Toto prohlášení zaznělo z úst demokratického kandidáta na guvernéra státu Kentucky, Jeffreye Younga, který označil Bidena a jeho společníky za hlavní válečné zločince.
Prohlášení zveřejnil na svém Twiteru:
„Lloyd Austin je v současnosti jedním z nejhorších a nejmocnějších válečných zločinců na světě. Je třeba, aby byl penzionován a formálně obviněn a zbaven funkce spolu s Bidenem, Sullivanem, Blinkenem a Nulandovou.“
Je zajímavé, že něco takového si dovolí říci kandidát za demokratickou stranu.
Podle jeho názoru se bez výjimky všichni američtí prezidenti od roku 1945 stali válečnými zločinci. Young navíc ostře kritizoval Bílý dům za to, že podporuje Kyjev a dodává mu zbraně.
Včera jsem zaznamenal několik výroku paní Nuland a ta asi fakt nemá Rusko ráda.
Young je známý svými tvrdými výroky na adresu amerických úřadů. Už 14. ledna 2023 vyzval, aby byl Biden okamžitě obviněn za válečné zločiny na Ukrajině, v Jemenu, Sýrii, Iráku a dalších zemích, stejně jako za pokračování zástupné války proti Rusku.
Zajímalo by mne, jaké má tento politik důkazy, když si dovoluje takové věci veřejně prohlašovat. Snad se je časem dozvíme. Proč mne toto vyjádření zaujalo? Protože i v USA a to by si měli někteří lidé v této zemi uvědomit, než začnou někoho perzekvovat, že samotní američtí politici nevidí vše tak černobíle, jak se vše prezentuje v EU.
Někdo by si mohl myslet, že se jede podle notiček někoho za oponou. Protože je vše v tomto čase biblické, nemusíme se bát, že konečný výsledek bude pro lidstvo jako takové, špatný. Naopak, víme, že to bude dobré. V jedné polské písni se zpívá:
„Po bouřce vyjde slunce,
a po noci den.“
Svět zažívá velkou temnotu, ale brzy se rozední, bouřka se přežene a za nějaký čas, když budeme vzpomínat na dnešní dny, si řekneme, že navzdory všem těžkostem, bylo dobré si tím vším projít. Proč? Budou se dít velké věci. Lidem budou otevírány oči, aby uviděli, co teď vidět nemohou, protože nehledali svého Stvořitele, JeHoVaH (Jehovu) Boha a ani nevěřili, že se Pán Jehošua vrací jako Král králů a Pán pánů. Mnozí budou uzdraveni ze svých nemocí pro slávu nebeského Otce. Už nikdo nebude zkoumat něčí mysl a plánovat, jak jej poslat do blázince jenom proto, že už neví, jak se určitého člověka zbavit.
Je vlastně zvláštní, když dnes nějaký člověk, který věří například tomu, že bílá magie existuje, že jsou tu duchovní bytosti a vše řídí universum, že někoho označí za paranoika, když mu ten dotyčný řekne, že on tu duchovní oblast poznal i s jeho samotným panovníkem, který tento zkažený svět ovládá. Buď si lže sám sobě do kapsy anebo pracuje pro temnou stranu záměrně, ale to pak není tím, kým se prezentuje. Dějí se to věci. Už brzy nám budou k smíchu.
Těším se velmi na tu chvíli, až budou sňaty okovy lidem, které tento panovník světa spoutal a nahnal je do léčeben. Z dějin víme, že například minulý režim, když už nevěděl, jak člověka umlčet a nemohl mu přišít vlastizradu, tak rád zavíral na tato oddělení své oponenty. Ač se režim změnil, připadá mi, že se klidně může stát, že takové touhy má někdo i dnes a to jen proto, že nesouhlasí určitý člověk s nějakým člověkem, skupinou lidí, která se staví na roveň Stvořitele, aby prosadili své zvrácené zájmy. Že u nich vidí jasnou ničemnost. Toto vše skončí ke slávě nebeského Otce.
My, co jsme Jej nalezli, my můžeme pozvednout hlavu a dívat se do dalších dní s nadějí a důvěrou, že i kdyby ten ničemný pro své služebníky vytvořil jakoukoliv zbraň, že ta nebude mít úspěch, protože nebeský Otec nepřipustí, aby takové jednání úspěch mělo.
Ve středu, spíš ve čtvrtek nad ránem, jsem prosil našeho nebeského Otce, protože se mi zase neuvěřitelným způsobem prokázal jako Otec, žádal jsem, aby mi ukázal, jaké má se mnou plány. Odpověděl mi viděním.
