Byl bych velmi rád, kdyby každý kdo bude číst tento článek, kdyby pochopil, že nechci nikoho zlomit, či uhasit jeho vnitřní oheň, tak jako to vysvětluje Matouš ve svém evangeliu:
„Když to Jehošua poznal, odebral se odtud. Mnozí ho také následovali, a všechny je léčil, ale přísně jim přikázal, aby ho nečinili zjevným; aby se splnilo, co bylo řečeno prostřednictvím proroka Izajáše, který řekl: Pohleďte, můj sluha, kterého jsem si vyvolil, můj milovaný, kterého má duše schválila! Chci na něj vložit svého ducha, a objasní národům, co je právo. Žádný potlučený rákos nerozdrtí a neuhasí žádný doutnající lněný knot, dokud s úspěchem nevyšle právo. Národy budou vskutku doufat v jeho jméno.“ (Matouš 12:15-21)
Co Izaiáš skutečně zapsal a jaká slova má Matouš na mysli?:
„Pohleďte, můj sluha, jehož pevně držím! Můj vyvolený, jehož má duše schválila! Vložil jsem do něho svého ducha. Vynese právo národům. Nebude křičet ani zvyšovat hlas a nenechá svůj hlas slyšet na ulici. Nalomený rákos nedolomí; a pohasínající lněný knot, ten nezhasí. V opravdovosti vynese právo. Nepohasne ani se nenalomí, dokud na zemi nezavede právo; a na jeho zákon budou stále čekat ostrovy. Tak řekl pravý Bůh, Jehova-h, Stvořitel nebes a Ten vznešený, který je roztahuje; Ten, kdo rozprostírá zemi a její výnos, Ten, kdo dává dech lidem na ní a ducha těm, kteří po ní chodí: Já, Jehova-h, jsem tě povolal ve spravedlnosti, a pak jsem tě uchopil za ruku. A budu tě bedlivě střežit a dám tě jako smlouvu lidu, jako světlo národům, abys otvíral slepé oči, vyváděl z kobky vězně, z domu zadržení ty, kteří sedí ve tmě. Já jsem Jehova-h. To je mé jméno; a nikomu jinému nedám svou vlastní slávu, ani svou chválu rytinám. “ (Izaiáš 42:1-8)
Jakého Ducha nebeský Otec vložil do svého milovaného Syna? Je to Otcův Duch moudrosti a porozumění protože platí co říká samotný JeHoVaH vojsk:
„Vaše myšlenky totiž nejsou mými myšlenkami ani mé cesty nejsou vašimi cestami, je Jehovův výrok. Vždyť jako jsou nebesa vyšší než země, tak jsou mé cesty vyšší než vaše cesty a mé myšlenky než vaše myšlenky.“ (Izaiáš 55:8,9)
Abychom skutečně rozuměli těmto Otcovým výrokům, potřebujeme pochopit, že jako lidé, nemůžeme výroky Písma vykládat správně, pokud se nestane to, o čem píše Pavel.:
„Vždyť kdo poznal Jehovovu mysl, aby ho poučoval? Ale my máme Kristovu mysl.“ (1. Kor. 2:16)
Jak poznal Jehošua Otcovu mysl?:
„Proto Ježíš řekl: Až jednou pozvednete Syna člověka, pak poznáte, že jsem to já a že nedělám nic sám od sebe; ale právě jak mě Otec naučil, tak mluvím.“ (Jan 8:28)
Z tohoto textu je jasné, že to musí být náš nebeský Otec, kdo nás vyučí, abychom dosáhli Kristovy mysli. Je pro tuto myšlenku opora v Písmu?:
„V Prorocích je napsáno: A všichni budou vyučováni Jehovou. Každý, kdo slyšel od Otce a naučil se, přichází ke mně.“ (Jan 6:45)
Tento Jehošuův výrok je pro nás zásadní, abychom pochopili, kdy skutečně vyjdeme z Velkého Babylonu. Proto vás všechny prosím, abyste nyní poprosili nebeského Otce, aby to byl On, kdo vám má slova potvrdí, protože si nepřeji, aby kdokoli, kdo čte mé myšlenky, aby je nezkoumal a nedotazoval se samotného NEBESKÉHO TATÍNKA. Vždyť i já jsem jenom člověk, hříšný člověk a pokud je nějaká moudrost v mých slovech, pak to není má moudrost, ale toho, kdo mne povolal, abych ukazoval směr. Je přece Psáno:
