Když jsem četl Bibli poprvé, byl pro mne tento příběh nesrozumitelný, dokonce odporný. Bylo to v několika rovinách. Proč? Když jsem následně četl další knihy Mojžíše a v nich popsané zákony, tak jsem nechápal, jak se mohla Tamar stát důležitou ženou vzhledem k rodové linii Krista. Až po mnoha letech, když jsem se snažil sestavit skutečnou chronologii Písma, jsem byl veden k tomu, abych celou událost opět prozkoumal.
Dříve jsem chápal tento příběh jako smilstvo, kterého se dopustil Juda i Tamar. Vzhledem k chronologii jsem zjistil, že Juda žil už v té době v Egyptě, zatímco Tamar byla poslána zpět do Kaánanu. To mi ukázalo, že Jákobovi potomci vycházeli v době Josefovy vlády mimo Egypt. Což potvrzuje jejich svobodný status v tom čase. V knize Genesis jsou určité věci chronologicky uspořádány tak, že se odvíjí určitá časová linka. Když je ukončena, vrací se Mojžíš v čase zpět. Pokud bychom považovali popis zprávy o Tamar jako událost, která nastala ještě před příchodem Jákoba do Egypta, protože to tak ve 38. kapitole vypadá. Při hlubokém brodění se v datech, by toto nebylo možné. Příběh by nebyl pravdivý.
Ale pokud rozumíme, že počátek byl v Kaánanu, ale dokončení až po usídlení v Egyptě, lze jej přijmout za důvěryhodný. Nepochybuji, že se to stalo a ani jsem nikdy o tom nepochyboval. Samotný příběh nám odhaluje, že prvky zákona, které čteme až v dalších knihách, byly lidem dány daleko dříve. Jedním z těchto zákonů, byl zákon O švagrovském manželství. Jak z příběhu víme, nejstarší syn Judy Er, vstoupil s Tamar do manželství ještě v Kaánanu. Er se znelíbil nebeskému Otci a byl usmrcen. Juda, jakožto hlava domu byl povinen zajistit své snaše manžela, skrze švagrovské manželství, protože Er zemřel bezdětný.
Zde Juda činil správně a dal Tamar svému druhorozenému synovi Onanovi. Ten nebyl ochoten dát Tamar své semeno, takže při milostném aktu před vyvrcholením vytáhl svůj penis a uskutečnil výron semene mimo Tamar, aby neotěhotněla.
„a když měl přece poměr s manželkou svého bratra, stalo se, že vyplýtval své semeno na zem„
Dnes se tomu říká odborně přerušovaná soulož. Náboženské domy udělaly z přirozených věcí takové tabu, že číst slova, která z hlediska anatomie člověka popisují i intimní partie muže a ženy, jsou v očích mnohých něco oplzlého. Proto pak dochází k mnoha nedorozuměním, jenž vedou až k pokrytectví. To pak vede k soudu mnohých. Samotné Písmo je ve vyjádření proroků velmi otevřené, když popisuje například toto:
„Pak šel za tím izraelským mužem do klenutého stanu a probodl je oba, izraelského muže i tu ženu skrze její rodidla. A tak se metla na izraelských synech zastavila.“ (Numeri/4. Mojžíšova 25:8)
„Běda tomu, kdo svým druhům dává něco k pití a připojuje k tomu tvůj vztek a hněv, aby je opil, se záměrem pohlédnout na jejich ohanbí.“ (Habakuk 2:15)
„A za dveře a zárubeň jsi položila své pamětní znamení. Vždyť ses odkryla stranou ode mne a pak jsi vystoupila nahoru; lůžko sis udělala prostorné. A pro sebe jsi uzavírala s nimi smlouvu. Milovala jsi lůžko s nimi. Spatřila jsi mužský orgán.“ (Izaiáš 57:8)
U toho Izaiáše můžeme pochopit, pokud si pročteme celý kontext, jak se dívá nebeský Otec na duchovní smilstvo. Mohl bych uvést další místa, kde je přímočaře popsáno to, co je v náboženských domech tabu.
Nebylo to tedy tak, jak si to představují různí mravokárci, že někde v koutě masturboval. Proč jí nechtěl dát semeno? Protože by mu narozený syn nepatřil, ale patřil by jeho mrtvému bratrovi. Dnes by to mohlo někomu připadat divné, ale bylo to opatření, které mělo zajistit, aby rodová linie dále pokračovala takto usmrcenému muži a aby bylo zachováno jeho jméno na neurčitý čas.
