K sepsání mne vede nejenom nebeský Otec, ale také velké neporozumění, jenž vnímám skrze určité komentáře a reakce nejenom na mou osobu. Zkusíme si to ukázat v Písmu. Nejprve si ukážeme proč Agape potřebujeme a jak ji získat, poté co skutečná Agape je a v kontrastu skutků, čím není. Na konci si pak zopakujeme, proč ji potřebujeme právě nyní, když je nám nebeským Otcem odhalováno, že Pán Jehošua, jako muž s kalamářem nyní prochází duchovní Izrael a v něm označuje Ty, kdo mají přežít. Vše nacházíme v Ezechieli v deváté kapitole.
Proč jí tedy potřebujeme? Protože nám dává poznat skutečnou Boží krásu. Dokáže nám důvěřovat nebeskému Otci, že má o nás skutečný zájem. Že nám pomůže s každou životní situací, do které se dostáváme. Proto nám Pán Jehošua vysvětluje, proč nemáme řešit jiné problémy, než ty, které nastaly v konkrétní den:
„Nikdy tedy nebuďte úzkostliví a neříkejte: Co budeme jíst? nebo Co budeme pít? nebo Co si oblékneme? O to všechno totiž dychtivě usilují národy. Vždyť váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete. Neustále tedy hledejte nejprve království a jeho spravedlnost, a to všechno ostatní vám bude přidáno. Nikdy tedy nebuďte úzkostliví o příští den, neboť příští den bude mít své vlastní úzkostné starosti. Každý den má dost své vlastní špatnosti.“ (Matouš 6:31-34)
Někdo by mohl říci: „To se lehce řekne, ale hůř udělá.“ . Samozřejmě být v Agape není hned. Svět učí, že vše co potřebujeme, si musíme nějak odpracovat, protože pečení holubi nepadají z nebe. Toto samozřejmě je pravda, ale je to zároveň cesta, kterou Satan předkládá, aby nás vystrašil a dostal pod emoce, do obav, když ztratíme práci. Moudrost Jehošuovy rady je v tom, že pokud je v naší mysli zájem Otce, zájem o Boží království na prvním místě, pak nám se vším nebeský Otec, JeHoVaH (Jehova) Bůh pomůže, protože je Nejvyšší autoritou.
Pokud prozkoumáme Pánovu modlitbu, pak zjistíme, kde se zájem o Boží království nachází vzhledem k Boží vůli. Připomeňme si to, co nás Pán Jehošua učí:
„Když se však modlíte, neříkejte znovu a znovu totéž, právě jak to dělají lidé z národů, neboť ti si představují, že budou vyslyšeni, protože používají mnoho slov. Nepřipodobňujte se jim tedy, neboť Bůh, váš Otec, ví, co potřebujete, dříve než jej vůbec poprosíte.“ (Matouš 6:7,8)
Jsme-li obtíženi starostmi tohoto světa, jsme velmi rozptylováni a stále odváděni jinam, než je to potřeba. To nás vede k tomu, že používáme mnoho slov. Ty vychází z našich obav, co bude zítra, pozítří, za půl roku, když sledujeme okolní svět a vidíme, jak se vše kolem nás zhoršuje. Paradoxem všeho je mé vlastní poznání, když jsem se stal bezdomovcem. Neměl jsem nic víc, než Otce. Byl jsem stále v modlitbách, ale ty se proměnily. Jak? Začal jsem si všímat víc sám sebe. Ne v sobeckosti, ale v potřebě se změnit.
Bylo mi jasné, že jsem musel udělat něco velmi špatného v očích nebeského Tatínka, když toto Otec připustil. Toužil jsem se osobně změnit, abych mohl činit Jeho vůli, oznamovat Dobrou zprávu lidem. Najednou jsem pochopil, jak málo jsem jej pouštěl do svého života, protože jsem měl obavy a chtěl vše řešit vlastní silou a přitom zůstat na Otcově straně. Svým jednáním jsem vlastně vyhlásil Satanovi válku, ale Otci jsem nedovolil, aby jí vedl za mne. Přitom stačilo tak málo, jen naslouchat Otcovým radám a těch se pevně držet.
Stav bezdomovectví mi pomohl pochopit, jak málo skutečně potřebujeme k životu. Byl to takový budíček, který mi oznamoval: „Haló, tady je tvůj nebeský Otec, začni se konečně dotazovat co si přeje On a ne, co si přeješ ty!“ . Toto probuzení mi dovolilo s ním si vytvořit osobní vztah, který mnozí nechápou jen proto, že jej sami nemají. Proč? Vše chtějí řešit svým vlastním rozumem, svou vlastní silou a ač se modlí, Otci vůbec nedůvěřují, že On sám vidí dál než my.
Má žena mi nedávno řekla, že jsem jako cunami, když dojde na setkání s bratry, protože o mnoha věcech mluvím s takovou samozřejmostí, že posluchači mohou mít pocit, že důvěry, o které s nimi mluvím, že ji nelze dosáhnout. Že je to může jakoby spláchnout. Nikdy jsem nad tím takto nepřemýšlel a jsem rád, že mi to řekla. Pokud skutečně chceme činit Otcovu vůli, musíme nejprve dovolit Otci, aby nás On sám změnil. Pomohl nám s tou potřebnou změnou, ale my mu musíme bezpodmínečně věřit. Proto Pán Jehošua vysvětluje, že musíme být jako ty malé děti, které neřeší, jak rodiče zajistí, aby se najedly, oblékly a měly si kde lehnout.
Jak je to tedy s tím pořadím vzhledem k Božímu království, aby nám vše bylo přidáno?
„Budete se tedy modlit takto: Náš Otče v nebesích, ať je posvěceno tvé jméno.“ (Matouš 6:9)
Je až komické pozorovat, jak mnozí tuto část nechápou a věří, že mohou jméno Otce, ale také Beránka různě komolit a ještě tvrdit, že takto se má Otcovo jméno vyslovovat. Náš vlastní život odhaluje, kolikrát někdo zkomolil naše příjmení například v úředním styku a my jsme museli dotyčného člověka opravit, aby bylo například do dokumentu zapsáno správně. Proč? Protože dokument je určen nám, ne Vencovy Vonásků. Aby dokument platil, musí být vše správně zapsáno.
Sám Pán Jehošua nás upozorňuje svým výrokem, že někdo Otcovo jméno pošpinil, to znamená pozměnil a tak nedosahuje své NEJVYŠŠÍ ČISTOTY. V čem je pošpiněno? Pokud jej neznáme a nerozumíme významu, které nese, tak ani nechápeme, proč se o to máme modlit. Kdy dosáhne nejvyšší čistoty? Až v našich životech bude PŮSOBIT, ABY SE STALO. Co? To DOBRÉ, O CO SE MODLÍME. Proto jen a jen JeHoVaH (JHVH=čte se Jehova). Kdo toto nečiní, nemůže čekat, že bude vyslyšen.
Podobné je to i se skutečným jménem Beránka. Když zůstaneme u zkomoleniny Je-sus (Ježíš), tak vzýváme Jehovovo prase a ne Jehovo zachraň, protože Jehošua znamená: JEHOVAH ZACHRAŇUJE a i s porozuměním významu PŮSOBÍ, ABY SE STALA ZÁCHRANA. Jak jednoduché a přesto pro mnohé důvod nás, co to chápeme zabít. Kolik nadávek jsem za svůj život slyšel k vůli jménu nebeského Otce od takzvaných následovníků Jesuse (Ježíše). Kdo je Je-sus? Satan, který se proměňuje v anděla světla. Přitom je to největší tma. V článku dále pochopíme, proč toto vše nebeský Otec připustil, protože to souvisí s Agape.
„Ať přijde tvé království. Ať se stane tvá vůle, jako v nebi, tak i na zemi.“ (Matouš 6:10)
Prosba o Boží království je druhá v pořadí, teprve pak následuje prosba o naplnění vůle jak v nebi, tak na zemi. To nás přivádí k čemu? Že Boží království je ostrůvkem v tomto světě a musí být přítomno dřív, než bude vůle činěna jak v nebi, tak na zemi.