„Co je tedy Apollos? Ano, co je Pavel? (Ano, co je Zemánek ?) Služebníci, jejichž prostřednictvím jste se stali věřícími, právě jak Pán každému dopřál. Já jsem sázel, Apollos zaléval, ale Otec působil vzrůst; takže ten, kdo sází, není nic, ani ten, kdo zalévá, ale Bůh, který působí vzrůst.“ (1. Kor. 3:5-7)
Mohu tedy zasít, mohu zalít, abychom se naučili správně se orientovat v Písmu a mohli jej pochopit a to za jediného předpokladu, že jsem byl poučován samotným nebeským Otcem. Kdo jediný může toto potvrdit? Pouze Otcův Duch!!! Chápete mí bratři a sestry? Jedině sjednocenou myslí s Jehošuou a s nebeským Otcem JeHoVaH se naplní Kristova modlitba k Otci, když prosí:
„Učinil jsem tvé jméno zjevné lidem, které jsi mi dal ze světa. Byli tvoji, a dal jsi je mně, a zachovali tvé slovo. Nyní poznali, že všechno, co jsi mi dal, je od tebe; protože výroky, které jsi mi dal, jsem dal jim, a oni je přijali a určitě poznali, že jsem vyšel jako tvůj představitel, a uvěřili, že jsi mě vyslal. Prosím za ně; neprosím za svět, ale za ty, které jsi mi dal; protože jsou tvoji, a všechno mé je tvé a tvé je mé, a byl jsem mezi nimi oslaven. A již nejsem ve světě, ale oni jsou ve světě, a přicházím k tobě. Svatý Otče, bdi nad nimi kvůli svému vlastnímu jménu, které jsi mi dal, aby byli jedno, právě jako jsme i my jedno.“ (Jan 17:6-11)
Jak učinil Otcovo jméno JeHoVaH Kristus zjevným? Tak, že vše co činil, bylo působeno Otcovým Duchem a tak naplnil význam Otcova jména JeHoVaH, které zní: PŮSOBÍ, ABY SE STALO! V příkazu: „STAŇ SE!„.
Jak se stal Jehošua JEDNO S OTCEM? Právě tím, že nedělal nic sám od sebe, ale nechal se dokonale poučit. Všichni víme, že Jehošua je náš vzor. Proto musíme stejně jednat. Teprve poté co se necháme sami poučit našim nebeským Otcem, se naše mysl naplní moudrostí a splní se co Kristus říká:
„Nikdo ke mně nemůže přijít, pokud ho nepřitáhne Otec, který mě poslal; a chci ho vzkřísit v posledním dnu.“ (Jan 6:44)
Co je to Otcovo přitáhnutí? Je to právě jeho vyučování, protože když se podíváme do 45 verše, už jsem jej výše citoval, odkazuje se Jehošua právě na toto vyučení. TEHDY I MY BUDEME JEDNO.
Námětem této rozpravy je, jak naplnit slova, která zapsal Jan v knize Zjevení:
„Potom jsem viděl jiného anděla, jak sestupuje z nebe, s velkou autoritou; a země byla osvětlena jeho slávou. A zvolal silným hlasem a řekl: Padl! Velký Babylón padl a stal se obydlím démonů a místem, kde se ukrývá každý nečistý výpar, a místem, kde se ukrývá každý nečistý a nenáviděný pták! Vždyť kvůli vínu hněvu jeho smilstva padly všechny národy za oběť a králové země s ním smilnili a cestující kupci země zbohatli díky moci jeho nestoudného přepychu. A slyšel jsem jiný hlas z nebe, který řekl: Vyjděte z něho, můj lide, jestliže se s ním nechcete podílet na jeho hříších a jestliže nechcete obdržet část z jeho ran.“ (Zjevení 18:1-4)
Pokud se zamyslíme nad dějinami skutečného Babylonu, pak víme, že než byl definitivně zničen, tak nejprve Otec vyvedl z tohoto města svůj tehdejší lid. Neměli bychom tedy očekávat, že to bude stejné? Všichni vidíme v jakém tlaku na očkování žijeme, že je spojen tento tlak s obchodováním. To by mělo každého z nás přivést k přemýšlení. Žijeme už ve Velkém soužení a je očkování tou značkou? Co bychom měli vidět ve spojení s označováním na čelo a na ruku? Mělo by proběhnout také zastavení bohoslužeb? Stalo se to?
