Chce nebeský Otec úplně zničit planetu Zemi, jak vyučují někteří? Bude předčasné vytržení, jak jej mnozí očekávají? Kdo bude patřit nebi a kdo ne? Toto je jen několik otázek, které se v takzvané „křesťanské“ komunitě řeší stále dokola. Pokud je Bible Božím slovem, tak musí být na těchto stránkách odpověď na tyto otázky. Kde je první chyba, které se mnozí dopouští a proto jim uniká, co skutečně Písmo oznamuje? Pojďme si to ukázat v Písmu.
Kristus označil dogmata a náboženská učení za kvas, který zkvasí celé těsto. Proč? Protože se nevěří tomuto Otcovu prohlášení, které je jeho samotným výrokem a On nemůže lhát. To může jen Ďábel a Satan, zabiják a otec lži, který lží začal od počátku ničit lidi, jejich vztah k bore, česky Stvořiteli nebe a Země, יהוה JeHoVaH (jehovovi) Bohu, hebrejsky el, doslovně tomu s AUTORITOU, zde s nejvyšší autoritou!!!!
„Jehošua jim řekl: Mějte oči otevřené a mějte se na pozoru před kvasem farizeů a saduceů.“ (Matouš 16:6)
„Jak to, že nerozeznáváte, že jsem s vámi nemluvil o chlebech? Mějte se však na pozoru před kvasem farizeů a saduceů. Potom pochopili, že řekl, aby se měli na pozoru ne před kvasem chlebů, ale před učením farizeů a saduceů.“ (Matouš 16:11,12)
„Pronesl k nim ještě jiné podobenství: Nebeské království je podobné kvasu, který žena vzala a schovala ve třech velkých mírách mouky, až celé množství zkvasilo.“ (Matouš 13:33)
Proč je nebeské království podobné kvasu, který žena schovala do mouky? Protože se křesťanská komunita stále dohaduje, kdo má pravdu a kdo půjde do nebe a podobně. Který z dresů je ten nejlepší ze všech. Pavel to označuje za největší tělesnost, kterou mezi sebou Korinťané mají. Najdeme ve 3. kapitole v prvním jeho dopisu této hádající se komunity. Proto je šťastný, že pokřtil jen některé z nich, protože je mu z toho na zvracení a je to k pláči. Takže co je podle Krista kvas? JE TO UČENÍ ODPADLÉ JUDY, KTERÁ BYLA SAMOTNÝM NEBESKÝM OTCEM NAZVÁNA DUCHOVNÍ PROSTITUTKOU OHOLIBOU. Najdeme v Písmu zde:
„A Jehovovo slovo ke mně přicházelo dál a říkalo: Synu člověka, byly dvě ženy, dcery jedné matky. A začaly se v Egyptě oddávat prostituci. Ve svém mládí se dopouštěly prostituce. Tam byly mačkány jejich prsy a tam tiskli jejich panenská ňadra. A jejich jména byla Ohola, té starší, a její sestry Oholiba; a staly se mými a začaly rodit syny a dcery. A pokud jde o jejich jména, Ohola je Samaří a Oholiba je Jeruzalém. A Ohola se začala oddávat prostituci, zatímco byla podřízena mně, a bažila po těch, kteří ji vášnivě milovali, po Asyřanech, kteří byli blízko, po místodržitelích oblečených do modré látky a po zastupujících předácích – všechno to byli žádoucí mladí muži, kavaleristé jezdící na koních. A stále je zahrnovala svou prostitucí, a všechno to byli nejvybranější synové Asýrie; a se všemi, po nichž bažila – s jejich hnojnými modlami – se poskvrnila. A nezanechala své prostituce přinesené z Egypta, neboť s ní lehávali v jejím mládí a to oni tiskli její panenská ňadra a vylévali na ni svůj nemravný styk. Proto jsem ji vydal do ruky těch, kteří ji vášnivě milovali, do ruky synů Asýrie, po nichž bažila. Právě oni odkryli její nahotu. Vzali její syny a její dcery a ji zabili dokonce mečem. A stala se smutně proslulou mezi ženami a vykonali na ní skutky soudu. Když to uviděla její sestra Oholiba, prováděla pak svou smyslnou žádost ještě zhoubněji než ona a svou prostituci více než smilstvo její sestry. Bažila po synech Asýrie, po místodržitelích a zastupujících předácích, kteří byli blízko, oblečení s dokonalým vkusem, po kavaleristech, jezdících na koních – všechno to byli žádoucí mladí muži. A protože se poskvrnila, uviděl jsem, že mají obě jednu cestu. A stále přidávala ke svým skutkům prostituce, když uviděla muže na nástěnných řezbách, v rumělce vyřezávané obrazy Kaldejců, opásaných opasky na bocích, s převislými turbany na hlavách, kteří všichni mají vzhled válečníků, podobu synů Babylóna, Kaldejců podle země, kde se narodili. A když je očima spatřila, začala po nich bažit a poslala k nim do Kaldeje posly. A synové Babylóna k ní vcházeli, k lůžku projevů lásky, a poskvrňovali ji svým nemravným stykem; a dále se jimi poskvrňovala a její duše se začala od nich znechuceně odvracet. A dále odkrývala své skutky prostituce a odkrývala svou nahotu, takže se má duše znechuceně odvrátila od společnosti s ní, právě jako se má duše znechuceně odvrátila od společnosti s její sestrou.“ (Ezekiel 23:1-18)
Je to duchovní řeč a kdy se toto stalo? V roce 1493 př.n.l. nebeský Otec vyvedl obě sestry (Izrael jako matku) z Egypta a uzavřel s nimi smlouvu o království, že pokud Mu budou naslouchat, tak se stanou po plánovaném Armageddonu královstvím kněží; až odstraní Satana a jím svedené démony, padlé anděly. V roce 976/975 př.n.l. bylo království Izraele rozděleno na království Judy a části Benjamína, tedy Jeruzalém a okolí, za kralování Rehoboama, syna Šalomounova a na království Efraima, nebo také Samaří či Izraele. Tak zanikla jejich matka. Zůstaly dvě dcery. Samaří nazval nebeský Otec Oholou a dal jí starší původ, protože v ní byl skoro celý Izrael.
