Když správně porozumíme té první otázce, dostaneme správnou odpověď na tu druhou otázku.
Lidé často říkají: „Věřím v to a to.“. Když se jich zeptám proč tomu věří, často mi odpoví něco v tomto smyslu: „Protože mne to naučil…“. Když jdeme do hloubky, tak zjistíme, že je za tou vírou určité poznání, které šíří člověk. Takové poznání, taková to víra, vytváří velké skupiny osob s jediným správným názorem. Tyto osoby pak vytváří náboženskou představu o tomto světě a Stvořiteli jako takovém. Někdo podlehl učení, že není, i to je náboženství a říká se mu ateismus. Že nemá kostely? Má jiné typy model, kterým se klaní. Například ateistickou vědu, která se tváří jako něco absolutně pravdivého. Do svých 23 let svého věku jsem tuto modlu uctíval a to přenáramně.
Dalším typem náboženství, které se tváří, že náboženstvím není, je esoterika. Má tisíce podob. Věří se v ní, že existuje dobro i zlo, ale důraz se klade na takzvané napojení na vyšší vibrace, entity, zdroj, universum, kolektivní vědomí. Toto pozvednutí se provádí skrze různá cvičení, ochranné předměty a podobně. Vždy je pro takového člověka připraven nějaký „duchovní učitel“, který mu ukazuje jak na to. Je jedno, zda rady přijímá z nějaké knihy anebo se účastní jiného druhu školení. Co je zde nejdůležitější, aby člověk cítil, že on sám duchovně roste. Kdy to cítí? Když mu to učení dává smysl a má „duchovní“ zážitky. Když si do života přitahuje to, co si přeje přitáhnout.
Toto by mohlo být potvrzením, že je takový věřící na správné cestě, když toto prožívá. Pocit je emoce, která nemusí být správná. Kdo měl možnost prozkoumat esoteriku, tak jako já, tak ten zjistí, že ve finále existují určitá dogmata, která nesmí esoterik nikdy popřít. Pokud to udělá, přihodí se mu opravdu zlé věci.
Mantra první – Stvořitele budeš nazývat jakkoliv, jen ne JeHoVaH, protože to je ten zlý
Mantra druhá – Bibli budeš považovat za přepsanou knihu, která je nástrojem řízení. Kde se něco shoduje s tvým poznáním, tak na Bibli budeš poukazovat, že také tady se to píše
Mantra třetí – Ježíš existoval, ale byl to někdo jako Budha
Mantra čtvrtá – Ježíš nikdy neexistoval a vymysleli si jej „křesťané“
Mantra pátá – zlo existuje, ale je tu proto, aby mohla naše duše růst a učit se. Zlo není vlastně špatné
Mantra šestá – Existují světelné bytosti a temné bytosti. Nikdy nesmíš věřit, že ty takzvané světelné bytosti jsou stejné, jako ty temné
Mantra sedmá – Bílá magie je jiná, než černá magie
Ostatní víry jsou náboženské domy, kde si lidé oblékají „dresy“. Hlásí se ke konkrétnímu domu. Opírají svá porozumění na posvátných knihách, jako je Korán, Bible, o různé filozofické a východní náboženské spisy. Slovo POSVÁTNÝ je odvozeno od slova SVATÝ. Když toto někdo o spisu řekne, lidé si to spojí s úctou. Ve skutečnosti SVATÝ, POSVÁTNÝ, mělo a má zcela jiný význam. Doslovně to znamená, že je daný text v nejčistším stavu, že je očištěn od lži. To musíme sami zkoumat. Jak se to dělá?
Dělá se to tak, že zkoumáme celý kontext daného textu, zda si neodporuje s konkrétní jednou myšlenkou, například v to, co daná víra tvrdí jako neměnnou „pravdu“.
Zkusme Korán. Muslimská víra říká: „Každý pravý muslim musí věřit každému slovu proroka.“. Jehošua (Ježíš) je podle této víry prorokem. Ten učil: „Kdo bere do ruky meč, zemře mečem.“. Mohamed, který se narodil o cca 500 let později říká, že to není pravda, když nabádá k tomu, že kdo nevěří Islámu, je hoden smrti. Že jej může muslim zabít a bude mu to počítáno za dobré. Nestudoval jsem korán detailně, takže nemohu předložit konkrétní súru, jak se konkrétním místům v textu říká, ale běžně se toto v mešitách vyučuje. Co mi to odhaluje? Že si kontext odporuje, protože bylo do Koránu přijato mnoho textu z Bible a Kristovy výroky by měly být zachovány. Jenže nejsou. Proč? Protože se Mohamed prohlásil za většího proroka, než jím byl Kristus.
