Aby byla skutečně aktuálním výkladem, jsem veden k tomu, abych některé myšlenky dovysvětlil podle porozumění, ke kterému jsem přiváděn Otcovým duchem. Prosím bratra Bolka, který má tuto knihu i na svých stránkách, aby text doplnil. Tyto myšlenky jsou přidány k sedmé kapitole této knihy. Vždy zveřejním, co bylo přidáno. Původní text je zachován.
Ve čtvrté kapitole jsem změnil rok 1450 př.n.l. na správný rok 1493 př.n.l.. Tehdy jsem neměl zpracovánu přesnou biblickou chronologii, když jsem myšlenky sepisoval. Držel jsem se egyptské chronologie, která tvrdí, že Thutmose III. zemřel roku 1450 př.n.l., ale podle posledních jejich výzkumů, datum opět posunuli a to na rok 1453 př.n.l.. Snad jednou sami porozumí, že se musí držet biblické chronologie.
Celou 7. kapitolu knihy nalezneme zde.
–
↓↓↓ DOPLNĚNO 14.5.2022 ↓↓↓
Ne vše bylo v čase sepisování této knihy (prosinec 2019) plně pochopeno, takže je potřeba upřesnit tento odstavec. Ezekiel 38. a 39. se naplní v tomto Čase konce a stane se to po vzkříšení olivovníků. Tehdy povede Satan útok na Velký zástup, kde budou ti, jenž přijmou Dobrou zprávu o království vyzváni k tomu, aby se vzdali své víry. Kdo to neučiní, bude zbaven majetku a bude odveden do vězení, kde má být usmrcen. Bude to přesně podle Jehošuova slova, kde říká:
„Potom budou dva muži na poli: jeden bude vzat s sebou a druhý zanechán; dvě ženy budou mlít na ručním mlýnu: jedna bude vzata s sebou a druhá bude zanechána.“ (Matouš 24:40,41)
„Vzpomeňte si na Lotovu manželku. Kdokoli se snaží zachránit si svou duši, ztratí ji, ale kdokoli ji ztrácí, zachová ji naživu. Povídám vám: V tu noc budou dva na jednom lůžku; jeden bude vzat s sebou, ale druhý bude zanechán. Dvě budou mlít na stejném mlýně; jedna bude vzata s sebou, ale druhá bude zanechána.“ (Lukáš 17:32-35)
Mnozí falešní učitelé učí, že se tyto texty vztahují k tajemnému vytržení, ale toto souvisí s tím, co prorokuje Ezekiel. Ve Zjevení 13. kapitole čteme toto:
„Má-li kdo ucho, ať slyší. Jestliže je někdo určen k zajetí, odchází do zajetí. Jestliže někdo zabije mečem, bude zabit mečem. Zde to znamená vytrvalost a víru svatých.“ (Zjevení 13:9,10)
Kdo je tedy určen k zajetí? Je to velký zástup, který bude v tomto vězení skryt, jak to prorokuje Izaiáš:
„Jdi, můj lide, vstup do svých nejvnitřnějších místností a zavři za sebou dveře. Schovej se jen na okamžik, než přejde otevřené odsouzení.“ (Izaiáš 26:20)
Toto vězení slouží k zavření dveří, které jako Rudé moře oddělí ničemné od spravedlivých. Ničemní budou zabiti mečem, protože chtěli zabít mečem. Je to stejné, jako by to udělali, protože oni chtějí zabíjet, aby se mnoho drancovalo a ví že vstupují jakoby do otevřené venkovské krajiny, kde Boží lid, Velký zástup, se nezamyká a žije v bezpečí. Opuštění svých domovů proběhne v tísni času, proto nikdo nesmí otálet a musí plně důvěřovat, že je to pro otevřené odsouzení. Jak to je tedy s Gogem na konci času, 1000 letého Božího království?
–
Vkládáme zde porozumění, ke kterému jsme byli vedeni
V této části se zaměříme na sliby, jejich naplnění v tom, co se má podle této 20. kapitoly stát. Některé náboženské domy neporozuměly správně a hlavně nikdo v nich nevidí skutečnou Agape našeho nebeského Otce. V těchto dalších kapitolách je odhalováno, proč máme toužit po posvěcení Otcova jména, protože až dospějeme v proudu času k dvacáté první kapitole, bude vše tak, jak bylo naplánováno. Hřích Adama a Evy už nebude nikdy způsobovat pláč a ani bolest.
