„Kdybys jen věnoval pozornost mým připomínkám! Pak by jistě byl tvůj pokoj jako řeka a tvá spravedlnost jako mořské vlny“

Tento text z Izaiáše 48:18, který jsem vložil do nadpisu, se v minulosti stal často ústředním textem na počátku biblického studia, které jsem vedl s různými lidmi v minulosti. Včera jsem byl veden k tomu, abych jej opět použil. Pevně věřím, že kdo porozumí tomuto verši skutečně do hloubky, pak ten pokoj nalezne. Vždy mne dojímá ta obrovská moudrost, kterou nebeský Otec používá směrem k nám, abychom mohli pochopit.

Rozdíl mezi tělesným a duchovním porozuměním se skrývá v tom, když si položíme otázku: „Proč jsi to Otče takto vyjádřil?“ . Pokud se nezamyslíme nad použitou symbolikou způsobem, kdy vezmeme symbolicky tato slova do rukou a začneme je zkoumat podobně, jako když uchopíme určitý 3D model s různými tvary a ten otáčíme, abychom si prohlédli každý detail.

Tělesný člověk tento text pochopí tak, že je to metafora, kdy řeka má svou sílu, kterou můžeme vidět například při záplavách, kdy zalije část území, jenž její síle podlehlo. Proto skutečný Otcův pokoj má velkou moc. Čtenář se pak ztrácí v porozumění, proč je spravedlnost z tohoto pokoje plynoucí přirovnána k mořské vlně. Jeho mysl je odvedena k mnoha myšlenkám, jenž nedokáže srozumitelně uchopit do jednoho smysluplného celku. Opět se mi to včera potvrdilo, pokud nemáme rozvinuté duchovní smýšlení, jak lehké je pro démony naši mysl rozptylovat, jen abychom nepochopili smysl tohoto vyjádření.

Uchopme tedy tento verš do symbolických rukou a zamysleme se nad obrazy vloženými do tohoto verše. Začněme od konce. Spravedlnost jako mořské vlny. Samotné mořské vlny jsou v Písmu na jiném místě použity v negativním smyslu. Právě tento verš nám pomáhá přesně pochopit, co nám tím Izaiášem 48:18 Otec sděluje.

„Ale ničemní jsou jako moře, které je rozbouřené, když není schopné se uklidnit, jehož vody vyhazují vzhůru chaluhy a bláto.„ (Izaiáš 57:20)

My, kteří jsme měli možnost vidět rozbouřené moře, kde vlny dosahují 8 až 10 metrů, nebo i více a stáli jsme na písečné pláži po takto rozbouřeném živlu. Uviděli jsme na pláži obrovské množství chaluh a bláta, které moře vyvrhlo. Tehdy musí přijít úklidová četa, pokud je to místo k rekreaci, aby pláž vyčistila. Je to velký smrad, který se line z chaluh. Pokud se na lidskou společnost podíváme skrze toto znázornění, pak si všimneme, že stále dochází k tomu, že určitá část této společnosti něco prosazuje, co ji přijde správné. Když je jejich činnost dokončena, pak nalézáme za nimi symbolické smradlavé chaluhy a bláto. Vlastně svým působením vytváří celospolečenskou symbolickou mořskou vlnu.

Co je k tomu vede? Jejich vlastní porozumění pro právo a spravedlnost. Místo pokoje se společnost propadne do chaosu. Lidé trpí touto jejich činností. Nebeský Otec však chce, abychom porozuměli jeho skutečnému smyslu pro PRÁVO a SPRAVEDLNOST. Pokud toto právo a spravedlnost přijmeme za své, stane se to, co je možné vidět i očima. Pokud proti sobě působí dvě vlny, tak jejich vzájemný střet způsobí, že se hladina uklidní. Z toho vyplývá, že Pokoj dosažený Otcovými připomínkami může působit uklidnění situace v místě, kde lidská společnost se chová jako to rozbouřené moře.

Proč potřebujeme načerpat POKOJ JAKO ŘEKU? Protože je nám to opět srozumitelné, pokud si uvědomíme, co se děje v ústí řeky do moře. Například Amazonka, která se vlévá do Atlantiku, tak její vliv lze pozorovat až 80 km od ústí této řeky. Rozbouřený oceán nemůže tyto sladkovodní vody zastavit. Proto potřebujeme v této době Boží pokoj, který je ovocem Otcova ducha spolu s Agape (smyslem pro Právo a Spravedlnost s projevy velkého Milosrdenství) a dalšími projevy tohoto ovoce, jak to vysvětluje apoštol Pavel:

„Naproti tomu ovoce ducha je láska (v původním řeckém textu AGAPE), radost, pokoj, shovívavost, laskavost, dobrota, víra,  mírnost, sebeovládání. Proti tomu není zákon.„ (Galaťanům 5:22,23)

