Ten kdo nečetl Ezechiele 38. kapitolu, její rozbor zde, plně nepochopí tento článek. Proto vás, kdo jste to neučinili prosím, abyste tak učinili teď. Sám jsem musel vydržet skoro 30 let, než jsem mohl toto porozumění, které mi nebeský Otec odhalil už tak dávno a dal mi na to pečeť svého Ducha, takto veřejně odhalit. Jemu patří čest a chvála v Jehošuově jménu. Až vydáme svědectví. Proč? Protože mi nebylo dáno důležité porozumění, zhruba před dvěma měsíci, že se jedná v každé kapitole o jinou událost. 38. kapitola je, až na posledních pět veršů, o šesté trubce ze Zjevení 9:13-21.
Než se tedy dostaneme k 39. kapitole Ezechiele, musíme si vysvětlit, co nás čeká po skončení té války, kterou zažijeme jako dokončení třetí bědy, třetí misky hněvu. Ještě než se to stane a „krátký“ konflikt proběhne, bude tu velká snaha nás do tohoto konfliktu zatáhnout. A to je odpověď na druhý dotaz, který zněl takto:
a) Jaký má být vztah křesťana k této válce?
b) Máme se zapojit?
c) Co máme dělat v případě mobilizace našich synů?
Takže si na to odpovíme postupně. Pokud rozumíme tomu, o co Pán Jehošua prosí nebeského Otce před svou smrtí v Getsemanské zahradě, nepotřebujeme to nějak rozebírat.
„Dal jsem jim tvé slovo, ale svět je nenávidí, protože nejsou částí světa, stejně jako já nejsem částí světa. Prosím tě, ne abys je vzal ze světa, ale abys nad nimi bděl kvůli tomu ničemnému. Nejsou částí světa, právě jako já nejsem částí světa. Posvěť je pravdou; tvé slovo je pravda.“ (Jan 17:14-17)
Dostali jsme slovo a to slovo je potřeba dát světu na vědomí. Proto nejsme plně ze světa odděleni. Protože jsme posvěceni Pravdou, není to náš konflikt, ale bude se dít toto:
„Když vás však vydají, nepociťujte úzkost, jak nebo co máte mluvit, neboť v tu hodinu vám bude dáno, co máte mluvit;“ (Matouš 10:19)
Budeme se mnozí muset postavit před autoritu tohoto světa a bude za nás promlouvat Otcův duch. Takže jak se zapojíme? Tím, že se odmítneme podílet na tomto konfliktu. Je to ke slávě nebeského Otce, JeHoVaH (Jehovy) Boha ve jménu našeho vykupitele Jehošuy pomazaného.
Je tedy potřeba poprosit v tu hodinu, v tu chvíli, aby nám nebeský Otec zajistil Kristův pokoj, dar Otcova ducha a počkat na to, až nás tento Duch pokojem naplní a začne za nás mluvit. Nelze se tedy na to připravit. Vše je o důvěře, kterou k Otci máme.
Co se týká našich dcer a synů, které bude chtít Satan zatáhnout do této války. V tu dobu musíme za ně prosit, aby to byl nebeský Otec, kdo je sám ochrání a vyvede z této ohnivé pece a důvěřovat, že tak učiní. Naše víra je posvěcuje a odnímá terč z jejich těl. Jak můžeme bránit našim dětem, když nemají víru? Musíme vědět, jak bychom se zachovali my sami, když bychom měli Jeho autoritu, Jeho Božství, protože jsme stvořeni k jejich obrazu, k obrazu Otce a Krista.
Už nyní mnoho bratrů a sester na Ukrajině zažívá Otcovu ochranu, aby nebyli zahubeni oni i jejich rodiny. Nečetli jsme toto?
„A jistě se stanou mými, řekl Jehova vojsk, v den, kdy vytvořím zvláštní majetek. A chci jim projevit soucit, právě jako muž projevuje soucit svému synovi, který mu slouží. A jistě opět uvidíte rozdíl mezi spravedlivým a ničemným, mezi tím, kdo Bohu slouží, a tím, kdo mu nesloužil.“ (Malachiáš 3:17,18)
Podívejme se sami do Zjevení 3:17,18 co tam čteme. To je klíč, co je nyní potřeba udělat, aby nás ta hodina nepřekvapila. Samotná „3“ nás povzbuzuje k tomu, že je vše pravda, co čteme v 17. a 18. kapitole Zjevení, kam jsme se tou válkou dostali. Vše je neskutečně provázané. To není dílo člověka, jak mnozí tvrdí. To tvrdí svět, ale nebeský Otec nás posvěcuje Pravdou, proto nejsme částí tohoto světa.