Er byl také Judovým prvorozeným. Jeho potomstvo mělo právo na dědičný podíl, o to více bylo potřeba mu zajistit potomstvo. Bylo to opatření, jenž odkazovalo na samotného Pána Jehošuu, kterému je vše pro jeho prvorozenectví dáváno, jako prvnímu. Z toho byl odvozen zákon, že vše prvorozené v Izraeli patřilo Bohu.
„On je obrazem neviditelného Boha, prvorozeným všeho stvoření, protože jeho prostřednictvím byly stvořeny všechny jiné věci v nebesích a na zemi, věci viditelné a věci neviditelné, ať již jsou to trůny nebo panství nebo vlády nebo autority. Všechny jiné věci byly stvořeny skrze něho a pro něho.“ (Kolosanům 1:15,16)
Zde vidíme, jak velký důraz nebeský Otec klade také na jméno, a že když už se někdo narodí jako muž, má právo, aby byla jeho rodová linie zachována. Je v tomto opatření obrovská úcta k životu jako takovému, ale i projev Milosrdenství k ženám, aby naplnily své poslání jako matky. To, že Onan nechtěl naplnit Boží zákon, znelíbil se nebeskému Otci. Byl tedy za své jednání usmrcen.
„Onan však věděl, že mu potomstvo nebude patřit; a když měl přece poměr s manželkou svého bratra, stalo se, že vyplýtval své semeno na zem, aby nedal potomstvo svému bratrovi.“ (Genesis 38:9)
Třetím v pořadí byl zřejmě ještě relativně malý chlapec Šela, který měl vzbudit bratrovi Erovi potomstvo z Tamar. Proto Juda řekl Tamar:
„Tak Juda řekl své snaše Tamar: Bydli jako vdova v domě svého otce, dokud nedoroste můj syn Šela. Řekl si totiž: Také může zemřít jako jeho bratři. Tamar tedy šla a dále bydlela ve vlastním domě svého otce.“ (Genesis 38:11)
Jak můžeme vidět, neučinil to s dobrou pohnutkou. Sám se bál, že pokud by i Šela zahynul, došlo by k tomu, že by nebylo zachováno Judovo vlastní jméno v Izraeli. Tím, že už bydleli s velkou pravděpodobností v Egyptě, myslel si, že když Tamar bude pryč, v Kaánanu, že už se s ní nepotká. Šela dorostl a oženil se. Pak Judovi zemřela jeho manželka a on vyšel z Egypta do Timny, kde pásl svá hospodářská zvířata mimo Egypt.
Tamar se dozvěděla o jeho cestě a věděla co jí Juda provedl. Příběh nepopisuje detaily, na ty se musíme dotazovat, abychom porozuměli. Chtěla mít s Judou Tamar poměr? Ne. To proč se převlékla a zakryla mělo zajistit, že s ní promluví a ona by jej mohla usvědčit z jeho špatnosti. Protože se v té době zakrývaly prostitutky a Juda už nějaký čas neměl se ženou poměr, bral jí za prostitutku. Ženu, kterou si lze najmout na uspokojení přirozených sexuálních potřeb. Takové řemeslo, kterým si některé ženy zajišťovaly živobytí za úplatu, nebylo evidentně považováno za hřích, ale tyto ženy ztratily svou hodnotu, například tím, že byly v mládí znásilněny a už nebyly panny.
Smutný příběh, ale tenkrát bylo panenství tím nejcennějším co žena měla. Pravděpodobně se mohla k této činnosti odhodlat tehdy, když zůstala sama. To však není nikde takto popsáno. Proto takové ženy nikdo nezabíjel. U Tamar vidíme, že žila pod střechou vlastního otce, nebyla tedy odkázána na provozování tohoto řemesla. Kdyby její otec nežil, musel by se o její potřeby postarat sám Juda.
