Ač nemám čas nyní psát, stále je mi na základě rozhovorů odhalováno, že mnozí nechápou co to znamená skutečná AGAPE, Láska založená na ZÁSADÁCH, neměnitelném Právu a Spravedlnosti.
Proč byl dán člověku Zákon, ten Zákon, který nacházíme v knihách Mojžíše? Protože vše se očišťuje krví. Toto vidíme už od samotného počátku v knize Genesis, když první lidská dvojice opustila PARA GRAD, §, EDEN. Aby člověk mohl vstoupit do smlouvy s nebeským Otcem, který je dokonalý, musí být prolita krev, kde se nachází takzvaná nefeš, duše.
Nebeský Otec, יהוה JeHoVaH (jehova) spolu se svým Synem, Michaelem (Kdo je jako Ten s nejvyšší autoritou?), později se jménem Jehošua (Působí, aby se stala záchrana), stvořili vše dokonalé a dobré, protože jak správně Genesis uvádí, dělali to elohim, ti s největší autoritou, tedy Bohové, nejenom el bore jehovah (Bůh Stvořitel JeHoVaH). Vše bylo stvořeno (bara) podle Zákonů Agape, tedy ZÁSAD, KTERÉ SE NEMĚNÍ, NIKDY!
Pokud tedy došlo k narušení těchto zásad, musí být dána duše za duši. Krev za krev, aby došlo k vyrovnání. Proto nemohla krev zvířat trvale člověka očistit, ale sloužila tato krev jako trvalá připomínka, že musí být prolita krev, kde je v ní dokonalá nefeš, tedy věčný život, který byl odstraněn porušením Zákona v PARA GRADU §.
Tuto dokonalou nefeš, její oběť, mohl dát jen ten, kdo jí vlastnil, výměnou za tu, která koluje v lidském těle. Proto musel přijít v nedokonalém těle člověka S TOUTO NEFEŠÍ, aby NAPLNIL OTCŮV ZÁKON, KTERÝ JE SMLOUVOU KRVE V MOJŽÍŠOVĚ ZÁKONĚ. Tak byl zákon při prolití jeho krve na STAURU (dřevě, ne modlářském kříži) přibit jednou provždy na tento stauros. Tato krev s vodou pak stekla po kůlu, na který se stauros nasazoval, prasklinou, jenž vznikla při zemětřesení v čase Jehošuova skonu, na slitovnici archy smlouvy, která byla a je až do tohoto dne v Jeremiášově jeskyni pod pahorkem jménem Golgota.
Vzkříšené olivovníky ji vynesou, aby svět pochopil, že se neztratila, že vše se děje stále podle zásad Agape. Věděl apoštol Petr, že je archa umístěna pod místem, kde byl Pán Jehošua usmrcen? Ne nevěděl. Proto se stále držel zákona Mojžíše a donucoval pokrytecky ve svém okolí ty, jenž nebyli ve smlouvě Mojžíše, aby dodržovali určité zvyky tohoto zákona. Aby pochopil, že toto už neplatí obdržel vidění:
„Když příští den pokračovali v cestě a blížili se k městu, vystoupil Petr kolem šesté hodiny na střechu domu, aby se modlil. Dostal však velký hlad a chtěl jíst. Zatímco něco připravovali, upadl do vytržení, spatřil otevřené nebe a jakousi nádobu, která sestupovala jako velké lněné prostěradlo, jež bylo spouštěno na zem za čtyři cípy; a byly v něm všechny druhy čtyřnožců a tvorů lezoucích po zemi a nebeských ptáků. Přišel k němu hlas: Vstaň, Petře, zabíjej a jez! Petr však řekl: Nikoli, Pane, protože jsem nikdy nejedl nic poskvrněného a nečistého. A opět k němu hlas promluvil podruhé: Přestaň nazývat poskvrněným to, co Bůh očistil. To se stalo třikrát, a nádoba byla okamžitě vzata do nebe.“ (Skutky 10:9-16)
Jak dlouho bude člověk nazývat očištěné věci Beránkovou krví, že jsou nečisté? Proč to bylo takto Petrovi ukázáno a třikrát dostal příkaz od samotného Jehošuy, ač jej neviděl? Protože Židé a Izrael jako celek, ten tělesný, se díval na národy, jako na něco nečistého. Kdy se tato událost odehrála? Bylo to v čase židovského svátku stánků na podzim roku 36 n.l., kdy se naplnilo proroctví z Daniele 9. kapitoly o 70 týdnech let, kdy byla smlouva udržována pro tělesný Izrael ještě 3,5 roku, než se mohli stát součástí duchovního chrámu, který je tvořen živými kameny, i lidé z národů.
