Jak jsem už dříve vysvětloval, bylo připuštěno rozdělení, které má svou logiku. Jsem veden Duchem k tomu, abych na tomto rozdělení odhalil, jak se nebeský Otec dívá na tradice, proč jsou plné kvasu, který vytváří spor. Proč mne vedl k symbolice čísel i skrze data. Ptejme se ve svých modlitbách, zda je to správné porozumění. Ptejme se nebeského Otce, JeHoVaH (Jehovy) Boha, ve jménu Jehošuy Krista, zda mne vede správně, abych dal porozumění, ne jen poznání.
Minulý rok vznikl spor, který rozdělil mnoho bratrů a sester, protože druhý olivovník a jeden z jeho hlavních představitelů v ČR začal krást srdce těch, jenž byli přivedeni k těmto článkům, aby obdrželi porozumění, ne pouhé poznání. Od prvního roku Času Konce jsem byl veden k tomu, abych započal opět slavit památku Pánovy poslední večeře a abychom to spolu s těmi, kdo byli k této účasti vedeni se mnou, abychom to činili vždy o den dříve, než jak to činí náboženský dům Svědků Jehovových. Abychom přijali symbolicky tělo a krev našeho Vykupitele a očistili se tou symbolickou krví od našich ročních hříchů, aby se náš duchovní oděv stal plně čistým.
Letos to bude osmá, ještě jednou zdůrazňuji OSMÁ, takováto připomínka. Než všemu porozumíme, proč je důležité to pochopit, musíme si vysvětlit, co se skutečně stalo v roce 33 n.l.. Musíme tedy do Písma.
„Když se blížili k Jeruzalému, k Betfage a k Betanii u Olivové hory, poslal dva ze svých učedníků a řekl jim: Jděte do vesnice, kterou máte v dohledu, a jakmile do ní přejdete, najdete uvázané oslátko, na kterém nikdo z lidí ještě neseděl; odvažte je a přiveďte. A jestliže vám někdo řekne: Proč to děláte?, řekněte: Pán je potřebuje, a hned je sem pošle zpátky. Odešli tedy a nalezli oslátko uvázané u dveří venku v postranní ulici a odvázali je. Ale někteří z těch, kteří tam stáli, jim říkali: Co to děláte, že odvazujete oslátko?“ (Marek 11:1-5)
Jak dále z Písma víme, když to učedníci udělali, vjel Jehošua do Jeruzaléma jako Král králů a Pán pánů. Aby bylo naše porozumění úplné, musíme při zkoumání zjistit, ve který den to bylo podle data a dne. Markovo evangelium je krátké a je právě velice podrobné, vzhledem k posledním dnům Jehošuova života. Vešel tedy do chrámu:
„A vstoupil do Jeruzaléma, do chrámu; a rozhlédl se po všem, a protože již byla pozdní hodina, vyšel s dvanácti do Betanie.“ (Marek 11:11)
Události vedli k rozdělení. Jedni jej vítali jako Krále, ostatní se nad tím pohoršovali. Po západu slunce, začal nový den. Odešel tedy zpět do Betanie. Následovalo toto:
„Když příští den vyšli z Betanie, dostal hlad. A zdálky zahlédl fíkovník, který měl listy, a šel se podívat, zda snad na něm něco najde. Ale když k němu přišel, nenašel nic než listy, neboť nebylo období fíků. 14) Odpověděl tedy a řekl mu: Ať už z tebe nikdo navždy nejí ovoce. A jeho učedníci naslouchali.“ (Marek 11:12-14)
Fíkovník je často v symbolice používán jako přirovnání k národu Izraele, že je fíkovníkem. Olivovník je strom, kde jsou symbolicky naroubovány ti z Izraele, kteří dodržují smlouvu. Proto Pán Jehošua, vědouce co se bude dít, proklel tento fíkovník. Bylo to druhý den od vstupu do Jeruzalému.