Žasnu nad Otcovou dokonalostí, protože přesně toto ukázal mé ženě ve vidění, které nalezneme na konci hodně dlouhého článku. Kdo má problém s dlouhým textem, ten o mnoho důležitého přijde. Když jsem totiž včera dokončil článek, v domnění, že by měl být takto zveřejněn, dotázal jsem se jako vždy, zda jej mohu publikovat. Odpověď byla: „NE!“ . Co je špatně Otče, ptal jsem se. Žádná odpověď. Byl jsem tak vyčerpán všema těma myšlenka, že jsem jej prosil, aby mi s tím, co je ještě potřeba napsat pomohli bratr Pepa a jeho žena a naše sestra Renča a také, aby k tomu použil mou ženu a sestru Šárku. Pak jsem šel spát.
Když jsem se ráno, bylo dopoledne, protože jsem šel spát až o půl třetí v noci, kdy jsem psaní dokončil, otevřel jsem si článek znovu a opět prosil, co je špatně. Duch mi připomenul mou žádost, aby mi s tím ti tři pomohli. Napsal jsem tedy bratrovi, ať se mi ozve, až budou mít s Renčou čas. Chtěl jsem, aby si sepsané pročetli a nechali na sebe působit Otcova ducha a pak mi dali vědět, pokud je tam něco špatně. Mezitím se vrátila domů i manželka Šárka. Minutu před tím, než mi Štěpánkovi zavolali, jsem se opět vrátil k sepsanému a už mi to Otec ukázal.
Když jsem jim vysvětlil, proč jsem prosil o zavolání, začali jsme vést rozhovor, kde Pepa jen sypal jednu myšlenku za druhou a já chápal, proč to vše říká, protože přesně toto bylo nutné dopsat. On a ani Renča vůbec netušili, co článek obsahuje. Další potřebné myšlenky mi pak doplnila i sama Šárka. Je to úžasné a děkuji nebeskému Otci za tuto pomoc. Nyní, když vše sepisuji vnímám Otcova ducha, jeho vedení, protože mi naši vzájemnou komunikaci převádí do těchto písmenek.
Agape je úžasná věc, když ji získáme jako dar, abychom měli po Otcově a Jehošuově jménu zájmy Království na prvním místě. Pak se nám bude dařit i činit Otcovu vůli s porozuměním.
Jak se dozvíme na konci sepsaného, musíme nastoupit do symbolického člunu se svou rodinou a jen Otci dovolit, aby ten člun nesl k cíli. Takže co k usednutí potřebujeme? Nesmíme být úzkostliví, co se bude dít třeba už zítra a musíme to nechat vše na našem nebeském Tatínkovi. Musíme jej stále prosit, aby nám ukázal, co musíme u sebe změnit a aby nám s tím pomohl. Musíme Tatínka prosit, aby pomohl našemu životnímu partnerovi, aby i on si zamiloval Agape, Lásku, o kterou Jej prosíme, protože je darem. Samozřejmě nemůžeme vůbec pochybovat, myslet si, že toto se nestane.
Proč potřebujeme o tyto věci prosit? Protože tak obdržíme nezaslouženou laskavost. Co to je? Musíme si to vysvětlit na něčem konkrétním. S tím mi Otec pomohl, abych to dostal do písmenek právě proběhnuvším telefonátem s jedním bratrem. Otec mi jej dal, jako nezaslouženou laskavost, aby mi pomohl zajistit to, že mohu sloužit plným časem všem, kdo to potřebují.
Díky této nezasloužené laskavosti mám vše potřebné a nemusím jako jiní žádat o dary. Velmi si toho vážím a děkuji Otci, že ke mne takového bratra přivedl. Takže si vše ukážeme na přikladu ze života.
Představme si, že potřebujeme finanční pomoc, protože se nám něco důležitého pro život rozbilo a my na opravu nemáme finanční prostředky. Nebeský Otec nás svým duchem vede k někomu, kdo je má. Situace se dá řešit půjčkou, nebo darem. Půjčka není dobré řešení, protože nevíme, zda získáme finanční prostředky a nesplacení může narušit naše vztahy s tím, kdo nám půjčku poskytne. Nebeský Otec je dokonalý, takže dotyčného bratra, sestru vede k tomu, aby dal dar dříve, než jej požádáme.
Na nás pak je, poprosit osobně, ne zprávou: „Mám problém s tím a tím, nemohl by si mi pomoci?“ . Proč toto je špatně? Protože pokud nám bratr či sestra pomůže opakovaně, mohou se cítit zneužiti, že to bereme vše jako samozřejmost. Proto musíme přijít osobně, nebo zvednout telefon a s pokorou poprosit. Protože se vše odehrává v Agape a pod vedením Otcova ducha, nestane se pomoc půjčkou, ale darem.
Nyní si tu situaci představme tak, že nás Otcův duch vede k tomu, abychom o pomoc dotyčného požádali, ale on od Otce tuto informaci nedostal. Jen víme, že už někomu pomohl. Tehdy musíme myslet na to, když žádáme, že není povinen nám dar poskytnout. Proč? Může to být Satanem vyžadováno, protože tvrdí o dárci, že Agape nemá a že bez Otce, jeho zásahu, by se takto nezachoval. Pro nás žádající je to o důvěře, že se tak stane, protože nás k tomu nebeský Otec vede. O to větší pokoru musíme projevit vzhledem k dárci.
Jak bude Satan působit? Tak, že bude vytvářet pro dárce pocity, které mu budou nepříjemné a bude jej přesvědčovat o tom, že toto my bereme za samozřejmost, ač nás to vůbec nenapadlo. Opět musíme s dárcem mluvit, ne si s ním dopisovat. To není příjemné, protože se musíme velmi snížit a dát najevo svou nemohoucnost. Někdy se dárce může rozhodnout, že nepomůže. My se na něj nemůžeme zlobit, když toto učiní, protože jsme si potřebný dar ničím nezasloužili.
A teď si představme, jak se bude dárce cítit, pokud dar od něj přijmeme, ale jen tak napůl huby poděkujeme. Nebo naše poděkování napíšeme do zprávy, když dar obdržíme. To není nic příjemného, pro toho kdo dává. Naší povinností je prokázat poděkování projevem vděčnosti. Dárce musí vědět, jak moc si vážíme toho, jak nám pomohl. Nestačí si říci, však jsem mu poděkoval, musíme se přesvědčit o tom, že poděkování slyšel a přijal.
Proč o tom takto píši? Protože abychom od našeho Stvořitele získaly potřebné dary, aby nám zajistil pomoc, kterou potřebujeme pro zvládnutí životních situací, jsme v pozici prosebníka, který ještě není v jeho očích našim nebeským Otcem, který už s námi jedná jako s Jeho skutečnými dětmi. Ty už mají i určitá práva spojená s povinnostmi, tak jako je mají naše děti.
Toto si mnozí neuvědomují. Jejich představa je taková. Našli jsme Tě Otče, tak teď z Tvé strany očekáváme, že v rámci povinnosti rodiče máme právo dostat víc, než ostatní, protože my sami jsme se prohlásili Tvými dětmi. Sami však neuděláme žádnou změnu, protože přece těmi dětmi být chceme a basta.
Nebeský Otec je dárcem nezasloužené laskavosti. On nemusí nic, vše potřebné už lidem dal, takže my si nic víc nezasloužíme. Jediná možnost je, pokořit se v modlitbě a prosit jej, aby nám odhalil naše nedostatky, které nám brání, abychom se stali Jeho syny a dcerami. Takže nestačí říkat: „Jsem Otče Tvůj syn, Tvá dcera, mám Tě rád/a, protože jsem poznal/a, že jsi, že Pán Jehošua přišel na zem, aby nás vykoupil.“ . Přesně toto činí většina těch, kdo se hlásí ke Kristu. Vůbec se neptají, zda má Otec od nich právo požadovat potřebnou změnu v uvažování. Chtějí jen a jen, aby si plnil své povinnosti rodiče. To není Láska.
