové země s ním smilnili a cestující kupci země zbohatli díky moci jeho nestoudného přepychu. A slyšel jsem jiný hlas z nebe, který řekl: Vyjděte z něho, můj lide, jestliže se s ním nechcete podílet na jeho hříších a jestliže nechcete obdržet část z jeho ran. Jeho hříchy se totiž nahromadily až do nebe a Bůh si připomněl jeho skutky bezpráví.“ (Zjevení 18:3-5)
Kdo jsou ty ženy, které nad nimi panují? Ženy těla? Nebo duchovní prostitutky? Dcery ženy?
„A žena byla oděna v purpuru a šarlatu a byla ozdobena zlatem a drahokamy a perlami a v ruce měla zlatý pohár, který byl plný ohavností a nečistot jejího smilstva. A na jejím čele bylo napsáno jméno, záhada: Velký Babylón, matka nevěstek a ohavností země.“ (Zjevení 17:4,5)
Náboženské domy, náboženské hnutí, náboženské sekty, tak ty jsou plné kvasu, autority žen, protože jim dala tuto autoritu žena, matka nevěstek, když začala panovat. Tato žena je a její dcery jsou největším nepřítelem samotného Krále, Pána Jehošuy, který začal uprostřed nich panovat, nad těmi, kdo se nechali Otcem vyučit a kteří byli k němu Otcem přivedeni.
„Jehova se staví k zápolení a povstává, aby vynesl rozsudek nad národy. Jehova se bude soudit se staršími svého lidu a s jeho knížaty. A sami jste spálili vinici. Ve vašich domech je to, co bylo vzato loupeží ztrápenému.“ (Zjevení 3:13,14)
Kdo se dosadil za starší jeho lidu? Ti co říkají: „TO NÁM MUSÍŠ VĚŘIT!“ . Co bylo odňato ztrápenému? První Láska. Není psáno?
„Znám tvé skutky a tvou namáhavou práci a vytrvalost, a že nemůžeš snést špatné lidi a že zkoušíš ty, kteří říkají, že jsou apoštolové, ale nejsou, a zjistil jsi, že jsou lháři. Projevuješ také vytrvalost a vydržel jsi kvůli mému jménu a neumdlel jsi. Zazlívám ti však, že jsi opustil lásku, kterou jsi měl zprvu. Proto si vzpomeň, od čeho jsi odpadl, a čiň pokání a konej dřívější skutky. Jestliže to neučiníš, přijdu k tobě a chci odstranit tvůj svícen z jeho místa, pokud nebudeš činit pokání.“ (Zjevení 2:2-5)
Když jsme byli poprvé přivedeni k Dobré zprávě, zamilovali jsme si Agape, Otcovu dokonalou činnost, jeho Lásku k nám lidem, jeho Spravedlnost a Milosrdenství. Začali jsme nesnášet špatné lidi. Žádná láska k nějakým naukám, kvasu náboženských domů a k domům samotným. To jejich kvas, jejich prostitutky, ženy se nám začaly svým učením podbízet, abychom je milovaly, tak že dokonce roztáhly své nohy, abychom duchovně smilnili tím, že přijmeme jejich názor na Písmo a ne ten, který dává nebeský Otec těm, kdo se jej sami dotazují.
„Co myslíte tím, že drtíte můj lid a rozdíráte i obličej ztrápených? je výrok Svrchovaného Pána, Jehovy vojsk. A Jehova říká: Protože sionské dcery se staly domýšlivými a chodí s nataženým hrdlem a dělají oči, chodí cupitavými krůčky a nohama vydávají cinkavý zvuk, Jehova také opravdu zestrupatí temeno hlavy sionských dcer a sám Jehova jim obnaží i čelo. Toho dne odejme Jehova krásu nákotníků a čelních pásek a ozdob v podobě měsíce, náušnic a náramků a závojů, pokrývek hlavy a řetízků na nohách a stuh přes prsa a domů duše a ozdobných šumících mušlí, prstenů a nosních kroužků, slavnostních rouch a svrchních tunik a plášťů a měšců a ručních zrcátek a spodních oděvů a turbanů a velkých závojů. A stane se, že místo balzámového oleje bude jen ztuchlý pach; a místo opasku provaz; a místo uměleckého účesu lysina; a místo bohatého oděvu opásání pytlovinou; vypálené znamení místo krásy. Tvoji vlastní muži padnou mečem a tvá moc válkou.“ (Izaiáš 3:15-25)
Stále nechápeme co se připravuje? Proč všude vidíme, že celý svět jde do války? Ukrajina, Niger, Sýrie, Thaiwan, Jižní, střední i severní Amerika, jeden velký problém za druhým. Přesto stále politici vykřikují něco o Míru. Není to pád a konec Velkého Babylonu?
