Tušil jsem, že to nebude košer, ale když jsem zjistil o čem skutečně je jedna z mých nejoblíbenějších písní a co je myšleno tou princeznou za úsvitu, tak se mi udělalo zle. Nejsmutnější na tom je, že ten skutečný podtext chápe jen málo kdo.
Mám rád hudbu, ale tak sofistikovanou manipulaci, kterou skrze některé texty nacházím mne vedlo k textu, který je dál. Skutečně se nedivím, co se Satanovi a démonům povedlo, jak vymyl mnohým selský rozum a hudební průmysl mu v tom velmi pomáhá. Když se budeme bavit s nějakou hudební hvězdou někde v soukromí o běžných věcech, kolikrát si člověk říká, že to nejsou až tak zlí lidé, spíše naopak, ale pak si poslechnete to, o čem vlastně zpívají a je jasné, jak byli podvedeni.
Pár takových příležitostí jsem v životě měl. Četl jsem, nebo viděl ve svém mládí i mnoho rozhovorů s těmi, kdo hráli ty mé oblíbené písně, ale nikdy by mě nenapadlo, že toho Satana mohou tak chválit a také ten jeho okultismus. Nemám na mysli Black Sabbath, AC blesk DC, a podobné skupiny, tam je to zřejmé a neskrývají to. Jak jsem dnes pochopil, tak je to vše od jednoho tvůrce. Proto jsem napsal tento text, jako odpověď tomu, kdo inspiruje:
Koncert
Temnotou svého světla,
egyptské hvězdy sis vytvořil.
Pyramidy moci,
co výtah, dal jsi jim cíl.
Při poslechu hudby,
tvých skvělých bubínků,
zní rozděl a panuj,
magii stvořených hudebníků.
A svět si zpívá,
všechny ty hity prastaré,
a své hvězdy uctívá,
tvé slavné Satane.
Ač je tu slepota,
dav toto nevidí.
Přišla tvá temnota,
vložils ji do lidí.
Jak málo stačí,
jen trocha frustrace,
když kytary rozezní,
pak končí legrace,
emoce vyrazí.
Nikdo už neslyší,
co vlastně zpívají,
hlavní je blízko dnes své hvězdě být,
těch co jsou na place,
radovat se a snít.
Je vlastně jedno,
kdo takto vystoupí,
zda je to rock nebo pop,
aby se někdo skutečně proslavil,
vždy bude to jen tvůj job.
Však někdo přichází
a tento zastaví,
zničí tvůj plán.
Celou tu společnost pro sebe uzdraví,
už nebudeš Satane, nebudeš pán.
Tvé smlouvy spálí,
tvé sítě zpřetrhá,
háčky tvých písní vytáhne.
Nezbude nikdo, kdo vrátí to zpět.
Tobě jen zbude, jen velká ostuda,
osvobodí z tvé ruky ničemný svět.
Až všichni pochopí,
co všechno jsi jim vytvořil,
pak nebeského Otce sami poprosí,
aby tě Kristus do propasti doprovodil.
Tak skončí příběh tvůj
a nezbude tu nikdo, kdo by se zlobil,
že už nebude muset poslouchat hnůj.
Johann Wolfgang von Goethe, dílo Faust
Když se doktor Faust v rozhovoru s ďáblem ptá, co je ďábel vlastně zač, Mefistofeles mu odpovídá:
„Té síly součástí jsem já, jež chtít vždy páchat zlo, vždy dobro vykoná.
Jsem duch, jenž stále neguje, a to právem, neboť vše, co vzniká, zkázy hodno je.
A tak by lépe bylo, kdyby nic nevznikalo, neboť v tom, co kdy se u vás zvalo,
hříchem, zkázou, zkrátka zlem, já ve svém pravém živlu jsem.“
Boží Slovo
„A není divu, neboť sám Satan se stále proměňuje v anděla světla.“ – 2Ko 1:14
Co z toho plyne? On, ten Zlý, nemá vůbec rád jakékoliv stvoření (sebe ano) a tak, pokud něco podporuje (vznik něčeho s podporou někoho), tak jen proto, aby toho a těch všech využil jen a vždy pro zničení toho, kdo už existuje. Tedy i těch, co vede a učí.
A důvod? Nebaví ho jeho existence a to z mnoha různých důvodů. Jedním z nich a tím nejhlavnějším, je nenaplněnost. Nenaplněnost jeho ega a že mu nevyšlo a nevychází nic z toho, co měl v plánu. Zejména, dokázat Stvořiteli, že On nemá pravdu, a to jej bude štvát až do konce jeho existence.
Smutné je, že právě mnozí lidé, aniž by si to uvědomovali, následují jeho styl, jehož konce jsou cesty smrti.