První na co se musíme ptát, pokud má být náš nebeský Otec, Otcem, je to, co si přeje, abychom změnili, aby nám to ukázal. A když nám to ukáže skrze bratry a sestry, protože z počátku to ani jinak nedělá, tak my se nemáme urazit, ale ptát se jej: „Skutečně mne tak nebeský Otče, Pane Jehovah vidíš, jak mi to říká dotyčný?“ . My se nemáme líbit lidem, tomuto světu. Mnozí co vykřikují, že slouží nebeskému Otci, toto nedělají, protože se nedotazují, zda jejich jednání nebeský Otec schvaluje. To ještě tak, aby nám do toho, jak se chováme mluvil nebeský Otec. Přizpůsobovat se jeho zásadám. Tůdle! To je stále svět a ne Boží děti, jen si na Boží děti hrají podle Satanových not. Těm nevadí, zda komolí Otcovo či Beránkovo jméno. Zda to co oni používají jako označení, jako jména, nezkoumají zda to není od Satana.
A Satan jejich nepokory využívá k tomu, aby na skutečné Boží děti plivali a ještě je poplácává, jak jsou dokonalí skrze jím podobné. Máme-li v sobě pokoru a dotazujeme se nebeského Otce na naše nedostatky a on vidí, že to děláme z celého srdce, mysli a síly, pak nám s našimi nedostatky začne pomáhat, abychom se jich zbavili. K tomu nám dává nezasloužený dar Agape, Pravé a skutečné Lásky, která Jej charakterizuje a učí nás milovat i své nepřátele.
Když ji obdržíme, tak obdržíme i skutky a ty skutky zase působí na našeho partnera a na naše děti. Když prosíme o obnovení naši důvěrné a plnohodnotné komunikace s našim partnerem, abychom splynuli do jednoho těla. Pak se vše stane.
Co odhaluje Písmo?
„Jestliže mluvím lidskými a andělskými jazyky, ale nemám lásku, stal jsem se zvučícím kusem mosazi nebo řinčícím činelem. A jestliže mám dar prorokování a jsem seznámen se všemi posvátnými tajemstvími a vším poznáním a jestliže mám všechnu víru, abych přesazoval hory, ale nemám lásku, nejsem nic.“ (1.Korintským 13:1,2)
Mnozí tato slova dokáží citovat nazpaměť až po 10 verš. Je samozřejmě zajímavé to pak pozorovat v diskuzích, kde jsem hodnocen (souzen) a vlastně jen málokdo čte mé příspěvky s porozuměním a hledá v nich Agape. Někdy mi to připadá, zda čtu stejné Písmo, nebo zda nejsem mimozemšťan, který mluví jinou řečí a proto mi není rozuměno. Pavel dále píše:
„A jestliže dávám všechen svůj majetek, abych nakrmil jiné, a jestliže vydávám své tělo, abych se chlubil, ale nemám lásku, vůbec mi to neprospívá.“ (1.Korintským 13:3)
Lásek je několik druhů, jen jedna má v sobě zásady, kterými se řídí i nebeský Otec, JeHoVaH (Jehova) Bůh.
„Láska (AGAPE) je shovívavá a laskavá. Láska není žárlivá, nevychloubá se, nenadýmá se,“ (1.Korintským 13:4)
Těchto pět zásad nám odhaluje podstatu, kterou potřebujeme začlenit do svého života. Zdá se to jednoduché, má to však svá ale. Můžeme slovy říkat, že toto je naší součástí, stačí abychom se dostali pod tlak, do emocí a skutky nám odhalí, zda Agape máme, či ne.
Náš problém, nás nedokonalých lidí je v tom, že soud převládá. Nestačí nám věřit, že bratr, či sestra, že mají ve svých srdcích a v mysli skutečnou Lásku k nebeskému Otci a k našemu milovanému Vykupiteli Panu Jehošuovi, my stále máme potřebu vše posuzovat podle vlastního trámu v oku. Ten je uložen hluboko v podvědomí, protože mi osobně bychom přece udělali to a to, takže takto musí zákonitě jednat ten, kdo nějak jedná, nějak se vyjadřuje v našich zvrácených očích. Proto jsme dostali skrze apoštola Pavla tuto radu:
„Proto jsi neomluvitelný, člověče, ať jsi kdokoli, jestliže soudíš; protože v tom, v čem soudíš jiného, odsuzuješ sám sebe, neboť ty, který soudíš, provádíš totéž. A víme, že Boží soud je ve shodě s pravdou proti těm, kteří takové věci provádějí. Ale myslíš si, člověče, když soudíš ty, kteří provádějí takové věci, a přesto je sám děláš, že unikneš Božímu soudu? Nebo pohrdáš bohatstvím jeho laskavosti a trpělivosti a shovívavosti, protože nevíš, že Boží laskavost se tě pokouší vést k pokání? Podle své tvrdosti a nekajícího srdce si však střádáš zlobu na den zloby a zjevení Božího spravedlivého soudu. A dá každému podle jeho skutků: věčný život těm, kteří hledají slávu a čest a neporušitelnost vytrvalostí v díle, jež je dobré; ale pro ty, kteří jsou svárliví a kteří neposlouchají pravdu, ale poslouchají nespravedlnost, bude zloba a hněv, soužení a tíseň, na duši každého člověka, který koná to, co je škodlivé, nejprve Žida a také Řeka; ale sláva a čest a pokoj pro každého, kdo koná to, co je dobré, nejprve pro Žida a pak také pro Řeka. U Boha totiž není stranickost.“ (Římanům 2:1-11)
Je skutečně jednoduché někoho odsoudit a přitom si myslet, jak jsme my sami dokonalí. Kde je laskavost, shovívavost, nežárlivost, nevychloubání se a nenadýmání se? Pokud chápeme, že každý z nás bude stát před nebeským Otcem, JeHoVaH (Jehovou) Stvořitelem nebe a země sám za sebe, jak můžeme soudit jiného člověka? Vždyť my neznáme všechny okolnosti. Nevíme proč nebeský Otec něco připouští. Což nás On sám nevyučuje? Kdy skutečně nastane v našich životech změna? Má zkušenost je taková. KDYŽ NÁS NEBESKÝ OTEC NECHÁ KLOPÝTNOUT A PAK NÁM UKÁŽE NAŠÍ NESPRAVEDLNOST, pokud jej milujeme celým svým srdcem, myslí a silou, vždy klopýtnutí vede k vzrůstu.
Náš trám v oku však okamžitě usoudí, že člověk který klopýtl, že ten musí být zavržen samotným Otcem, protože přece jedná záměrně ničemně. Skutečně? Je laskavé takto soudit a posuzovat? Toužíme sami být takto druhými souzeni? Pokud ne. TAK PROČ TO DĚLÁME?
Často do našich soudů vstupuje žárlivost. To se projevuje tak, že si naše já řekne: „KDYŽ JÁ TOTO NEPROŽÍVÁM, TAK TOTO NENÍ MOŽNÉ, ABY TO BYLA PRAVDA. VŽDYŤ PŘECE MILUJI SVÉHO STVOŘITELE A VYKUPITELE.“ . Místo zamyšlení a vlastního zkoumání, kde sami děláme chybu, když se nám podobných věcí nedostává, tak vše raději zpochybníme. Abychom to pochopili na konkrétním příkladu, použiji několik komentářů, které jsem zaznamenal na svém profilu. Na nich si odhalíme tu naši vrozenou ničemnost.
Bratr své ženě píše:
„Moc krásné moje milovaná ženo
Miluji tě celým svým srdcem 
jseš moje jediná zářící Hvězdička na celém nebi, které patří Našemu Nebeskému Tatínkovi JeHoVaH děkuji z celého svého srdce za Tebe Našemu Nebeskému Tatínkovi JeHoVaH a Našemu pánu pánů a králi králů Jehošuovi Miluji Tě 
„.
