Vydává samotné Písmo svědectví o Kristově životě před jeho narozením z Marie? Vyvrací takové svědectví nauku o troj- jedinečnosti?

Dostal jsem od našeho bratra v Kristu, Milana Jílka, tuto níže předloženou úvahu, která je velmi smysluplně sestavena. Každý kdo má oči k vidění, může z této úvahy pochopit, co Písmo skutečně učí. Vždy je potřeba při zkoumání těchto základních nauk prosit nebeského Otce o moudrost a porozumění, protože přijaté lidské nauky často vedou k zaslepenosti. Je to o naší pokoře nechat se nebeským Otcem JeHoVaH Bohem poučit podle slibu z Jeremiáše 31:34 v Jehošuově jménu.

.

Jehošuova preexistence

Preexistence Jehošuy, je jeho dřívější život v nebi u svého Otce předtím, než byl Otcem poslán na zem jako člověk. Jeho preexistence má počátek a není od věčnosti.

„On je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi – svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho. On předchází všechno, všechno v něm spočívá,“ (Kolosským 1:15-17)

prvorozený – řecky πρωτοτοκος prvorozený ze všeho stvoření

.

V otázce Jehošuovy preexistence existují nejednotné názory. Uveďme si tyto tři:

Trinitářský : Syn nemá počátek, existoval vždy stejně jako jeho Otec
Toto dogma je přijímáno ve většině církví a náboženských společenství.

Unitářský: Syn má počátek až jeho zplozením v lůně Marie
Tento pohled není příliš rozšířen a přijímají jej i jiní věřící, nejen Unitáři.

Arijský: Syn má počátek a byl stvořen před počátkem vesmíru
Toto učení není dnes příliš rozšířené a trinitáři je označené jako heretické.

Biblický pohled na tuto otázku je velmi důležitý, protože Jehošuova lidská výkupní oběť vydává svědectví o velikosti jeho lásky a lásky Boha Otce a otevírá pro toho, kdo ji uvěří, cestu k životu.

Trinitářské a unitářské pojetí Jehošuovy oběti nemá biblickou podporu, jak si ukážeme dále přímo v textech. Trinitáři v podstatě říkají, že o nic vlastně nešlo. Jehošua je podle jejich dogmat Stvořitel jako Otec. Stvořitel (hebrejsky bore) nemůže přestat existovat, zemřít a ani hřešit. Jeho smrt by byla předstírána a nebyla by to oběť člověka. Celé nepochopení vzniklo proto, že se hebrejskému slovu el, jenž znamená MOCNÝ, TEN S AUTORITOU a překládá se slovem theos v řečtině a do češtiny bůh, tak mu dali stejný význam, jako slovu STVOŘITEL.

„Bůh (TEN S NEJVYŠŠÍ AUTORITOU) učinil to, co bylo zákonu nemožné pro lidskou slabost: Jako oběť za hřích poslal svého vlastního Syna v těle, jako má hříšný člověk, aby na lidském těle odsoudil hřích.“ – Římanům 8:3

Trojiční dogma v podstatě říká, že Jehošua je bore a el, Stvořitel Bůh a současně člověk. Nikde v Božím slovu nenajdeme podporu pro toto tvrzení. V christologii je tímto termínem formulován vztah dvou přirozeností Jehošuy Krista, tedy přirozenosti zcela lidské a přirozenosti zcela Boží (v nejvyšší autoritě), kdy obě tyto přirozenosti jsou „bez smíšení, beze změny, bez oddělení a bez rozloučení“ (z definice víry Chalcedonského koncilu z r. 451).

Trinitáři tvrdí, že Jehošua nemá počátek a je věčný jako jeho Otec. Boží slovo na několika místech toto tvrzení popírá. Uvedené výše: Kolosanům 1:15-17, nebo Zjevení 3:14:

„Andělu církve v Laodikeji piš: Toto praví ten, jehož jméno jest Amen, svědek věrný a pravý, počátek stvoření Božího“

počátek – řecky αρχη počátek, prvenství něčeho

Když to rozvedeme dále, můžeme říci, že trojiční dogma vztah Otec a Syn popírá. Jestliže existují oba dva od věčnosti, nemají počátek, tak otcovství a synovství postrádá smysl.

Jehošua nemůže být podle trojičních dogmat Boží Syn.

Jak je to s tvrzením o tom, že Jehošua má počátek až v lůně Marie? Toto zcela vyvrací list Filipanům 2:6-8: „Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži (stauru).“

.

Zmařit se může pouze něco, co už existuje!