„Tak uplynulo mnoho dnů a Šuova dcera, Judova manželka, zemřela; a Juda držel období truchlení. Nato vyšel ke střihačům svých ovcí do Timny, on a jeho adulamský druh Chira. Potom bylo Tamar řečeno: Pohleď, tvůj tchán jde do Timny, aby ostříhal své ovce. Odložila tudíž svůj vdovský oděv a zakryla se šálem a zahalila se a posadila se při vchodu do Enajimu, který je u silnice do Timny. Viděla totiž, že Šela dorostl, a přesto mu nebyla dána za manželku.“ (Genesis 38:12-14)
Tamar byla Judovou prosbou zaskočena, ale viděla v nabídce příležitost, jak zajistit svému mrtvému muži i sobě potomstvo „legálním“ způsobem, protože to nebyla ona, kdo nedodržel zákon. Obdržela Boží moudrost, aby nebylo to, co bylo zákonem, aby to nebylo „narušeno“. Juda byl totiž podnícen k touze po sexuálním uspokojení svého těla, protože byl tělesný, protože byl jako člověk s touto potřebou stvořen. Nepřišla tato jeho touha od Satana. Proč? Protože to Satan stál za Onanem, kterého podněcoval k žárlivosti, aby se nemusel naplnit zákon. Když Satan poruší to co je správné, může nebeský Otec zapůsobit, aby se zajistilo proroctví.
Co Satan věděl? Že Juda je ten syn Jákoba, ze kterého má vyjít Šilo, neboli Pán Jehošua v jeho rodové linii. Proto se snažil Satan tomu všemožně zabránit. Udělal to v dějinách mnohokrát. Například Davida donutil k tomu, aby zabil Uriáše, manžela Bat-šeby. Očekával naplnění zákona život za život. Nebeský Otec však vše otočil skrze Šalomouna proti němu.
„Když ji Juda zahlédl, ihned ji považoval za nevěstku, protože si zakryla obličej. Odbočil tedy k ní u cesty a řekl: Dovol mi, prosím, abych měl s tebou poměr. Nevěděl totiž, že to je jeho snacha. Řekla však: Co mi dáš, abys měl se mnou poměr?“ (Genesis 38:15,16)
Juda se musel s Tamar potkat po skutečně velmi dlouhé době, když nerozeznal její hlas. Žila pod jeho střechou a to se zapomíná skutečně po mnoha letech. Ale takové detaily si běžným čtením nejsme schopni uvědomit. To byla také jedna z věcí, která mne zarazila, když jsem dříve četl bez porozumění, jak to že jej nenapadlo, že ten hlas zná. Kdyby Tamar chtěla využít prostituce, jako svůj plán k otěhotnění, řekla by dobře, dáš mi to a to.
Jak si dále ukážeme, věděla moc dobře, že styk s mužem, ač byla vdova, která čekala na švagrovské manželství, že prostituce by byla u ní považována za smrtelný hřích, protože by potupila dům svého otce a také dům svého majitele a tchána Judy. Byl patriarchát, něco co tady dnes nemůžeme pochopit. Otec, nebo hlava domu vybírali ženě manžela. Když se jí někdo zmocnil a ona souhlasila, musel dát dotyčný výkupné a musela se stát jeho manželkou. Proto i my dnes, protože je náš nebeský Otec našim patriarchou, pokud chceme mít my muži s ženou, nebo žena s mužem styk, musíme to brát jako manželský slib, vstup do manželství a musíme mít k tomu souhlas nebeského Otce. Kdo by jednal svévolně, ten by smilnil. Samozřejmě musíme být volní vzhledem k opačnému pohlaví.
Začala tedy s ním vyjednávat, jak vyjednávají obchody prostitutky. Šla s Judou dobrovolně, takž o žádné znásilnění nešlo. Dohodu vyjednala s moudrostí, aby se v čase, kdy se zjistí, že otěhotněla, mohlo prokázat, že jednala spravedlivě.
„A tak řekl: Sám pošlu kůzle ze stáda. Ale ona řekla: Dáš zástavu, než je pošleš? A on pokračoval: Co ti mám dát jako zástavu?, na což řekla: Svůj pečetní prsten a svůj provaz a svůj prut, který máš v ruce. Pak jí to dal a měl s ní poměr, takže s ním otěhotněla.“ (Genesis 38:17,18)
Vyžádanou zástavou si zajistila budoucí beztrestnost a právo na potomstvo. K poměru přistoupila s vírou, že otěhotní. Proto také otěhotněla. Bylo to vymodlené, ne prostituce, smilstvo, cizoložství, ale zajištění PRÁVA a SPRAVEDLNOSTI. Kdyby to tak nebylo, neotěhotněla by. Pravděpodobnost, že někdo otěhotní na první šup je malá, i když se to stává. Co se dělo dále?
