Vidění o duchovním stavu a vidění o králi Severu, jeho pomstě.
Ač se toto vidění už jednou splnilo na tělesném Izraeli, splní se znovu na tom duchovním, který byl sice povolán, ale nehleděl na činnost samotného JeHoVaH (Jehovy) vojsk. Dělají že neslyší, a nevěří tomu, že se o tom vypráví. Stále je u nich radování, harfa, písně a kolové tance s tamburínou.
„Nech mě, prosím, zpívat mému milovanému píseň mého milého o jeho vinici. Byla vinice, kterou můj milovaný dostal na úrodném svahu.“ (Izaiáš 5:1)
Kdo je ten milý a milovaný? Je to sám Pán Jehošua, jenž dostal vinici na úrodném svahu. Jaký svah má nebeský Otec namysli? Je to svah Jeho symbolické hory, Jeho autority nad národy a nad duchovním Izraelem.
„A pak ji okopal a zbavil kamení a vysadil na ní vybranou červenou révu a uprostřed postavil věž. A vytesal v ní také vinný lis. A doufal, že urodí hrozny, ale ona posléze urodila plané hrozny.“ (Izaiáš 5:2)
A je to stejné jako na počátku, kdy vyvedl svůj lid z Egypta, aby se mu stal vinicí, ale ta neurodila dobré hrozny až došlo k tomu, že musela být tato vinice nejprve v roce 723 př.n.l. z velké části zničena tím, že byl Efraim odveden do Asýrie a mnozí pobiti a podruhé to nastalo v období Nebukadnecara II., kdy nejprve v roce 604 př.n.l. přitáhla do Judy, poté odvedl první část, kde se nacházel Daniel a Šadrak, Mešak a Abednego, aby poté v roce 587 př.n.l. přitáhl znovu, vinici zničil a spálil město v roce 586 př.n.l. i s chrámem.
Podruhé byla vinice vysazena v roce 29 n.l., kdy ten milovaný Syn započal svou službu na podzim toho roku a o této vinici si budeme dále vyprávět, jak začala plodit plané hrozny až to dospělo tak daleko, že celá vinice zpustla a začal tam růst plevel.
„A teď, prosím, obyvatelé Jeruzaléma a judští muži, suďte mezi mnou a mou vinicí.“ (Izaiáš 5:3)
Kdo jsou ti obyvatelé Jeruzaléma a judští muži? Což to nejsou všichni, kdo se hlásí ke Kristu? Což nejsou judští muži ti, kdo se postavili do čela náboženských domů, sekt, jejich učitelé, jejich proroci? Pojďte a suďte se dokonce se samotným nebeským Otcem, JeHoVaH (Jehovou) Bohem a veďte soudní při.
„Co se má ještě pro mou vinici udělat, co jsem v ní již neudělal? Proč jen jsem doufal, že urodí hrozny, ale ona posléze urodila plané hrozny?“ (Izaiáš 5:4)
Což na ní nepracoval ten nejlepší vinař a nenasadil svou dokonalou révu, která měla nést to dobré ovoce? Tou révou byli apoštolové. Jaké ovoce jejich činnost přinesla? Jaké plody z ní vyrostly?
„Dávejte pozor na sebe a na celé stádo, v němž vás svatý duch ustanovil jako dozorce, abyste pásli Boží sbor, který vyplatil krví svého vlastního Syna. Vím, že po mém odchodu vstoupí mezi vás utlačující vlci a nebudou něžně zacházet se stádem, a z vás samotných povstanou muži a budou mluvit převrácené věci, aby za sebou odvedli učedníky. Proto zůstaňte bdělí a mějte na mysli, že jsem nepřestal po tři roky nocí i dnem každého se slzami napomínat. A svěřuji vás nyní Bohu a slovu jeho nezasloužené laskavosti, které vás může vybudovat a dát vám dědictví mezi všemi posvěcenými.“ (Skutky apoštolů 20:28-32)
Neuplynulo ani 40 let od smrti Pána Jehošuy a jeho vzkříšení a réva začala přinášet své plané plody. Proč? Protože do sboru vstoupili vlci, odpadlá Juda, farizeové, aby zkazili dobré dílo. Vše se završilo Nikajským koncilem v roce 325 n.l. . Mezitím se také mnozí začali stavět do čela odpadnutí tím, že přinášeli nauky, kterým se věří do dnes, například o nesmrtelné duši, ač to odporuje Ezekieli 18. kapitole. Začali prosazovat učení o panence Marii, což je babylonská Ištar, matka Nimroda, která jako první přišla s vánočním stromečkem a jejími ozdobami, kde Asyřané ve svůj čas věšeli hlavičky malých dětí zajatců a odvedenců, jako baňky na dnešním stromečku.