Až vydáme svědectví autoritě, budeme propuštěni. Pak se stane toto:
„Ale král se rozzlobil a poslal svá vojska a zahubil ty vrahy a spálil jejich město. Potom řekl svým otrokům: Svatební hostina je sice přichystána, ale ti, kteří byli pozváni, toho nebyli hodni. Proto jděte na silnice vedoucí z města a pozvěte ke svatební hostině každého, koho najdete. Ti otroci tudíž vyšli na silnice a shromáždili všechny, které našli, ničemné i dobré; a místnost pro svatební obřady byla naplněna těmi, kteří spočinuli u stolu.“ (Matouš 22:7-10)
Bude to doba podobná té, kterou zažili apoštolové s Jehošuou. Protože máme být jako Pán Jehošua, bude nám dána velká autorita. Ta způsobí, že Osmý král a jeho lidé budou na tuto autoritu žárlit. Proto bude rozhodnuto, aby byly olivovníky zabity. Světu bude dáno viditelné znamení Jonášovo.
Protože tu Pán Jehošua mluví v podobenství, musíme pochopit, co je onou místností, co je to to město. Město je Velký Babylon, který shoří, protože král Severu, Osmý král, odstraní podle třetí bědy prameny vod, ale neodstraní to, co Babylon vy/produkoval. Tím je kvas, modlářství, protože sám sebe bude chtít uctívat. Proto se postaví jako doslovný Nebukadnecar II. do pozice, že je to on, kdo tvoří lepší společnost a že je to jeho zásluha.
Všimněme si, že Jehošua říká, že jsou to vojska krále. Chápeme, kdo je myšlen tím králem, že jím je samotný JeHoVaH (Jehova) vojsk. Takže andělé převezmou velení, aby mohlo být vše vykonáno v Pánův prospěch. Naším úkolem bude shromáždit co největší počet. Přidají se k nám i ničemní. Tak se symbolicky naplní místnost. Pak se stane toto:
„Když vešel král, aby si prohlédl hosty, zahlédl tam člověka, který nebyl oděn svatebním oděvem. Řekl mu tedy: Člověče, jak ses sem dostal, když nemáš na sobě svatební oděv? Ten zůstal oněmělý. Král potom řekl svým sluhům: Spoutejte mu ruce a nohy a vyhoďte ho do tmy venku. Tam bude jeho pláč a skřípání zubů.“ (Matouš 22:11-13)
Co je svatebním oděvem? Přečti si prosím Zjevení 3:17,18. Ničemní půjdou za viděným, ne za slyšeným. Opět se stane to, co zažil sám Pán Jehošua, když jej následovalo mnoho lidí, ale když přišlo na lámání chleba, když přišla ta hodina, přidali se na stranu farizeů. Křičeli: „Přibij jej na stauros!“. Strach je něco jakoby je někdo svázal a budou na tom stejně jako Petr, který než kohout třikrát zakokrhal, jej třikrát zapřel. Proto Jehošua podobenství končí tímto výrokem:
„Je totiž mnoho pozvaných, ale málo vyvolených.“ (Matouš 22:14)
V ten čas budou olivovníky zabity a nebudou pohřbeni. Proč? Protože svět bude vědět, že říkali, stejně jako Pán Jehošua, že budou vzbuzeni. Podobně jako se farizeové radovali, že byl Kristus usmrcen, bude se svět podobně radovat a navzájem si budou od radosti posílat dárky. Ale jejich radost se po třech a půl dnech změní v pláč, protože budou vzbuzeny obě skupiny zabitých, oba dva olivovníky.
Proč se Jeruzalém rozpůlí velkým zemětřesením na dvě části? Protože bude lidem ukázána truhla smlouvy. Tak se otevře Jeremiášova jeskyně, aby bylo jasné, z Čí vůle se vše stalo. Tak se před Otcem skloní každé koleno. Nastává 40 denní období, kdy je dokončeno vydávání Dobré zprávy. Velký zástup i s těmi, kdo neměli svatební šat, učiní pokání a budou očekávat Krále symbolicky s palmovými ratolestmi. Stejně, jako se to stalo Kristu, když před svou smrti vstupoval do Jeruzaléma.
Olivovníky budou před očima všech pozvednuty do nebe, aby se s Kristem setkali ve vzduchu (v neviditelné duchovní oblasti). Protože nepůjdou nahoru ihned po smrti, nepředejdou ty, kteří usnuli před nimi a byli uloženi do hrobů. Tak se naplní slova apoštola Pavla o sedmé trubce, kdy samotný Pán Jehošua svým hlasem archanděla (nejstaršího anděla) pozvedne ty, kdo mu patří do nebe. Nejprve ti, co usnuli ve smrti a byli v hrobkách a po nich olivovníky, které nikdo nepohřbil, takže zůstaly ležet na ulicích jako by spaly a po svém probuzení se postavily na nohy. V té chvíli jsou nahoru přiváděni už jen ti pohřbení.
