Na FB se objevil v jedné skupině tento optimistický příspěvek:
„SLOVENSKO SA PREBÚDZA – JE NÁS 1 MILIÓN a stošesťdesiattritisíc a päťstoosemdesitšesť tých, ktorým nie je ľahostajný osud našej prekrásnej krajiny, o čom hovoria aj výsledky referenda 2023 o zmene Ústavy SR:
účasť: 1 193 198 voličov (27,25 %)
odpoveď „ÁNO“: 1 163 586 hlasov (97,51 %)
Teraz vieme, koľkí sme,. Stačí spojiť sa a oslobodiť našu krajinu od pliagy globálistických elít a Bruselských europarazitov, ich prisluhovačov, kolaborantov a vlastizradcov, od špinavcov, ktorí za prísľub blahobytu (už ani nie za reálne paniaze), sú schopní predať rodičov, súrodencov aj svoje deti do rúk katov, alebo im vlastnoručne ublížovať.
CIeľ, ktorý nás spája je dôstojný a hodný statočných: Vziať si späť našu krajinu z rúk nepriateľov a vrátiť našim potomkom možnosť žiť slobodne a spokojne vo vlastnej krajine, rozvíjať sa, tvoriť a budovať lepší svet pre seba aj pre svoje deti.“ (Milan Sedliak)
Vzhledem k platnému zákonu, který jasně říká, že se musí PRO vyslovit více jak 50% oprávněných voličů, je tato vůle účastníků neplatná a slovenský parlament se jejich vůli nemusí zabývat. Přesto je tímto jasným postojem vyslovena politická objednávka, která může otočit kormidlem.
Pokud se na dění v jednotlivých zemích díváme odděleně, pak nepochopíme, proč byl zvolen termín 21. leden 2023. Proč to vyhlášení referenda trvalo tak dlouho a proč je mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb v ČR. Svět není a nikdy nebyl řízen volenými zástupci, ale vždy na správný směr dohlížely dvě vzájemně soupeřící skupiny. Tak jak se to snažím ukázat v článcích a skrze pochopení Písma.
ČR a SR, tento územní prostor byl vždy spojen pevným poutem. To můžeme vidět například v době Velké Moravy nebo v době takzvaného obrozenectví a vždy tu byla po Velké Moravě tendence oba „národy“ na jedné straně spojovat a na straně druhé rozdělovat. Slovenský a moravský temperament byl vždy jiný, než ten ryze český. Moravané a Slováci jsou často tvrdohlaví, výbušní, pohostinní a nechtějí se podřizovat.
Česká mentalita je velmi vychytralá, spoléhá na svou flexibilitu (chytrost), kterou používá k vlastnímu přežití. Oba národy spojuje vrozená šikovnost a v největším tlaku i bojovnost. Asi nejlépe charakterizoval Čechy Jára Cimrman ve své písni do nepohody:
„Tam kde hynuli vlci i sobi, Čech, Čech se přizpůsobil.“
A přesně o to jde i nyní. Aby se Čech přizpůsobil. Slovensko se svým referendem vyvolalo politickou objednávku, protože jak mi bylo oznámeno, nepodaří se jí vytvořit panu Vrábelovi, který toužil do Prahy dostat minimálně 700 tisíc demonstrantů ve stejný den, jako bylo naplánováno referendum v SR. Více do detailu to vysvětlím až po volbách, teď nemohu.
Pokud v ČR zvítězí kandidát Sionistů, pravděpodobně se v SR nic nezmění ohledně dnešního směřování, neboli politického kurzu. Pokud zvítězí kůň Chabadu, začnou se pravděpodobně velmi intenzivně hýbat ledy. Proč? Aby se kormidlem dalo otočit, musí dojít k uchopení jeho ovládací části. Musíme si to znázornit na obrázku.
Protože jsou ČR a SR dějinně propojeny, to co se odehrává na Slovensku, může Praha ovlivnit. Touto politickou objednávkou se dává prostor k tomu, aby určité politické figurky mohly změnit názor a tvářit se, že jsou na straně svých takzvaných voličů.
Samotné referendum, jeho výsledek, zase vytváří pro voliče v ČR směr, kam svůj hlas vhodit. Mělo by se to projevit tím, že kandidát změny směru využije výsledku referenda ve své volební kampani. Takzvaná alternativa bude informovat o nedostatečném počtu těch, kdo k referendu přišli, aby mobilizovala k co největší účasti, protože Šérešova mládež bez životních zkušeností má zájem přijít ve velkém počtu, jak o tom už informoval mainstream.
Psal jsem o tom, že letošní prezidentské volby nesmějí být zmanipulovány. Přesto víme, že k nesrovnalostem došlo. První část měla do druhého kola poslat jasné favority. To, co bylo odhaleno jako nesrovnalost, to byl vzkaz pro druhé kolo do těch nejnižších pater volebním komisím, ŽE SE ŽÁDNÁ MANIPULACE TOLEROVAT NEBUDE. Byl to vzkaz i jedné straně, která soupeří o kormidlo, že vše má ta druhá strana plně pod kontrolou a ať to vůbec nezkouší, protože teď jde o takzvanou svobodnou vůli, kam lodička dopluje.
Ač na Slovensku proběhne určitá diskuze, stejně budou čekat, kdo uchopí kormidlo v ČR. Pokud Sion ztratí Prahu, mohou se na Slovensku začít dít věci. Pan Vrábel říkal, že je potřeba minimálně 7% ke změně a k potřebné politické objednávce. V SR je to 27%.
Mohu jen analyzovat, co vidím a jak vnímám, jak se ta hra hraje. Nefandím ani jedné straně, protože konečný výsledek znám. Jaký? Ten mi odhaluje nejen Písmo. Vše jsem se snažil na těchto stránkách vysvětlit. Kdo chce, může to prozkoumat.
Pokoj všem přeje Igi