Když jsem dokončil poslední článek, dotazoval jsem se, zda jej mohu takto uveřejnit. Bylo mi dáno svolení, ale Duch mne vedl k tomu, že mi tam něco chybí. Až nyní jsem pochopil, kde jsem vynechal důležité porozumění. Je vlastně dobře, že je mimo předchozí text, protože tak všichni pochopí důležitou Pravdu. Jakou? Že soud začíná až po vzkříšení olivovníků, dřív ne.
Chvála a čest patří skutečně tobě nebeský Otče, JeHoVaH (Jehovo) Bože, protože jsi to Ty, kdo nám dává moudrost a porozumění. Jsi to Ty, kdo nám otevírá duchovní oči, abychom viděli v Tvém Písmu to, co jiní nevidí. Je to i k slávě Tvého Syna, našeho Krále a vykupitele, Pana Jehošuy Pomazaného. V jeho jménu ti děkujeme Otče náš, jenž jsi na nebesích. Amen
„Ale národy se rozzlobily a přišla tvá vlastní zloba a ustanovený čas, aby byli souzeni mrtví a aby byla dána odměna tvým otrokům, prorokům, a svatým a těm, kteří se bojí tvého jména, malým i velkým, a aby byli zničeni ti, kteří ničí zemi.“ (Zjevení 11:18)
Jsou vzkříšeni krom těch, jenž patří k olivám a k věrným následovníkům Krista v hrobech jiní mrtví?
„A viděl jsem trůny a byli tam ti, kteří se na ně posadili, a byla jim dána moc, aby soudili. Ano, viděl jsem duše těch, kteří byli popraveni sekerou za svědectví, jež vydávali o Jehošuovi, a za to, že mluvili o Bohu, a ty, kteří neuctívali ani divoké zvíře ani jeho obraz a nepřijali označení na čelo ani na ruku. A ožili a kralovali s Kristem tisíc let. To je první vzkříšení. Šťastný a svatý je každý, kdo má podíl na prvním vzkříšení; nad těmi druhá smrt nemá autoritu, ale budou kněží Boží a Kristovi a budou s ním kralovat těch tisíc let.“ (Zjevení 20:4-6)
Text jasně říká, že ne. První vzkříšení je určeno svatým při sedmé trubce, a ti k žádnému soudu nejdou, protože je nebeský Otec schválil.
Tak kteří mrtví jsou po zaznění sedmé trubky souzeni?
„A druhý vylil svou misku do moře. A stalo se krví jako z mrtvého člověka, a každá živá duše zemřela, ano, všechno v moři.“ (Zjevení 16:3)
Já jsem tak hloupý, protože mne při psaní nebeský Otec vedl k tomu, abych na to nezapomněl. Udělal to tak, že mne před tou pasáží telefonicky propojil s bratrem, který se mne na to pořád vyptával a teď, když jsem si začal článek číst znovu a opět jsem došel na toto místo, opět mi bratr zavolal. Alespoň vidíte, že jsem jen člověk, že i se mnou to má Otec velmi těžké, když přehlédnu to, že celý rozhovor se točil právě kolem tohoto porozumění. Ten rozhovor byl o soudu. O tom, kdo je na tom lépe. Ti kdo přežijí do pozvednutí oliv anebo ti, kdo budou za 1000 let vzkříšení k soudu?
Omlouvám se Otče, že jsem to v danou chvíli nerozeznal.
Moře zde znamená lidstvo.
„Ale ničemní jsou jako moře, které je rozbouřené, když není schopné se uklidnit, jehož vody vyhazují vzhůru chaluhy a bláto.“ (Izaiáš 57:20)
Už jsem vysvětloval mnohokrát, co znamená ta značka 6.6.6.. Co člověku způsobuje, že se stává mrtvou krví, která se v další generaci nejpozději projeví tak, že se lidstvo nebude moci už rozmnožovat. Značka musí být sňata, aby člověk opět ožil a aby se stal opět člověkem. Tou značkou se totiž odstraňuje Otcův podpis v/z naší DNA. Říkal jsem, že genová terapie Cokoliv 19 je jen první část, a že druhá teprve přijde. Jak? Není mi to odhaleno přesně. Bude to něco, co má opět jakoby člověka uzdravit, ale teď to vesele budou přijímat i ti, kdo se označit nedali. To však asi nastane po až válce.