Svět Jehošuu po jeho smrti neměl a nemá už spatřit. Olivovníky jej spatřit musí, aby svět pochopil, že je to v soladu s Otcovým slovem, Písmem. Stejně jako on musel se svými učedníky zůstat 40 dnů, musí olivovníky zůstat se svými „učedníky“ 40 dnů, s Velkým zástupem. Ten potřebuje být poučen, co nyní bude následovat. Zde se dostáváme k několika textům, které mnozí špatně pochopili, protože ty adresoval Pán Jehošua pro Velký zástup, o kterém v té chvíli ještě nikdo nevěděl.
Musíme totiž pochopit, že když jdou olivovníky do nebe na Beránkovu svatbu, na zemi se dokončuje to, co čteme v Ezechielovi 39. kapitole. 3+9=12 nebo také 3 jako potvrzení pravdivosti a 9, jako obrácená 6, číslo člověka také naznačuje obrat, který porozumění přinese. Ten totiž naznačuje, že skutečně zvítězí milosrdenství nad soudem.
Doba po vzkříšení až k Armageddonu je dobou soudu pro ty, kteří do té doby přežili. Musí se oddělit ničemní od spravedlivého velkého zástupu. K porozumění nám pomáhá tento verš:
„A všichni, kteří bydlí na zemi, je budou uctívat; jméno žádného z nich není od založení světa zapsáno ve svitku života Beránka, který byl zabit. Má-li kdo ucho, ať slyší. Jestliže je někdo určen k zajetí, odchází do zajetí. Jestliže někdo zabije mečem, bude zabit mečem. Zde to znamená vytrvalost a víru svatých.“ (Zjevení 13:8-10)
Z pohledu na čísla této pasáže Písma můžeme vidět tuto symboliku. 13 je buď 1 a 3, což se dá číst. Je to důležitý výrok pro porozumění a má sílu trojky, která dává výroku pečeť pravdivosti. Pokud se budeme dívat na číslo 13, jako na číslo Satanovy úplnosti, znamená též odkaz, že se to bude týkat jej, jeho uspořádání. Pak se musíme na čísla veršů dívat v pořadí, jak jdou za sebou. Tedy 8,9,10. To nám říká, že vše je o samotném konci, ve kterém budou lidské záležitosti obráceny proti Satanovi a tento obrat se bude týkat jednání každého člověka, protože je to doba soudu a desítka je číslem úplnosti vzhledem k lidským záležitostem.
Dlouho jsem nad touto pasáží rozjímal a dotazoval se v době, kdy jsem sepisoval výklad Danielova proroctví. Často mne duch vedl do Zjevení, abych porozuměl struktuře jednotlivých vidění a čemu musím porozumět, abych to pochopil. Na 13. kapitole mi bylo ukázáno, že Jan měl před očima dvě vidění, která vždy začínají ve stejném čase, tím je rok 1945 a to první je zakončeno slovy o vytrvalosti svatých. Kdo jsou svatí? Jsou to vzkříšené olivovníky.
Pavel upozorňuje v dopise Římanům, že na olivovník můžeme být naroubováni, ale také z něj můžeme být vylomeni. Kdy už se to stát nemůže? Když jsme jako olivovníky vzkříšeni. První olivovník musí mít velkou vytrvalost. Proč? Protože druhý olivovník nové písni nerozumí a už vůbec mu nerozumí plevel. První olivovník, když je mu ta nová píseň odhalena, o čem skutečně je, začne neuvěřitelně toužit, aby už vše bylo dokončeno. Vidí co je na ustanovený čas, že vše rychle supí ke svému konci, ale protože mu bylo dáno porozumění, které nesprávně pochopil, předběhne čas naplnění.
To vede k tomu, že o něj druhý olivovník klopýtne a odvrací se od něj. Ten druhý olivovník chápe a rozumí jen písni Mojžíše, kde vidí jen záchranu Izraele. Zapomíná na tu obrovskou smíšenou společnost, která se přidala až na úplném konci, těsně před odchodem do zaslíbené země. Ti uvěřili viděnému, ne slyšenému. Proto je druhému olivovníku zatěžko pochopit, že Otec má plánu to uskutečnit znovu.
První olivovník je podoben proroku, který byl poslán do Samaří, aby tam prorokoval proti králi Jeroboamovi. Kdo to byl? Byl to muž, kterého nebeský Otec pomazal za krále pro rozdělený Izraelský dům po smrti Šalamouna. Podobně se toto naplňuje u dvou olivovníků. Zprvu jsou oba duchovně syceni jako jedno tělo v porozumění mlékem. Když je jim předkládán hutný duchovní pokrm, zpočátku jej přijímají spolu, ale klopýtnutí je rozděluje. Proto jsou dva olivovníky.