Tím Korán popírá potřebu výkupní oběti Krista jako Božího Syna, k čemuž vede Mojžíšův zákon, který je součástí Koránu.
Korán také učí, že Mohamed má být uctíván. Bible učí, že uctíván má být pouze Stvořitel nebe a Země, opět je to v Mojžíšově zákoně, například v takzvaném desateru – viz Exodus 20. kapitola. Mít v úctě a uctívat jsou opět dvě různé věci. Uctívaný je někdo nedotknutelný, například slovem, kresbou a podobně. Mít úctu znamená, že přemýšlím nad konkrétním člověkem, abych svými slovy jej neurážel a respektuji jeho názor. Zda se s ním ztotožňuji, je věc jiná.
Protože je to odpověď konkrétnímu člověku, který evidentně podlehl učení člověka, je potřeba mu ukázat skrze Písmo, že pravá víra je DAR. To, čemu se lidově říká víra, jsou naučené dogmata vytvořené na učeních těch, kteří nikdy nepochopili co říká apoštol Pavel ve 3. kapitole prvního dopisu do Korintu. Rozebereme si to hezky verš po verši, ač jsem to už v některém z článků udělal.
„A tak jsem k vám nemohl mluvit jako k duchovním lidem, bratři, ale jako k tělesným lidem, jako k nemluvňatům v Kristu.“ (1, verš)
Proč nemohl toto Pavel učinit? Odpověď je jak v dalších verších, tak v tom v druhé kapitole:
„Ale hmotný člověk nepřijímá věci Božího ducha, neboť jsou pro něj pošetilostí; a nemůže je poznat, protože jsou zkoumány duchovně. Duchovní člověk však zkoumá skutečně všechno, ale sám není zkoumán žádným člověkem. Vždyť kdo poznal Jehovovu mysl, aby ho poučoval? Ale my máme Kristovu mysl.“
A přesně o tom to je. Tělesný člověk se bude jen dohadovat, který náboženský dům je nejlepší. On je přece katolík, nebo Adventista sedmého dne, či Svědek Jehovův. Ale ani jednomu není dovoleno zkoumat vše. Nebo ano?
Pavel pokračuje:
„Krmil jsem vás mlékem, ne něčím k jídlu, neboť jste ještě nebyli dost silní. Vskutku nejste dost silní ani nyní, neboť jste ještě tělesní. Poněvadž je totiž mezi vámi žárlivost a rozepře, nejste snad tělesní a nechodíte jako lidé?“ (verše 2 a 3)
Jsou mezi náboženskými domy rozepře? Já vidím že ano. O jakém mléku apoštol Pavel mluví? O tom, co znamená Kristova záchrana. Proč přišel na zem, proč musel zemřít a být vzkříšen. Určitě učil také to, že nebeský Otec, Stvořitel nebe a země se jmenuje JeHoVaH (Jehova). I to stačí k tomu, aby se dva začali hádat jako utržení z řetězu. Proč to dělají?
„Když totiž jeden říká: Patřím Pavlovi, ale jiný říká: Já Apollovi, nejste prostě lidé?“ (verš 4)
Co dělají různí příslušníci různých náboženských domů? „Já patřím papeži.“, jiný: „Já patřím věrnému a rozvážnému, protože co on řekne, to je pravda pravdoucí.“ . Nejsou to prostě jenom lidé, tělesní lidé?
„Co je tedy Apollos? Ano, co je Pavel? Služebníci, jejichž prostřednictvím jste se stali věřícími, právě jak Pán každému dopřál.“
Co je ten papež, co je ten VRO? Jen někdo, kdo vám pomohl přijít k Dobré zprávě, k mléku, nic hutného tam není a je to přesně o tom, jak to bylo potřeba, aby jste uvěřili.
„Já jsem sázel, Apollos zaléval, ale Bůh působil vzrůst; takže ten, kdo sází, není nic, ani ten, kdo zalévá, ale Bůh, který působí vzrůst.“ (verše 6,7)
Jak nebeský Otec působí vzrůst?
„A již nebudou vyučovat každý svého druha a každý svého bratra a říkat: Poznejte Jehovu!, neboť mě budou znát všichni od nejmenšího z nich až po největšího z nich, je Jehovův výrok. Odpustím totiž jejich provinění a na jejich hřích již nebudu vzpomínat.“ (Jeremiáš 31:34)
Učí toto i samotný Pán Jehošua?