A Ohola a její králové od Jeroboama, syna Nebatova, až po posledního krále Hošeu, syna Elova, kdy ji definitivně v roce 722 př.n.l. nebeský Otec zavrhl a dovolil, aby Asýrie Samaří odvedla do vyhnanství pro 237 letou duchovní prostituci s králi Sýrie a Asýrie, kde hledali králové Samaří pomoc a ne u svého Stvořitele, manželského vlastníka.
Samotná Oholiba, ta mladší dcera, která je Jeruzalém, několikrát, opět místo toho, aby hledala svého Stvořitele a duchovního manžela, יהוה JeHoVaH (jehovu) Boha, toho s nejvyšší autoritou, začala za Manasseho, syna Ezekiáše, smilnit také s Asýrií a nakonec i s Babylonem poté, co ji Nebukadnecar poprvé obsadil a zbavil ji jha egyptského krále, faraona Neka II. (faraon = představený rodu).
A co si tak ta Oholiba zamilovala? Určitá učení, která vedla k uctívání Satana. Tak začal vznikat Talmud, tajné učení farizeů a saduceů. Jak nazval Jehošua tato učení? Že je to kvas. Proč varoval před tímto kvasem? Protože věděl, že se po smrti apoštolů tato sekta ujme nadvlády nad sbory. Proč se jim to podařilo a daří se jim to až do dnešních dní? Protože ta prostitutka Oholiba přišla a vložila svá učení do tří díží, nebo-li měr, kde už byla připravena mouka. Jak se ta křesťanská mouka vytvořila? Zrno, kterým byli apoštolové a jejich vrstevníci, tak tito vrstevníci a další potomci nenaslouchali Otci, který řekl:
„A již nebudou vyučovat každý svého druha a každý svého bratra a říkat: Poznejte יהוה Jehovu!, neboť mě budou znát všichni od nejmenšího z nich až po největšího z nich, je יהוה Jehovův výrok. Odpustím totiž jejich provinění a na jejich hřích již nebudu vzpomínat.“ (Jeremiáš 31:34)
Toto odpadlé křesťanství bylo tlakem okolností třikrát v dějinách semleto na mouku, kdy pokaždé působila odpadlá Juda, ničemné Talmudické učení, které svými naukami tuto mouku zničilo. Poprvé od smrti apoštolů až do Konstantina, kde vytvořili ničemnou sektu Katolické a Pravoslavné církve, kde se nesmělo Písmo vlastnit a bylo pro takzvaný západní svět jen v latině, aby se náhodou někdo nedozvěděl Pravdu.
Podruhé to nastalo po Husově smrti, když se snažil svým kázáním tuto sektu napravit a jeho následovníci byli ničeni poté, co je jejich prodejná česká šlechta zradila a odpadlá Juda musela přes Jezuity vytvořit protestantismus svým agentem Lutherem. Toto trvalo až do roku 1879 n.l. když Adventistům sedmého dne opět nevyšel slibovaný druhý příchod Krista. Protože Písmo bylo už velmi rozšířené a zklamaní křesťané začali sami hledat nebeského Otce, aby to byl On sám, kdo je vyučí, a tak se opět objevilo zrno. Stejně jako se objevilo s Husem. A to zrno si začalo vytvářet studijní skupinky a dokonce se jim dal nebeský Otec poznat svým skutečným jménem יהוה JeHoVaH (jehova).
Toto se odpadlé Judě velmi nelíbilo, tak popíchli své kamarády Chazary, dům Sion, aby se jich ujal zednář 33 stupně zasvěcení, CH.T. Russell, kterému čirou náhodou všude, kde podnikal, hořela i voda, a tak mu vše jen a jen kvetlo. Samozřejmě se věří tomu, že to nebeský Otec projevoval jeho činnosti požehnání. Pokud se podíváme do skutků apoštolů a do dějin prvního století, tak tam nic podobného nenajdeme. V každém případě se objevilo zrno, které podle Daniele znalo svého nebeského Otce a vydalo mnoho svědectví.