Za jakých podmínek tohoto ovoce dosáhneme? To Otec v Izaiáši sděluje naprosto jednoznačně! POKUD BUDEŠ VĚNOVAT POZORNOST MÝM PŘIPOMÍNKÁM (nařízením). Kdy člověk druhému člověku věnuje svou pozornost? Tehdy, když naslouchá s porozuměním, co mu ten druhý člověk sděluje. Není to tak, že si ten, kdo naslouchá utváří vlastní představu o vyřčených slovech, ale snaží se porozumět tomu, proč ten kdo promlouvá, vyslovuje myšlenky právě tím způsobem, kterým je vyslovuje a co jimi skutečně myslí. Nemění smysl. Abychom dosáhli Otcova pokoje, který se stane řekou, jenž se vlévá do rozbouřeného oceánu a dokáže tak působit proti jeho ničivým vlnám, potřebujeme věnovat svou plnou pozornost jeho přikázáním, jeho radám a neopouštět je.

Zkusme si to vysvětlit na konkrétním příkladu z našich životů. V Písmu je čteme: „Dva jsou lepší, než jeden.“. Toto vyjádření nám odhaluje naší přirozenost žít jako muž a žena. Proto přirozeně toužíme žít s našimi protějšky, abychom se mohli o sebe vzájemně opřít, uspokojili své tělesné touhy. Moudrost, jenž k nám sestupuje ze shora však říká, že pokoj pro nás v tomto ohledu nastane jen za určitých podmínek. Jiná rada, kterou dostáváme je tato: „Srdce člověka je zrádné a je k uzoufání.“. Zde jsme vybízeni k tomu, abychom zkoumali pohnutky, které nás vedou k tomu, abychom uspokojily naše přirozené touhy. Dobrá pohnutka ještě nikdy nebyla zárukou toho, že se vše podaří tak, abychom měli Pokoj jako řeku.

Věnovat pozornost Otcovým radám vyjádřeným skrze Písmo znamená, že se musíme zamyslet i nad touto radou: „Nespojujte své jho s nevěřícími.“. Zprvu je vše krásné, když se zamilujeme, tak nedomýšlíme to, co nám může takové spojení v budoucnu přinést. Když řeka vtéká do moře, má svou sílu a protitlak zvládá velmi lehce. Ale čím dál je od ústí, tím slabší je její síla. Máme být řekou, ne mořem.

Každá řeka má své vlastní přítoky. Potoky, říčky a potůčky. Tyto vody jsou symbolicky stejné a nemění se v nich sladkovodní charakter takové vody. Proto i my máme hledat takový protějšek, kde nalézáme Otcovo ovoce ducha. Kdo jej má? Ten, jenž miluje vlastní SPRAVEDLNOST a PRÁVO, nebo ten, kdo naslouchá a plně věnuje pozornost Otcovým radám? Protože se věci prokazují až po určitém čase, můžeme přijít o náš Pokoj, kdy nebudeme jednat spravedlivě a nebudeme jako ty mořské vlny vedeny Otcovou SPRAVEDLNOSTÍ. Pak přirozeně zažijeme soužení a zmar.

Pokud tedy chápeme Izaiáše 48:18 duchovně, pak vidíme v tom textu daleko víc, než jen určitou informaci. Pro mne osobně je to jedno z nejlaskavějších prohlášení zaobalených do srozumitelné symboliky, abychom pochopili, že si nemáme dělat z rad a nařízení Písma trhací kalendář, kde nehodící prostě vytrhneme a necháme si jen to, co nám lechtá uši, co se nám osobně zdá dobré.

Dnešní doba je skutečně velmi kritickým časem a je těžké se s ní vyrovnat. Během 14 dní, kdy jsem nic na stránky nepřidával, protože jsem věnoval pozornost jiným záležitostem, se odehrálo několik událostí, jenž odhalují, jak hluboko jsme se ocitli v Čase Konce.

Včera například po FB ve velkém kolovalo video z 11.7.2022, kde V. V. Putin oznamuje výsledky vzájemných jednání v ruské Dumě svým kolegům. V něm oznamuje konec starého systému a začátek toho biblického ze Zjevení 17. kapitoly. V minulých dnech jsem s několika blízkými věřícími lidmi rozmlouval o Habakukovi první a druhé kapitole. Doporučuji všem si otevřít prvních 11 veršů 1. kapitoly a věnovat jim pozornost.