Pokud ano, je tu další indicie, která ukazuje kde se právě nacházíme v proudu času. Všechny ty lockdawny po celém světě v jeden čas jasně ukazují, že se něco významného stalo i na duchovní rovině. Nebude toto uzavření právě tím OZNÁMENÝM PÁDEM BABYLONU? Který náboženský dům nebyl tímto uzavřením postižen? V takzvaném křesťanském světě neznám jedinou církev či sektu, které by se toto nedotklo. Je zajímavé, že omezení přišla i na ostatní náboženství.
Co je víno smilstva, které Babylon dával neředěné pít do svého poháru národům? Po vínu jsou lidé malátní a jejich mysl je zasažena, takže nedokáží rozeznat realitu od klamu. Pokud jsou všechny náboženské domy jedním velkým městem, pak by měl každý obyvatel učinit JEDNU DŮLEŽITOU VĚC!!!! Co je v duchovním smyslu tím, co lidi zotročuje, pokud to nejsou myšlenky našeho nebeského Otce?
Nebudou to nauky a tradice, které náboženské domy učí? Neřekl Kristus: „STŘEŽTE SE PŘED KVASEM FARIZEŮ A SADUCEŮ!„? Pokud ano, pak je na každém z nás, abychom se obrátili v modlitbě k Otci a jej prosili: „Otče, náš milovaný Otče, JeHoVaH Bože, prosím pouč mne. Rozumím všemu z Písma správně? Otevři mi prosím oči i mysl, abych nebyl shledán jako ten, kdo nevyšel.“
Z toho tedy vyplývá, že naší touhou musí být vše pečlivě znovu zkoumat s Písmem v ruce. Pokud zjišťujeme, že něco není v souladu, musíme to odstranit z naší mysli. Proto Daniel řekl, že se budeme šůt hebrejsky, česky BRODIT sem a tam. Je to náročné, já vím, ale pokud to neuděláme, budeme biti a to takovým vnitřním ohněm a někdo možná i fyzicky, když bude vylit Otcův Duch na každé tělo. Nebo nemá přijít pozdní déšť?
Podívejme se na jeden z častých svárů, který mezi bratry probíhá. Tím je nauka o tom, zda je Kristus roven Otci. Pokud se začneme Otce dotazovat na to, jak správně rozumět slovu el; elohim; které se překládá slovy bůh, bohové, můžeme spor okamžitě ukončit. Proč? Protože ve významu slova el; elohim; je myšlenka, která zní: „JE TO TEN, KDO MÁ AUTORITU NAD NĚKÝM.“, všimněme si jak krásně to Kristus vysvětlil farizeům a saduceům:
„Jehošua jim odpověděl: Není napsáno ve vašem Zákoně: Řekl jsem: Jste bohové? (Žalm 82:6) Jestliže nazval bohy ty, proti nimž přišlo Boží slovo, a Písmo přece nemůže být prohlášeno za neplatné, říkáte mně, kterého Otec posvětil a vyslal do světa: Rouháš se, protože jsem řekl, že jsem Boží Syn? Jestliže nečiním skutky svého Otce, nevěřte mi.“ (Jan 10:34-37)
Kristus jasně poukázal na svou autoritu. Že to tak je, vysvětluje samotný apoštol pro národy, náš milovaný bratr Pavel:
„Ačkoli jsou totiž takoví, kteří jsou nazýváni bohy, ať v nebi nebo na zemi, právě jako je mnoho bohů a mnoho pánů, pro nás je skutečně jeden Bůh, Otec, z něhož je všechno a my pro něho; a je jeden Pán, Jehošua Kristus, skrze něhož je všechno, a my skrze něho.“ (1. Kor. 8:5,6)
Ano, Otec je pro nás NEJMOCNĚJŠÍ a hned po něm je NEJMOCNĚJŠÍ Jehošua. Pán je proto, že to vychází ze slovesa panovat, vládnout. Ptejte se Otce zda je to tak. Pokud vám to potvrdí, pak se ptejte: „Proč nás to takto neučí v našich církvích?„. Přeje si Otec, abychom znali Pravdu? Určitě ano.