Ta mu odpoví:
„Taky tě moc miluji zlatíčko moje, Bůh Jehovah je stále s námi a Jemu patří čest a sláva za to, co pro nás udělal a pořád dělá ve jménu Pána Jehošuy 
„
Pokud máme v sobě Agape, tak nás tato slova zahřejí u srdce, radujeme se z jejich vzájemné Lásky. Vzdáváme Otci slávu, že oběma pomohl k tomu, aby se stali jedním tělem. Když ještě víme, jakou proměnou jejich vztah prošel, pak musíme Otci JeHoVaH (Jehovovi) vzdát čest a slávu.
Když Agape nemáme, pak přichází Satan a okamžitě vkládá své myšlenky, aby rozdělil a zničil naši už tak pokřivenou mysl. Okamžitě je tam nějaká žárlivost typu: „Co to na mne hrají. Tolik let sloužím nebeskému Otci a nic z toho nezažívám. Toto nebude od Otce, to jistě bude od Satana.“ . Smutné že? Kdo z nás dokáže v tu chvíli rozeznat, kdo jej popichuje?
Přitom je to tak logické, kdo naši mysl přišel při těchto myšlenkách navštívit. Když se nad tím zamyslíme, nakonec zjistíme, že Satan vždy vše shodí. On skutečně nemá zájem, abychom se radovali z věcí, jenž nebeský Otec učinil pro naše bližní. Jedna nádherná zkušenost pro ilustraci, která potkala mou milovanou manželku Šárku.
Když opustila esoteriku, protože v ní nenalezla odpovědi na své otázky, přitáhl jí k sobě nebeský Otec. Ona se do něj zamilovala. Jednoho dne ji začalo bolet srdce. Šla se projít do lesa, když tu jí srdce bylo symbolicky z těla vyňato a jakoby celé oškrábáno. Přitom cítila Lásku, která se nedá popsat, ale ten kdo jí zažil, ten bude vědět, jak se při samotném aktu cítila. Pak jí bylo srdce navráceno a bolest odešla. Byl to pro ní velmi silný zážitek, ale nechávala si jej pro sebe.
V tom čase nějakou dobu navštěvovala jeden sbor Adventistů sedmého dne. V něm byl jeden velmi starý kazatel ve výslužbě, kterému se svěřila, aby jí vysvětlil, co prožila. Jeho slova odhalují, že neměl s nebeským Otcem mnoho společného, ač Písmo znal dokonale. Odpověděl jí:
„Je to velmi zvláštní prožitek.“ . To bylo vše. Přitom stačí nahlédnout do Písma, abychom pochopili. Byl jsem druhým člověkem, kterému se s touto zkušeností svěřila. Okamžitě jsem věděl:
„A chci jim dát jedno srdce a vložím do nich nového ducha; a jistě z jejich těla odstraním kamenné srdce a dám jim masité srdce, aby chodili v mých vlastních ustanoveních a aby dodržovali má vlastní soudcovská rozhodnutí a aby je skutečně prováděli; a skutečně se budou moci stát mým lidem a sám se budu moci stát jejich Bohem.“ (Ezechiel 11:19,20)
Šárka znala tento verš, ale netroufala si jej vztáhnout sama na sebe. Proto mi položila otázku, co si o tom myslím. Bylo to ještě před tím, než mi dal nebeský Otec pokyn, abych jí pojal za svou manželku. Svým duchem mi při jejím vyprávění Ezechiele připomenul a já se radoval, protože vím, že přesně toto prožila.
Znám více případů, kdy toto nebeský Otec učinil. Zajímavé je, že podobnou zkušenost měl jeden bratr skrze vidění, ve kterém se mu stalo to samé. On sám stejně jako Šárka toto vztáhl na text Ezechielova proroctví. Sám se tím veřejně chlubil a dával jako důkaz, že jemu Otec projevuje svou přízeň. Protože neutajil tuto proměnu, nakonec padl. Sám však je stále přesvědčen, že jej a jeho kroky nebeský Otec schvaluje.
I zde můžeme vidět, jak lehce odbočíme z Boží cesty, protože si myslíme, že tato obřízka srdce zajišťuje trvalou proměnu. Je to dar, je to projev Agape ze strany nebeského Otce. Když se darem chlubíme nehodnotným způsobem, dochází k nadýmání, povyšování a nakonec k soudu druhých. Dar Agape je pak Otcem odňat.
Co Láska Agape skutečně nedělá, tak to čteme zde:
„nechová se neslušně, nevyhledává své vlastní zájmy, nedá se vyprovokovat. Nevypočítává urážky.“ (1.Korintským 13:5)
Chovat se neslušně neznamená jen to, že se například někde obnažujeme, abychom na sebe upoutali pozornost. Neslušné je i to, co někdy v takzvané dobré víře vyjadřujeme slovy. Satan rád popichuje k soudu, a protože v něm jsou emoce a ne Otcův duch, uchyluje se mnoho takzvaně duchovních lidí, ač jsou jen tělesní, k vulgarismům.
Protože je to studijní článek, který nám má odhalit, jak nemáme jednat, musím opět učinit to, co se odhalí na konkrétních citátech, v konkrétních komentářích, jak je to myšleno. Protože nehledám vlastní zájem, poruším při této příležitosti zásadu, kdy nemáme něčí urážky vypočítávat. Není to moje vůle, ale toho, kdo mne vede k psaní.
Před několika dny jedna žena, které bych rád pomohl pochopit, že ten kdo ji inspiruje, že ten není nebeským Otcem, kdo jí vedl k sepsání níže citovaných slov. Svůj soud dala na mou FB zeď. Měl jsem její příspěvek skrýt, aby byla utajena identita její a druhé ženy, která se k ní přidala. Takže důvod, proč není příspěvek vidět není ten, že mne tím nějak dehonestovaly, ale slouží k tomu, abych jejich jednání mohl nyní použít jako příklad a aby ony nebyly veřejně identifikovány.
Proč? Na rozdíl od sestry, ke které jsem mluvil v předchozím článku, je jejich jednání ničemné a sestra Jolana musela veřejně prohlásit to, co komentářem slíbila (zdůrazněno červeně). Děkuji Otci, že tak učinila, ač nesprávně vše pochopila:
„Je neuvěřitelné, co jsi dokázal udělat z jediné mé, defacto nevinné otázky 
Další otázka, co se nabízí, je spíš proč jsi měl tu potřebu, …poněkolikáté vysvětlovat svůj stav. Kvůli mně? Ty víš, že ne.
Já se s ničím, co jsi napsal neztotožňuji, byť chápu, o čem to všechno je. Vůle Otce je pro mne posvátná, ale ne to, když mi ji někdo podsouvá.
Pro mne je ten tvůj článek jasnou odpovědí na otázku, kterou jsem nevinně položila….
S agapé Jolana
BTW. svůj život bych položila i nyní i za tebe, nelpím na něm. Je horší psychická bolest než ta fyzická…„
Mám tedy zveřejnit co dotyčné ženy publikovaly směrem ke mne a odhalit, co určitě Agape není. Ač se tak vše tváří. Ta, kterou budu citovat první a mám ji na její (Satanovy) myšlenky odpovědět, tak jí jsem měl 7.8.2023 oslovit a zjistit, jaké duchovní změny od času, kdy jsme spolu intenzivně komunikovali, jaké u ní proběhly. Jak jsem zjistil, má svůj duchovní vzor v jednom muži, kazateli. Ten je aktivní v jednom náboženském domu Velkého Babylonu.
„Igi,
chtěla jsem ti tuto zprávu napsat jako osobní, ale nemohu, neboť táhneš za sebou ovce, které Ti důvěřují.
Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele:
Odpověď: Neznám Odina a ani Hospodáře, který je bohem, tedy s autoritou nad Izraelem.
„Nepokoušej Hospodina“!
Odpověď: Nemohu, protože jej neznám.