Prvnímu je skrze to, co čteme v 1. Královské 13. kapitole, zde vidíme opět, že to není náhoda, ale klíč k tomu, abychom pochopili 13. kapitolu Zjevení. Proto je tam ten příběh o prorokovi, který musel poukázat na nehodnotnou službu a modlářství Jeroboama, který symbolizuje plevel, jenž se drží modlářství a tradic dán úkol, že svou mysl nesmí pošpinit naukami Velkého Babylonu, aby zůstal v očích nebeského Otce panenský. Musí plně zrcadlit Kristovu mysl, která nikdy nebyla zkažena učením Babylonu.
Kdy toho první olivovník dosáhne? Když se nechává na všech svých cestách poučovat nebeským Otcem. Jej se dotazuje zda má to správné porozumění. Když zjistí že ne, přizná si svou chybu a vyzná ji veřejně, pokud je někomu z tohoto olivovníku dáno vyučování k porozumění proroctvím. Ne všichni dostali ten dar. Ale Duch jim, když na toto učení narazí, vydá svědectví, že Otec skutečně použil daného člověka a že se nejedná o lidskou moudrost. Aby se ten, kdo tam patří, mohl vrátit nazpět do Jeruzaléma, až dokončí své svědectví, musí přijít jinou cestou a nesmí se zastavovat u druhého olivovníku, aby s ním zasedl k duchovní hostině. Proč? Protože ten mu bude předkládat svůj pohled, který znečišťuje jeho mysl, neboť druhý olivovník odešel k určitým věcem za sebou, k věcem, které se nachází v duchovním Samaří, kde stále působí kvas tradic.
Pokud se ten, který patří k prvnímu olivovníku zastaví na takovou duchovní večeři k druhému olivovníku a napije se tam jeho vody, je vylomen. Nebeský Otec dovolí, aby jej lev pohltil. Kdo je tím lvem?
„Buďte střízliví, bděte. Váš protivník, Ďábel, obchází jako řvoucí lev a hledá, koho by pohltil.“ (1. Petra 5:8)
První olivovník se vždy raduje z Pravdy, ať je jakákoliv. Proto nemá problém říci, že něco předložil špatně, protože porozuměl nesprávně. Není to jeho dílo, je to dílo Otce, JeHoVaH (Jehovy) Boha. Není mu proti mysli, když stále slyší, že si vše musíme sami ověřovat skrze modlitbu k Otci ve jménu Pana Jehošuy. Druhý olivovník to nedělá přesně takto, ale proto aby měl dostatek svého oleje v duchovní lampě, protože je tou rozumnou družičkou. Otec mu nedal porozumět nové písni. Má jen tolik oleje, kolik potřebuje, aby dosáhl na účast na Beránkově svatbě.
Druhý olivovník plně rozezná první olivovník (nevěstu) až po vylití Ducha. První olivovník musí a chce jen a jen sloužit, a nikdy by jej nenapadlo krást srdce bratrů a sester, protože je Agape největším poutem jednoty. Ta vytrvalost je v tom, že plně důvěřuje Otci, že vše se obrátí v dobré, aby to byl Otec, kdo je oslaven. Nepředkládá duchovní pokrm vyrobený v konkrétním domě velkého Babylona. Proč? Protože v něm vidí kvas. A ten kvas dokáže zkvasit celé těsto. Ani nepochybuje o biblickém kánonu, proto odmítá tyto nekanonické spisy.
„A všichni, kteří bydlí na zemi, je budou uctívat; jméno žádného z nich není od založení světa zapsáno ve svitku života Beránka, který byl zabit.“ (Zjevení 13:8)
Tento text nám ukazuje, že kniha Beránka je o těch, kdo mají účast na svatbě. Tento svitek života je o tom samém svitku života, o kterém čteme u Malachiáše:
„Tehdy ti, kteří mají bázeň před Jehovou, spolu mluvili, každý se svým druhem, a Jehova stále věnoval pozornost a naslouchal. A začala se před ním psát pamětní kniha pro ty, kteří mají bázeň před Jehovou, a pro ty, kteří myslí na jeho jméno.“ (Malachiáš 3:16)
Kdo nejvíc myslí na Otcovo jméno?
„A viděl jsem jiného anděla, jak vystupuje od východu slunce a má pečeť živého Boha; a volal silným hlasem na ty čtyři anděly, jimž bylo dáno, aby škodili zemi a moři, a říkal: Neškoďte zemi ani moři ani stromům, dokud nezapečetíme otroky našeho Boha na jejich čelech.“ (Zjevení 7:2,3)
„A viděl jsem, a pohleďme, Beránek stál na hoře Sionu a s ním sto čtyřicet čtyři tisíce těch, kteří mají na svém čele napsáno jeho jméno a jméno jeho Otce.“ (Zjevení 14:1)
Čelo je místem, kde se rodí myšlenky a v těch myšlenkách se odráží pečeť. To je také potřebné pro vstup do duchovního chrámu, který není udělán rukama. To je to měřítko, které je v podobě rákosu, kterým Jan měří chrám.