„Jehošua jim odpověděl a řekl: Přestaňte mezi sebou reptatt. Nikdo ke mně nemůže přijít, pokud ho nepřitáhne Otec, který mě poslal; a chci ho vzkřísit v posledním dnu. V Prorocích je napsáno: A všichni budou vyučováni Jehovou. Každý, kdo slyšel od Otce a naučil se, přichází ke mně.“ (Jan 6:43-45)
Jak budou slyšet, když se nezeptají a jak uslyší, když jim nikdo neřekne kdo je skutečný Otec, jak se jmenuje a jak se jej mají dotazovat? A jak mají rozeznat, že je to odpověď od Otce?
„Kdo tedy sází a kdo zalévá, jsou jedno, ale každý obdrží svou vlastní odměnu podle své vlastní namáhavé práce.“ (verš 8)
Co je tou namáhavou práci? Daniel vysvětluje:
„A ti, kteří mají pochopení, budou zářit jako jas prostoru, a ti, kteří mnohé přivádějí ke spravedlnosti, jako hvězdy na neurčitý čas, ano navždy. A ty, Danieli, ty ta slova utaj a zapečeť knihu až do času konce. Mnozí se budou brodit sem a tam a pravé poznání se rozhojní.“ (Daniel 12:3,4)
A kdy dosáhneme na pravé poznání? Když nás bude vyučovat člověk, nebo když se necháme vyučovat nebeským Otcem tím, že vše budeme zkoumat a jej se ptát, zda je to správné v Jeho očích ve jménu Jehošuy Krista, aby to bylo tak, že On sám nás vyučí? (Srovnejme Jana 6:45 a Jeremiáše 31:34)
„Jsme totiž Boží spolupracovníci. Vy jste Boží obdělávané pole, Boží stavba.“ (verš 9)
Kdy jsme obdělávané pole a Boží stavba? Když nás vyučuje člověk, nebo se toho ujme samotný nebeský Otec, který nás vede sám svým Božím duchem?
„Podle Boží nezasloužené laskavosti, která mi byla dána, jsem jako moudrý vedoucí díla položil základ, ale staví na něm někdo jiný. Ale ať každý stále bdí, jak na něm staví.“ (verš 10)
Takže je to Otcova nezasloužená laskavost, zda někdo moudrost a porozumění má. A kdy jí získáme?
„Víra je jisté očekávání věcí, na něž je naděje, zřejmý důkaz skutečností, ačkoli je nelze spatřit.“ (Židům/Hebrejům 11:1)
Kdy ten zřejmý důkaz skutečnosti obdržíme? Pokud dovolíme, aby nás nebeský Otec sám vyučil. Aby to udělal, musíme mít k němu osobní vztah, kde nefiguruje člověk. Když jej máme, použije nebeský Otec svou nezaslouženou laskavost a svým duchem, kterého nelze spatřit nám dá porozumění. Tím nám dává i víru. Pravou víru, která obstojí i v ohnivé peci.
„Žádný člověk totiž nemůže položit jiný základ než ten, který je položen, jenž je Jehošua Kristus.“ (verš 11)
Kde se dostáváme? K Panu Jehošuovi. Proč? Protože potřebujeme Kristovu mysl. (Srovnejme s 1. Korintským 2:16) . Zdá se nám, že se stále brodíme Písmem sem a tam. Já vidím, že ano, a to nám odpovídá. Ne člověk, jen ukazuji směr, kde se podívat.
„A jestliže však někdo staví na ten základ zlato, stříbro, drahokamy, dříví, seno, slámu ze strniště; dílo každého vyjde najevo, neboť den je ukáže, protože bude zjeveno prostřednictvím ohně; a ohněm se prokáže, jakého druhu je dílo každého.“ (verše 12 a 13)
Jsou to skutečné materiály, nebo se jedná o symboliku? Pokud se podíváme zde, jistě správnou odpověď získáme:
„Protože říkáš: Jsem bohatý a získal jsem bohatství a vůbec nic nepotřebuji, ale nevíš, že jsi bídný a politováníhodný a chudý a slepý a nahý, radím ti, aby sis ode mne koupil zlato přečištěné ohněm, abys zbohatl, a bílé svrchní oděvy, aby ses oblékl a aby nevyšla najevo hanba tvé nahoty, a oční mast, kterou by sis vetřel do očí, abys viděl.“ (Zjevení 3:17,18)
Viděl někdo někdy Krista prodávat zlato, bílé svrchní oděvy a oční mast? Ne, toto se nikdy takto tělesně nestalo. Co je to zlato a jiné drahé kameny? Jsou to Pravdy, to co získáváme, když nebudeme pyšní a budeme se stále brodit Písmem sem a tam. Tím získáme bílý oděv, protože si uvědomíme své dřívější omyly, založené na lidských tradicích a naukách a získáme také mast do svých duchovních očí, protože nám budou otevřeny.