„…spoléháš na Zákon a chlubíš se Bohem. Znáš jeho vůli a víš, co je správné, neboť se učíš ze Zákona. Pokládáš se za vůdce slepých a světlo zatemněných, vychovatele nevědomých a učitele nedospělých, neboť máš Zákon za ztělesnění poznání a pravdy.„(Řím. 17 – 20)
„Jestliže jsi tedy podle jména Žid a zakládáš si na zákonu a pyšníš se Bohem a znáš jeho vůli a schvaluješ věci, které jsou vynikající, protože jsi ústně poučen ze Zákona a jsi přesvědčen, že jsi vůdcem slepých, světlem těm, kteří jsou ve tmě, napravovatelem nerozumných, učitelem nemluvňat, a že máš rámec poznání a pravdy v Zákoně“ (Římanům 2:17-20)
Odpověď: Já sám sebe vyučuji, proto když kážu nekraď, nekradu a tak dále. Asi mi prorokyně zapomněla něco sdělit. – „ty však, který vyučuješ jiného, sám sebe nevyučuješ? Ty, který kážeš: Nekraď, kradeš? Ty, který říkáš: Necizolož, cizoložíš? Ty, který vyjadřuješ ošklivost k modlám, vylupuješ chrámy? Ty, který se pyšníš zákonem, přestupováním Zákona zneuctíváš Boha? Vždyť kvůli vám se Božímu jménu rouhají mezi národy, právě jak je to napsáno.“ (Římanům 2:21-24)- bez těchto myšlenek odkaz na text nedává smysl.
Nejsi o nic lepší než jsou ostatní. Svým okázalým projevem úcty k Otci se snažíš projevovat až nepříjemnou pokoru a “ pasuješ se do role Otcova otroka“, ale manipuluješ s okolím!
Odpověď – Pokud výsledkem manipulace bude to, co čteme výše mezi manžely Štěpánkovými, pak děkuji nebeskému Otci, že je skrze mne zmanipuloval.
Máš vysoké mínění o sobě samém. Žiješ z toho, že si myslíš, že jsi lepší než ostatní.
Odpověď-Kde jsem toto tvrdil, když vždy říkám, aby si vše každý ověřoval u nebeského Otce, JeHoVaH (Jehovy) Boha a jej se dotazoval? Vždyť oznamuji, že já jsem nic. Nebo čteš někde něco jiného?
Myslíš si, že jsi lepší pro to, že znáš zákon a pomocí zákona dokážeš rozpoznat to, na čem záleží.
Odpověď-Kdy a kde jsem toto tvrdil? Pokud ano, byl bych rád, kdyby mi toto bylo předloženo. Děkuji.
Naučil ses používat Bibli a z té Bible jsi něco vyposlechl, a dovedlo Tě to k tomu, že Ty jsi TEN, komu jsou věci odkryty a máš je, jako prostředník předávat těm, kteří písmo tak dobře neznají nebo ještě nedokážou plně věcem porozumět.. Myslíš si o sobě, že jsi vůdcem slepých, protože se Ti otevřel zrak, něco jsi pochopil, takže máš právo považovat se za jejich vůdce, ve svých očích jsi lepší než oni a „můžeš“ je „poučit“, protože si myslíš, že jsi „světlem těch, kteří jsou ve tmách“. Ty si o sobě myslíš, že jsi „světlo“ a o ostatních si myslíš, že jsou „ve tmě“, že ostatní čekají na to, abys je „mohl vést„.
Odpověď – Zda jsem světlo a zda mám vést, tak o tom přece podle Písma nerozhoduje člověk. Proto vždy prosím: „Sami se dotazujte.“ . Nevím jak jinak to mohu lépe udělat. Ne za mnou, ale k nebeskému Otci, JeHoVaH (Jehovovi) drahá ženo.
ONI TĚ ALE VŮBEC K NIČEMU NEPOTŘEBUJÍ……., ale Ty si to o sobě myslíš…. NĚCO je ŠPATNĚ…..Igi.
Odpověď – Kde někoho nutím něco číst? Kde někoho nutím do osobního setkání? Kde někoho nutím, aby mi telefonoval? Nerozumím.
Takto tvrdě jsem Ti to musela napsat, protože to JE PRAVDA.
Odpověď – Čí? Tvá? Toho Odina, kterého prezentuješ?
Nevím, s kým nyní „komunikuješ“ a KOHO SE DOTAZUJEŠ, ALE OTEC IZRAELE(JHVH) TO ROZHODNĚ NENÍ!!!
Odpověď – Pokud by Tě poslal JHVH, což je JeHoVaH (Jehova), určitě bych činil pokání a dotazoval se, zda mne vidí jak píšeš. Protože jsi ukázala, že nemáš ani tolik úcty a špetku bázně před vlastním Stvořitelem, aby jsi jej oslovovala skutečným jménem a je ti jedno, že jej srovnáváš s jednookým obrem, který měl autoritu nad Slovany, jsou pro mne Tvá slova ženo, Odinova prorokyně, nedůvěryhodná. Ať sám nebeský Otec JeHoVaH (Jehova) s Tebou učiní podle toho, jak jsi si dovolila jej poučovat, kdo mu slouží a kdo ne. Já ti to odpouštím. Ale ať se děje Jeho vůle v Jehošuově jménu, ne moje.
Blíží se druhý příchod Ježíše a prosím všechny, kdo Otce a jeho syna milují celým svým srdcem a s Otcovým naléháním: „Vyjděte z něho, lide můj!“ Amen„
Odpověď – Koho tu vyznáváš, ač víš, že toto není Kristovo skutečné jméno, ale jak oznamuje Jan ve svém prvním dopise 4:1-3, je to jméno, které přinesl Satan, což je antikrist? Tento závěr jen podtrhuje Tvou neomalenost a podvod, ke kterému Tě Satan přivedl. Mám odhalit, že pohrdáš křtem, tedy nařízením, jenž řekl Král králů a Pán pánů:
„Jehošua mu odpověděl a řekl: Vpravdě, vpravdě ti říkám: Pokud se nenarodí někdo znovu, nemůže vidět Boží království. Nikodém mu řekl: Jak se může člověk narodit, když je starý? Nemůže přece podruhé vstoupit do lůna své matky a narodit se? Jehošua odpověděl: Vpravdě, vpravdě ti říkám: Pokud se někdo nenarodí z vody a ducha, nemůže vstoupit do Božího království. Co se narodilo z těla, je tělo, a co se narodilo z ducha, je duch. Nediv se, že jsem ti pověděl: Musíte se znovu narodit.“ (Jan 3:3-7)
Mám této ženě připomenout jak její vidění o bazénu a ztraceném klíči, tak to, které jsem od Otce obdržel, když jsme spolu intenzivně komunikovali a nebeský Otec jí dal dvě možnosti, jak opustit život s tyranem, kdy jedna z nich byla, že ji dám k dispozici vlastní byt. Sám jsem měl odejít jakoby na ulici, pokud by Otcův plán přijala. A to vidění bylo takové:
„Bydlel jsem v nějakém domě. Pod mým bytem bydlela žena. Ta měla syna a chovala velkou krajtu mřížkovanou.