A kdo byl tím prvním, kdo se jim stal? Setník Kornélius. Ten Kornélius, který probodl Kristův bok a pak prohlásil, že to byl skutečně Boží Syn. Není to takto v Písmu otevřeně popsáno, že? Proč? Protože je to Otcův duch, kdo dává porozumění. Porozuměl Kornelius na Golgotě, když viděl, co se děje? Ano, porozuměl.
„Ale ostatní řekli: Nech ho! Ať vidíme, zda ho Elijáš přijde zachránit. Jiný muž vzal kopí a probodl mu bok a vyšla krev a voda.“ (Matouš 27:49)
„Ale když důstojník a ti, kteří s ním drželi stráž nad Jehošuou, viděli zemětřesení a věci, které se děly, zachvátil je velký strach a řekli: Jistě to byl Boží Syn.“ (Matouš 27:52)
„A stalo se v měsíci nisanu ve dvacátém roce krále Artaxerxa (Longimana), že před ním bylo víno, a jako obvykle jsem víno vzal a podal je králi. Nikdy jsem však před ním nebyl zasmušilý. Král mi tedy řekl: Proč je tvůj obličej zasmušilý, když sám nejsi nemocný? To není nic než zasmušilost srdce. A tak jsem dostal velký strach. Potom jsem králi řekl: Ať král žije na neurčitý čas! Proč by se neměl můj obličej zasmušit, když město, dům pohřebiště mých praotců, je zpustošeno, a jeho brány, ty byly pohlceny ohněm? Král mi na to řekl: Co se to snažíš zabezpečit? Ihned jsem se pomodlil k nebeskému Bohu. Poté jsem králi řekl: Jestliže se to králi opravdu zdá dobré a jestliže se tvůj sluha zdá před tebou dobrý, abys mě poslal do Judy, do města pohřebiště mých praotců, abych je znovu vystavěl. Na to mi král řekl, zatímco vedle něho seděla jeho královská choť: Jak dlouhá bude tvá cesta a kdy se vrátíš? Zdálo se tedy před králem dobré, aby mě poslal, když jsem mu dal ustanovený čas.“ (Nehemiáš 2:1-6)
Nisan – jaro 455 př.n.l.. Než byly uskutečněny přípravy a než se Nehemiáš dostal za Řeku, aby zazněl výnos o obnově Jeruzaléma, tak byl podzim 455 př.n.l. a mohlo se začít plnit Danielovo proroctví.
Proč se říká, že to bylo Logimanovo kopí, které Krista probodlo? Protože to jméno Longimanus znamená dlouhoruký a Longimanus byl i syn královny Ester a Xerxe, jenž vydal ve 20 roce své vlády Nehemiášovi příkaz, že se má obnovit Jeruzalém. Bylo to v roce 455 př.n.l., kdy se toto stalo a byly odstartovány týdny let, 70 týdnů let, 490 roků, kdy vše bylo zakončeno Longimanem Kornéliem, aby se ukázala dokonalost toho všeho. Ptejme se nebeského Otce, ve jménu Pana Jehošuy, zda jsem pochopil správně. Zda tím chtěl nebeský Otec dát do celého kontextu tyto záležitosti Danielova proroctví, aby bylo jasné, proč se oba nazývali dlouhorucí. Jsem jen člověk a mohu se mýlit.
Pokud je to Pravda, co mi bylo duchem odhaleno, pak je to vše DOKONALÉ, stejně jako je vše dokonalé kolem Krista. Pokud tedy chceme, aby nás Kristova krev očistila a my mohli vstoupit do Nové smlouvy, protože ta první už se stala zastaralou, protože byla nahrazena skutečně dokonalou obětí, pak již nejsme pod zákonem. Proto ten, kdo někoho nutí, aby dodržoval Mojžíšův zákon, pak jedná proti NOVÉ SMLOUVĚ, kterou Pán Jehošua uzavřel v polovině 70 týdne let se svými učedníky na jaře 33 n.l. 14. nisana. OPĚT PŘESNĚ PODLE DANIELOVA PROROCTVÍ.