Řecké slovo „εκενωσεν“ (ekenósen), překládané někdy jako „zmařil“, znamená přesněji „vyprázdnil se“. Doslovně ve smyslu změny podstaty. Pokud vyprázdníme nafouknutý balón, pak zmaříme jeho podstatu, už nemůže plnit svou funkci. Je to aktivní aorist, tzn. že to Jehošua udělal sám. Vzdal se moci a moudrosti druhé nejmocnější (el – autority) bytosti ve vesmíru a v nebi, a z této pozice se vyprázdnil až na úroveň člověka.

„způsobem bytí“ Strong:G3444 μορφή, ῆς, ἡ [morfé] podoba, tvar, vzhled; způsob bytí; (?) přirozenost[3] byl podobný Bohu (v autoritě) – existoval

Unitáři a někteří křesťané biblické texty, které potvrzují preexistenci Jehošuy zlehčují tvrzením, že jsme to my, kdo nerozumíme židovskému myšlení v tom, že uváděné verše svědčící o preexistenci Jehošuy, jsou ve smyslu prorockém. Toto jejich tvrzení nemůže v tomto případě obstát, protože Pavel, zde popisuje to, co se již stalo a není možné tvrdit, že jde o proroctví.

Zamysleme se nad následujícím:

Bylo to Jehošuovo svobodné rozhodnutí „sám sebe zmařil“ a stejně svobodně se rozhodla i jeho matka Marie, když přijala slovo od posla, anděla Gabriela. viz. Lukkáš 1:38. Kdybychom přistoupili na unitářské tvrzení, že Jehošua má počátek až v lůně Marie, tak by to znamenalo, že se svobodně nemohl rozhodnout pro tak veliké poslání.

Jehošua by byl v takovém případě nástrojem v rukách svého Otce bez možnosti volby a to by bylo velmi zvláštní, neboť Bůh Otec JeHoVaH je zdrojem svobody.

2. Kor. 3:17 „Duch je tím Pánem, kde je Duch Páně, tam je svoboda.“

„Jehova je Duch; a kde je Jehovův duch, tam je svoboda.“ (srozumitelnější překlad toho samého verše)

Vzniká velmi důležitá otázka: „Kdy se Jehošua dozvěděl o svém poslání?“. To popírači preexistence nikde nezmiňují.

Luk 2:48-50 „Když ho rodiče spatřili, užasli a jeho matka mu řekla: „Synu, co jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali.“ On jim řekl: „Jak to, že jste mě hledali? Což jste nevěděli, že musím být tam, kde jde o věc mého Otce?““

Ale oni jeho slovu neporozuměli. Jehošua měl tehdy 12 roků a hovořil o svém Otci, synovství mu nebylo známé až po jeho křtu. Svého Otce znal, musel mít poznání o nebeských věcech. Věděl, že jeho otec není Josef. Ano, po křtu bylo teprve veřejně oznámeno, že je Boží Syn. Proto jím byl jako člověk od početí Marie.

Popírači preexistence přehlížejí poslaní Jana Křtitele od Boha!

Jan 1:6,7 „Od Boha byl poslán člověk, jménem Jan. Ten přišel proto, aby vydal svědectví o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho.“

Učedník a apoštol Jan zaznamenal Jehošuovy výroky a také některé skutečnosti do detailu popsal. Další texty podporující Jehošuovu preexistenci v nebi :

Jan 1:1,2 „Na počátku bylo Slovo (doslovně mluvčí, ten kdo Otcovo slovo šíří dále), to Slovo bylo u Boha (u toho S NEJVYŠŠÍ AUTORITOU), to Slovo bylo bůh (MLUVČÍ SE STAL DRUHÝM V AUTORITĚ). To bylo na počátku u Boha (U TOHO S NEJVYŠŠÍ AUTORITOU).“

Na vysvětlení:

Zj.19:13 „Má na sobě plášť zbrocený krví a jeho jméno je Slovo Boží.“
Jan 1:1 „Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo bůh.“
Jan 1:15: „…Ten, který přichází za mnou, je přede mnou, neboť byl dříve než já.“
Jan 1,:30: „…Za mnou přichází někdo větší, neboť byl dříve, než já.“
Jan 3:11-14 „Amen, amen, pravím tobě, že mluvíme o tom, co známe, a svědčíme o tom, co jsme viděli, ale vy naše svědectví nepřijímáte. Jestliže nevěříte, když jsem k vám mluvil o pozemských věcech, jak uvěříte, budu-li mluvit o nebeských? Nikdo nevstoupil na nebesa, leč ten, který sestoupil z nebes, Syn člověka. Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka,“
Jan 6:38: „Neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil svou vůli, ale vůli toho, který mne poslal…“
Jan 6:51: „Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe.“
Jan 6:61-62: „…To vás pohoršuje? Což tedy, kdybyste viděli Syna člověka vystupovat tam, kde byl dříve?“
Jan 8:23: „Vy jste zdola, já jsem shůry.“
Jan 8:58: „Jehošua jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, dříve než se Abraham narodil, já jsem.“
Jan 16:28: „Vyšel jsem od Otce a přišel jsem na svět; opět opouštím svět a jdu k Otci.“
Jan 17:5: „…Otče, oslav mne svou slávou, kterou jsem měl u tebe, dříve, než byl svět.“
Jan 17:24 „Otče, chci, aby také ti, které jsi mi dal, byli se mnou tam, kde jsem já; ať hledí na mou slávu, kterou jsi mi dal, neboť jsi mě miloval již před založením světa.“