„Přišli do Jeruzaléma. Tam vstoupil do chrámu a začal vyhazovat ty, kteří v chrámu prodávali a kupovali, a zpřevracel stoly směnárníků a lavice těch, kteří prodávali holubice; a nikomu nedovoloval přenášet chrámem nádobu, ale stále vyučoval a říkal: Není napsáno: Můj dům bude nazýván domem modlitby pro všechny národy? Ale vy jste z něho udělali lupičskou jeskyni.“ (Marek 11:15-17)
Proč to neučinil o den dříve? Protože ještě nezavrhl fíkovník. Tím co učinil poté v chrámu, dal učedníkům na vědomí, co měl na mysli prokletím fíkovníku. Oni to však nepochopili. Jeho jednání v chrámu velice rozlítilo náboženské vůdce:
„A slyšeli to přední kněží a znalci Zákona a hledali, jak ho zahubit; báli se ho totiž, protože celý zástup neustále žasl nad jeho učením.“ (Marek 11:18)
Co dělal? Rozděloval Satanovu společnost, kterou jím byla ovládána skrze tradice a neporozumění Zákonu a převracel uvažování těch, kteří do chrámu přicházeli. Byl den druhý a přišel večer.
Čí učení to bylo? Jak Jehošua vysvětluje, nebylo jeho, ale od Otce, který jej sám vyučil jak mluvit.
„A když se v ten den připozdilo, vyšli z města. Ale když časně ráno procházeli kolem, uviděli fíkovník již uschlý od kořenů.“ (Marek 11:19,20)
Nastal třetí den, blížil se večer, bylo po západu slunce, ale ještě nebyla tma. Tuto myšlenku si musíme podržet. Nebyla tma. Ráno se Petr velice divil, proto dostal tuto odpověď:
„Proto vám říkám: Mějte víru, že všechno, oč se modlíte a oč prosíte, jste téměř přijali, a budete to mít. 25) A když stojíte a modlíte se, odpusťte, cokoli máte proti někomu; aby váš Otec, který je v nebesích, odpustil také vám vaše přečiny.“ (Marek 11:24-25)
Co ještě nepřijali? Správné porozumění o posledních Kristových dnech a o tom, proč zavrhl fíkovník. Pokud neodpustíme vše, co máme proti svým bližním, nejenom proti bratrům a sestrám, pak se můžeme stavět třeba na hlavu a nic nedostaneme. Co nejvíc potřebujeme? POROZUMĚNÍ SKRZE OTCOVA DUCHA. Když jej neobdržíme, je to proto, protože stále něco na někom vidíme jako špatné. Říkáme si: „On to nedělá správně.“. Proč? Protože milujeme tradice, nějaký názor, který vychází z kvasu. Proto tu rozlišovací schopnost mít prostě nebudeme a budeme druhé soudit. To nás pak povede k tomu, že vyvoláme spor s tím, komu ta rozlišovací schopnost dána byla. Kdo jí má mít? První olivovník, nebo-li nevěsta anebo družičky, které mají jen tolik moudrosti, aby byly zachráněny?
Chybí verš 26. Skutečně? Nebo je nám tím něco utajeného řečeno? Přemýšlejme. 2+6=8. 2×6=12. Co se děje dále? Je ráno, ač to tam není, jsme stále ve třetím dnu.
„A opět přišli do Jeruzaléma. A jak se procházel v chrámu, přišli k němu přední kněží, znalci Zákona a starší muži a říkali mu: Z jaké autority to děláš? Nebo kdo ti dal takovou autoritu, abys to dělal? 29) Jehošua jim řekl: Chci vám položit jednu otázku. Odpovězte mi, a já vám také chci povědět, z jaké autority to dělám. 30) Byl Janův křest z nebe, nebo z lidí? Odpovězte mi. 31) Začali tedy mezi sebou uvažovat a říkali: Jestliže řekneme: Z nebe, řekne: Proč jste mu tedy neuvěřili? 32) Odvážíme se však říci: Z lidí? – Báli se zástupu, protože všichni pokládali Jana za skutečného proroka. 33) Odpověděli Jehošuovi a řekli: Nevíme. A Jehošua jim řekl: Ani já vám nepovím, z jaké autority to dělám.“ (Marek 11:27-33)
Pasáž a myšlenky začínají 2+7=9 a také 2×7=14 a končí 3+3=6 a také 3×3=9. Celé to je o tom, že pokud by znalci Zákona a farizeové změnili své uvažování, to je ten 31 verš, který si musíme otočit jako číslo a máme tady číslo 13. Toto zvrácené uvažování je od Satana. Na čem je založeno? Na kvasu a tradicích. Už jsme se někdy zamysleli nad tím, proč dal nebeský Otec skrze Zákon, že Izrael nemá jíst prasátka? Pokud neporozumíme duchovně, budeme jen šířit zákaz jako tělesní lidé. Musíme si to vysvětlit.