Daniel předpověděl, že dojde k velkému pronásledování králem Severu a také i králem Jihu. Král Severu, tehdejší nacistické Německo nezůstalo za očekáváním a hned od nástupu Nacismu toto pronásledování začalo. Byly k tomu dva důvody. Prvním byla dohoda mezi Hitlerem a budoucím papežem Piem XI., kteří spolu uzavřeli konkordát, kde jednou z podmínek bylo odstranění konkurence jménem Vážní badatelé Bible, jak si skupiny a zrno stále říkalo. Druhým důvodem, kterým přispěl dům Sion, byl ten, že nástupce Russella podnítil všechny skupiny, aby začali psát Adolfovi dopisy, že má dát od Badatelů ruce pryč. Tak je Hitler začal pronásledovat dávno před Židy, protože pro ně měl s domem Sion uzavřenu dohodu Haavara. Začal tedy terorizovat Svědky Jehovovy, kteří přijali toto nové jméno v roce 1931 podle porozumění z Izaiáše 43:10-11.
Tak došlo k potvrzení, že je to skutečně zrno té doby, které se jalo oznamovat světu, že Kristus je Král králů a Pán pánů a že ten, jehož jméno je יהוה JeHoVaH (jehova), že On sám je Nejvyšší nad celou obydlenou zemí, podle Žalmu 83:18/19. Toto velmi rozzlobilo odpadlou Judu, která ovládala ty dvě už existující díže, protože si uvědomila, že na sebe vztáhli všechna proroctví z Písma na dobu po smrti Jehošuy Krista. Satan a jeho sluhové pro ně v Německu připravili léčku. Vymysleli pro ně podle vzoru Britů z Burské války pracovní tábor, kde nebyli prvními internovanými komunisté a politická opozice či Židé, jak se snaží historikové tvrdit, ale právě tito věřící bratři a sestry. Ze všech vězňů, kteří si prošli koncentračními tábory, byli nejtýranějšími vězni. Toto si může každý ověřit, když některý z táborů, jenž se zachovaly jako muzea holocaustu, navštíví. Opět si na to nechtějí, ti co sepisují hi-story, ahoj příběhy, tak nějak vzpomenout.
Aby toto pronásledování mohli přežít, bylo jim podle proroctví z Daniele trochou pomoci pomoženo. Jak? Tak, že nebeský Otec způsobil, aby po prvních ranách, znásilňování nic necítili, a tělo jen vydávalo steny. A tou léčkou byl papír, který fialovým trojúhelníkům, jak se říkalo těm s touto nášivkou, byla dána možnost okamžitě koncentrační tábor opustit za jeden jediný podpis, kde se zříkají své víry v יהוה JeHoVaH (jehovu) Boha. Tato léčka však měla velmi malou účinnost. Když začalo pronásledování, bylo na území Německa 10.000 badatelů Bible, a když skončilo v květnu 1945, tak jich bylo 20.000, i když 10.000 se jich nedožilo konce druhé světové války. Tak se naplnilo další Danielovo slovo, že budou mít ve svém oznamování obrovský úspěch.
Jako první na světě odhalili, co se v koncentračních táborech odehrává a to už v roce 1938, přesto toto nikdo nebral vážně. Protože je Satan a ostatní nenáviděli i v zemích spojenců, začalo docházet k jejich pronásledování i v těchto zemích od druhé poloviny roku 1941 a probíhalo do roku 1944. Také i o tom se mlčí. Opět se naplnilo Danielovo proroctví, protože toto pronásledování mělo trvat 3,5 roku a mělo být na území krále Jihu, jak to odhaluje 7. kapitola. V té 11., odkud jsou ta ostatní zapsaná od 29 do 39 verše, se Daniel zmínil, že se k nim přidají lidé s lichotkami. Kdo to byl? Protože válka byla jasným naplněním proroctví a to, co je postihlo, jakbysmet. Hlavně trýznitelé si uvědomovali, že na jejich svědectví něco bude a nechtěli zahynout. Nepřidali se k nim z lásky k nebeskému Otci, ale ze strachu.
A tak začalo mletí zrna na mouku. O to se postaral dům Sion, který je ovládal skrze zednářství a ze svobodných studijních skupin se časem staly sbory, kterým začal vládnout takzvaný věrný a rozvážný otrok. Ten sebe povýšil na samotného nebeského Otce, protože jen jeho názorům se musí věřit. Přesně podle Izaiáše 28. kapitoly, hezky postupně, příkaz za příkazem, příkaz za příkazem, támhle trochu a tam trochu, a tak se z nauk stala dogmata. Jedním z těchto dogmat je rok 1914, kdy se musí věřit tomu, že toto je počátek Kristovy přítomnosti. Jenže, kdyby neudělalo zrno tu chybu a nenechalo se semlít na mouku, tak by dál hledalo naplnění Jeremiáše 31:34, které jsem tu citoval a pochopili by, ač jim to samotný Daniel jasně říká, že od 24.12.1913, kdy se dům Sion ujímá vlády nad FEDem a následně nad celým bankovním světem, že se jedná o Ustanovený Čas.