„A byl mi dán rákos podobný prutu, když řekl: Vstaň a změř Boží chrámovou svatyni a oltář a ty, kteří v ní uctívají.“ (Zjevení 11:1)
Na čem nejvíc klopýtá duchovní plevel? Právě na jménech. Proto pošlapávají nádvoří, ale nejsou schopni vstoupit.
„Ale nádvoří, které je vně chrámové svatyně, to zcela vyvrhni a neměř je, protože bylo dáno národům a budou nohama pošlapávat svaté město dvaačtyřicet měsíců.“ (Zjevení 11:2)
Proč mají být vyvrženi? Protože jsou to plevy, které pošlapávají svaté město, Nový Jeruzalém tvořený prvním olivovníkem.
Jak dlouho? 42 měsíců, 3,5 roku, pak budou plevy spáleny ohněm války ze Zjevení 9:13-21. Proč?
„Ne každý, kdo mi říká: Pane, Pane, vstoupí do nebeského království, ale ten, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích. Mnozí mi v onen den řeknou: Pane, Pane, což jsme neprorokovali v tvém jménu a v tvém jménu nevyháněli démony a v tvém jménu neprováděli mnoho mocných skutků? A přece jim pak chci vyznat: Nikdy jsem vás neznal! Pryč ode mne, vy, kteří činíte bezzákonnost.“ (Matouš 7:21-23)
Během této války každý jeden bude volat k nebeskému Otci a ke Kristu, ale obdrží tuto odpověď. Moc dobře budou vědět, uvědomovat si, proč už s nimi nikdo nepočítá. Démoni se vyhánějí v Jehošuově jménu, a ne v Ježíšově! To Satan jim předváděl mocné skutky ve jménu Je-sus (latinsky „Jehovovo prase“). To byla a je bezzákonnost.
Nebeský Otec nechal druhý olivovník klopýtnout, protože rád vytahuje třísky z oka svých bratrů, ale svůj trám nevidí. Proto je tak důležité správně rozumět Zjevení 3:17,18. Přesto mu Otec projevuje soucit a odpouští mu množství hříchů, protože je to On sám, kdo vybírá nevěstu svému Synovi.
Nebude to nádherná doba, až si vzájemně přestaneme vytahovat třísky?
„Má-li kdo ucho, ať slyší.“ (Zjevení 13:9)
Musíme jít za slyšeným. Tedy za vším, co sám Pán Jehošua říká, nebo co říkají ústa proroků.
„Jestliže je někdo určen k zajetí, odchází do zajetí. Jestliže někdo zabije mečem, bude zabit mečem. Zde to znamená vytrvalost a víru svatých.“ (Zjevení 13:10)
Ke komu je toto pronášeno? Nyní to můžeme chápat tak, že to má dvojí splnění, protože někteří budou zajati proto, že budou svědčit pro Kristovo jméno, aby nebyli posláni do války. Ale jak jsem říkal, dlouho jsem nad tímto výrokem rozjímal a dotazoval se. Je to výrok pro Velký zástup. Proč?
„Vždyť právě jako byly Noemovy dny, taková bude přítomnost Syna člověka. Jako totiž byli v těch dnech před potopou, kdy jedli a pili, muži se ženili a ženy se vdávaly, až do dne, kdy Noe vstoupil do archy, a nepovšimli si, dokud nepřišla potopa a všechny je nesmetla, taková bude přítomnost Syna člověka.
Potom budou dva muži na poli: jeden bude vzat s sebou a druhý zanechán; dvě ženy budou mlít na ručním mlýnu: jedna bude vzata s sebou a druhá bude zanechána. Zůstaňte proto ostražití, protože nevíte, který den váš Pán přijde.“ (Matouš 24:37-42)
Pán Jehošua nejprve oznamuje, že lidé si těch biblických událostí nepovšimnou, ani plevy to nevidí, takže je to pro ně jako v Noemových dnech. Plánují. Říkají si totiž: „Ještě to nebude…“. Když přichází válka, jsou plevy zaskočeny, proto na ně přichází zničení. Tím slovem POTOM, tím odděluje to, co mnozí chápou jako jednu myšlenku. Jenže to POTOM nás dostává do času, kdy jsou olivovníky pozvednuty do nebe. V té době budou odcházet do vězení ti, kdo mají být zachráněni, tedy Velký zástup. Proč? To je právě to, na co všichni netrpělivě čekáme.