Ta byla podobná krajtě na obrázku. A ta krajta jí stále utíkala a vždy se nějak dostala do mého bytu. Jednou se mne snažila sevřít, když se začala obtáčet kolem mých nohou. Vždy jsem jí vrátil té ženě, aby si jí víc hlídala. Další den jí utekla opět a začala si mne poměřovat, jak to hadi dělají, když chtějí pozřít větší kořist. Opět jsem jí chytil a té ženě vrátil s důrazným slovem, že příště hada nějak zničím, zabiju.“
Vše se odehrálo dvakrát po sobě, v tu samou noc. Mezi prvním i druhým viděním jsem se probudil. To, že se vidění opakovalo, tak to jsem bral jako zdůraznění. Teprve dnes mi bylo dáno porozumění, že dvě vidění, že jsou dvě ženy, kterých se to týká. Tu první, tak tu jsem musel poslat k Satanovi, jak o tom mluví Pavel:
„Hned já, ačkoli tělem nepřítomen, ale přítomen duchem, jistě jsem už, jako kdybych byl přítomen, odsoudil muže, který tak jednal, abyste ve jménu našeho Pána Jehošuy, když jste shromážděni, i můj duch s mocí našeho Pána Jehošuy, předali takového muže Satanovi ke zničení těla, aby duch byl zachráněn v Pánově dnu.“ (1. Korintským 5:3-5)
Nikdy bych si nedovolil něco takového učinit, pokud by mne k tomu nevedl samotný Otec. Myslel jsem tedy, že už se viděné naplnilo. Nyní má ta druhá žena „prorokyně“ učinit pokání a vědět, že to co udělala, bylo nebeským Otcem připuštěno, abych mohl tyto všechny myšlenky sepsat. Proto nemám důvod její jednání neprominout, naopak. Nemá ničemné srdce, je jen podvedena tím, že uvěřila svému povolání Satanem, který se vydal za Krista, když ležela ve vaně a on jí oslovil a ona jej neviděla. Toto by Pán Jehošua nikdy neučinil, protože vždy respektuje nahotu a soukromí. Ač jsem jí toto řekl už když jsme spolu v roce 2020 komunikovali, že k ní nepromluvil samotný Jehošua, ale Satan, nikdy si to nedala vysvětlit. Proto byla zatvrzelá i vůči křtu.
Mnohým kdo čtou, se toto opět nebude líbit, protože si dovoluji o někom sdílet informace. Není mi to příjemné, ale nebyl jsem to já, kdo jednal neslušně a dovolil si na mou zeď zavěsit toto její obvinění. Kdyby mi zavolala, telefon má, kdyby mi napsala zprávu, že toto potřebuje zavěsit na mou zeď, určitě bych prosil Otce, zda jí toto mám dovolit. Sám bych si nedovolil nikomu dávat na cizí FB zeď soud a vím, že by mne k tomu takto nikdy nebeský Otec nevedl. Jak každý skutečný bratr a sestra rozumí, ani jeden ze tří klíčů nemá ve svých rukou. Které to jsou, tak si je vy, kdo nevíte co mám namysli, tak si najděte sami kde o nich píšu v příslušném článku.
Než někdo vysloví soud na tímto článkem, ať nejprve vše prozkoumá na modlitbách, zda toto má učinit. Snesu pro Otcovu vůli jakoukoli dehonestaci a urážku. I Pána Jehošuu nazvali Baelzebubem, Satanem a jak činili jemu, budou činit i jeho následovníkům, takže pokud by se toto nedělo, pak nejsem hoden nazývat se Pánův otrok. Proto ve mne takové jednání nezpůsobuje žádné emoce a přijímám to s klidem, ač mi to není milé.
Druhou neslušností té ženy byla reakce na komentář mé manželky, která ji ani slovem za to co nazvala prorockou řečí nekritizovala, jen zmínila svou zkušenost, jak jí nebeský Otec vede. Mám ji předložit k posouzení. Reakci, která následovala, už prorokyně napsala jako odpověď paní, jenž nemá k vulgaritám daleko. Její odpověď byla ve stylu, že se Šárka plete a ona jí musí doslova uvést do Pravdy. Kdo se mnou žije? Nějaká paní prorokyně Odina, nebo Šárka?:
V okamžiku, kdy jsem se nechala vést a vyučovat Otcem, pochopila jsem a přijala jako první poznání/porozumění, že coby žena mám v duchovních „věcech“ naslouchat muži, nepřísluší mi právo s muži či mužem veřejné na toto téma diskutovat, či jeho vnímání zpochybnit. V soukromí s mým mužem o poznání z Bible diskutujeme. Pokud se neztotožňuji s pohledem manžela, hledám v Bibli porozumění a prosím o odpovědí/porozumění Otce JeHoVaH, následně se pak k diskuzi s manželem vracíme. Nikdy, nejsem nucena převzít jeho názor, vždy, tak jako v článcích, jsem manželem vyzvána, abych si sama vše ověřila v Písmu a u Otce. Stále se Otce dotazuji a nechávám se Jím vyučovat.
Druhé poznání, které mi Otec „přinesl“ je pochopení Agape. Agape spojuje, nikoli rozděluje. Veřejná diskuze, kdy jeden zpochybňuje či jakýmkoli způsobem útočí na druhého není z Agape.
Ve svém životě jsem poznala mnohé, po určitý čas jsem žila s manipulátorem, vím, tedy jaké je s tímto typem muže žít a manipulátora tím pádem dle vlastní zkušenosti poznám. Žena po boku manipulátora je permanentně vystavena srážení vlastního sebevědomí, je po ní obrazně řečeno šlapáno, je vyžadováno slepé následování. Není jí dána možnost projevit/prosadit vlastní názor. Taková žena ztratí touhu se smát, uzavře se do sebe, ztrácí sebevědomí a sebeúctu, štěstí je pro ni zcela neznámý pojem. Krátce po obdržení prstýnku od Igi Pop a tím přijetí pozice manželky Igora, jsem mu řekla, že bude důležité, aby lidé měli možnost se se mnou osobně setkat, aby mohli sami vidět, zda jsem či nejsem po jeho boku šťastná. Setkání, která jsme dosud absolvovali druhým přináší pocit, že jsem ženou milovanou a šťastnou.
Nechtěla jsem se k této a předchozí diskuzi vyjadřovat. Jako žena muže, který je zde osočován, však cítím nutnost předložit skutečnost tak jak ji žijí a prožívám.
Přeji všem zde diskutujícím dny plné lásky, radosti a vzájemného porozumění. S Agape Šárka „.
Nyní posuďme každý sám, zda je vhodné a slušné vyjadřování druhé ženy, která jako vrána k vráně se k první ženě přidala. Pokud toto čtou nevěřící lidé a mou zeď čtou, tak jen musí kroutit hlavou. Tak to vnímám, vy možná ne. Za mne jen nenávist, emoce a předkládání tělesného duchovna. Že máme milovat své nepřátele, to této ženě nic neříká. Nebo čtu něco špatně?
„Ale já vám říkám: Neustále milujte své nepřátele a modlete se za ty, kteří vás pronásledují;“ (Matouš 5:44)
Cituji druhou ženu
“ IGI je zaslepeny jehovista,ktori slouží jehovovi!a ktoze je ten Jehová??!!! Pravý Bůh to určitě není!!!a preto SA chová Igi ako SA chová!! slouží Satanovi!!„
„A to, že pozná BIBLII, neznamená, že jej rozumie!!aj Satan a démoni poznají BIBLIU a Boha!!a vyslali svojích učedníkov-vykladacov Písma aby ju překroutili,a jeden zo ziakov démonov ktori prekrucuji Písma je „IGI“!!zial!! pýcha, vysoké ego, vyvyšování se nad ostatními,žádná pokora sú vlastnosti Satana!!„
Odpověděl jsem
„Přesně tak. Ještě že se nemám líbit lidem, ale nebeskému Otci. Kéž se jím necháš vyučit. Co víc Ti přát xxxx„
Odpověď smazala, asi pochopila, že už to přehnala s těmi nadávkami. Tak jsem reagoval:
Přesně tak. Jsi vzor pokory a skromnosti.„
Její další reakce:
„O čom píšeš??!!si pyšní, namyšlený spratek!! sloužís Satanovi,ne Pravému Bohu YAHUWAH!!
a určitě mě nebude vyučovat satanov Žiak!!fuj tajbl!!pyche a namyšlenosti!!„
Má odpověď:
„toho s autoritou (bůh) neznám. Tu nejvyšší má ten, jehož jméno je JEHOVAH,, což znamená PŮSOBÍ ABY SE STALO. Co? No přece DOBRÉ. Jemu patří chvála, čest a sláva. A to navždy. Co jsem já? Nic xxxx, jen prach na miskách jeho vah. Až to budeš mít stejně, pak mi jistě porozumíš. Do té doby ne.