Byli i tvorové, zvířata, Kristovou krví očištěni? Jak Petrovo vidění odhaluje, tak byla i tato zvířata očištěna. Může tedy někdo ničemně přikazovat dogma, že se nesmí jíst například vepřové? Tak jak to učinil jeden z takzvaných bratrů, když křtil sestru, která nechtěla být pod Starou smlouvou, ale tou Novou, kde je vše očištěno Beránkovou krví. Tak zatížil svědomí této sestry, která nemá dostatek prostředků, aby uživila svou domácnost, své děti, kdy se jí vepřové maso stalo pro svou cenu jediným masem dostupným pro svou domácnost a ona nechtěla jednat nevěrně proti našemu nebeskému Otci, tak raději nejedla takové maso a nedala je na stůl ani svým dětem a svému manželovi.
Ať ten, kdo přikazuje takovou ničemnost, ať sám dorovná nedostatek, když je tak moudrý vůči těm, které vede pod starou smlouvu, která již zanikla. Ať okamžitě začne obětovat podle Staré smlouvy a opět jí dodržovat a to v plném znění!!! Kéž na to sám nebeský Otec dohlédne, aby byl takovýto člověk ukázněn, protože porušuje, co je Svaté.
Pokud apoštol Pavel vysvětluje, že ten kdo jí i ten kdo nejí, nemá být nikým souzen, jak je možné, že se to děje. Toto je stejné i se Sabatem, který byl dán člověku, aby alespoň jeden den v týdnu věnoval pozornost nebeskému Otci a dovolil mu, aby jej poučoval skrze Starou smlouvu. Ale ti pod Novou smlouvou jsou jako duchovní Levité, kteří stále slouží v duchovním chrámu svého nebeského Otce, tak jaký den má být tím lepším? Jsme v trvalém odpočinku. Pokud se někdo ve svém srdci rozhodne, že něco chce dělat a dodržovat, ať tak činí, ale ne, že to bude dávat jako ten jediný správný vzor a vnucovat ostatním. Nikdy jsme nečetli: „CHCI MILOSRDENSTVÍ, NE OBĚŤ!“?!
Jak dlouho budeme jednat tělesně, jako tělesní lidé? Máme se zdržovat krve, smilstva a obětovaného modlám, kde je zákaz něco nekonzumovat? Odstraňme kvas ze svého středu!
Deprese, která sestru přepadla, ta ať přejde na toho, kdo toto učí, aby se pokořil a činil pokání ze svých nerozumných slov. Vždyť ten, kdo opět prosazuje Starou smlouvu zákona opět přibíjí Krista ke stauru.
A co je potřeba pochopit milovaní, je to, že nebeský Otec odpouští mnohé přestupky, ale sám nenechá bez trestu toho, kdo se ničemných věcí dopouští. Zákon, který Kristus přibil na stauru, byl dokonalý, proto nás i nyní vyučuje a je nutné mu věnovat pozornost.
Kristus nás učí, že musíme milovat Otce a jej více, než své vlastní děti. Proč? Protože naše víra, pokud bude shledána úplnou ve svém čase, vydá velké svědectví o Otci prostřednictvím 7. trubky, které pomůže těm, jenž milujeme, protože jsou naše tělo, aby se pokořili a stali se Velkým zástupem. Pokud syn nebo dcera jednají ničemně, protože nemají v úctě svou matku a svého otce, obdrží své pokoření, které stanovil Zákon, protože nejsou pod Novou smlouvou.
Budeme-li tolerovat a stále omlouvat ničemné jednání těchto našich dětí, pak říkáme, že nebyl Zákon dokonalý. Chceme, aby naše děti žily? Pokud ano, tak proč omlouváme jejich ničemnost. Naslouchají našemu ukázňování? Ne. Tak ať jdou k Satanovi pro zničení těla, ale k záchraně nefeš, duše, života, při vzkříšení olivovníků.
Jsou naše děti lepší, než samotný Pán Jehošua, který nebyl pro naší záchranu ušetřen ponižujících věcí a smrti na stauru samotným nebeským Otcem, ač byl bez provinění? Tak proč to stále nechápeme, že i my musíme být v pohledu na naše děti stejní? Naše víra, naše spravedlivé skutky jim pomohou jen tehdy, až uvidí rozdíl mezi tím, co je ničemné a co je spravedlivé. Agape je o zásadách, které se nemění, proto ani naše vlastní hříchy nebyly bez následků, ač je Pán Jehošua přikryl. A my chceme, aby ty našich dětí byly přikryty bez následků? Ať se to nikdy nestane. Koho nebeský Otec miluje, to stále ukázňuje a stejně tak to musí být i vzhledem k našim dětem.