Sejmout ze své mysli nějakou nauku, kterou přijímáme desítky let, to je jako si svlékat drátěnou košili. Když nám drátěná košile nejde sejmout, stává se pak, že se zlobíme na ty, kdo nám říká: „Proč ji máš ještě na sobě, vždyť ti brání vstoupit úzkou branou.“
Nesplnila se na Kristu tato slova?:
„Těch, kdo mě bez důvodu nenávidí, je víc než vlasů na mé hlavě. Těch, kdo by mě rádi odstranili, mých zrádných nepřátel, je mnoho. Musel jsem vrátit, co jsem neukradl.“ (Žalm 69:4)
Co musel Kristus vrátit, ač to neukradl? Podle Práva a Spravedlnosti, na základě AGAPE věčný život, který ukradl Satan lidem tím, že podvedl Evu a ta pak dala ovoce ze stromu poznání DOBRÉHO a ŠPATNÉHO Adamovi.
Aby toho Kristus dosáhl, musel se nechat vyučit svým nebeským Otcem, ne člověkem. Je to náš vzor, tak musíme jít přesně v jeho stopách bratři a sestry. Kdo učí v náboženských domech? Je to člověk, nebo je to Otec? Já jsem tam viděl vždy jenom lidi, ti mi sice tvrdili, že je to jejich učení od Otce, ale vždy mi bránili, abych se sám dotazoval. Pokud máte stejnou zkušenost, pak víte co je potřeba udělat a nezlobit se na ty, kdo vás k tomu vedou, protože si všimli rozporů, které jim Otec odhalil, když se jej dotazovali.
Je mým cílem bořit? Ať se to nikdy nestane. Přeji každému, aby jej nebeský Otec i Kristus miloval a aby oni milovali je. Někdy pravda bolí, zvlášť ve chvíli, kdy se před naše oči dostane myšlenka, která ten nádherný dům nevidí tak nádherně, jako jej vidíme my.
O čem je Písmo? Kolikrát nebeský Otec poslal své proroky, aby lidu Izraele oznámil, že je něco špatně? Byla jejich slova plná lásky filia, nebo to bylo z lásky Agape? Věřte mi prosím, že jsem ten poslední, kdo si přeje, abyste šli za mnou, za mým učením. Někdy chvíli trvá, než Otec někomu otevře oči. Mi to trvalo skoro 30 let a stále se něco nového učím. Protože jsem jen člověk, musím vás odkazovat k Otci, k našemu Tatínkovi, protože jsme jeho děti.
Vy nepatříte mi, ale já patřím vám, abych vám sloužil a ne nad vámi panoval.
Slíbil jsem v nadpisu, že vám odhalím, kdo jsou ti na jednu hodinu, kteří přišli a byli najati, aby pomohli sklidit úrodu země. Podobenství si najděte sami v Matouši 20. kapitole verších 1-16.
Na konci Jehošua říká, že první budou poslední a poslední první. Proč? Protože ti poslední nejsou zatíženi naukami falešných učení, takže je pro ně SNADNÉ v tomto ČASE KONCE správně porozumět Nové písni o skutečném Otcově plánu pro záchranu lidstva. Ta železná košile jim nebrání, aby se sami dotazovali Otce, protože neztratili tu první Lásku Agape. Jim postačí, aby je někdo správně nasměroval a oni sami se pak dotazují na vůli a na porozumění samotného Otce a jejich duchovní vzrůst je neuvěřitelný.
Mám kolem sebe takové, takže žasnu a děkuji za ně Otci a Kristu. Odkud vychází? Jsou to lidé z ateistického prostředí, kteří touží po SKUTEČNÉ SPRAVEDLNOSTI. Před pár měsíci by si Písmo nikdy neotevřeli, ale dnes jednají jako ten, kdo nalezl PERLU NEJVYŠŠÍ HODNOTY na poli. Zakopal ji a to pole si koupil.
Jak moc si přeji bratři a sestry, abyste byli jako oni, abyste se vrátili k té první Lásce, když jste se teprve seznamovali s mlékem a nikdo nepanoval nad vaší vírou. Kéž je napodobujeme, abychom neobdrželi část ran, které postihnou ty, kdo se nebrodí Písmem sem a tam a kdo přitom nehledí kolem sebe, protože jim někdo říká: „Ještě tu není ta slibovaná Kristova přítomnost. Ještě se lidé neoznačují číslem 6.6.6..“.
Kéž máte Otcův a Kristův pokoj milovaní.
Váš a Kristův bratr Igi.