Prasátko je všežravec, tak jako my, sežere vše, co se mu předloží. Má jednu z nejbližších DNA s člověkem. Je to velmi inteligentní zvíře, ale nevadí mu špína. Je dnes čuník čisté zvíře? Ano. Petrovi to bylo ukázáno 3x. Zajímavé je, že Izaiáš mluví o budoucích věcech a opět tam zmiňuje čuníky, jako něco odporného. Pokud chápeme duchovně, pak nesmíme být jako ta prasátka, která sežerou vše, co je jim předloženo. V jiném místě se totiž mluví o tom, že už nebudeme jíst vše, protože bude nadbytek všeho. Od ovoce, zeleniny až po obilí. Takže žádné maso a tím pádem ani vepříky.
Stále bude platit, že i když tu Satan nebude řádit jako černá ruka, budeme muset porozumění přijímat od nebeského Otce. Když to neuděláme, tak máme problém, který se bude muset řešit. To platí o celé duchovní rodině. První olivovník musí být plně vyzkoušen, že toto chápe a že nebude mít chutě jako Satan, jít proti tomuto porozumění. Jinak by nemohl obdržet nesmrtelnost. Už se nikdy nesmí stát čuníkem.
Když první olivovník veden Otcovým duchem vede k tomu, čemu plně nerozumí, jen ví, že toto je správné, protože jim to takto Duch říká a takto je vede, tak se sami dotazují a když odpověď a porozumění nepřichází, počkají na toho, kdo výklad předloží. Ale není to o duchovní slepotě, ví kdo je vede.
Trvalo mi několik let a teprve dnes jsem plně porozuměl tomu prasátku. Věděl jsem, že jíst jej mohu, ale nechápal jsem toho Izaiáše, když myšlenku spojuje s doslovným sabatem, který bude opět pro velký zástup zaveden. My teď musíme pochopit, proč dostal Ezechiel příkaz ve 37. kapitole, aby učinil toto:
„A Jehovovo slovo ke mně přicházelo dál a říkalo: A ty, synu člověka, ty si vezmi hůl a napiš na ni: Pro Judu a pro izraelské syny, jeho společníky. A vezmi jinou hůl a napiš na ni: Pro Josefa, hůl Efraimova, a pro celý izraelský dům, jeho společníky. A způsob, ať se přiblíží jedna ke druhé v jednu hůl pro tebe, a skutečně se v tvé ruce stanou jen jednou holí. A až ti synové tvého lidu začnou říkat: Nepovíš nám, co ty věci pro tebe znamenají?, 19) mluv k nim: Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: Hle, beru Josefovu hůl, která je v Efraimově ruce, a izraelské kmeny, jeho společníky, a chci je vložit na ni, totiž na Judovu hůl, a skutečně z nich udělám jednu hůl a stanou se v mé ruce jednou holí.“ (Ezechiel 37:15-19)
Kdy se to má stát? 1×9=9 a 1+9=10. Až se změní smýšlení člověka, jenž je součástí celého lidstva. Toto si zapamatujme, protože to dále vysvětlím. Je to ve 37. kapitole a je to spojeno s myšlenkami vzkříšení starých kostí, tedy těch, kdo ještě chvilku musí po doznění šesté trubky odpočívat, než bude vše dokončeno. Judova hůl je první olivovník, skutečný duchovní Izrael v Čase Konce, proto i se společníky, a na ni musí být položena hůl Efraimova, což je druhý olivovník a jeho společníci, kterými jsou vzniknuvší Velký zástup. Ten vzniká kdy? Po vzkříšení starých a velmi suchých kostí, při zvuku sedmé trubky.