Dále se začalo vyučovat jméno Je-sus, Jehovovo prase, místo Pán Jehošua, což znamená Jehovah zachraňuje. Vrcholem se stalo uctívání svátků na připomínku uvězněných v Tartaru, andělů, kteří 1.11.2292 př.n.l. opustili svá vytvořená lidská těla, aby neskončili utopeni ve vodách potopy a vnutili uctívat všechny jejich mrtvé děcka, která se utopila o den později. Ti obři, jenž se jim začali stykem se ženami rodit. Ti, jenž se stali rozrážeči a přinesli na zem válku, násilí a zločinnost. A tak se to dnes slaví jako památka na zesnulé.
A tak sám nebeský Otec musel začít jednat:
„A teď, prosím, ať vám dám na vědomí, co udělám své vinici: Bude odstraněn její živý plot a bude určena ke spálení. Bude zbořena její kamenná zeď a ona bude určena jako místo k pošlapání. A vystavím ji jako něco zničeného. Nebude se prořezávat ani se nebude okopávat. A vzejde trnitý keř a plevel; a oblakům uložím příkaz, aby na ni nevylévaly žádný déšť.“ (Izaiáš 5:5,6)
A co se jí stalo? Stala se státním náboženstvím, plná odporných věcí, protože to co ji chránilo, bylo strženo. A Tato vinice začala plodit trnitý keř, papežství a patriarchát, spolu s Islámem. Protože nebyl nikdo, kdo by jí prořezal. Posléze tam vyrostl plevel, protestantismus až do ustanoveného Času Konce. Nebyl žádný déšť porozumění.
„Vinice Jehovy vojsk je totiž izraelský dům a judští muži jsou sadba, kterou měl rád. A stále doufal v soud, ale pohleďte porušování zákona; ve spravedlnost, ale pohleďte křik.“ (Izaiáš 5:7)
Proč měl rád tuto vinici? Protože ta sadba na počátku, ta se dotazovala svého Stvořitele a nechala se jím vyučit, aby mohla být přivedena k Panu Jehošuovi. Místo spravedlivého soudu, místo milosrdenství jen křik a porušování zákona. A co je ten křik? Neustálé dohadování se, kdo má lepší dres, tak jak to čteme v 1. Korinťanům třetí kapitole:
„A tak jsem k vám nemohl mluvit jako k duchovním lidem, bratři, ale jako k tělesným lidem, jako k nemluvňatům v Kristu. Krmil jsem vás mlékem, ne něčím k jídlu, neboť jste ještě nebyli dost silní. Vskutku nejste dost silní ani nyní, neboť jste ještě tělesní. Poněvadž je totiž mezi vámi žárlivost a rozepře, nejste snad tělesní a nechodíte jako lidé? Když totiž jeden říká: Patřím Pavlovi, ale jiný říká: Já Apollovi, nejste prostě lidé?“ (1 Korinťanům 3:1-4)
Nekřičí mnozí: „Já jsem, katolík, nejlepší dres; Já evangelík, můj dres je lepší; Já jsem adventista sedmého dne, já nejlépe světím sobotu, tak já jsem ten nejlepší s nejlepším dresem. Ne, ne, ne! Já, já jsem nejlépe oblečen, protože mám dres s nápisem Jehovův svědek!“ Neděje se to? Kdo říká: „Jděme se vyučit k samotnému nebeskému Otci v Kristově skutečném jménu. On sám nás vyučí!“ Kdo z nich?