„A ty, synu člověka, prorokuj proti Gogovi, a řekneš: Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: Hle, jsem proti tobě, Gogu, hlavní náčelníku Mešecha a Tubala. A chci tě otočit a vést tě a způsobit, že přijdeš z nejodlehlejších severních končin, a přivést tě na izraelské hory. A z levice ti chci vyrazit tvůj luk a způsobím, že ti z tvé vlastní pravice vypadnou tvé šípy.“ (Ezechiel 39:1-3)
Už v minulém článku jsem si vysvětlili, že ti, kdo plně důvěřují Otci a Kristu, že ti se stávají duchovní krajinou, duchovním Izraelem (IZRAEL = bojující [vytrvávající] spolu s Bohem; bojující ruku v ruce spolu s Ním). Co skutečná víra způsobuje? Že se stáváme v očích našeho milovaného Otce spravedlivými. Proč? Jdeme za slyšeným a to viděné není až tak důležité. Velký zástup je označen za spravedlivý zástup. Proto plně důvěřuje, že to, co vidí, není ještě viditelný příchod Krista. Co se bude tedy dít dále?
„Proto, jestliže vám lidé řeknou: Pohleďte, je v pustině, nevycházejte; Pohleďte, je ve vnitřních místnostech, nevěřte tomu. Vždyť právě jako blesk vychází z východních končin a svítí až do západních končin, taková bude přítomnost Syna člověka.“ (Matouš 24:26,27)
Satan zorganizuje velkou šou, aby odvedl ničemné za sebou. Jakým způsobem? Ihned po odchodu olivovníků do nebe začne tvrdit, že Kristus právě přišel. Všichni, i ti ničemní budou rozumět, že Kristus přijde každou chvíli viditelně zpět. Zatím se to nestalo. Proč? Protože svět jej nemá spatřit. Jaký svět? Svět lidí, kteří patří Satanovi. Patří ničemní Satanovi? Ano. Takže dokud jsou mezi živými, nikdo skutečného Krista neuvidí.
Když se podíváme do Zjevení, tak víme, že 4. bědy dokončují teprve při sedmé trubce. Najdeme to v 16. kapitole. V 11. kapitole zase čteme další:
„Ale národy se rozzlobily a přišla tvá vlastní zloba a ustanovený čas, aby byli souzeni mrtví a aby byla dána odměna tvým otrokům, prorokům, a svatým a těm, kteří se bojí tvého jména, malým i velkým, a aby byli zničeni ti, kteří ničí zemi. A Boží chrámová svatyně, která je v nebi, byla otevřena a v jeho chrámové svatyni bylo vidět truhlu jeho smlouvy. A nastaly blesky a hlasy a hromy a zemětřesení a velké krupobití.“ (Zjevení 11:18,19)
Kde to čteme jinde?
„A chci se s ním soudit morem a krví; a sešlu zaplavující liják a krupobití, oheň a síru na něho a na jeho tlupy a na těch mnoho národů, které budou s ním. A jistě se vyvýším a posvětím se a učiním se známým před očima mnoha národů; a budou muset poznat, že já jsem Jehova.„ (Ezechiel 38:23)
Když bude Velký zástup čekat na viditelný příchod Pána Jehošuy, bude říkat: „Ne, ne, ne, to není příchod našeho krále!“. To rozzlobí nejenom Satana, ale i ničemné. Když se začne Otec se Satanem soudit, začne prudký liják a bude přicházet velká pohroma. Tehdy se rozhodnou, že vše se děje proto, že někdo popírá Kristův příchod. Tak se rozhodnou, že musí být Velký zástup odstraněn. Tehdy je shromáždí do vězení, aby tam Velký zástup zavraždili. Tak dojde k tomu, že nebeský Otec od sebe oddělí spravedlivé a ničemné.
Jak to bude probíhat? Bude to v jednom dni. Někdo bude spát, někdo bude pracovat, ale nikdo nebude mít čas se někam schovat. Protože se to přižene skutečně rychle. Tak se stane, že ten, kdo odchází do vězení, ten bude vzat, ale ničemný bude zanechán. A co se říká v Izaiášovi?
„Jdi, můj lide, vstup do svých nejvnitřnějších místností a zavři za sebou dveře. Schovej se jen na okamžik, než přejde otevřené odsouzení. Pohleď, Jehova totiž vychází ze svého místa, aby účtoval s proviněním obyvatele země proti sobě, a země jistě odhalí své krveprolití a nebude již přikrývat své zabité.“ (Izaiáš 26:20,21)
Proto je psáno:
„Jestliže někdo zabije mečem, bude zabit mečem.“ (Zjevení 13:10b)
Chtějí ničemní zabíjet mečem velký zástup? Ano. Budou zabíjet? Ano.