Čas KONCE je až od 40 verše Danielova proroctví z 11. kapitoly (viz článek v publikaci zde nebo zde).
Tehdy se objevuje naposledy zrno, které činí to, co ostatní ne. Co činí? Zaprvé naplňuje Jeremiáše 31:34. Zadruhé není Pán יהוה JeHoVaH (jehova) jejich Pánem, ale stává se jim skutečným Otcem. Proč? Protože jej milují celým srdcem, myslí a silou a mají jej v úctě.
„Tehdy ti, kteří mají bázeň před יהוה Jehovou, spolu mluvili, každý se svým druhem, a יהוה Jehova stále věnoval pozornost a naslouchal. A začala se před ním psát pamětní kniha pro ty, kteří mají bázeň před יהוה Jehovou, a pro ty, kteří myslí na jeho jméno. A jistě se stanou mými, řekl יהוה Jehova vojsk, v den, kdy vytvořím zvláštní majetek. A chci jim projevit soucit, právě jako muž projevuje soucit svému synovi, který mu slouží.“ (Malachiáš 3:16,17)
Ono je velký rozdíl, když někdo cítí k nebeskému Otci bázeň a úctu a neříká: „Jehova sem a Jehova tam.“, ale oznamuje stejně jako Pán Jehošua, Král králů a Pán pánů: „To je můj Otec v nebesích.“ Proto ta třetí díže tak nenávidí ty, kteří nikdy nedovolili, aby nad jejich hlavou a vírou panoval takzvaný věrný a rozvážný otrok, protože tento otrok začal bít své bratry a sestry. Začal o nich lhát a zakázal svým ovcím, aby zkoumali směr tohoto zrna, zda je to či ono správné v očích nebeského Tatínka a aby prosili ve svých modlitbách, aby to byl On sám, kdo je vyučí za syny a dcery a přivede je k Panu Jehošuovi přesně podle slov Krále a Krista:
„Jehošua jim odpověděl a řekl: Přestaňte mezi sebou reptat. Nikdo ke mně nemůže přijít, pokud ho nepřitáhne Otec, který mě poslal; a chci ho vzkřísit v posledním dnu. V Prorocích je napsáno: A všichni budou vyučováni Jehovou (Jeremiáš 31:34). Každý, kdo slyšel od Otce a naučil se, přichází ke mně. Ne proto, že by někdo viděl Otce, kromě toho, který je od Boha; ten viděl Otce.“ (Jan 6:43-46)
Proč měli přestat reptat, mít nějaké námitky k tomu co jim Jehošua řekl? Protože toto nechtěli slyšet, že nebeský Otec vyučuje člověka sám, pokud k němu jde celým srdcem, myslí a silou.
„Řekl tedy dále: Proto jsem vám řekl: Nikdo nemůže přijít ke mně, pokud mu to není dáno Otcem. Kvůli tomu mnozí z jeho učedníků odešli k věcem za sebou a již s ním nechodili.“ (Jan 6:65,66)
Není to dnes stejné? Ukazuji něco co není v Písmu? Chápu toto vše špatně? Ptejte se sami nebeského Otce. Já jen sázím, zalévám, ale duchovní vzrůst dává Otec. Stačí si přečíst 1. Korinťanům 3:5-7. Ten kdo sází, není nic a ani ten, kdo zalévá, jen a jen Otec, který přivádí zrno ke Kristu poté, co jej sám vyučí. Proto jej znají od nejmenšího po největšího z nich. Žádné nauky plné kvasu, které Oholiba přinesla a dala do mouky.
Kdo je tedy zrnem? Na to se musíme ptát nebeského Otce, abychom to zrno rozeznali. Proč? Protože dokud nemá to zrno korunu na své hlavě, tak nemůže říci: „Jsem to zrno!“. Přesto tu máme mnoho a mnoho nevěst, které přece budou vytrženy, protože Otcův hněv není pro ně určen. Tak proč Pavel říká: „Ti obdrží odměnu a ostatní, co staví ze dřeva, sena a ze slámy ze strniště získají záchranu.“ ?
V čem je tedy rozdíl? Nebude to v tom poučení, které má většina od lidí? Od svých bratrů a sester, a ne od nebeského Otce, protože je pro ně Bůh, Hospodin, Pán, Jehova? Ptejme se nebeského Otce, jak to je. Já jen ukazuji to, co čtu v Písmu a kam mne vede Duch. Nejsem pánem nad něčí vírou, abych jej bil, když mi nevěří.