„Potom vstala a šla a odložila svůj šál a oblékla si vdovský oděv. A Juda pak po svém adulamském druhovi poslal kůzle, aby dostal zpátky zástavu z ruky té ženy, ale on ji vůbec nenašel. A dotazoval se mužů z jejího místa a říkal: Kde je ta chrámová prostitutka v Enajimu u cesty? Oni však říkali: Žádná chrámová prostitutka nikdy na tom místě nebyla. Nakonec se vrátil k Judovi a řekl: Vůbec jsem ji nenašel, a mimoto muži z toho místa řekli: Žádná chrámová prostitutka nikdy na tom místě nebyla. Juda tedy řekl: Ať si je vezme, abychom neupadli v opovržení. To kůzle jsem, rozhodně poslal, ale ty – ty jsi ji vůbec nenašel. Avšak asi o tři měsíce později se přihodilo, že bylo Judovi řečeno : Tvá snacha Tamar si zahrála na nevěstku, a je ze své prostituce také těhotná. Juda tedy řekl: Vyveďte ji, a ať je upálena. Když ji vyváděli, poslala ke svému tchánovi a řekla: Jsem těhotná s mužem, kterému patří tyto věci. A dodala: Prozkoumej, prosím, komu tyto věci patří: pečetní prsten a provaz a prut:“ (Genesis 38:19-25)
Jak můžeme vidět, Juda neměl žádné výčitky, že si někde ulevil, protože nebeský Otec ví, že jen tak sexuální potřeby nezmizí. Ani neměl výčitky, že chudák Tamar byla jeho strachem o jeho vlastní jméno poškozena a okamžitě jednal bez milosrdenství. Ve svých vlastních očí, podle tehdejšího práva rozhodl: „Upálit!„. Víte co mi to připomíná? Rychlý, velmi rychlý soud druhých, protože si myslíme, že když je něco psáno, tak to můžeme okamžitě uplatnit k soudu druhých, aniž bychom si je vyslechli, snažili se věcem porozumět.
Představme si takovou situaci. Nějaký bratr bude nějaké ženě pomáhat v duchovním ohledu. Ona se začne dotazovat, aby našla správnou cestu k nebeskému Otci, JeHoVaH (Jehovovi) Bohu ve jménu Pána Jehošuy Krista. A ten bratr ji podle moudrosti ze shora vede, protože nebeský Otec touží, aby jej ta žena poznala. Otcův duch na bratra působí. Pokud má ta žena ve svém životě těžkosti, například je dlouho sama, nebo s ní její manžel zachází špatně, lehce se stane, že tu ženu začne ten bratr přitahovat a zamiluje se. Jedná ta žena podle toho co říká Pán Jehošua, když radí?
„Ale já vám říkám, že každý, kdo se stále dívá na nějakou ženu tak, že k ní má vášeň, již s ní ve svém srdci zcizoložil.“ (Matouš 5:28)
Je to smilnice? Zaprvé je to hlavně rada mužům, aby si dávali pozor, protože Pán Jehošua ví, že jsme lidé. Nebo ne? Místo pochopení a vysvětlení, že takto nemůže uvažovat, že ji sice chápeme, že vlastnosti, které ji k takovém bratrovi přitahují, že je to vlastně normální, protože je to žena, plná emocí a tužeb, aby s ní bylo nakládáno jako s někým, kdo se potřebuje opřít. Že právě takový bratr jí dává svým postojem, svou Láskou k Pravdě, svou pevností pocit, že je to ten nejlepší partner. Duchovní bratr, kterého nebeský Otec vede, tomu je odhaleno, co ta žena prožívá. Proto je veden k tomu, aby jí vysvětlil, že jej má mít ráda jako bratra, sourozence, ne jako svého nastávajícího manžela. Udělá to tak, aby jí neurazil.
Ale zbavit se takových pocitů nebývá lehké, takže se taková žena svěří. Samozřejmě to udělá tak, že to předloží jiné sestře, protože hledá duchovní podporu. Už to neřeší s kamarádkou ve světě. No a teď jí začne ta sestra, protože zná Písmo, říkat že smilní a jak je to hrozné. To asi není rozumný postoj. Ale kdo k němu má blízko? Často a hlavně ten, kdo sám něco takového prožil, nechal se zblbnout, ale protože už si myslí jak není čistý, jak už si ten trám z oka dávno vytáhl, tak soudí. Bohužel takto pocity zasažené ženě nepomůže, naopak jí přivede do depresí a ještě pod větší tlak. Proto je psáno:
„CHCI MILOSRDENSTVÍ, NE OBĚŤ!„
Co jsem měl při opětovném zkoumání pochopit? O čem je příběh Tamar a Judy, abychom hledali a zkoumali víc, než je zapsáno v těch několika řádcích. Abychom přistupovali při studiu Písma k němu s moudrostí a porozuměním. Chtěl jednat Juda spravedlivě? Chtěl, ale v soudu byl rychlejší, než měl být. Musel vše prozkoumat duchovníma očima. Je to také názorná ukázka toho, že Satan nemůže vyhrát, pokud je vyřčeno nějaké proroctví, ale vždy se vyplní, i když Satan působí proti jeho naplnění.