Proto tu při zabití olivovníků zůstanou jen a jen ti, kteří jsou označení číslem 6.6.6.. Ti jsou mrtví ač žijí. Nebeský Otec je chce uzdravit, dát jim opět naději, kterou odvrácením se od Krista pošlapali. Tím je věčný život. První olivovník jej má v sobě už nyní, může jej svou smrtí předat těmto mrtvým, sám pak obdrží dědictví Krista, protože je jeho manželka. Tím dědictvím je nesmrtelnost.
Proto když mrtví porozumí Pravdě a když učiní pokání, obdrží svou naději na věčný život. Přesto budou umírat, ale až po dalších sto letech, protože mzda za hřích je vždy fyzická smrt. Mezitím tedy omládnou a budou mít děti a jejich dnů bude „jako dnů stromu“, přesně jak o tom mluví Izaiáš, když říká, že stoletý zemře jako mladík.
A z čeho budou souzeni? Ze svých skutků. Na nich jim bude ukázáno, jak sami dopomohli ke své situaci souzených. Budou se zodpovídat ze svých výroků, ze svého jednání. Soud slouží k nápravě, ne k usmrcení. Tak nebeský Otec ukazuje, že to myslí vážně, když říká skrze apoštola Pavla, že jeho vůle je taková:
„To je znamenité a přijatelné před zrakem našeho Zachránce, Boha, jehož vůlí je, aby lidé všeho druhu byli zachráněni a přišli k přesnému poznání pravdy.“ (1.Timoteovi 2:3,4)
Že to tak nebeský Otec vymyslel, tak to pochopíme teprve tehdy, když si uvědomíme, že smrtelný člověk, který nemá v sobě skutečný věčný život, tak ten nemůže přejít přímo do nesmrtelnosti. Ne. Musí nejprve věčný život získat fyzickým vzkříšením, dostat se do lepšího stavu a teprve potom, při své další smrti se může svého věčného života vzdát ve prospěch ostatních. První olivovník ví, že si prošel fyzickým vzkříšením, ač jej dlouho takto nechápal. Pro svět to nebyla smrtelná událost.
Tak opět ožijí ti, kteří si nechají sejmout značku. Proto je potřeba, aby tu první olivovník zůstal, než se soud dokončí, aby jeho věčný život mohl přejít na ně. Tak se plně dovrší to, co o nich, kteří k němu patří, co o nich Písmo prorokuje, že musí být jako Pán Jehošua. Ve všem. Kdo toto nechápe, ač ví, že nebeský Otec „není Bohem nepořádku, ale pokoje“ neporozuměl Agape, která je založena na PRÁVU, SPRAVEDLNOSTI a z něj plynoucího MILOSRDENSTVÍ.
Dnes rozumím například tomu, proč mne kdysi jedna sestra, když skrze tyto stránky začala Otce poznávat, proč si v určitém čase myslela, že jsem fyzicky Jehošua. Ne nejsem, jen musím následovat plně jeho kroky a jít všude tam, kam jde on. Jak smutné, že v současné době vykročila jinou cestou. Popírá knihu Zjevení. Vyučuje, že to co ve Zjevení čteme, že už se odehrálo. Kéž se její klopýtnutí stane něčím, čím bude nebeský Otec oslaven. Její dnešní výroky proti mně, Otec mi vše odhaluje a to způsobem, který není o tom, že já sám bych po něčem pátral anebo se dotazoval. Tak ať ví, že jsem za ni prosil, aby jí to vše Otec odpustil. Nestalo se to z její vůle, ale byla za živa chycena do Satanovy léčky, protože se jí začal předvádět jako nebeský Otec, věříc, že už všemu porozuměla.
Samotný Pán Jehošua toto zažil nesčetněkrát, v jednu chvíli s ním zůstalo jen těch 12 i s tím, kdo jej nakonec zradil. Proto se první olivovník musí nad to povznést, odpustit až 77x, protože je to vždy pro slávu Toho, Kdo sám vyvolil první olivovník.