Dostáváme se k otázce, jak to bude s tím takzvaným vytržením? Pokud přestaneme ignorovat 6. kapitolu Jana a Jehošuova slova v ní, pak se dozvídáme toto:
„Nikdo ke mně nemůže přijít, pokud ho nepřitáhne Otec, který mě poslal; a chci ho vzkřísit v posledním dnu.“ (Jan 6:44)
Kde tu někdo čte něco o tom, že neprojde takový člověk smrtí? Já to tam nevidím. Co vidím v Písmu, je toto:
„A až dokončí své svědectví, divoké zvíře, jež vystupuje z propasti, povede s nimi válku a zvítězí nad nimi a zabije je. A jejich mrtvoly budou na široké cestě velkého města, které se v duchovním smyslu nazývá Sodoma a Egypt, kde byl i jejich Pán přibit na stauru. A ti z lidí a kmenů a jazyků a národů se budou dívat na jejich mrtvoly po tři a půl dne a nedají jejich mrtvoly uložit do hrobky.“ (Zjevení 11:7-9)
V této kapitole se mluví o dvou olivovnících, takže to mnozí chápou tak, že se jedná o dvě osoby, protože se o těch olivách mluví jako o dvou svědcích. Je těžké mluvit k těm, kdo jsou stále tělesní, ale Písmo a apoštol Pavel nás nenechává na holičkách, abychom správně nerozuměli a nečiní tak ani Jan ve Zjevení, jak si za chvilku ukážeme. Nejprve Pavel:
„Nyní mluvím k vám, kteří jste lidé z národů. Jelikož jsem ve skutečnosti apoštolem pro národy, oslavuji svou službu, zda bych mohl nějak podnítit k žárlivosti ty, kteří jsou mé vlastní tělo, a zachránit některé z nich. Jestliže totiž jejich zavržení znamená smíření pro svět, co jiného bude znamenat jejich přijetí než život z mrtvých? Je-li dále část vzatá jako první ovoce svatá, je i celek; a je-li kořen svatý, jsou i ratolesti. Jestliže však některé z ratolestí byly vylomeny, ale ty, ačkoli jsi planou olivou, jsi byl mezi ně naroubován a stal ses podílníkem na tučném kořenu olivy, nejásej nad ratolestmi. Jestliže však nad nimi jásáš, nejsi to ty, kdo nese kořen, ale kořen nese tebe. Řekneš tedy: Ratolesti byly vylomeny, abych já byl naroubován. Správně! Byly vylomeny pro svůj nedostatek víry, ale ty stojíš vírou. Přestaň s povýšenými myšlenkami, ale měj bázeň. Jestliže totiž Bůh neušetřil přirozené ratolesti, neušetří ani tebe. Viz proto Boží laskavost a přísnost. Vůči těm, kteří padli, je přísnost, ale vůči tobě je Boží laskavost, za předpokladu, že zůstaneš v jeho laskavosti; jinak budeš odťat i ty. Také oni, jestliže nezůstanou ve svém nedostatku víry, budou naroubováni; Bůh je totiž schopen opět je naroubovat. Jestliže jsi totiž ty byl vyťat z olivovníku, který je od přirozenosti planý, a byl jsi proti přirozenosti naroubován na zahradní olivovník, oč spíše budou ti, kteří jsou přirození, naroubováni na svůj vlastní olivovník!“ (Římanům 11:13-24)
Takže, co je olivovník? Je to Boží sbor, jak Pavel vysvětluje: „Tím chrámem jste vy! Kdo ničí Boží chrám, toho zničí samotný Bůh.“ A co dodává, když vysvětluje olivovník?
„Nechci totiž, abyste vy, bratři, byli v nevědomosti o tomto posvátném tajemství, a tak nebyli rozvážní ve svých vlastních očích: že u Izraele částečně nastalo otupení vnímavosti, dokud nevejde plný počet lidí z národů,“ (Římanům 11:25)
Ano, je to posvátné tajemství, které nemůže být pochopeno, pokud není i ten nejmenší z nejmenších vyučen samotným nebeským Otcem, skrze Jeho ducha ve jménu Jehošuy Krista. Proto i já podněcuji k žárlivosti odpadlou Judu podle těla, aby se připojila, alespoň někdo z nich a nebyl tak pro nedostatek víry naroubován. Takže když už víme, co je olivovník, musíme pochopit, proč se mluví o dvou.
Apoštol Jan dělá rozdíl mezi dvěma skupinami, které vidí v nebi. Ta první má pevně stanovený počet.
„A slyšel jsem počet těch, kteří byli zapečetěni, sto čtyřicet čtyři tisíce zapečetěných z každého kmene izraelských synů:“ (Zjevení 7:4)
Pokud nebeský Otec nerozlišuje tělesné tělo, jak opět vysvětluje Pavel, ale duchovním Izraelitou je každý, kdo se nechal nebeským Otcem vyučit, pak ani ty další verše z této kapitoly nemluví o tělesném Izraeli, ale o tom duchovním. A co má ten první olivovník, co nemá ten druhý?
„A viděl jsem jiného anděla, jak vystupuje od východu slunce a má pečeť živého Boha; a volal silným hlasem na ty čtyři anděly, jimž bylo dáno, aby škodili zemi a moři, a říkal: Neškoďte zemi ani moři ani stromům, dokud nezapečetíme otroky našeho Boha na jejich čelech.“ (Zjevení 7:2,3)
Mají pečeť a co je na té pečeti napsáno?