„A z levice ti chci vyrazit tvůj luk a způsobím, že ti z tvé vlastní pravice vypadnou tvé šípy. Padneš na izraelských horách, ty a všechny tvé tlupy a národy, které budou s tebou. Chci tě dát za pokrm dravým ptákům, ptákům s křídly všeho druhu a divokým polním zvířatům. Padneš na povrchu pole, neboť jsem sám mluvil, je výrok Svrchovaného Pána Jehovy. A chci seslat oheň na Magog a na ty, kteří v bezpečí obývají ostrovy; a lidé budou muset poznat, že já jsem Jehova. A své svaté jméno učiním známým uprostřed svého izraelského lidu a již nenechám své svaté jméno znesvěcovat; a národy budou muset poznat, že já jsem Jehova, Svatý v Izraeli. Pohleď, musí to přijít a uskuteční se to, je výrok Svrchovaného Pána Jehovy. To je ten den, o kterém jsem mluvil.“ (Zjevení 39:3-8)
Jak vyrazí z jeho rukou luk a šípy? Tak, že už nebudou moci zabít Velký zástup. Tak padnou na Izraelských horách. A to je ten den, ten ARMAGEDDON, o kterém nebeský Otec mluvil. A stanou se potravou nebeským ptákům. I my něco takového uvidíme, když nastane ten první den, ta válka ze Zjevení 9:13-21. Nebudou stačit pohřbívat. Proč? Protože se to dotýká jedné třetiny lidstva.
„A obyvatelé izraelských měst jistě vyjdou a budou pálit a udělají ohně ze zbroje a malých kulatých štítů a velkých štítů z luků a šípů a dřevců a pík; a jimi budou muset rozdělávat ohně sedm let. A nebudou nosit klacíky z pole ani nebudou sbírat otop po lesích, neboť budou rozdělávat ohně zbrojí. A jistě se jim stanou kořistí ti, pro něž dříve byli kořistí oni, a vydrancují ty, kteří dříve drancovali je, je výrok Svrchovaného Pána Jehovy.“ (Ezechiel 39:9,10)
Jaká zbroj tu zůstane? Jaderné zbraně. Ty budou předělány na jaderné palivo. Technologie existuje a existují i velmi malé jaderné reaktory. Nebude je třeba spalovat ve velkých jaderných reaktorech jako dnes.
Protože tu zůstane mnoho domů a jejich vybavení, nebude problém se tam nastěhovat a vzít si to, co v nich zůstalo.
„A v ten den se stane, že tam dám Gogovi místo, pohřební místo v Izraeli, údolí těch, kteří procházejí východně od moře, a to bude zastavovat ty, kteří procházejí. A tam budou muset pohřbít Goga a celý jeho zástup a jistě je nazvou Údolí Gogova zástupu. A ti z izraelského domu je budou muset pohřbívat sedm měsíců, aby byla vyčištěna země. A všechen lid země bude muset pohřbívat a jistě se jim to stane věhlasnou záležitostí v den, kdy já se oslavím, je výrok Svrchovaného Pána Jehovy.“ (Ezechiel 39:11-13)
Má být Satan pohřben? Ne. Půjde do vězení. To místo tam na něj bude 1000 let čekat, ale všichni ostatní, jejich kosti, tam skončí. Těla sežerou ptáci. Proto čteme dále toto.
„A budou muži, které oddělí ke stálému zaměstnání, a ti budou procházet zemí a s procházejícími budou pohřbívat ty, kteří zůstali na povrchu země, aby ji vyčistili. Stále budou pátrat, dokud neskončí sedm měsíců. A procházející budou procházet zemí, a kdyby někdo skutečně uviděl lidskou kost, postaví také vedle ní značku, dokud ji ti, kteří pohřbívají, nepohřbí v Údolí Gogova zástupu.“ (Ezechiel 39:14,15)
Všechny kosti musí skončit na jednom místě. To místo se nazývá gehenna. Symbolické ohnivé jezero a je možné, že tam skutečně bude hořet stále oheň, aby se tam všechny ty kosti vešly. Sedm měsíců je zde myšleno tak, že bude určeno dostatek času, aby ani jediná kost nebyla přehlédnuta. Může to trvat skutečných sedm měsíců.
„A jméno toho města bude také Hamona. A budou muset vyčistit zemi.“ (Ezechiel 39:16)
Veškerá ničemnost musí být ze země odstraněna. Asi nerozumíte proč je psáno „město“? V hebrejštině se dá význam slova „město“ nahradit spíše slovy „Památné místo“. Hamona znamená POSTAVIL SE BOHU. Myšleno tedy jako zástup a také i Gog. Existuje už dnes GEHENNA? Ne. Ta vzniká až při pohřbívání Gogova zástupu ničemných. To je místo pro druhou smrt ze které již není vzkříšení.