Ale v té době už musí být obě hole jednou holí. Proč? Aby mohl být VELKÝ ZÁSTUP JEDNOTNĚ POUČOVÁN! Už žádné hádky a žádné rozepře založené na tradicích náboženských domů. Ne, už vše musí fungovat na plném porozumění. S tím souvisí i to co si dnes potřebujeme vysvětlit. Tím je osmá v řadě připomínka na Pánovu poslední večeři. TEPRVE LETOS JE TO SLAVNOSTNÍ SHROMÁŽDĚNÍ, KTERÉ SE MINULÝ ROK NEPOVEDLO A BYLO KOLEM NĚJ ROZDĚLENÍ. Úmyslně jsem v předminulém článku nenapsal víc o 14. nisanu, ale bratr, který má v článku opravit hrubky, začal do něj vkládat vlastní moudrost. Toto je špatné. Proč? Protože mne Otec vedl k tomu, že když nejprve nevysvětlím, to co nyní se pokouším odhalit, že zase vznikne hádka o správné datum.
Co nebeský Otec nenávidí? Je to šest věcí a sedm mu jich je odporných. Najdeme v Příslovích 6:16-19.
Otec mne vedl v noci zpět, do předposledního článku, abych to vše napravil. Ale nevím kolik škody už to nadělalo. Proto prosím, abychom tomuto dnešnímu článku věnovali zvýšenou pozornost. Chceme být jednou holí? Měli bychom si to přát. Přesto bude připomínka v oba dny v pořádku. To vysvětlím na konci proč.
Vraťme se teď k Markovi. Jsme ve třetím dnu. 12. kapitola poučuje ty, kdo mají oči k vidění a uši ke slyšení. 13. kapitola je o tom, jak bude vypadat Satanův systém a jak se to projeví v Čase Konce. Ještě v tom třetím dnu odchází Jehošua s učedníky na Olivovou horu. Je den, svítí slunce a ještě nezapadlo. Pak přichází 14. kapitola:
„O dva dny později byl pasach a svátek nekvašených chlebů. A přední kněží a znalci Zákona hledali, jak se ho zmocnit lstivým úskokem a zabít ho, neboť si opětovně říkali: Ne ve svátek; aby se snad lidé nepobouřili.“ (Marek 14:1,2)
Svátek nekvašených chlebů trvá osm dnů. První den je příprava na zbylých sedm dní. Takže, kdy začíná pasach? Byli jsme ve třetím dnu. Příprava začíná tím, že se podává už celý den nekvašený chléb. Zabíjí se beránek a po západu slunce se konzumuje. Jí se 14. nisana?
Ještě jednou si pročtěme to, co se snažím vysvětlit. 14. kapitola se dostává do čtvrtého dne po západu slunce. Pokud víme, že pátý den začíná po západu slunce, u nás to je čtvrtek večer, kde hlavní část dne je pátek, který je pro Židy šestým dnem a je to den přípravy. Víme, že v pátek byl Jehošua usmrcen. Protože je příprava prvním dnem svátku. Jí se beránek pasach až večer, po západu slunce tedy ne 14. nisana, ale 15. nisana.
Je to tak správně? Je. To nám vysvětluje to, co nechal zapsat nebeský Otec skrze Mojžíše. Co tam čteme?
„To byly etapy izraelských synů, kteří vyšli z egyptské země ve svých vojskách rukou Mojžíšovou a Áronovou. A Mojžíš na Jehovovo nařízení stále zaznamenával místa odchodu po jejich etapách; a to byly jejich etapy od jednoho místa odchodu ke druhému: 3) a z Ramesesu odtáhli v prvním měsíci, patnáctý den prvního měsíce. Přímo den po pasach vyšli izraelští synové s pozvednutou rukou před očima všech Egypťanů.“ (Numeri / 4. Mojžíšova 33:1-3)
Kdy že to odtáhli? 15. nisana. A co dělali v noci ten den, když den začíná po západu slunce?