„A viděl jsem, a pohleďme, Beránek stál na hoře Sionu a s ním sto čtyřicet čtyři tisíce těch, kteří mají na svém čele napsáno jeho jméno a jméno jeho Otce.“ (Zjevení 14:1)
Jaké jméno má nebeský Otec? יהוה JeHoVaH (jehova). A co znamená Otcovo jméno přeložením do češtiny? „PŮSOBÍ, ABY SE STALO“ a je myšleno v příkazu: „STAŇ SE!„. A beránkovo jméno je jaké? JEHOŠUA. A co znamená? PŮSOBÍ, ABY SE STALA ZÁCHRANA. Takže co má těch 144 tisíc na svých čelech? PŮSOBÍ, ABY SE STALO! PŮSOBÍ, ABY SE STALA ZÁCHRANA. A ještě jedna věc odlišuje první olivovník.
„A slyšel jsem zvuk z nebe jako zvuk mnoha vod a jako zvuk silného hromu; a zvuk, který jsem slyšel, byl jako zvuk pěvců, kteří se doprovázejí na harfu a hrají na své harfy. A zpívají jakoby novou píseň před trůnem a před čtyřmi živými tvory a staršími; a nikdo nebyl schopen naučit se tu píseň, jen těch sto čtyřicet čtyři tisíc, kteří byli koupeni ze země.“ (Zjevení 14:2,3)
Zpívají jakoby novou píseň. Proč jakoby? Protože jim bylo dáno, aby porozuměli tomu, co skutečně sděluje Písmo. Takže ostatním, i tomu druhému olivovníku, je zatěžko se tu píseň naučit. Proč? Protože Agape, skutečná Otcova láska ke svému stvoření je založena na PRÁVU a SPRAVEDLNOSTI. Když je naplněno Právo a Spravedlnost, může MILOSRDENSTVÍ vítězoslavně křičet nad soudem. Proto ti, co jim vše shoří, proto i oni mohou být zachráněni, ale na odměnu v nebi nedosáhnou. Proto někdy druhému olivovníku uniká to, co první olivovník oznamuje a má stále tendenci jej soudit a posuzovat podle lidské přirozenosti a podle toho, co přijali v náboženských domech. A ještě jeden rozdíl tu je:
„To jsou ti, kteří se neposkvrnili se ženami; jsou vskutku panenští. To jsou ti, kteří neustále následují Beránka, ať jde kamkoli. Ti byli koupeni zprostřed lidstva jako první ovoce Bohu a Beránkovi a v jejich ústech nebyla nalezena žádná faleš; jsou bez vady.“ (Zjevení 14:4,5)
S jakými ženami se neposkvrnili? S těmi, které Zjevení popisuje zde:
„A žena byla oděna v purpuru a šarlatu a byla ozdobena zlatem a drahokamy a perlami a v ruce měla zlatý pohár, který byl plný ohavností a nečistot jejího smilstva. A na jejím čele bylo napsáno jméno, záhada: Velký Babylón, matka nevěstek a ohavností země.“ (Zjevení 17:4,5)
Ano, nikdy nad nimi nebyla žádná matka Oholiba a žádná z jejich dcer, například Katolická církev, Adventisté sedmého dne, Svědkové Jehovovi, Apoštolská církev a další a další dcery matky Oholiby. JEJICH KVAS JIM NIKDY NEVLÁDL, vždy šli k Otci pro poučení, ač zaparkovali na určitý čas v některém z Babylonských domů, aby získali základ, mléko, ale pak následovali Beránka všude tam, kam je vede. Nikdy nedovolili, aby jim někdo přikazoval: „Tak a tak musíš věřit, protože jedině my známe celou Boží pravdu!„. Když nalezli rozdíl v Písmu a učení babylonského domu, tak o tom mluvili.
–
Kdo je ten druhý olivovník?
„A viděl jsem v nebi jiné znamení, veliké a podivuhodné, sedm andělů se sedmi ranami. To jsou ty poslední, protože jimi je doveden do konce Boží hněv. A viděl jsem něco, co vypadalo jako skleněné moře smíšené s ohněm, a ty, kteří vycházejí jako vítězové nad divokým zvířetem a nad jeho obrazem a nad číslem jeho jména, jak stojí u skleněného moře a mají Boží harfy. A zpívají píseň Mojžíše, Božího otroka, a píseň Beránka a říkají: Velká a podivuhodná jsou tvá díla, יהוה Jehovo Bože, Všemohoucí. Spravedlivé a pravé jsou tvé cesty, Králi věčnosti. Kdo se tě, יהוה Jehovo, nebude skutečně bát a oslavovat tvé jméno, protože ty sám jsi věrně oddaný? Všechny národy totiž přijdou a budou před tebou uctívat, protože byly učiněny zjevnými tvé spravedlivé výnosy.“ (Zjevení 15:1-4)
Ten druhý olivovník nemá ani pečeť. Tento nevyčíslitelný zástup má svou odměnu, protože je součástí nebe a může přijít na Beránkovu svatbu s těmi zapečetěnými, ale zpívat umí jen tu píseň Mojžíše a Beránka, protože nebylo dokončeno plně jejich poučení nebeským Otcem, ale milovali jej celým srdcem, myslí a silou, jako i své bližní a své nepřátele. A co je ta píseň Beránka? To je Dobrá zpráva, kterou oznamují, protože touží druhé zachránit.