Boží království, kam vstupuje VELKÝ ZÁSTUP, KTERÝ NELZE SPOČÍTAT, tak ten obdrží možnost zažít, co Adam s Evou ztratili. Přesto je v činnosti stále šeol, nebo řecky hádes, místo, odkud je naděje na vzkříšení. Pro ty, kdo věří, že bude v tom 1000 letém Království probíhat nějaké další vzkříšení, tak těm 20. kapitola jasně vysvětluje, že se nic takového konat nebude. Půjdeme pěkně verš po verši, abychom si to ukázali z Písma a nevytvářeli jsme nějaké falešné naděje.
„A viděl jsem anděla, jak sestupuje z nebe s klíčem od propasti a s velkým řetězem v ruce. A zmocnil se draka, prahada, který je Ďábel a Satan, a spoutal ho na tisíc let. A uvrhl ho do propasti a zavřel ji a zapečetil ji nad ním, aby již nezaváděl na scestí národy, dokud neskončí tisíc let. Potom musí být na malou chvíli uvolněn.“ (Zjevení 20 :1-3)
Vše plynule navazuje na 19. kapitolu, kde právě skončil Armagedon a kde bylo otevřeno jezero věčného ohně, jako symbol zničení, aby bylo čtenáři dáno na vědomí, že když dochází k hoření, tak nelze jednotlivé atomy spojovat v něco, co může pak žít. Protože je to věčný proces, nemůže ten, kdo tam je uvržen, očekávat, že by jej někdo přivedl opět k životu. Toto neplatí pro šeol, zde je proces nečinnosti přirovnán ke spánku, ze kterého se lze probudit.
Satan je spoután a umístěn do propasti, kde jej anděl s nejvyšší autoritou uvězní na skoro tisíc let. Teprve v samotném závěru bude propuštěn. Mnozí si lámou hlavu s tím, proč to tak musí být. Někdo si myslí, že je to proto, aby lidstvo v takzvaném dokonalém stavu mohlo být vyzkoušeno, jako Adam a Eva v ráji. Zde je totiž nesprávné porozumění v tom, co znamená být dokonalý. Zkusme si to vysvětlit na lžíci.
Lžíce je dokonalá tehdy, pokud plní svůj účel, pro kterou byla vytvořena. Když nám někdo podá talíř s polévkou, dokážeme touto lžící talíř dokonale vyprázdnit. Pokud by nám dal někdo úkol, abychom takovou lžící vyprázdnily jezero, tak se nám to nepodaří, protože je lžíce nejenom malá, ale proto, že do jezera stále přitéká voda a existují deště, které toto jezero naplňují. Proto je lžíce pro takovýto úkol vyprázdnění nedokonalým nástrojem. Míjí se cíle. Minout se cíle používá hebrejština k tomu, aby toto slovo odhalilo špatné, nedokonalé zacílení na samotné předsevzetí našeho Stvořitele, JeHoVaH (Jehovy) Boha. Překládá se do mnoha jazyků slovem HŘEŠIT.
Protože je nebeský Otec striktně od hříchu oddělen, vždy musí účastník na hříchu podstoupit smrt, aby se naplnil zákon, který se nemění. Platí tedy:
„MZDA ZA MINUTÍ SE CÍLE JE SMRT“
Adam byl účastníkem smlouvy mezi ním a nebeským Otcem a tato smlouva by v případě Adamova neporušení přešla na jeho potomky. Toto se nestalo, proto na potomcích zůstává tato kletba, která způsobila porušenost, nedokonalost. Jak se brzy mnozí přesvědčí, bude to ukázáno na olivovnících, kteří musí zemřít, aby se jich mohl ujmout Otec s Kristem, aby jim bylo dáno neporušitelné tělo a mohli tito bratři a sestry, tyto olivovníky, obdržet odměnu. Protože nedojde k rozpadu jejich těl, dojde v jejich případě k proměně, podobně jako se to stalo Jehošuovi. A přesně o tom hovoří Pavel v Prvním dopise do Tesaloniky ve 4. kapitole.
Pokud by nebeský Otec odstranil dědičný hřích z těla za života účastníků pod hříchem, stal by se spolupodílníkem na tomto stavu. Začal by opravovat něco, co patří Satanovi i spolu se smrtí. Jediné co může, tak tělo opravit v rámci milosrdenství a dovolit mu fungovat v mladistvém věku až do jeho skonu. Vše vysvětluje Izaiáš ve svém proroctví, kde říká, že „člověk ač stoletý umře jako mladík“. Někteří díky tomu, co říká Izaiáš, neporozuměli správně, proč se tam mluví o stavu spravedlivém a hříšném. Kdo je v očích nebeského Otce a také Krista spravedlivý? Ten kdo činí jejich vůli. Toto nemá nic společného s dědičným hříchem. Spravedlnost se projevuje vírou (narostou důvěrou), takže ti, co budou žít v Božím království jako ta první generace, musí do něj vstoupit vírou. Tu prokáží skutky, když na ně přijde Gog ze země Magog se svými tlupami, jak říká Ezekiel. Vírou budou budovat Nový svět, přesto se stane, že někdo z nich zhřeší, protože jejich hříšné tělo povede s nimi boj.