„Běda těm, kteří spojují dům s domem, a těm, kteří připojují pole k poli, až už není více místa a musíte bydlet docela sami uprostřed země!“ (Izaiáš 5:8)
Není toto o takzvané ekumenii? Nespojují se náboženské domy s náboženskými domy, jejich pole s ostatními poli? Nejsou ti, kdo se nepřidávají jako ti, kteří nemají kde bydlet a jsou jakoby uprostřed země?
„Mně do uší Jehova vojsk přísahal, že mnoho domů, ačkoli velkých a dobrých, se stane naprostým předmětem úžasu, bez obyvatele.“ (Izaiáš 5:9)
Tak jako Izaiášovi nebeský Otec přísahal, že ačkoli mnoho domů ač velkých a na pohled krásných a dobrých se stanou předmětem úžasu. BEZ OBYVATELE! Tak toto slyším duchem i já. Jak dlouho to Pane JeHoVaH (Jehovo) necháš bez povšimnutí, jak dlouho je ještě necháš stát?
„Dokonce deset jiter vinice urodí totiž jen jednu míru bat a z míry chomer semene se urodí dokonce jen míra efa.“ (Izaiáš 5:10)
Co je to jitro?
„1. Samuelova 14:14 – takže první úder, jímž udeřil Jonathán a nosič jeho zbroje, činil asi dvacet mužů, asi na půl brázdy na jitru pole.“
Takže činnost 200 mužů přinese výnos, který bude úplně minimální, kde jejich namáhavá práce bude nést jen minimální výnos. Děje se to? Proč to je?
„Běda těm, kteří vstávají časně ráno, aby hledali jen opojný nápoj, kteří otálejí pozdě do večerní tmy, takže je rozněcuje víno!“ (Izaiáš 5:11)
Není hluboká noc, duchovní noc? Neopíjejí se vínem duchovního smilstva mnozí tím, že milují náboženský kvas a nechtějí se nechat vyučit nebeským Otcem, aby je napravil, aby získali svou první Lásku Agape k němu a k Synovi zpět?
„A na jejich hostinách musí být harfa a strunný nástroj, tamburína a flétna a víno; ale na Jehovovu činnost nehledí a dílo jeho rukou neviděli.“ (Izaiáš 5:12)
Nezpíváte si stále dokola mantry na Vašich takzvaných duchovních hostinách? Neteče tam víno duchovního smilstva plnými doušky. Na Otcovu činnost, tak na tu nehledíte. Ti kdo přinášejí porozumění, jsou vám k posměchu.
„Proto bude muset můj lid jít do vyhnanství pro nedostatek poznání; a jejich sláva budou vyhladovělí lidé a jejich zástup bude vyprahlý žízní. Proto učinil šeol svou duši prostornou a bezmezně rozevřel ústa; a to, co je v něm nádherné, také jeho zástup a jeho vřava a ten jásající jistě do něho sestoupí.“ (Izaiáš 5:13,14)
Nejste lid vyhladovělý, protože se živíte duchovními zvratky? Proto „šeol“ otevře svá ústa do široka, proto padnete mečem krále Severu až započne ničit krále Jihu. A vy se stanete obětí té války, tak jak vám to prorokoval samotný Král, Pán Jehošua v Matouši 22:1-7.
„A pozemský člověk se skloní a muž se sníží, a dokonce se sníží i oči vysokých. A Jehova vojsk se vyvýší prostřednictvím soudu a pravý Bůh, Svatý, se jistě posvětí spravedlností.“ (Izaiáš 5:15,16)
Dotkne se to všech, krom beránků.
„A beránci se vskutku budou pást jako na své pastvě; a opuštěná místa dobře živených zvířat snědí cizí usedlíci.“ (Izaiáš 5:17)
Kdo jsou to ti beránci? Nebyl sám Král, Pán Jehošua Beránek Boží? Kdo je jako on? Nejsou to ti, které nebeský Otec zapečetil pečetí, kde je jméno Otce a Beránka. Ta skutečná jména? Kdo nám na to dá tu správnou odpověď? Nebude to sám JeHoVaH (Jehova) vojsk, koho se máme dotazovat?