Ty hořlavé materiály jsou právě ty nauky, dogmata, které vytvořil nerozumný, nebeským Otcem nevyučený člověk. Kdy jsou podrobeni ohni?
„Jestliže něčí dílo, které na něm vystavěl, zůstane, obdrží odměnu;“ (verš 14)
Jaké dílo to bude? Takové, které oheň, což je tíseň. která přichází, vydrží, tak získá odměnu. Kdo rozhodne o tom, co je dílo, které vytrvává?
„Tehdy ti, kteří mají bázeň před Jehovou, spolu mluvili, každý se svým druhem, a Jehova stále věnoval pozornost a naslouchal. A začala se před ním psát pamětní kniha pro ty, kteří mají bázeň před Jehovou, a pro ty, kteří myslí na jeho jméno. A jistě se stanou mými, řekl Jehova vojsk, v den, kdy vytvořím zvláštní majetek. A chci jim projevit soucit, právě jako muž projevuje soucit svému synovi, který mu slouží. A jistě opět uvidíte rozdíl mezi spravedlivým a ničemným, mezi tím, kdo Bohu slouží, a tím, kdo mu nesloužil.“ (Malachiáš 3:16-18)
O čem bude ten rozdíl? Že ti s odměnou budou činit Kristovy skutky a ještě větší.
„Vpravdě, vpravdě vám říkám: Kdo projevuje víru ve mne, ten bude také činit skutky, které já činím; a bude činit skutky větší než tyto, protože odcházím k Otci.“ (Jan 14:12)
Kdy se to stane?
„A po třech a půl dnech do nich vstoupil duch života od Boha a postavili se na nohy, a na ty, kteří je spatřili, padl velký strach.“ (Zjevení 11:11)
Tak jako Kristova matka Marie, jeho tělesní bratři Juda a Jakub přijali Jehošuu a začali mu důvěřovat až po jeho vzkříšení, stejně tak to bude po vzkříšení dvou olivovníků, což jsou dvě skupiny, kdy jedna je ohraničena, čili skutečné malé stádo, jenž zpívá tu novou píseň o záchraně a budoucích věcech, jak je sám nebeský Otec vyučil a o neohraničené skupině, která je popsána ve Zjevení 15. kapitole a je pořád ovlivněna určitým dřevem, slámou a senem. Ta umí zpívat jen tu píseň záchrany, kterou zažil Mojžíš, ne tu novou píseň. Jsou totiž poskvrněni ženami a nejsou panenští. Ty ženy nejsou doslovné ženy, ale jsou to tyto:
„A žena byla oděna v purpuru a šarlatu a byla ozdobena zlatem a drahokamy a perlami a v ruce měla zlatý pohár, který byl plný ohavností a nečistot jejího smilstva. A na jejím čele bylo napsáno jméno, záhada: Velký Babylón, matka nevěstek a ohavností země.“ (Zjevení 17:4,5)
Ty nevěstky jsou náboženské domy, kde se uctívají nauky lidí. Pavel to vysvětluje:
„jestliže něčí dílo shoří, utrpí ztrátu, ale sám bude zachráněn; a přece, jestliže ano, bude to jako skrze oheň. Nevíte, že jste Boží chrám a že ve vás přebývá Boží duch?“ (verše 15 a 16)
V kom přebývá Otcův duch? V tom, kdo se nenechá nebeským Otcem vyučit, nebo v tom, kdo nechá? Jan ukazuje, co se stalo, když je sám Pán Jehošua učil, že musí být vyučeni samotným nebeským Otcem:
„Je to duch, který je životodárný; tělo není vůbec k užitku. Výroky, které jsem k vám mluvil, jsou duch a jsou život. Ale někteří z vás nevěří. Jehošua totiž od počátku věděl, kteří jsou nevěřící, a kdo je ten, jenž ho zradí. Řekl tedy dále: Proto jsem vám řekl: Nikdo nemůže přijít ke mně, pokud mu to není dáno Otcem. Kvůli tomu mnozí z jeho učedníků odešli k věcem za sebou a již s ním nechodili.“ (Jan 6:63-66)
Kdo odchází od Pána Jehošuy? Ti, kdo mu nevěří ve všem co říká a nezkoumají jeho výroky v pořadí, jak je vyslovuje a jsou zapsány. Těm se nelíbí, že musí být vyučeni samotným nebeským Otcem. Co musí každý Boží syn a dcera udělat?