Krásný den Ti přeji„
ženina reakce:
„zamysli se komu sloužís!a Mal by si prestat tu vypisovat hlouposti,nikto tě nebere vážně!! sám vidíš ake máš odezvy!!a bude sa ti to stupňovat pokud s tým vyvyšováním nepřestaneš!! zamyslí se nad tým!!
nevypisuj mi tu kraviny!! neznáš lebo sloužís Satanovi!! nečtu te!!satanizmus nečtu!!„
Nejenom, že mi přikazuje na mém profilu, na mé zdi, že mám mlčet, ale ještě mne přesvědčuje, že jsem to já, kdo se vyvyšuje. Znám tu paní dlouho. Její jediná dobrá zpráva je, že žijeme na ploché zemi a kdo tomu prostě nevěří, tak ten je vlastně Satan. Několikrát jsem se vyjádřil a ona to ví, že neřeším tvar Země, ale jen Dobrou zprávu. Proto jsem se jí zeptal:
„a co plocháč? Co nového v NASA?„
Očekával jsem nějaké novinky, nějakou alespoň Dobrou zprávu, když je ten tvar tak důležitý. Já bych jistě odpověděl na to co se mne ptá, pokud by mi položila podobnou otázku. Její reakce:
„no vidíš,ty namyšlený spratek a chudák!!si Bídník!nic víc!„
Už je její slovník mírnější. Proto jsem odpověděl takto:
„co já vidím, to fakt nechtěj vidět, udělalo by se ti špatně. Kéž vám to bude odpuštěno. Já odpouštím.„
Načež odpověděla prorokyně směrem k té ženě:
„Nemá cenu se rozčilovat, krmíte pouze toho „Zlého“
„…..čerpej sílu z milosti, která je v Kristu Ježíši“ Boží základ stojí
´Tyto věci připomínej a zapřísahej bratry před Bohem, ať se nehádají o slova – nevede to k žádnému užitku, jen ke zkáze posluchačů. Usiluj, aby ses mohl před Bohem postavit jako osvědčený dělník, který se nemá zač stydět a který správně vykládá slovo pravdy. Vyhýbej se světským tlachům, které odvádějí lidi stále dál od Boha.´“
Paní pak prorokyni odpověděla:
„ja sa vôbec nerozčulujem,ako ja Igiho úplne ignorujem.sám zasial-sám sklízi….je to jeho CESTA“!„
Už jsem se dále nevyjadřoval, protože nevidím v této rozpravě skutečně nic budujícího.
Prorokyně pokračuje:
„No právě, je to „jeho cesta“, ale táhne za sebou další.
Už tady psát nebudu, ale musím se vyjádřit opět k příspěvku (níže od Šárky), který bych ráda uvedla do PRAVDY.
Žijeme v posledních dnech a nemá to NIC společného s tím, že ženy mají přijímat poučení mlčky a s veškerou podřízeností. Tady „slepý vede slepé“….., a Igi prorockou řeč úplně ignoroval, zasáhla ho jako urážka, ne apel na to co činí….. Děkuji Otci za všechny, kterým to otevřelo mysl, oči a cestu k Pravdě.
„V posledních dnech“, praví Bůh, „vyliji svého Ducha na všechny lidi. Vaši synové i vaše dcery budou prorokovat, vaši mladíci uvidí vidění, vaši starci budou mít sny.
Jistěže na své služebníky a služebnice v těch dnech vyliji svého Ducha a budou prorokovat.“
Abba mne omilostnil, očistil, přetavil a používá mne tam, kde je potřeba. Nehledala jsem Ho, On si mne našel sám a přiznávám, že spousta věcí mi dala velice „zabrat“ a ne vždy jsem do určitých věcí měla sílu. Otec to samozřejmě ví a láskyplně, ale také občas i dost „razantně“ mi dá najevo, ať dokončím To, co mám za úkol vykonat. Miluji Ho a také jeho syna Ježíše celým svým srdcem, myslí, duší i silou …..a jsou tím nejlepším a největším bohatstvím, které mne mohlo kdy potkat„
Paní Slovenka si ještě zanotovala a vzájemně si vše ženy olajkovali. Tím se staly podílníky na myšlenkách jedné s druhou
„presne tak, xxxx, ale treba nechať slepých nech ostanú slepými,vieš čo sa píše v KNIHE ZJAVENIA:…“nech špinavý sa špiní dalej,nech zlý kráča dalej po svojich cestách“,ale spravodlivý nech činí nadalej spravodlivosť“!takže…netreba sa nad tým pozastavovať,každý kto pácha ohavnosť sa zbadá v určitom čase…„
Drahé ženy, nejste moje sestry, ač jsem po tom toužil. Skutečně si myslíte, že toto je ve Vašich hlavách a srdcích od nebeského Otce, Stvořitele nebe a země, JeHoVaH (Jehovy) Boha, který je sám AGAPE? Naplnila Vaše slova další ze zásad Agape?
„Neraduje se z nespravedlnosti, ale raduje se z pravdy. Všechno snáší, všemu věří, ve vše doufá, ve všem vytrvává.“ (1. Korinťanům 13:6,7)
Vím, že se výše uvedené nečte zrovna dobře a kdybych toto neměl zveřejnit, tak bych to nikdy neudělal, protože se skutečně neraduji z nespravedlnosti. Protože chci snášet mnohé. I špínu, kterou na mne někteří kydají. Rád pro nebeského Otce i v tom všem vytrvám, když to alespoň jednomu pomůže najít Otce v nebesích a on se nechá Jím vyučit, aby byl přiveden k Panu Jehošuovi a ten jej mohl vzkřísit v posledním dnu, jak to čteme v Janovi 6:44. A jak to prožili manželé, bratr a sestra Štěpánkovi.
„Láska nikdy neselhává. Ale jsou-li dary prorokování, budou odstraněny; jsou-li jazyky, přestanou; je-li poznání, bude odstraněno. Máme totiž částečné poznání a částečně prorokujeme; ale až přijde to, co je úplné, bude odstraněno to, co je částečné.“ (1.Korintským 13:8-10)
Kdy přijde to, co je úplné? Až bude skutečně vylit Otcův duch na všechno tělo. To nastane v poslední den války, která naplňuje několik proroctví. Pokud by obě ženy rozuměly tomu, na co upozorňuji, že právě probíhá a kolik dní toto trvá:
„A silným hlasem mi volal do uší a říkal: Nechte přijít blíž ty, kteří věnují svou pozornost městu, každého s jeho zbraní v ruce, aby ničili! A pohleďme, směrem od horní brány obrácené k severu přicházelo šest mužů, každý se svou zbraní k rozbíjení v ruce; a mezi nimi byl jeden muž oděný plátnem s kalamářem tajemníka u boků, a přišli a postavili se vedle měděného oltáře.“ (Ezechiel 9:1,2)
Těch šest mužů se zbraněmi, tak ti symbolizují celé vojsko krále Severu a ten muž s kalamářem je samotný Král králů a Pán pánů, Jehošua Kristus. V těchto dnech označuje ty, kdo jsou skutečnou pšenicí, aby přežili ten den, tu hodinu a ten rok. A vy se stále dohadujete o nerozumných věcech? Znám čas dokdy bude Pán Jehošua procházet duchovním Izraelem a označovat. Proč ten čas znám? Protože byl mi a bratru Pepovi Štěpánkovi odhalen, abychom věděli a aby se splnilo toto proroctví:
„Tak řekl Jehova, Svatý Izraele a jeho Tvůrce: Ptejte se mě dokonce na věci, které přicházejí ohledně mých synů; a měli byste mi přikazovat ohledně činnosti mých rukou.“ (Izaiáš 45:11)
„Podívejte se mezi národy a přihlížejte a v ohromení zírejte jeden na druhého. Buďte ohromeni; vždyť ve vašich dnech se koná činnost, čemuž nebudete věřit, ačkoli se o tom vypráví.“ (Habakuk 1:5)
Kolikrát jsme byli varováni, že král Severu, dnešní Rusko, má ukončit ničemnost plevele, který stále tvrdí, že je duchovní Izrael?