A kdo jsou ta zvířata? Není to Satanova svoloč, která ovládla svět skrze korporátní fašismus? Budou zničeni a jejich nakradené statky budou rozděleny, až král Severu dokončí to, co už započal. Proto:
„Běda těm, kteří provinění táhnou provazy nepravdy a hřích jako vozovými šňůrami; těm, kteří říkají: Ať jeho dílo chvátá; ať jen přijde rychle, abychom je viděli; a ať se přiblíží a přijde rada Izraelova Svatého, abychom ji poznali!“ (Izaiáš 5:18,19)
Kdo se těší na to, až nebeský Otec zničí ty, kdo jsou v jejich očích jeho nepřátelé? Není to hřích, když jeho vůlí je, aby nikdo nezahynul, ale všichni došli k pokání a porozumění Pravdy? Kdo vykřikuje, jen náš dres zachraňuje?
„Běda těm, kteří říkají, že dobré je špatné a špatné je dobré, těm, kteří vydávají tmu za světlo a světlo za tmu, těm, kteří vydávají hořké za sladké a sladké za hořké!“ (Izaiáš 5:20)
Kdo toto činí? Politici, fašistický korporát, ale také ti, kdo říkají: „Na nás to nepřijde, máme správný dres!“ Kdo učí, že jedině skutečný vztah s nebeským Otcem, který má svaté jméno a žádné přezdívky, že sám vyučí? Co učíte vy, kdo jste duchovně až na kost vyhublí, že není ve vás žádné maso?
„Běda těm, kteří jsou moudří ve svých vlastních očích a rozvážní dokonce před svým vlastním obličejem!“ (Izaiáš 5:21)
Nestali jste se moudrými ve svých vlastních očích? Nepoučujete bez porozumění, že jméno Otce je trhací kalendář? Že vám se musí přizpůsobovat, ač je člověk pouhý prach?
„Běda těm, kteří jsou silní v pití vína, a mužům se životní energií k míchání opojného nápoje, těm, kteří ničemného prohlašují za spravedlivého s ohledem na úplatek, a kteří dokonce odnímají spravedlivému jeho spravedlnost!“ (Izaiáš 5:22,23)
Není to tak, že vkládáte svou důvěru v úplatky, které vám slibují politici na svých shromážděních a demonstracích? Neodnímají spravedlivému jeho spravedlnost, když udávají své bližní? Nestali se vám lidé modlami? Koho na těch demonstracích tak zbožňujete? Není to míchaný opojný nápoj, který drží v ruce, aby vás vedli cestou tohoto světa?
„Proto, právě jako jazyk ohně sžírá strniště a pouhá uschlá tráva klesá do plamenů, i jejich hlavní kořen bude právě jako ztuchlý pach a jejich květ vyletí právě jako prášek, protože zavrhli zákon Jehovy vojsk a výrok Izraelova Svatého znevážili.“ (Izaiáš 5:24)
Co nám nebeský Otec říká? „DŮVĚŘUJ MÉ RADĚ, MÉ ZÁCHRANĚ!“ . Vždyť je to zákon na neurčitý čas, ano na vždy, že máme milovat svého Stvořitele nebe a země, JeHoVaH (Jehovu) zástupů, celým svým srdcem, celou svou myslí a životní silou a svého bližního, jako sami sebe. Jaký zákon dodržujete? Otcovo jméno? Ale fuj, vždyť je jedno jak mu říkáme. Kdo se z vás jej samotného na to dotázal?
Podal nám svou ruku. Prosil nás, abychom mu věnovali pozornost a On sám nás mohl vyučit. Dal nám Syna, abychom měli vzor. Vzor, který říká, že nečiní nic sám od sebe, ale jak jej sám nebeský Otec naučil. Dělá to Syn a my toto dělat nemusíme. Jaká zvrácenost!