Stejně jako Kristus, když na zemi uzdravoval, tak vždy říkal, aby dále člověk nehřešil. Zemřeli tito uzdravení lidé? Ano. Uzdravení nevedlo k tomu, aby začali žít věčně. Ale také jim oznámil, že kdo v něj skutečně uvěří, tak ten získá věčný život. Kdy? Až jej vzkřísí v posledním dnu. Jak z Písma vyplývá a odhaluje to i tato 20. kapitola, existují dva takové dny. Jeden je pro ty, kteří obdrží odměnu a druhý pro ty, kteří budou součástí celkového vzkříšení.
–
Proč musí být Satan na krátkou chvíli propuštěn?
„A viděl jsem trůny a byli tam ti, kteří se na ně posadili, a byla jim dána moc, aby soudili. Ano, viděl jsem duše těch, kteří byli popraveni sekerou za svědectví, jež vydávali o Jehošuovi, a za to, že mluvili o Bohu, a ty, kteří neuctívali ani divoké zvíře ani jeho obraz a nepřijali označení na čelo ani na ruku. A ožili a kralovali s Kristem tisíc let. To je první vzkříšení. Šťastný a svatý je každý, kdo má podíl na prvním vzkříšení; nad těmi druhá smrt nemá autoritu, ale budou kněží Boží a Kristovi a budou s ním kralovat těch tisíc let.“ (Zjevení 20 : 4-6)
Než si odpovíme na tuto otázku, Jan vysvětluje, co se vlastně stalo. Že během sedmé trubky došlo ke vzkříšení nejenom olivovníků, ale také těch starších, jejichž celkový skutečný počet neznáme, ale jsou symbolicky označeni číslem 24. Budou KNĚŽÍ, co to znamená? Kněží byli Levité a měli přidělenu práci u Svatostánku a následně v Chrámu. Sloužili pro potřeby Izraele. Takže to panování bude o službě těm, kdo žijí na zemi. Ti starší, tak jejich služba je v nebi, protože stále házejí své získané koruny jakoby k nohám Otce. Ti, jenž patří k olivám budou sloužit zde na zemi. Proč? Protože tu mají své rodiny, své přátele a příbuzné. Projdou nebem a v případě potřeby tam vstoupit, ale jejich hlavní úkol bude jako u těch Levitů, kteří měli poučovat lid Izraele. Že to tak je, si ukážeme.
Druhá smrt, tak ta nad nimi nemá autoritu. A co ta první? Ač se to nepíše, tak nad nimi autoritu měla. Proto i z tohoto jasně vyplývá, že proměna je spojená se smrtí, ale v neporušenosti. Také je řečeno, že musí mít podíl na prvním vzkříšení a to nastává jedině po smrti.
„Jakmile skončí těch tisíc let, Satan bude uvolněn ze svého vězení a vyjde, aby zaváděl na scestí ty národy ve čtyřech koutech země, Goga a Magoga, aby je shromáždil k válce. Jejich počet je jako mořského písku. A postupovali po celé šíři země a obklíčili tábor svatých a milované město. Ale z nebe sestoupil oheň a pohltil je.“ (Zjevení 20 : 7-9)
Gog a Magog jsou zde jen symbolem, připomínkou na události, kdy se také národy rozzlobily, aby vyhladili Velký zástup. Po této události bude učiněno vše NOVÉ, ne jako za dnů Velkého zástupu, kdy se musely zničit nahromaděné zbraně, které byly vytvořeny v Čase konce Satanova systému věcí po Armagedonu (Har Magedonu).
Důvod proč je Satan uvolněn, je jasný. Ale nikdo se nezamyslel nad tím, proč je potřeba, aby svedl tyto žijící národy. Po tisíci letech je potřeba ukončit hřích jednou provždy. Pokud nebeský Otec nedovolil toto propuštění, pak by konec Božího království musel trvat stále a hříšné tělo by nebylo nikdy možné definitivně odstranit. Proti komu ty národy jsou vedeny? Proti svatým, to jsou olivovníky, a tedy vlastně milovanému městu. Někoho by mohlo napadnout, že se jedná o doslovné město. Netvoří tak náhodou těch 144.000 Nový Jeruzalém? Pokud ano, pak tu máte jasně vysvětleno, co je tím milovaným městem.