Pokud mají být oba olivovníky v jeden den usmrceny, pak nevidím nic v Písmu, že by mělo dojít k nějakému předčasnému vytržení. Ptejme se nebeského Otce, zda tomu rozumím správně, protože mohu jen ukázat směr, kde mne vede Otcův duch.
A co říká Kristus? Že toho, kdo mu bude Otcem přiveden, že toho vzkřísí v posledním dnu. A mají být ty dva olivovníky vzkříšeny?
„A po třech a půl dnech do nich vstoupil duch života od Boha a postavili se na nohy, a na ty, kteří je spatřili, padl velký strach. A slyšeli silný hlas z nebe, který jim řekl: Pojďte sem nahoru. A vystoupili do nebe v oblaku a jejich nepřátelé je spatřili.“ (Zjevení 11:11,12)
Kdo tedy vyučuje něco jiného, pak by si měl dát pozor, protože Jan říká toto:
„Vydávám svědectví každému, kdo slyší slova proroctví tohoto svitku: Jestliže někdo k tomu přidá, Bůh mu přidá ran, o nichž je napsáno v tomto svitku; a jestliže někdo něco odejme ze slov svitku tohoto proroctví, Bůh odejme jeho podíl ze stromů života a ze svatého města, věci, o nichž je napsáno v tomto svitku.“ (Zjevení 22:18,19)
Co je ten strom života? To je to tajemství o kterém nemáme být v nevědomosti. Tím je olivovník. Máme toto takto chápat i z jiné části Písma?
„A odpověděl jsem a řekl mu: Co znamenají ty dva olivovníky po pravé straně svícnu a po jeho levé straně? Potom jsem odpověděl podruhé a řekl mu: Co jsou ty dva svazky proutků z olivovníků, které dvěma zlatými trubicemi ze sebe vylévají tu zlatou tekutinu? Řekl mi tedy: Skutečně nevíš, co ty věci znamenají? Na to jsem řekl: Ne, můj pane. Řekl tudíž: To jsou dva pomazaní, kteří stojí vedle Pána celé země.“ (Zechariáš 4:11-14)
Když Zecharjáš obdržel v roce 520 př.n.l. toto slovo, tak byl Boží druhý chrám rozestavěný a nepracovalo se na něm. Stejně tak to bylo až do počátku ČASU KONCE, který nastal 30.9.2015 po západu slunce, kdy se král Severu postavil v Sýrii králi Jihu. Přesně jak Daniel předpověděl, že se spolu budou strkat. Tehdy začal nebeský Otec pomazávat dva olivovníky a na jejich kořen – Krista, narouboval plané ratolesti tak, aby ty olivovníky mohly nést své plody. Těmi plody jsou ti ze 144 tisíc, které nebeský Otec nechává zapečetit, aby stavba třetího duchovního chrámu mohla být dokončena a to je skutečná nevěsta, kterou nebeský Otec vybral svému Synovi a ten druhý olivovník tvoří přátelé nevěsty a ženicha, svatebčané, pět družiček z jednoho z podobenství.
Kdy se naplní počet toho druhého olivovníku? Až přijde válka, tak ti, co odmítali se nechat poučit nebeským Otcem, zažijí oheň, kde jim vše shoří a dokonce se pokloní divokému zvířeti, Osmému králi. Podníceni žárlivostí a Oholibou podnítí Osmého krále, aby je nechal v jeden den usmrtit spolu s prvním olivovníkem, a budou se radovat a nenechají je pohřbít až 4 dny, protože kdyby se jejich těla ztratila, tak by to byl přece horší podvod, než ten, že patří Otci a Kristu. Budou se radovat, ale pak do oliv vstoupí Otcův duch a postaví je na nohy. Tehdy se zhrozí a propuknou v pláč a skřípot zubů u nich nepřestane, protože nedosáhnou na odměnu. Přesto budou zachráněni, protože budou činit pokání ze svých prázdných skutků a bude jim projeveno MILOSRDENSTVÍ, aby se mohli stát Velkým zástupem národů a jazyků.
Právo a Spravedlnost budou naplněny, protože Pánův otrok není víc, než jeho Pán. Protože neposlouchali ti, kdo Pána Jehošuu slyšeli, neposlouchají ani ti, kdo slyší Pánovy otroky. A protože nenáviděli Krista ti, kdo jej slyšeli a neposlouchali, a proto jej dali usmrtit, budou i Pánovi otroci takto zneuctěni a zabiti. Protože je sedmá trubka oživí, naplní Kristův úděl.
A poslední otázka zní… Bude Země někdy úplně zničena? Adventisté sedmého dne rádi tvrdí, že ano. Učí to Písmo anebo to učí okultistka Ellen G. White – jejich modla, podobná té žijící u Svědků Jehovových?