„Proto se Jehovův hněv rozpálil proti jeho lidu, a vztáhne proti nim ruku a udeří je. A hory se budou zmítat a jejich mrtvá těla budou jako odpadky uprostřed ulic. Vzhledem k tomu všemu se jeho hněv neobrátil zpět, ale jeho ruka je ještě vztažena.“ (Izaiáš 5:25)
Co učiní posměváček, až to na něj přijde?
„A vyzdvihl signál k dalekému velkému národu a hvízdl na něj na nejzazším konci země; a pohleďme v chvatu rychle přijde.“ (Izaiáš 5:26)
Na koho hvízdl nebeský Otec? Nebylo to na silného muže, jenž svou činností zapálí koudel? Nemá jméno NOVODOBÝ NEBUKADNECAR II.? Není to sám král Severu kdo to vykoná? Není Rusko velký národ? Nepřijde ve chvatu? Není proto určena hodina, den a rok? Není to zapsáno v Písmu ve Zjevení 9:13-21, v Matouši 22:7, Danieli 8:25 a 11:44,45?
Proto si dejte pozor a vizte!
„Není mezi nimi nikdo unavený ani nikdo neklopýtá. Nikdo není ospalý a nikdo nespí. A opasek kolem jejich beder se jistě nerozepne ani se jim nepřetrhnou řemínky sandálů; protože jejich šípy jsou naostřeny a všechny jejich luky jsou napnuté. I kopyta jejich koní se budou muset považovat za křemen a jejich kola za vichr.“ (Izaiáš 5:27,28)
Jsou unaveni? Co vidíte na Ukrajině? Co jsou to ty šípy? Ty luky? Nejsou to systémy Kinžal, Bulava, Sarmat, dělostřelecké systémy s přesným naváděním? Nejsou koně jejich letecká a tanková technika? Proto jsou jejich koně jako křemen a jejich kola (letadla a vrtulníky) jako vichr.
„Jejich řev je jako lví a řvou jako mladí lvi s hřívou. A budou mručet a popadnou kořist a bezpečně ji odnesou a nebude osvoboditel.“ (Izaiáš 5:29)
Což jste neslyšeli jejich dělostřelectvo, že je jako řev lva a mladých lvů. Ptejte se Ukrajinců co slyší. Nic nezbude fašistickému korporátu, až to na zemi přijde.
„A budou nad ní v ten den mručet jakoby mručením moře. A člověk se skutečně upřeně zahledí na zemi, a pohleďme, tísnivá tma; a dokonce světlo potemnělo, protože na ni padají kapky.“ (Izaiáš 5:30)
Neochladí se, až bude použita část taktických jaderných zbraní? Nepotemní vše a nezačne pršet? Slyšte národy země, co pro vaši ničemnost přijde, abyste poznali, kdo sám je nejvyšší nad celou obydlenou zemí. Kdo vyvyšuje a kdo ponižuje člověka. Je to sám JeHoVaH (Jehova) vojsk, kdo toto způsobí. Protože jeho ruka je ještě vztažena!
Buďme moudří a nechme se poučit dokud je čas. Hledejme svého Stvořitele. Dovolme mu, aby to byl On sám, kdo nás vyučí, než se měsíc promění v krev. Slunce, král Jihu, jeho vazalové odráží jeho tmu. Vždyť ten, jehož postavili do čela krále Jihu, ten sám netrefí z pódia a není schopen říct kloudně jednu větu. V toho jste vazalové vložili důvěru?
Naslouchejme a věnujme tomu zvýšenou pozornost, co skrze Izaiáše dál oznamuje nebeský Otec celému světu. Vizte jeho činnost a nebuďme zděšeni, když v něj vložíme svou důvěru.
Ať se děje Otče Jehovo tvá svatá vůle, ne ta naše, ať je posvěceno tvé sváté jméno, protože v něm působíš, aby se stalo. Ve jménu Beránka, našeho Krále, ať se tak stane. Amen a amen.
Pokoj nám všem, kdo si bereme k srdci tato slova.
S Agape Váš bratr a Pánův otrok Igi