„A její vchody budou muset truchlit a vyjadřovat žal a jistě bude vyklizena. Na samotnou zem se posadí.“ (Izaiáš 3:26)
Jakými bránami a vchody se chodí do tohoto města, nebo se z něj vychází, kde to město, velké město, Babylon se nazývá? Není to vnější a vnitřní zeď? Nejsou to hradby žen, prostitutek, jenž nesou tato jména? Svědkové Jehovovi a Adventisté sedmého dne, kde nejvíc duchovního mléka se nachází?
Do prachu sestoupí sionská dcera plná pýchy a svých ozdob. Jenž svou „krásou“ zaslepila oči mnohých, takže je odvedla od nebeského Otce, JeHoVaH (Jehovy) vojsk.
Vidění proroka Izaiáše – kapitola čtvrtá
„Hlasitě křič a raduj se, sionská dcero; teď totiž přicházím a chci přebývat v tvém středu, je Jehovův výrok. A v ten den se k Jehovovi jistě připojí mnoho národů a skutečně se stanou mým lidem; a chci přebývat v tvém středu. A budeš muset poznat, že mě k tobě poslal sám Jehova vojsk. A Jehova jistě vezme do vlastnictví Judu jako svůj díl na svaté půdě a ještě vyvolí Jeruzalém. Mlč, všechno tělo, před Jehovou, neboť procitl ve svém svatém obydlí. “ (Zachariáš 2:10-13)
Po těchto událostech nastane, že bude vylit duch na všechno tělo.
„Jestliže vyšleš svého ducha, jsou stvořeni; a obnovuješ povrch zemské půdy.“ (Žalm 104:30)
„Vždyť na žíznivého vyleji vodu a na suché místo řinoucí se toky. Na tvé semeno vyleji svého ducha a na tvé potomky své požehnání.“ (Izaiáš 44:3)
„A chci do vás vložit svého ducha a ožijete, a chci vás usídlit na vaší půdě; a budete muset poznat, že já, Jehova, jsem mluvil a učinil jsem to, je Jehovův výrok.“ (Ezekiel 37:14)
„A potom se stane, že vyleji svého ducha na tělo všeho druhu a vaši synové a vaše dcery budou jistě prorokovat. Vaši starci, ti budou snít sny. Vaši mladí muži, ti uvidí vidění.“ (Joel 2:28)
A v tom čase se stane:
„A v ten den sedm žen skutečně popadne jednoho muže a řeknou: Budeme jíst svůj vlastní chléb a nosit své vlastní přehozy; jen ať jsme nazvány tvým jménem, aby byla sňata naše pohana.“ (Izaiáš 4:1)
Abych plně porozuměl tomuto výroku, musel jsem si projít v posledních dnech doslovně tím, co je vněm obsaženo. Nejprve vysvětlím co znamená jíst svůj vlastní chléb a své vlastní přehozy. Zde se dostáváme k mému předchozímu článku, který nám mužům má ukázat, že žena je nebeským Otcem vedena skrze emoce, aby se cítila ve vztahu k Otci milovaná. To je její chléb a její přehoz. Protože mohou být její emoce zneužity Satanem, je potřeba, aby si vštípila do mysli ty čtyři otázky a s nima pracovala.
My muži to chápeme tak, že jejich myšlenkové pochody jsou jako mořské vlny a žádná logika. Logika v tom je, ale emoční, kterou nechápeme. Aby ženy jako celek se mohly ukotvit v porozumění, které Otec zajišťuje skrze muže, kterým dal svou moudrost, své vedení duchem, aby se stali tito muži učiteli, musí plně ve svém srdci a mysli dorůst do Krista. Kristus znamená nejenom že jím je náš Král, náš vykupitel, Beránek. Kristem je ten, kdo se nechal Otcem poučit, aby už nečinil svou vůli, ale vůli toho, kdo jej stvořil a pomazal jej svým Božím duchem, olejem jásání, olejem moudrosti a olejem Agape.
Kristus znamená POMAZANÝ. Aby i žena měla toto pomazání, musí se také nechat plně vyučit. Chtít jednat jen a jen podle Otcovy vůle. Proč?