Tělesně smýšlející lidé budou tvrdit, že proroctví není pro dnešní dobu. Pokud chápeme, jak uvažuje nebeský Otec, pak přesně toto máme před očima, kde stačí jen rozumět symbolice, kdo je dnešním Nebukadnecarem II., který národ představuje Chaldejce v tomto Čase konce. Nebudu rozebírat všech 11. veršů, ale jen dva:

„A on, on se pošklebuje samotným králům a vysocí úředníci jsou mu k smíchu. On, on se směje dokonce každému opevněnému místu a kupí prach a dobývá je. V ten čas bude jistě postupovat jako vítr a projde a skutečně se proviní. Tato jeho síla je od jeho boha.“ (Habakuk 1:10,11)

Pokud sledujeme už nějakou dobu projevy V. V. Putina, tak nikdo si nedovolil činit to, co popisuje 10 verš. Jeho důvěra skutečně vychází z jeho boha, tedy z autority, kterou nám odhaluje Daniel když říká, že králi Severu se stane bohem bůh tvrzí. Najdeme v 11:38:

„Ale bude vzdávat ve svém postavení slávu bohu tvrzí; a bohu, kterého neznali jeho otcové, bude vzdávat slávu zlatem a stříbrem a drahokamy a žádoucími věcmi.“

Co to je? Je to jeho neporazitelná armáda, která je budována od dob, kdy si král Severu vybral za boha Lenina, jenž je věčně živý, podle hesel, které mu v době socialismu vzdávaly čest a slávu.

Když v tomto prohlášení Putin sděluje, že speciální vojenská operace vlastně ještě nezačala, tak si můžeme povšimnout jeho pošklebku směrem ke kolektivnímu západu, jeho elitám, v Písmu označeným jako králové a ke komisi nikým nevolených úředníků. Ta komise se jmenuje EVROPSKÁ KOMISE, která na popud svých pánů uvaluje jednu sankci za druhou, aby země, které ovládá, je svými kroky úplně ekonomicky a politicky zničila.

Někomu se může zdát, že vše jde pomalu, ale nebeský Otec v jednom z Izaiášových proroctví předkládá tuto otázku: „Může se něco zrodit v jeden den?“. Samotný Jehošua přirovnal Čas Konce k porodním křečím rodící ženy. Aby se narodilo skutečné dítě, potřebuje k tomu těhotná žena 9 měsíců. Proto opět můžeme chápat, jak moudré používá nebeský Otec slovní obraty, v nichž je vyjádřeno veškeré potřebné porozumění.

Položme si otázku: „Sbírá Putin na Ukrajině velké množství zajatců jako písku?“. Pokud ano, tak věřme tomu, že ještě ani nezačal a srovnejme to s výrokem v Habakukovi v devátém verši.

Další zajímavou událostí, která ještě více způsobuje, že rozbouřené moře vyhazuje chaluhy a bláto, je ta, kterou rozjel představitel Chazarského domu Sion, Líbající Henry, když nejprve nabídl na jaře svým vyjádřením určitý smír, pokud se Ukrajina rozparceluje. Když toto nenastalo, tak vyzval země NATO, aby braly Ukrajinu podle 5. článku jako zemi patřící do aliance a tyto země naplnily tento článek zajišťující vzájemnou kolektivní bezpečnost a obranu. Smyslem tohoto vyjádření je, že si nemají USA a jeho podpindosníci rozházet Čínu řízenou Chabadem, ale soustředit se na krále Severu a toho zničit.

Právě nyní vyjela zpráva o tom, že ve dnech 8. a 9. září proběhne ve Vladivostoku konkurenční světové ekonomické fórum, jenž nahrazuje skupinu G7 a G20. Pořádá jej právě Rusko pod vedením Putina. Kdo rozumí souvislostem, může pochopit i něco více o časech a obdobích, jak to souvisí s tím „než se něco zrodí“.

Chabad odpověděl podle mluvčího Cvalína na vyjádření Líbajícího Henryho událostí, která se stala v Chebu, kde havarovala stíhačka z druhé světové války z dílny tehdejšího krále Jihu, Velké Británie. Proč v Chebu a ne jinde? Je to proto, že je to západní hranice bývalého východního bloku a Chabad má zájem, aby se vše vrátilo k výsledkům druhé světové války. Věří totiž tomu, že tak bude opět proces řízení plně v jeho rukou. No nebude. Čtěte Habakuka odpadlý Judský dome.

Protože je lidská společnost jako moře zmítající se v té nejhorší bouři, potřebujeme získat Otcův Pokoj, dar Otcova ducha, aby nás samotné nepohltily vlastní touhy a vlastní spravedlnost. Jak toho máme dosáhnout, tak to jsem ukázal. Zda je to vedeno Otcovým duchem, zda je to správné pochopení, tak to musíme zkoumat už každý sám skrze modlitbu ve jménu Pána Jehošuy, našeho Krále a Vykupitele.

Ať se děje Otče tvá svatá vůle, ať je posvěceno, očištěno, tvé svaté jméno. Kéž jsou zkráceny tyto dny, aby přišlo Tvé království pod vládou Krista a rozbouřené moře zaniklo. Dej nám prosím moudrost a rozlišovací schopnost, abychom získali Pokoj jako řeku. Prosíme Pane Jehošuo, aby jsi za nás prosil o vyslyšení. Amen a amen.

Váš bratr a Pánův otrok Igi.