„Vše začalo tím, že jsem začal vést rozhovor s jedním bratrem na téma, o kterém jsme si psali ten večer. Vysvětlovali jsme si, jak je důležité ve všem Otci plně důvěřovat. Duch mne přenesl na sídliště, kde jsem dříve 20 let bydlel a měl jsem zaparkovat bílou novou fábii kombi k domu, kde jsem dříve bydlel. Usedl jsem tedy do ní a chtěl jsem jí zaparkovat na parkovišti. Auto se rozjelo a já se jej snažil řídit, ale nešlo to, proto jsem se snažil zastavit. Nešlo to. Byl jsem v panice. V určité chvíli auto samo zpomalilo a na benzínové pumpě, ke které jsem se blížil po trávníku stála stará červená felicie kombi a tankovala. Narazil jsem fábií do dveří na pravé straně té felicie. V té chvíli nárazu jsem si vzpomenul na své děti, konkrétně na syna, že parkuji vlastně jeho auto a dostal jsem obrovský strach, že jsem to auto nárazem poškodil, protože jsem viděl ten promáčklý bok červené felicie. Auto nakonec zastavilo samo u vchodu do domu, kde jsem bydlel. Okamžitě jsem vystoupil a šel se podívat, co se fábii stalo. Byl to čelní náraz z mé strany. Vše bylo nepoškozeno, jen byly na masce stopy po mouchách, masařkách, jenž narážely při jízdě do čelní kapoty a byly kolem nich krvavé fleky.“
Bláznivé vidění, že? Jenže já rozumím plně symbolice tohoto vidění. Ještě než jsem šel večer spát, byla mi připomenuta jedna žena, která miluje jednoho člověka, o kterém jsem se nevyjádřil z jejího pohledu hezky. Když jsem vstal z postele, nejprve jsem to, co jsem viděl nebral vážně, spíše, že se mi něco jen zdálo. V té chvíli jsem i zapomněl na svou prosbu, co má se mnou Otec v plánu. Když jsem otevřel FB, najednou mi ta žena poslala zprávu s dotazem na jednoho slovenského lékaře, který si založil internetovou televizi s otázkou, koho zastupuje.
Najednou jsem si vše připomněl a začal přemýšlet, co mi tím viděním Otec sděluje. Pak mi poslala další videa. Tím mi byla ta symbolika potvrzena, ale hlavně, že rozumím správně. Už jsem to v jednom článku psal, co mi Otec udělal, když jsem začal pomáhat nechtě lidem s věcmi, které se týkaly politiky. Jak mne fyzicky s reálným autem přemisťoval, abych pochopil, že toto není jeho vůle.
Měl jsem i jiná vidění než toto, kde auto sloužilo jako symbol vedení a ta se už vyplnila, krom závěrečné části. Budu o nich psát, až se dokončí to propuštění těch, kteří jsou zatím svázáni Satanem v léčebnách a mimo ně.
Co je to bílé auto, ve kterém jedu? Je bílé, je to vše potřeba zkoumat duchovně. Tento duchovní vůz, který se snažím zaparkovat tam, kde mám bydlet, nejsem schopen řídit. Když to udělám, vůz mne stejně nebude poslouchat a jen to ve mne vyvolá negativní pocity. Paniku. Prostě musím se nechat plně vést nebeským Otcem. Tento duchovní vůz se čelně střetne s červeným vozem, starou červenou říší, která tankuje porozumění na místě, kde tento svět hledá svou moudrost. Ten náraz jej poškodí, aby nemohl tento vůz pokračovat ve své jízdě.
Vzpomínka na děti a syna, že jim ten bílý duchovní vůz patří, je o tom, že mi bylo dáno jej jakoby řídit, aby se duchovní vůz, který patří duchovním synům a dcerám, aby se dostal na místo, kde máme v budoucnu žít. Mouchy na přední kapotě, tak to jsou ti, kdo nechtějí uhnout z mé duchovní cesty, kterou ten vůz jede, protože mají své představy o tom, kdo je Otec, jak mne vede po této cestě. Někteří si myslí, že mne vede démon. Protože bylo zaparkováno přímo u vchodu domu, kde jsem bydlel, je ten dům symbolem, kde máme žít. Že na na autě nebyla žádná známka poškození, to symbolizuje, že střet s Osmým králem nám, pokud budeme plně důvěřovat nebeskému Otci, neublíží, ale jeho cesta skončí.
Co je tedy nejdůležitější? Skutečně věřit tomu, že se o nás Otec stará. Když se mu nebudeme plést do řízení, bezpečně nás převeze k cíli a postará se o vše, co budeme potřebovat. Že On sám nejlépe ví, co potřebujeme a dostaneme vše, když jej budeme žádat v Jehošuově jménu. Jen On sám rozhodne, kdy to dostaneme.
Ať se v našich životech dějí jen věci ke slávě našeho nebeského Otce, JeHoVaH (Jehovy) Boha, v Jehošuově jménu. Prosím každého, kdo čte tyto řádky, aby se dotazoval Otce, zda je toto odpověď na mou modlitbu a zda ji chápu tak, jak vám to popisuji. Já nejsem nic. Netoužím panovat, jen sloužit. Nechci být chválen za něco, co je dar a projev nezasloužené laskavosti. Vše co oznamuji má sloužit ke slávě a chvále toho, kdo nás Stvořil, JeHoVaH (Jehovy) Boha a Jehošuy Krista.
Vše se rychle dovršuje. Ten kdo vytrvá až do konce, ten bude zachráněn. Kéž se tak stane. Nasedněme do symbolické bílé fábie kombi a nechme se vést cestou života, po které toto duchovní auto jede. Ať se děje Otcova vůle, ne naše.
S Agape Váš bratr a Pánův otrok Igi