„To, co nechá Jehova vyrašit, bude v ten den pro okrasu a pro slávu, a ovoce země bude něco, nač lze být pyšný, a něco krásného pro ty z Izraele, kteří unikli.“ (Izaiáš 4:2)
Pokud bychom neporozuměli Izaiáši dříve, než válka způsobí odstranění plevele, který zde rostl spolu s pšenicí a který byl soudem jednotlivců v Božím domě vytrhán, svázán do otýpek a připraven ke spálení v ohni, nemohla by se ta pšenice radovat. Protože se skládá pšenice stejně jako plevel z mužů a žen, musí se pšenice naučit spolu komunikovat v Lásce Agape. Muži jsou v této věci daleko více náchylní k nedostatkům.
Věřte mi prosím, že sám nerozumím tomu, proč právě já a proč právě skrze mne. Právě proto mi však byla do života přivedena sestra Šárka, kterou fyzicky znám jen krátký čas, ač spolu komunikuje už několik let. Nemohli jsme se setkat skutečně dříve, než do mého života Otec zasáhne tím, že mi dá On sám ženu. Proto mi minulý rok na jaře řekl: „Celý život jsem tě na toto vše připravoval.“
Chci dodržet svůj slib, který jsem dal své ženě, ač s ní nyní nejsem a z vidění, která jsem dopředu obdržel, mi byla ukázána její cesta, její svobodná vůle, kterou jsem nesměl nijak ovlivnit a nemohu tak učinit ani nyní.
Přesto mi bylo v sobotu odhaleno to, co mi nebeský Otec řekl v roce 2009 v nočním vidění, kde mi vysvětloval mou situaci, proč jí připustil, když jsem se stal bezdomovcem. Podstatou bylo toto: „Buď mi věrný a plně mi důvěřuj, pak budou ti které miluješ, pak budou zachráněni, ač budou jejich okolnosti jakkoliv špatné.“ .
Součástí byl i výrok, který se týkal sestry Šárky, kterou jsem neznal a netušil, že existuje. Náš vztah jsem si měl totiž natrénovat s bývalou partnerkou Šárkou, se kterou jsem fyzicky nic nemohl mít a nebeský Otec nás před svatbou, kterou jsme plánovali rozdělil.
Není mi příjemné se svěřovat celému světu, ale vzhledem k tomu, že někteří klopýtli a pochybují o mém vztahu se Zuzkou. Tvrdí, že jsem se dopustil smilstva, což není pravda, protože se na zásadní věci a to zásadní věc je, vždy dotazuji a pokud bych nemohl s ní navázat intimní vztah, tak bych to prostě neudělal. Tak musím zveřejnit i určitou komunikaci se Šárkou, kde nám nebeský Otec oběma odhaloval svůj záměr, který s námi má. Sestra je s tímto odhalením plně ztotožněna a sama ví, že toto máme předložit.
Nebeský Otec Šárku vedl k tomuto:
„Kde a jak začít ? Při tvém minulém článku jsem Ti na Tvůj dotaz sdělila, že se mi rozklepala kolena a teď se tak nějak třesu celá.„
Jednalo se o předchozí článek, než jsem oznamoval co se bude o víkendu dít. Ten ještě nečetla. Chtěl jsem vědět, zda to co jsem sepsal, zda to mohu takto zveřejnit.
„Se Zuzankou jsi do tělesného vztahu vstoupil na podzim loňského roku, proč jsme se tedy nemohli vidět již na památné na jaře, protože mne Otec potřeboval natolik vyučit, abych byla hodna stát se Tvou duchovní partnerkou. Proč ve mne vidíš určitou podobu se Šárkou, kterou jsi miloval?„
Fyzicky je sestra Šárka, té Šárce podobná. Takže jsem pochopil Otcův smysl pro humor. Sama ví, jak jsem byl tím překvapen. Těsně než došlo k tomu, než jsme se potkali, mi přišla na mysl myšlenka: „To by byla legrace, kdyby si byly obě podobné. To by měl Otec smysl pro humor.“ . Mohu Vás ujistit, že má. Ač jsem nic neřekl, až když už jsme byli každý sám, co se přihodilo, tak si povšimla, že jsem zaražený tím, co se děje a potřeboval jsem to nějak zpracovat.