Další texty, které nenapsal učedník a apoštol Jan:

1Kor. 8:6 „my přece víme, že je jediný Bůh Otec, od něhož je všecko, a my jsme tu pro něho, a jediný Pán Jehošua Kristus, skrze něhož je všecko, i my jsme skrze něho.“
1Kor. 15:47 „První člověk byl z prachu země, druhý člověk z nebe.“
Žid./Hebr. 1:2 „v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil i věky.“
Žid. 1:6 „A když chce uvést Prvorozeného do světa, praví opět: ‚Ať se mu pokloní všichni andělé Boží!‘“
Žid 1:10 „A dále: ‚Ty, Pane, jsi na počátku založil zemi, i nebesa jsou dílem tvých rukou.“

Tento text také dává porozumění proč nacházíme v kapitolách Genesis množné slovo bohové, hebrejsky elohim a ne jednotné slovo Bůh-el, protože Pán Jehošua, druhý v AUTORITĚ se na stvoření všeho, krom sebe sama, vždy podílel (doplněno Igim).

Žid. 1:5 „Komu kdy z andělů Bůh řekl: „Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil!‘ A jinde se praví: ‚Já mu budu Otcem a on mi bude Synem.““

Dát těmto veršům „židovské myšlení“ je nesmysl. Nový zákon byl psán cca v létech 50 – 100 (Doplněno – podle hlubokých studií z 80 let minulého století a nálezů nejstarších fragmentů Matoušova evangelia, které je datováno do roku 40 n.l. a je v hebrejštině, vznikl Nový zákon nejpozději do roku 66 n.l.. Krom Lukáše, který byl Řek, byli všemi pisateli Židé, proto je vše co napsal Jan, Petr, Juda a Jakub 100% překladem do řečtiny a to platí i o dopise Židům, kde je všude v těchto textech hebrejský slovosled. Prvním evangeliem, které vzniklo, je to, které sepsal apoštol Jan, který je podle těchto odborníků vytvářel už za života Pána Jehošuy. Důkazem jsou přímé citace, kterých Jan používal nejvíc.) a to co píše Pavel se již prokazatelně stalo!

Země byla založena, stvoření již proběhlo. Janovy výroky jsou v souladu s těmito verši. Uvedené verše zcela prokazatelně svědčí o preexistenci Ježíše. Nemůžeme říci, že tyto verše nemůžeme brát doslova. Tak bychom udělali z Boha lháře a vytvářeli prostor i pro zkreslený výklad v jiných otázkách.

Neexistuje žádný verš, který zcela zřetelně popírá Jehošuovu preexistenci. Nový zákon byl také pro pohany a a přistoupit na unitářský pohled je podobné jako přijetí troj-jedinečného dogmatu. Takto vznikla systematická teologie (odpadlé Judy-farizeů, kteří jako vlci v beránčím rouchu vstoupili do vzniklé eklesie, aby ji zničili lží) s cílem toto dogma obhájit různými úvahami a nepodat jasný biblický důkaz. Tak je tomu i s pohledem na Jehošuovu preexistenci.

Když Bůh pověřil apoštola Jana, aby vydal svědectví o Jehošuovi, rozhodně nechtěl, aby to vyvolalo to, co nyní vidíme. Navíc, jaké je židovské myšlení, když Židé jsou v myšlení nejednotní. Boží Slovo musíme číst s modlitbou a důvěrou, že Bůh Otec JeHoVaH má moc sdělit vše potřebné bez složitých teologických úvah, které si často odporují.

Milan Jílek

.

Tato studie je velmi srozumitelná a jsem bratrovi velmi vděčný, že ji sepsal. Dovysvětlil jsem některé myšlenky, jak mne k tomu Duch vedl, aby ještě více vynikly logicky uspořádané myšlenky. Kdo skutečně miluje Pravdu a každý výrok Otcových a Kristových úst, tak ten ji přijímá s radostí srdce, ač dříve věřil náboženským dogmatům, které vytvořili smrtelní lidé, aby pod Satanovým vedením co nejvíce Pravdu Božího slova utajili.

Kéž máme podobného ducha, který projevuje bratr Milan, když hledá skutečné porozumění u našeho nebeského Otce, יהוה JeHoVaH (jehovy) Boha, ve jménu Pána Jehošuy Krista.

Váš bratr Igi