„A pokud jde o tebe, synu člověka, tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: Řekni ptákům s křídly všeho druhu a všem divokým polním zvířatům: Seberte se a pojďte. Shromážděte se všude kolem k mé oběti, kterou pro vás obětuji, k velké oběti na izraelských horách. A jistě budete žrát maso a pít krev. Maso siláků budete žrát a krev náčelníků země budete pít, berany, mladé beránky a kozly, mladé býky, samá vykrmená zvířata z Bašanu. A jistě se najíte tuku do sytosti a až do opilosti se napijete krve z mé oběti, kterou pro vás chci obětovat. A nasytíte se u mého stolu koňmi a vozataji, silnými osobami a válečníky všeho druhu, je výrok Svrchovaného Pána Jehovy.“ (Ezechiel 39:17-20)
Zde není co vysvětlovat. Dravá zvěř bude mít hody.
„A chci uvést svou slávu mezi národy; a všechny národy budou muset vidět můj soud, který jsem vykonal, a mou ruku, kterou jsem vložil mezi ně. A ti z izraelského domu budou muset poznat, že já jsem Jehova, jejich Bůh od toho dne a nadále.“ (Ezechiel 39:21.22)
Zde se nebeský Otec obrací k přeživším ve Velkém zástupu, k těm, kdo patří domu Izraelovu, skutečným potomkům Jákoba, že jim dává zpět, co svým nevěrným jednáním ztratili.
„A národy budou muset poznat, že oni, izraelský dům, šli do vyhnanství za své provinění, kvůli tomu, že se vůči mně chovali nevěrně, takže jsem před nimi skryl svůj obličej a vydal jsem je do ruky jejich protivníků a oni všichni stále padali mečem. Učinil jsem jim podle jejich nečistoty a podle jejich přestupků a stále jsem před nimi skrýval svůj obličej. Proto tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: Nyní přivedu zpět zajaté z Jákoba a opravdu se smiluji nad celým izraelským domem; a pro své svaté jméno chci projevit výlučnou oddanost.“ (Ezechiel 39:23-25)
Všichni poznali, zničení i přeživší, kým skutečně je JeHoVaH (Jehova) vojsk. Nebeský Otec to učiní pro své sliby, aby poznali, že lpí na výlučné oddanosti a na svých slibech, protože Jeho svaté jméno znamená PŮSOBÍ, ABY SE STALO. Co se má stát? Dobré. Není jako Satan, Gog, který působil ničemnost pro svůj vlastní pocit výjimečnosti.
„A budou již mít za sebou své pokoření a všechnu svou nevěru, s níž vůči mně jednali, až budou bydlet na své půdě v bezpečí a nikdo je nepřiměje, aby se chvěli. Až je přivedu zpět z národů a skutečně je seberu ze zemí jejich nepřátel, chci se také mezi nimi posvětit před očima mnoha národů. A budou muset poznat, že já jsem Jehova, jejich Bůh, až je pošlu do vyhnanství k národům a skutečně je shromáždím na jejich půdě, takže tam již nikoho z nich neponechám. A již před nimi nebudu skrývat svůj obličej, protože chci vylít na izraelský dům svého ducha, je výrok Svrchovaného Pána Jehovy.“ (Ezechiel 39:26-29)
Abychom to zažili, musíme se stát duchovním Izraelem, aby mohl na nás a také na velký zástup vylít svého Ducha. Kéž se tak stane svrchovaný Pane Jehovo, náš nebeský Otče. Kéž se to stane v Jehošuově jménu. Amen a amen.
Zůstává poslední otázka.
Jaké v tom všem máme biblické povzbuzení?
Já osobně v tom vidím, že je to neuvěřitelně moudrý plán, plný projevů nezasloužené laskavosti. Že se nebeský Otec snaží skutečně zachránit každého člověka. Touží, aby obstál u soudu. Ne jako náboženské domy, které vidí jenom samy sebe mezi zachráněnými. Je v tom tolik Agape. Touží po jediné věci, abychom si k němu našli osobní vztah každý sám za sebe a věřili každému slovu, které nacházíme v Písmu. Nechce, abychom se přeli o slova. Chce, abychom byli trpěliví, když něčemu plně nerozumíme, protože vždy ve svůj čas dá porozumění.
Nemusíme se jedni nad druhými povyšovat. Nevěsta bude vždy sloužit a ne panovat. Vždyť není nic. Sláva a chvála patří jen a jen Otci a Kristu. Prosím, ptejme se nebeského Otce, zda jsem obdržel moudrost a porozumění a zda jsem to vše zapsal správně. Jen chci ukázat směr. Duchovní porozumění patří našemu Otci. Ať se děje vůle našeho Boha a Jeho Krista, ne ta naše. Pak jistě získáme potřebný pokoj pro tento Čas Konce.
S agape Váš bratr a Pánův otrok Igi