PRÁVO a SPRAVEDLNOST, z něj vyplývající MILOSRDENSTVÍ, není trhací kalendář, drazí rodičové. Opusťme už konečně tělesné smýšlení, že jim bude tolerováno vše. Pokud dítě jednalo ničemně ve starověkém Izraeli, mělo být za tuto ničemnost dokonce ukamenováno rukou rodičů. To si někdo myslí, že se nebeský Otec změnil, když poslal svého Syna na Zem? Nebeský Otec zachraňuje podle jasných pravidel, která nemění. Proč? Protože je to zákon.
Vztáhne-li dítě svou ruku na svou matku či otce, má to být nepotrestáno? Ať se to nikdy nestane. Je psáno:
„Cti svého otce a svou matku, což je první příkaz se slibem: Aby se ti dobře vedlo a abys vytrval dlouho na zemi.“ (Efezanům 6:2,3)
Samotný Satan by si nedovolil vztáhnout ruku na našeho nebeského Otce, protože by to byl pro něj okamžitý konec. Ano, je to on a jsou to jeho padlí andělé, démoni, kteří podněcují naše děti k této ničemnosti, ale tyto děti mají zákon sami v sobě, takže dokážou rozlišovat mezi správným a nesprávným. Proto ať je to Stvořitel života, יהוה JeHoVaH (jehova), Ten s nejvyšší autoritou, kdo je sám přísně napomene. Máme milovat Agape, Boží zásady nade vše a na vždy.
Můžeme prosit a také prosíme, aby jim bylo ničemné chování odpuštěno, ale pokud trvá, musíme prosit, aby bylo potrestáno. Proč? Protože je to jako sněť, která se začne šířit. Je to jako rakovina, která se rozšiřuje na celé tělo. Není psáno: „OSTRAŇ KVAS ZE SVÉHO STŘEDU!“? Pokud ano, tak touha nechat bez trestu takto ničemně jednající děti je OPIČÍ LÁSKOU a není to AGAPE. Zní to možná tvrdě, ale není to tvrdé, protože každý dokonalý trest vede k dokonalé nápravě.
Nebeský Tatínek je někdo, koho milujeme, protože víme, že vše dělá pro naší ochranu. Proto neúcta k jeho pohledu na ničemnost je projev neúcty k němu samotnému. Ano, tak jako nás bolí, když vidíme neúctu našich dětí k nám, tak i Jej, samotného Stvořitele, který není člověk bolí neúcta k němu, jeho zásadám. Zkusme projevit v tak silně emocionálních věcech rozumnost a porozumění pro PRÁVO a SPRAVEDLNOST, ABY MOHLO BÝT PROJEVENO MILOSRDENSTVÍ. Nebeský Otec nás stále učí žít podle jasně srozumitelných zásad skutečné Lásky.
V tomto uvažování potřebujeme být dokonalí, jako je dokonalý i náš nebeský Otec. Pán Jehošua nám svou vlastní poslušností ukázal vzor, a když se Marie a další jeho tělesní sourozenci domáhali jeho přítomnosti, tak jasně vysvětlil, kdo je Boží rodina a kdo ta lidská.
„Zatímco ještě mluvil k zástupům, pohleďme, jeho matka a bratři se postavili venku a snažili se s ním promluvit. Někdo mu tedy řekl: Pohleď, tvá matka a tvoji bratři stojí venku a snaží se s tebou promluvit. Tomu, kdo mu to povídal, odpověděl a řekl: Kdo je má matka a kdo jsou moji bratři? A vztáhl ruku ke svým učedníkům a řekl: Pohleďte, má matka a moji bratři! Každý totiž, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebi, ten je můj bratr a sestra a matka.“ (Matouš 12:46-50)
Činila Marie a jeho tělesní sourozenci Otcovu vůli? Ne, neprojevili v něj skutečnou víru. Jinak by byli s ním. Stejně tak neprojevují víru ti, kdo jsou sice z naší domácnosti, ale nehledají Otcovu vůli. To neznamená, že se tak nestane. Jen nejsou hodni pro své srdce a nelásku ke skutečné PRAVDĚ, ZÚČASTNIT SE BERÁNKOVY SVATBY. Tam můžou jen ti, kdo činí vůli našeho nebeského Otce a Kristova Otce, יהוה JeHoVaH (jehovy) Boha.
V modlitbách se sami dotazujme, zda je to správné v Očích toho, kdo nás utvořil ke svému Obrazu spolu s Kristem a skrze Krista. Amen a Amen.
Pokoj Vám všem milovaní.
Váš bratr a Pánův otrok Igi.