„Ne každý, kdo mi říká: Pane, Pane, vstoupí do nebeského království, ale ten, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích.“ (Matouš 7:21)
Jaká že je to ta Otcova vůle?
„To je znamenité a přijatelné před zrakem našeho Zachránce, Boha, jehož vůlí je, aby lidé všeho druhu byli zachráněni a přišli k přesnému poznání pravdy.“ (1. Timoteovi 2:3,4)
Kdy lidé obdrží takové svědectví, že všechny nauky budou nic? Nebude to náhodou tehdy, až uvidí skutečné vzkříšení, které není o tom, co tvrdí dům Svědků Jehovových, že už se to stalo, když zavřeli Rutherforda a jeho přátelé. Proč to tak nemůže být? Protože se to stalo v čase o kterém prorok Daniel říká toto:
„V ustanoveném čase se vrátí a opravdu přijde proti jihu; ale naposledy se to neprokáže stejné jako poprvé.“ (Daniel 11:29)
Ale Zjevení se plní až v tomto období:
„A v čase konce se s ním bude král jihu strkat a král severu proti němu zaútočí s dvoukolými vozy a s jezdci na koních a s mnoha loděmi; a jistě vstoupí do zemí, a zaplaví a projde.“ (Daniel 11:40)
Už prošel král Severu mnoha zeměmi, mnohé země zaplavil a prošel? Kdy se to stalo? NESTALO SE TO A JE TO PŘED NÁMI. Proto jsou všichni VAROVÁNI!
„Jestliže někdo ničí Boží chrám, Bůh zničí jeho, neboť Boží chrám je svatý, a ten chrám jste vy.“ (verš 17)
Kdy je ničen Boží chrám a hlavně jak?
„Ať nikdo nesvádí sám sebe: Jestliže si někdo mezi vámi myslí, že je moudrý v tomto systému věcí, ať se stane bláznem, aby se stal moudrým. Vždyť moudrost tohoto světa je u Boha pošetilostí, neboť je napsáno: Chytá moudré v jejich vlastní vychytralosti. A opět: Jehova ví, že uvažování moudrých jsou nicotná. Ať se tudíž nikdo nechlubí lidmi; vždyť všechno patří vám,“ (verše 18 až 21)
Nechlubíte se v náboženských domech lidmi? Neoslavují ti, kterými se chlubíte, sami sebe? Pokud ano, pak konečně začněme chápat, komu máme patřit:
„ať Pavel nebo Apollos nebo Kéfas nebo svět nebo život nebo smrt nebo věci nynější nebo věci budoucí, všechno patří vám; vy zase patříte Kristu; Kristus zase patří Bohu.“ (verše 22 a 21)
Takže jak bude svět zachráněn? Tak, že někdo bude mít na sobě náboženský dres? Ať se to nikdy nestane!!!! Bude to skrze Otcův skutek vzkříšení olivovníků. To je to TAJEMSTVÍ, kterého byl Pavel součástí a které má být dosvědčeno ve svůj vlastní čas! V náboženských domech toužíte jen po vlastní záchraně skrze klanění se naukám lidí, kteří vás odvedli od Krista. Není psáno toto:
„A slyšel jsem jiný hlas z nebe, který řekl: Vyjděte z něho, můj lidee, jestliže se s ním nechcete podílet na jeho hříších a jestliže nechcete obdržet část z jeho ran.“ (Zjevení 18:4)
Kdo bude slyšet ten hlas z nebe v pravý čas? Ten, kdo je odveden od Krista, nebo ten, kdo mu věří každé slovo? Ptejme se nebeského Otce, JeHoVaH (Jehovy) Boha, zda je v těchto slovech moudrost a Otcův duch a to skrze Pána a Vykupitele, Jehošuu Krista, protože vše patří vám, ať Apollos, Kéfas, Pavel, Igi, ale vy patříte Kristu a Otci.
Pravá víra je dar a ten slouží k tomu, aby byla naplněna přijatelná Otcova vůle a ne záchrana skrze dres náboženských domů.
Chvalme našeho Otce a Krista, protože:
„Milosrdenství vítězoslavně křičí nad soudem!“
Pokoj vám všem, s Agape váš bratr a Pánův otrok Igi