Pokud to někomu připadá nevhodné, že si dovoluji o těchto smutných věcech mluvit, tak kdyby to nemělo sloužit k porozumění, nikdy bych o tom nepsal. Pokud by mne toto nepotkalo, nemohl bych varovat ostatní semeno, že musí velmi zkoumat to, co mu přichází skrze sny, různá vidění. Pro všechny platí, že než něco budeme soudit, že musíme dát všemu čas, zda jsme porozuměli správně, aby se na nás nesplnil tento výrok:
„Proto jsi neomluvitelný, člověče, ať jsi kdokoli, jestliže soudíš; protože v tom, v čem soudíš jiného, odsuzuješ sám sebe, neboť ty, který soudíš, provádíš totéž. A víme, že Boží soud je ve shodě s pravdou proti těm, kteří takové věci provádějí.“ (Římanům 2:1,2)
Nám lidem nepatří někoho soudit. Proč? Neznáme všechny okolnosti druhého člověka. První olivovník se nesytí u stolu druhého olivovníku. Nedomýšlí si, že je něco, když je nic. Ví, že naroubováno může být opět vylomeno, pokud by šířil svár a utrhačnou řeč o svém bratrovi a své sestře. Pamatujme na to při svých soudech druhých, když je pronášíme, protože to je nedostatek naší víry (důvěry) a i náš trám v oku, který jsme si zapomněli vytáhnout, protože se nám zdálo, že tříska v oku těch druhých je trám.
Ještě jednou prosím, zkuste mne pochopit, nemluvím o těchto věcech, abych tu projevoval emoce. I Pavel takto psal, když varoval, aby jej nikdo nesoudil. Ať si každý o mne otírá třeba nohy. Nemáme se líbit lidem, ale Otci. Když mne vede k tomu, abych o tom psal, tak to udělám. Ne pro mou slávu, fakt po žádné netoužím. Kdybych mohl, jen povzbuzuji. Abych druhé varoval, bylo na mne bylo vloženo jako nutnost, která zvýší počet těch, kteří mne nebudou milovat. Vím to. Nemám z toho radost.
A hlavně věřte, že vždy chci a podám svou ruku i tomu největšímu nepříteli, pokud to bude potřeba, pro slávu nebeského Otce. Jsem také jenom člověk, sám jsem jednal v životě nerozumně a druhým jsem tím ublížil. Proč to bylo připuštěno? Abych se naučil dokonale odpouštět. Kéž se nám to daří, abychom nezanevřeli a neztratili Otcovu přízeň.
Nyní se vraťme k tomu, co s tím souvisí. Aby nebeský Otec skutečně někoho zničil, dovolí takovému člověku, aby se plně projevil. Jaké je jeho srdce. Takový člověk pro svůj zisk a svou domnělou autoritu, což je vlastně pýcha, tak ten klidně nechá třeba ničit zemi. Běda tedy těm, kdo takto činí. Dnes je v různých institucích a mezi politiky mnoho těch, kterým nevadí chemtrails. Prosazují takzvaný zelený úděl, ač je to proti přírodě. Elektromobilitu, která byla už dávno vyřešena, ale byla proti zájmům fašistických obchodních korporací, tak všechny přínosné patenty skončily u ledu.
Tito lidé by nejraději zamořili celou planetu, jen aby dosáhli svého. Proto na ně nebeský Otec myslí a budou se zodpovídat. Mnozí jsou ničemní natolik, že je pravděpodobné, že zůstanou mezi přeživšími. Přesto dostanou možnost se napravit. Až skutečný soud ukáže, jaké je jejich srdce.
Toto jsem zapomněl zmínit, ač mne k tomu Duch vedl. Zda je to vše v souladu s vůlí Otce a správným porozuměním, tak to zkoumejme na modlitbách Otci, JeHoVaH (Jehovovi) Bohu, ve jménu Pana Jehošuy Krista.
Pokoj nám všem v tomto čase konce Satanova systému věcí. Kéž jsme trvale naroubováni na olivovníky a nejsme z nich vylomeni.
S Agape Váš bratr a Pánův otrok Igi