„Je to určitá pojistka Otce, abys mne coby duchovní partnerku přijal.“
Má pravdu a toto ji nebeský Otec dal do mysli. Ne já. A nyní přichází to, kde jí vedl do Písma:
„Izaiáš 56 kapitola: …Ani eunuch ať neříká: ‚Pohleď, jsem suchý strom.‘“ Vždyť tak řekl Jehova eunuchům, kteří dodržují mé sabaty a kteří si vyvolili, co mě těší, a kteří se chápou mé smlouvy: „Dokonce jim dám ve svém domě a uvnitř svých zdí pomník a jméno, něco lepšího než syny a dcery. Dám jim jméno na neurčitý čas, takové, jež nebude odříznuto. A cizince, kteří se připojili k Jehovovi, aby mu sloužili a milovali Jehovovo jméno, aby se stali jeho sluhy, …(Izaiáš 56:3-6)„
Zde jsem potřeboval opět plně porozumět, jak to nebeský Otec myslí a to mi bylo plně objasněno dnes ráno. Ale zatím to nemám rozebírat, to je připraveno jako svědectví pro svůj čas. Až se k tomu dostanu a budu vysvětlovat verš po verši celou kapitolu.
„Co jsme k sobě v tělesném poměru – eunuchové.„
A tak to je. Dokud se nenaplní Otcova vůle a dokud je Zuzanka se mnou svázána manželstvím, není z mé strany myslitelné smýšlet jinak a to platí i pro samotnou sestru Šárku. Svým slovem, svým svědectvím očišťuje mne, jako toho, na kom ULPĚLA POHANA. Pohana těch, kdo ač věděli, že to není z mé strany žádné smilstvo a Satan jim předložil skrze vidění vlastní verzi, nevěřili mi, jako člověku, který jim je bratrem a vždy jim odhaloval, kdo je u mne na prvním místě. A NEBYLY TO JENOM SLOVA, ALE SKUTKY, které jim měly otevírat oči, aby nesoudili to co se jeví jako tělesné, ale je duchovní.
Zopakuji ještě jednou první verš:
„A v ten den sedm žen skutečně popadne jednoho muže a řeknou: Budeme jíst svůj vlastní chléb a nosit své vlastní přehozy; jen ať jsme nazvány tvým jménem, aby byla sňata naše pohana.“ (Izaiáš 4:1)
Neměl jsem se obhajovat a neměl jsem dát najevo víc, než jsem najevo dal, aby nebeský Otec sám sňal ze mne pohanu, kterou mne druzí pošpinili. Je to dokonalá činnost, kterou projevuje nebeský Otec, aby pomlouvačům ukázal, co znamená: „Chci milosrdenství, NE OBĚŤ.“ . Svědectví dvou bratrů, které si měl hlavní žalobce proti mne vyžádat, bylo plně shodné s tím, co bylo sděleno sestře Šárce, proč mne se Zuzkou Otec takto svázal. Přesto se nedal tento žalobce napravit. Z mé strany není žádná zášť. Bylo mi předem, kdy jsem vůbec neuvažoval o tom, že budu takto svázán, tak mi bylo skrze vidění odhaleno, co bratr učiní a proč to učiní. Satan mi dal jasně na vybranou skrze vidění, které ke mne přišlo pod plnou autoritou nebeského Otce, abych pochopil o jakém boji je řeč, který se mnou Satan vede. Vněm zaznělo toto:
„Buď se přestaneš zajímat o Zuzku, aby jsi jí vytrhl z mé ruky a já tě nepošlapu, nebo se mi odevzdáš a já ji za to nechám na pokoji. Jinak se ti stane toto.“ . Pak mi bylo ukázáno, jak dotyčný bratr na mne když ležím na zemi kálí a močí. Nebyl mi ukázán ve vidění jeho obličej, jen někdo, s kým mám duchovní vztah a částečnou rozepři. Protože ta už probíhala a její počátek byl v čase, kdy jsem věděl, že nějaká Zuzka existuje, s čím se potýká, ale ještě nebyla ke mne přivedena. Dokončím teď to, co mi Šárka ještě dále napsala:
„A teď se vlastně dostávám k „jádru pudla. Otec Tě svázal se Zuzankou, aby tak oddělil Tvé tělesné tělo od duchovního těla. Abys mohl vstoupit se mnou do duchovního svazku, musíš také tento záměr veřejně oznámit. Stále se třesu, ač jsem to na Tebe vysypala. Proto vzájemné představování našim rodinám. Tak a teď si jdu přečíst co jsi napsal.“
Pokud si připomeneme co jsem v tom článku napsal, pak musíte konstatovat to co já:
„Myslím, že to nemá chybu.“ Článek si můžeme rozkliknout zde. Reakce byla tato:
„Už jsem dočetla a musela jsem se smát, vždyť Ty jsi tam vlastně, krom mého plného jména, napsal vše, co jsem na Tebe vysypala.“
Doufám, že toto svědectví, které odhaluje jak nás nebeský Otec vzájemně propojuje stejnými myšlenkami, stejným duchem a bylo toho za poslední měsíc tolik, kdy podobné věci se mi děly, když jsme byli v úzkém kontaktu s jedním bratrem a Otec nám dával na mysl stejná porozumění a my si je vzájemně vyměňovali při našich rozhovorech. Takže toto svědectví konečně uzavře zkoumání mých kroků ohledně Zuzky.