Duchovní smilstvo, pošpinění naší mysli kvasem náboženských domů, je pro život člověka větším nebezpečím, než je to smilstvo tělesné. Zde totiž při tělesném smilstvu hřešíme proti vlastnímu tělu, ale v duchovním smilstvu jdeme proti Pravdě, proti nebeskému Otci.
„Prchejte před smilstvem. Každý jiný hřích, kterého by se člověk dopustil, je mimo jeho tělo, ale kdo smilní, hřeší proti svému vlastnímu tělu.“ (1. Korinťanům 6:18)
Dívat se na nějakou duchovní ženu, duchovní nevěstku a mít k ní vášeň je opět něco, co nás může připravit o život v Pravdě. Prostitutka Raab v Jerichu měla skutečnou víru, která ji zachránila spolu s její rodinou. Domnělá prostituce Tamar posloužila k naplnění proroctví.
„Juda je pak prozkoumal a řekl: Je spravedlivější než já, protože jsem ji nedal svému synu Šelovi. A potom s ní neměl žádný další styk“ (Genesis 38:26)
Ta spravedlnost se prokázala tím, že prozkoumal své věci a prohlásil to, co čteme. Pokud nedovolíme prozkoumat určitou záležitost důkladně a odsoudíme druhého člověka ve svých očích, protože jsme přesvědčeni, že když se něco píše, tak už nemusíme hledat pochopení, můžeme klidně usmrtit někoho, kdo jednal podle Práva a Spravedlnosti, protože vznášel prosby k Otci, podobně jako Tamar. Kdyby jí nechal Juda upálit. Nenarodil bych se. Čechy by neměly ve znaku lva se dvěma ocasy a hlavně by se Judovi nenarodil Šilo, Pán Jehošua Kristus.
Co čteme dále?
„A došlo k tomu, že v době, kdy rodila, hle, v jejím břiše byla dvojčata. Dále se ukázalo, že když rodila, jeden vystrčil ruku a porodní bába ihned vzala a uvázala mu kolem ruky kousek šarlatu a řekla: Ten vyšel první. Jakmile svou ruku zatáhl, došlo nakonec k tomu, že tu náhle vyšel jeho bratr, takže zvolala: Co míníš tím, že sis pro sebe vytvořil trhlinu hráze? Bylo mu tudíž dáno jméno Perec. A potom vyšel jeho bratr, na jehož ruce byl kousek šarlatu, a bylo mu dáno jméno Zerach.“ (Genesis 38:27-30)
Perec a Zerach, to jsou ty dva ocasy na lvu státního znaku. Proč?
„Juda je lvíče. Jistě povstaneš od kořisti, můj synu. Sklonil se, protáhl se jako lev, a jako lva, kdo se ho opováží vzburcovat?“ (Genesis 49:9)
Zkusme prosím pochopit, že nikoho svobodného nenabádám k tomu, aby si šel ulevovat s prostitutkami. Nedokázal bych mít sex s někým, koho bych nebyl ochoten pojmout za svou manželku.
Protože je v tomto článku mnoho informací, které v Písmu nečteme, musíme se dotazovat nebeského Otce, JeHoVaH (Jehovy) Boha, zda je toto porozumění z Jeho ducha a to v Jehošuově jménu. Pokud duch řekne ano, pak sláva a čest patří těm, kdo dávají moudrost a porozumění ze shora. Pokud zde duch není, pak je to zbytečné přijmout jako něco, čemu bychom měli věřit.
Přesto prosím, abychom byli plni milosrdenství, Lásky, připraveni odpouštět i svým nepřátelům, protože nám bylo odpuštěno daleko, daleko víc, než my musíme odpouštět druhým.
Pokoj nám všem. S Agape Váš bratr a Pánův otrok Igi.