„Jehova nyní Mojžíšovi a Áronovi v egyptské zemi řekl: Tento měsíc bude pro vás začátkem měsíců. Bude pro vás prvním z měsíců roku. Mluvte k celému izraelskému shromáždění a řekněte: Desátého dne v tomto měsíci si má každý vzít ovci pro dům předků, ovci na dům. Ale jestliže se ukáže, že je domácnost příliš malá na tu ovci, pak si ji vezme do svého domu on a jeho nejbližší soused podle počtu duší; pokud jde o ovci, měli byste na každého počítat úměrně k tomu, kolik sní. Ovce pro vás by měla být zdravá, roční samec. Můžete vybírat z mladých beranů nebo z koz. 6) A budete ho dál u sebe bedlivě střežit až do čtrnáctého dne tohoto měsíce, a celý sbor izraelského shromáždění ho porazí mezi dvěma večery.“ (Exodus/ 2. Mojžíšova 12:1-6)
Kdy se poráží beránek pasach? Mezi dvěma večery, 14. nisana! Jí se 15. nisana, přesně podle Exodu.
„A zatímco byl v Betanii, v domě Šimona, toho malomocného, když spočíval u jídla, přišla žena s alabastrovou nádobkou vonného oleje, pravého, velmi drahého nardu. Násilím otevřela alabastrovou nádobku a vylévala mu ji na hlavu.“ (Marek 14:4)
Byl večer, po západu slunce a začal čtvrtý den 13. nisana. Tu noc ze středy na čtvrtek byl v domě Šimona. A co se stalo na úplném počátku pátého dne? Tedy ihned po západu slunce?
„První den nekvašených chlebů, když podle zvyku obětovali oběť pasach, řekli mu jeho učedníci: Kam chceš, abychom šli a připravili ti jídlo pasach?“ (Marek 14:12)
Kdy se podle zvyku zabíjí oběť pasach? 14. nisana. Už chápe druhý olivovník, kdo se mýlil a kdo ne, protože jej nebeský Otec svým duchem vedl, aby to takto učinil, stejně jako náš Pán? Až do sedmé připomínky jsem stále nerozuměl, proč mne Otec svým duchem přesvědčuje: „Děláš to správně. Nevšímej si jich, všímej si mne na všech svých cestách!“. Myslel jsem si totiž, že beránek se konzumuje 14. nisana. Ne. 15. nisana!
Proto ten představený druhého olivovníku stále tvrdošíjně trval na datu 15. nisana, protože se naučil v náboženském domě Svědků Jehovových, že se konzumuje pasach 14. nisana, ale památnou slavnost konali a stále konají 15. nisana. Pak začal obvolávat bratry a sestry, aby se stal tím, koho Otec neurčil jako učitele pro Čas Konce, když jsem jej velice taktně upozornil, aby se podíval do židovského kalendáře, že 14. nisan začíná o den dříve, ale i přesto se rád zúčastním i toho 15. nisana, PROTOŽE JE PSÁNO: „STÁLE TO ČIŇTE NA MOU PAMÁTKU.“.
Hned poté mne Duch vedl k tomu, abych dále mlčel a nechal jeho skutky, jeho jednání projít, aby sám sebe nebeský Otec oslavil, aby ukázal, komu dal porozumění a co činí tento bratr. Vše pokračovalo ohledně letnic a dokončil svou ničemnost, když začal o mne šířit lži. Čiň pokání bratře, já jsem ti odpustil, ale zatím ti neodpustil nebeský Otec. Vydej veřejné prohlášení, stejně jako to musí učinit první olivovník, když učí, co není podle POROZUMĚNÍ. Přestaň milovat to, co učí dům Svědků Jehovových a začni se držet Písma..
Přivedl jsi ke svému duchovnímu stolu mnoho bratrů a sester a krmil jsi je zvratky. Nepatříš k Efraimově holi? Nečetl jsi Izaiáše 28. kapitolu? Nevedli jsme spolu na toto téma mnoho rozhovorů? Naprav se prosím. Vím, že to uděláš, znám tvé srdce. Ptej se nebeského Otce, zda je mé slovo v souladu s jeho vůlí. Pokud ti dá odpověď, že ne, PAK NEPATŘÍM K JUDOVĚ HOLI AČ JE MÝM PRAOTCEM DAVID.