Kdo měl klopýtnou, ten klopýtl, kdo měl vyrůst, vyrostl.
Víkend proběhl jak si nebeský Otec přál, došlo k plánovanému seznámení našich rodin. Má maminka, která byla mnohému přítomna, obdržela svědectví, které ji vedlo k večerní modlitbě, kterou jsem vyslechl, ač nevěděla, že ji slyším.
Proč bude potřeba, aby se 7, tedy dokonalý počet žen chytlo muže. Protože potřebují tyto ženy vedení skrze Agape, aby se mohly na cestě života opřít o takové muže, které nebeský Otec sám vyučil. Nejde o tělesné spojení, protože si ty ženy zachovávají svůj chléb, Vedení Otcem skrze Syna. A zachovávají si svůj šat, své emoce, jenž je vedou, ale potřebují k tomu někoho, kdo jim v tom všem pomůže, aby byla sňata také jejich pohana, když je Satan zaváděl na scestí.
Má to své vysvětlení také v podobenství o družičkách, kterým zbylo jen tolik oleje, kolik bylo potřeba pro jejich záchranu. Děkuji nebeskému Otci, že mi dal potřebné zrcadlo a že jej použil a že jej dále bude používat, protože mohu pracovat na hlubším porozumění, ženám jako celku a také na tom, co sám musím změnit, aby to ještě více splňovalo mé přiblížení se k dokonalému vzoru, kterým je Král a Beránek, Pán Jehošua.
A stane se, že o těch, kteří zůstanou na Sionu, a o těch, kteří z budou v Jeruzalémě, se řekne, že jsou mu svatí, každý zapsaný pro život v Jeruzalémě.“ (Izaiáš 4:3)
Kdo to bude? Skuteční eunuchové, protože ti jsou panenští a ti se nikdy nenechali znečistit duchovně ženami, dcerami Velkého Babylonu, jenž je pro mnohé ZÁHADA, ženy, která vložila svůj kvas do třech díží s moukou, jak o tom čteme u Matouše 13:33.
„Až Jehova smyje výkaly sionských dcer a duchem soudu a duchem spalování vypláchne dokonce z nitra Jeruzaléma krveprolití, Jehova také jistě stvoří nad každým stanoveným místem na hoře Sionu a nad jeho místem schůzek oblak ve dne a dým a jas planoucího ohně v noci; protože nade vší slávou bude přístřeší.“ (Izaiáš 4:4,5)
Jak vypláchne to krveprolití? Válkou, spálením plevele. Těm kdo zůstanou v Jeruzalémě, tak jim symbolicky opatří stejnou slávu, kterou měl jeho sluha Mojžíš, když nad stanem setkání byl za noci planoucí oheň a za dne dým a jas. A v tom ohni a dýmu byl ukrytý anděl, který nesl a nese Otcovo jméno a tím byl sám Pán Jehošua. a všichni kdo přijdou, tak ti poznají, že je Pán Jehošua tím sloupem ohně a dýmu, jenž bude symbolicky nad jejich hlavami.
„A chýše bude jako stín před suchým žárem ve dne, a jako útočiště a jako úkryt před lijavcem a před srážkami.“ (Izaiáš 4:6)
Stanou se sami jakoby chýší, která svým poučením dá stín před suchým žárem Satanova světa, protože ten ještě nějakou dobu nebude ukončen a stanou se úkrytem před lijavcem, protože budou správně poučeni, ti kdo budou naslouchat.
Ať se vše děje k Otcově chvále, k Synově slávě, protože mi ostatní jsme jen prach, prach na miskách Otcových vah. Může hlína říci hrnčíři: „Co se mnou děláš? Proč jsi mne právě takto vytvaroval?“ . Ne nemůže.
Jak vždy jasně oznamuji: „Předložme toto porozumění Otci a jej se dotazujme v Jehošuově jménu.“ . Vždyť jsem jen člověk.
Kéž máme pokoj našeho Krále, kéž máme Agape mezi sebou, kéž neopouštíme duchovní společenství, které nemá nic společného s tím, co se děje v Babylonských domech.
Váš a Kristův bratr, Pánův otrok Igi