Vzpoura, která nastane bude v desáté generaci, protože podle Izajáše má člověk žít 100 let. Dědičný hřích způsobí, že tato generace pod Satanovým vlivem začne toužit po samostatném nezávislém vládnutí, aby byli jako Bůh. A toho Otec využije, aby ohněm z nebe je odstranil. Ale ten oheň není věčný, tak jako v Gehenně. Takže z něj je možné člověka vzkřísit a přivést k soudu.
„A Ďábel, který je zaváděl na scestí, byl uvržen do jezera ohně a síry, kde již bylo divoké zvíře i falešný prorok; a budou trýzněni dnem i nocí po celou věčnost. A viděl jsem velký bílý trůn a toho, který na něm seděl. Z místa před ním uprchla země a nebe a nebylo pro ně nalezeno místo.“ (Zjevení 20 :10,11)
Ďábel (s)končí v Gehenně a pak přichází soud. Soud spravedlivých a nespravedlivých. Svinutá země a nebe zde není doslovná země a ani doslovné nebe. Proč to víme? Protože Země má trvat navždy a pokud by nebylo skutečné nebe, tak kde by všichni byli? Jedná se o to, že země je symbol k hříšným lidem a nebe je tu symbolem k Satanově vládě nad tou poslední generací, a také autoritou nad těmi od Adama po Armagedon. Prostě finíto, konec.
„A viděl jsem mrtvé, velké a malé, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny svitky. Ale byl otevřen další svitek; je to svitek života. A mrtví byli souzeni podle svých skutků z věcí napsaných ve svitcích. A moře vydalo mrtvé, kteří byli v něm, a smrt a hádes vydaly mrtvé, kteří byli v nich, a ti byli jednotlivě souzeni podle svých skutků. A smrt a hádes byly uvrženy do ohnivého jezera. To znamená druhou smrt, ohnivé jezero. Dále, kdokoli nebyl nalezen zapsaný v knize života, byl uvržen do ohnivého jezera.“ (Zjevení 20 : 12-15)
Proč byly otevřeny jiné svitky, než jen svitek života? Protože v těch svitcích jsou zaznamenány jednotlivé minutí se cíle každého vzkříšeného. Co to znamená? Že musí být každému účastníku soudu ukázáno, kde jednal ničemně, jak se to projevilo na celkové situaci okolo něj, během jeho života a ještě i po jeho smrti. Avšak soud nemá sloužit k trestu, ale k nápravě. Takže ti, co rádi sfoukávají sirky a nejenom oni, by si měli uvědomit to, co říká Pavel, že jsme všichni hodni zničení. Co však víme? ŽE MILOSRDENSTVÍ VÍTĚZOSLAVNĚ KŘIČÍ NAD SOUDEM!!!!!! Proto nám byl ukázán příklad, který toto odhaluje. Tím byl zločinec umístěný vedle Krista, který dokázal činit pokání v den svého bolestivého zničení a mohl Jehošuu poprosit, aby vzal na sebe jeho hříchy. A co mu Jehošua slíbil? ŽE S NÍM BUDE V RÁJI!!!! Kdy ten ráj začíná? Tak o tom je celá 21. kapitola a tu si rozebereme v další části.
Také vidíme, že teprve nyní je uvržena do Gehenny první smrt. Takže kdyby se v 1000 letém Božím království neumíralo smrtí, ze které je vzkříšení, ale došlo by hned ke zničení, jak to vyučují někteří, pak by první smrt skončila v Gehenně už po Armagedonu. Nemyslíte? Proč by nám tu zůstávala? To skutečně nedává smysl.
Vždyť vůlí nebeského Otce není, aby byl někdo zahuben, ale aby přišel k pokání a k porozumění PRAVDY. Kdo by to podvedeným lidem nepřál, dokonce i svým nepřátelům, když víme, že byli dokonale oklamáni. Jak se každý ke svým hříchům postaví u soudu, to uvidíme teprve až tam.
Jak vždy zdůrazňujeme, ptejme se sami našeho nebeského Otce, JeHoVaH Boha ve jménu Jehošuy, Krále králů a Pána pánů, zda je toto porozumění správné. Jsme jen lidé. Pokud nám jsou tyto myšlenky potvrzeny Otcovým duchem, pak Sláva a Chvála patří Jemu. Ne člověku, jako jsme my.
↑↑↑ DOPLNĚNO 14.5.2022 ↑↑↑
–