„Založil zemi na jejích stanovených místech; nebude přivedena k potácení na neurčitý čas, nebo navždy.“ (Žalm 104:5)
Pokud by Země byla zničena, jak předpokládá tento náboženský dům, tak by nebeský Otec lhal! Není lhářem Oholiba? Ve Zjevení 20. kapitole se píše, že budou Otcovým ohněm spáleni ti v poslední generaci, ale nepíše se tam o Zemi jako planetě, ale o těch, kdo se vzbouří proti Kristu a proti milovanému městu, jenž není uděláno rukama, ale sestoupilo na zemi po armageddonu, aby sloužilo jako kněží, duchovní Levité a pomáhali Kristu s jeho 1000 letým královstvím.
„Jakmile skončí těch tisíc let, Satan bude uvolněn ze svého vězení a vyjde, aby zaváděl na scestí ty národy ve čtyřech koutech země, Goga a Magoga, aby je shromáždil k válce. Jejich počet je jako mořského písku. A postupovali po celé šíři země a obklíčili tábor svatých a milované město. Ale z nebe sestoupil oheň a pohltil je.“ (Zjevení 20:8,9)
Kde by se ty národy najednou vzaly, pokud by armageddon měl zničit Zemi, jak to ASD učí? Izajáš jasně sděluje:
„Vždyť hle, já, chystám se stvořit nová nebesa a novou zem, a ty první nebudou připomínány, aniž budou vystupovat na srdce. Ale na věky věku se těšte a jásejte – co se já chystám stvořit! Ano, hle, já, chystám se stvořit Jeruzalém – jásot, a jeho lid – potěšení! A budu jásat v Jeruzalémě a těšit se ve svém lidu, aniž se v něm ještě bude slyšet hlas pláče a hlas nářku; nebude odtamtud pocházet kojenec dní ani stařec, jenž by své dni nemohl vyplnit, nýbrž stoletý, jenž bude umírat, bude mladík, a hříšníku stoletému bude zlořečeno. Zbudují a obývat budou domy a vysadí vinice a budou jíst jejich ovoce. Nebudou budovat, aby jiný obýval, nebudou vysazovat, aby jiný jedl, neboť dní mého lidu bude jako dní stromu a moji vyvolení budou dílo svých rukou spotřebovávat. Nebudou se naprázdno unavovat, aniž budou rodit pro neštěstí, neboť oni jsou semenem požehnaných Jehovových, a jejich potomci s nimi.“ (Izaiáš 65:17-23)
Co jsou stará nebesa a stará země? Je to symbolické označení, protože v těch starých nebesích byl Satan a démoni, padlí andělé a nová nebesa už máme skoro dokončená, protože byl Satan při třetí trubce svržen na Zem a jeho andělé s ním, jako hvězda Pelyněk. Už tam nemůže. Dokončení tvorby nového nebe nastane, až tam budou pozvednuty olivovníky. To je po sedmé trubce. Nyní jsme před válkou, která je součástí šesté trubky. A stará Země je ta, kde řádí Satan a démoni jako černá ruka. Takže nová Země bude vytvořena až po armageddonu, kde budou zničeni ničemní a tento ničemný systém. V něm se bude umírat, protože Velký zástup neprošel smrtí, aby vše bylo podle Práva a Spravedlnosti. Jsou semenem Krista a vyvolených, tedy oliv. Mzda za hřích je smrt. Teprve vzkříšením lze získat věčný život. Že vše bude pokračovat vysvětluje Ezekiel:
„Pohleď, musí to přijít a uskuteční se to, je výrok Svrchovaného Pána יהוה Jehovy. To je ten den, o kterém jsem mluvil. A obyvatelé izraelských měst jistě vyjdou a budou pálit a udělají ohně ze zbroje a malých kulatých štítů a velkých štítů z luků a šípů a dřevců a pík; a jimi budou muset rozdělávat ohně sedm let.“
O jakém dnu nebeský Otec mluvil? O Armageddonu. A co budou sedm let dělat ti, jenž jsou obyvateli Izraelských měst? Sedm let bude Velký zástup, který patří Kristu a olivám, bude ničit, nebo-li pálit atomové a různé jiné zbraně skrze technologie, které dnes ještě neznáme, aby se ten svinčík po Satanovi uklidil. Kde tu čteme něco o Zemi, kterou Otec právě vytvořil? Ptejme se nebeského Otce ve jménu Jehošuy Krista a jím se nechme vyučit, zda je toto správné porozumění. Pokud je zde nějaká moudrost, tak čí je to moudrost? Člověka? Ne, nebeského Otce, pokud to tak je.
Sláva a chvála patří tobě nebeský Tatínku a také Jehošuovi, Synovi a vykupiteli, protože dal sám sebe jako výkupné za mnohé a my můžeme žít. Amen a amen.
Pokoj Vám všem, kdo jste dočetli až sem.
Váš bratr a Pánův otrok Igi.
Další Vaše dotazy, pokud je něco nesrozumitelné, pište prosím pod článek do komentářů.