Dnes mi bratr měl sdělit, protože jsem se na to nikdy nebeského Otce neptal, proč připustil, aby bylo jeho pravé jméno a pravé jméno Beránka v Písmu změněno. Protože ani tělesný a ani duchovní Izrael nechce znát svého Stvořitele a svého Vykupitele, jen a jen to, co mu lechtá uši, protože nemá bázeň. Kdyby si plevel dokázal přeložit Pavlova slova do duchovní řeči, pak by jednal s bázní před samotným nebeským Otcem a Beránkem:
„Skutky těla jsou zjevné, totiž smilstvo, nečistota, nevázané chování, modlářství, provozování spiritismu, nepřátelství, rozepře, žárlivost, výbuchy hněvu, sváry, rozdělení, sekty, závist, pitky, hýření a podobné věci. Pokud jde o tyto věci, předem vás varuji, stejně jako jsem vás předem varoval, že ti, kteří provádějí takové věci, nezdědí Boží království. Naproti tomu ovoce ducha je láska, radost, pokoj, shovívavost, laskavost, dobrota, víra, mírnost, sebeovládání. Proti tomu není zákon. Nadto ti, kteří patří Kristu Jehošuovi, přibili na stauros tělo spolu s jeho vášněmi a žádostmi. Jestliže žijeme duchem, také dál řádně duchem choďme. Neprosazujme sami sebe tím, že bychom jeden druhého popuzovali k soutěživosti a jeden druhému záviděli.“ (Galaťanům 5:19-26)
Není to soutěživost, není to závist, co ty dvě „duchovní“ ženy předvádějí? Ani jedna nemá úctu a bázeň k Otci a Beránkovi, k jejich skutečným jménům. Proto má žena byla dnes vedena k tomuto vidění, aby jej předložila:
„Vlastní síla naši cestu často určuje neb co vlastní silou dokážeme si zajistit, to nám do života vstupuje. Jeden řekl by, že bez vlastní síly nelze dále jít. A v mnohém je možné jen souhlasit, vlastní síla je nám hnacím motorem, a to nej v den, kdy nechce se nic, jen být. Jak jdeme životem naučíme se hledat vlastní silou řešení, pojem „nechat plout“ stane se nám určitou záhadou.
„Jak mohu to nechat jen tak plout, pozorovat a vyčkat na výsledek, když nepřeberné množství zkušeností říká mi, že zapojit vlastní sílu nutné je?„
Přišel okamžik, kdy můžeme jen jediné-pevně být ukotveni u Otce JeHoVaH, v Jeho škole být účastni, žít v Agape prosit o moudrost a porozumění.
30.9.2023 sen či vidění
Stojím na pláži, nohy mi omývá moře laskavými, něžnými vlnkami. Když podívám se na moře, vidím mnoho bárek připlouvat, prázdné, velké jen tak, aby se do nich usadila jedna rodina.
Ohlédnu se. Pláž za mnou plná lidí je. Stojí ve skupinkách, s dětmi i bez dětí, všichni s úsměvem, šťastní, klidní, láskou zářící. Do bárek usednou a bez motoru, pádel či jiného viditelného hnacího motoru směřují k zelenému ostrovu.
Je snad na břehu 144tisic vybraných? Nevím. Nedostala jsem odpověď. Jen jedno vím, vlastní síla není v současné době žádoucí.
Nesnažme se vlastní silou tento svět proměnit, nehledejme vlastní řešení. Buďme u Otce JeHoVaH, správným jménem Jeho Syna k Němu volejme. Dobrou zprávu dále předejme.
Otče JeHoVaH zde jsem, jsem jen Tvá, děkuji, že Tvého Syna Jehošuu mohu znát „
Bratr Josef Štěpánek měl k viděnému přiložit tento text:
„Nyní tedy Izraeli co od tebe Jehova, tvůj Bůh žádá? Jen to, abys ctil Jehovu, svého Boha, kráčel po všech jeho stezkách a miloval Jej. Chce abys sloužil Jehovovi, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší, a abys zachovával Jehovovo přikázání a ustanovení, která ti udílím pro tvé dobro. Hle Jehovovi tvému Bohu, patří nebe i nebesa nebes, země i vše, co je na ní. (Deuteronomium 10:12-14)
A sdílet toto:
Jaké vztahy máme ve svých vlastních domácnostech? Je v nich Agape? Dokážeme se svým partnerem komunikovat se záměrem mu naslouchat, nebo jen posloucháme, abychom odpověděli? Co vy dvě ženy, jak to doma máte? Když neumíme komunikovat s Agape doma, jak chceme druhé poučovat a myslet si, že nás používá Stvořitel nebe a země? Nelíbí se tato má slova někomu? Tak odejděte prosím ode mne a už nikdy nečtěte mé články, mé komentáře! Proč? Když mne někdo nazve služebníkem Satana, že jsem jako on, manipulátor, protože nelechtám uši, jako to činí Vaši zjemnělí apoštolové. Jen naplníte slova samotného Pána Jehošuy. Tím mne sami posvěcujete.
Nepotřebuji se líbit lidem, ale nebeskému Tatínkovi a svému Vykupiteli, Panu Jehošuovi. Pokud se jim nelíbím a nejsem jich hoden, Běda mi! Proč tedy nenecháte soud na nich? Žádám někoho o dary, abych na Vás přenesl břemeno? Odmítl jsem Vás někdy, když jste mne prosili o radu? Mám právo s Vámi nesouhlasit, s Vašim jednáním, když vidím, čtu Vaše komentáře, mluvím s Vámi a Vy sdělujete něco, co odporuje Písmu? Nutím Vás, abyste mému názoru věřili? Pokud je něco z toho na co se ptám Pravda, proč tím neargumentujete?
Ač nejsem nic, přesto mi byl svěřen úkol, abych ukazoval směr, který si má každý sám u nebeského Otce ověřit a jej se dotazovat v Jehošuově jménu. Nedostáváme odpovědi? Možná by bylo moudré nejprve začít u sebe a ptát se: „Jak mne vidíš nebeský Otče, Pane JeHoVaH (Jehovo)? Jak se mám napravit, abych se ti stal synem, dcerou? Prosím o odpověď v Jehošuově jménu.“ . Možná o sobě zjistíme víc, než sami chceme vědět. Jen ne zamnou, za člověkem, ale k tomu, kdo nás skutečně stvořil.
Podle toho co je mi odhalováno, JE TAK MÁLO ČASU PRO NAŠÍ NÁPRAVU. A mnozí raději plivou a kopou kolem sebe, než by zkoumali, zda jim nechybí Agape, která jediná může stvořit v jejich domovech základ Božího království. Prosím, přestaňme soudit jeden druhého a raději si naslouchejme. A hlavně naslouchejme nebeskému Otci a učme se z Jehošuova života. Kdo je bez viny, ať „hodí“ po mne kamenem. Pak bude mé symbolické kamenování spravedlivé.
Nebeský Otče, Pane JeHoVaH (Jehovo) prosím, odpusť mým nepřátelům, vždyť jsou podvedeni. Odpusť mým bratrům a sestrám, pokud jednají nerozumně vůči mé osobě. Vždyť Ty sám Otče jsi mi odpustil 100x více, než já bych měl odpustit jim. Otoč prosím Satanovo popichování proti němu samotnému a proti démonům, padlým andělům na jeho straně. Nauč nás prosím si projevovat skutečnou Lásku Agape, abychom přestali vyvolávat zbytečné spory. Ať se děje Tvá vůle Otče a ne ta naše, která je pokřivená a bez skutečné moudrosti. Kéž tak učiníš v Jehošuově jménu. Amen a amen
S Agape má milovaná manželka a Vaše sestra Šárka a Váš bratr, Pánův otrok, Igi