„Vyslal tudíž dva ze svých učedníků a řekl jim: Jděte do města a potkáte člověka, který ponese hliněnou nádobu vody. Následujte ho, a kam vejde, řekněte hospodáři: Učitel říká: Kde je pro mne místnost pro hosty, abych tam jedl pasach se svými učedníky? A ukáže vám velkou horní místnost zařízenou a připravenou; a tam to pro nás připravte.“ (Marek 14:13-15)
Takže je 14. nisana a je po západu slunce a učedníci zabíjí beránka pasach, ale tím skutečným Beránkem má být Pán Jehošua pro tento zvláštní pasach, který musí být usmrcen 14. nisana. Proto čteme dále:
„Učedníci tedy vyšli, vstoupili do města a našli to, právě jak jim řekl; a připravili pasach. 17) Když nastal večer, přišel s dvanácti.“ (Marek 14:16,17)
Kdy je skutečně večer? Když zapadá slunce nebo když vyjde měsíc a je všude tma? Zamýšleli jste se někdy nad tím, proč mluví Jehošua o třech dnech v hrobě? Byl tam fyzicky 3 dny? Ne. Ale ten zabitý skutečný beránek, kterého pak v noci jedl, jej symbolizoval. Ten byl zabit ve čtvrtek. Tak propojil toho mrtvého beránka se sebou, kterého společně snědli. Kdy jej uviděli opět učedníci? Až v neděli po západu slunce. Po třech dnech. Je to duchovní, ne tělesné.
10. nisana – pondělí do západu slunce – vjíždí Pán Jehošua na oslátku jako pomazaný Král a vchází do chrámu, kde vyučuje.
11. nisana – úterý do západu slunce – prokletí fíkovníku a vyhnání kupců z chrámu.
12. nisana – středa do západu slunce – nejprve chrám a pak kázání na Olivové hoře o Času Konce.
13. nisan – čtvrtek do západu slunce – zůstává v domě Šimona. Jidáš jej jde zradit.
14. nisan – čtvrteční noc a pátek do západu slunce – zabití doslovného beránka, v noci večeře. Odchod do Getsemanské zahrady. Modlitba zapsaná v Janově 17. kapitole. Nad ránem zatčení. Okolo poledne poprava.
Už všichni rozumíme, proč je správné slavit Pánovu večeři 14. nisana a ne o den později? Přesto toto porozumění, díky druhému olivovníku, to bude v osmém výročí od počátku Času Konce tak, že mnozí si ji připomenou, tu Poslední večeři, opět až 15. nisana. Podívejme se na datum a rozumějme, co to symbolicky odhaluje?
4.4.2023
4+4=8 osmé výročí. Konec pro rozdělení Judovy a Efraimovy hole před vzkříšením starých kostí a dvou olivovníků. 4×4 = 16 = 2×8. Jsou to dohromady tři osmičky, které zde můžeme jakoby vytvořit. To znamená, že to není náhoda, ale skutečně dojde k ukončení rozdělení.
2+0+2+3=7 Bude to dokonalé vzhledem k osmému roku počátku od Času Konce. Proč? Protože nebeský Otec udělá rozdíl mezi tím, kdo mu slouží a kdo ne. Ti, kdo neporozumí, ti přijdou o den později.
.
5.4.2023
5+4=9 Co je rozdělené, obdrží moudrost a porozumění, aby se mohl daný člověk obrátit a opustit tradice a nauky Velkého Babylonu, které jeho mysl stále znesvěcují. Musí to být spojeno s pokáním. 5×4=20 Je to pravdivé a je dokončen cyklus, který započal Pánovou večeří, aby Pánova domácnost zde na zemi dokončila spojení dvou holí. Je odhaleno, kdo byl vybrán pro Čas Konce, aby dával této domácnosti pokrm v pravý čas. A opět to bude dokonalé. Součet 2+0+2+3=7. 2x2x3=12. Dotkne se to celé duchovní rodiny, jako v nebi, tak i na zemi.
Předložme prosím tyto myšlenky nebeskému Otci, JeHoVaH (Jehovovi) Bohu, ve jménu Jehošuy Krista, zda je to skutečné porozumění. Pokud vám to potvrdí svým Svatým duchem, pak vzdejme slávu a čest Jemu. Jsem jen člověk. Má vlastní moudrost by zaváděla na scestí. Netoužím panovat, toužím sloužit jako Pánův otrok.
Pokoj nám všem v této zajímavé a zároveň tíseň přinášející době. Kéž jsme naplněni Otcovou moudrostí a ne tou vlastní.
S Agape váš bratr a Pánův otrok Igi