Žijeme ve vyhrocené době. Politici slibují a neplní, herci se podílejí na válce, někdo lže na manifestacích, jiný vyrábí smrtící drony a má tak ruce od krve, mezinárodní právo nefunguje, země ho nerespektují, lidé jsou manipulativní, lež je povýšena na umění a obratnost ve slovu. Doktorům nelze věřit, jsou ovládáni korporacemi, sleduje se zájem peněz, nikoli zájem pacienta. Vytrácí se pokora, láska, pochopení, soudržnost. Už málokdo může říci, že tak to bylo i v minulosti, protože každý soudný člověk, zvláště ti dříve narození vidí, jak se žilo před několika desetiletími a jak je to dnes. Autorita rodičů a učitelů je na nejnižším možném bodě v historii lidstva. Svět se značně polarizuje, dochází k rozdělení názorovému, politickému, duchovnímu, kulturnímu a lidé ztratili jistoty. V takové džungli žijeme.
Proč to takto analyzuji? Chci říci, že není jednoduché v takovém světě najít opěrný bod. Základní jednotkou státu je rodina, nebo byla rodina. Když dojde k narušení této základní buňky, společnost začne degradovat. V rodině máme záchytný bod. Zde sdílíme radosti i starosti. Zde je řešíme a členové domácnosti se na moudré/zkušené členy domácnosti obrací a hledají odpovědi, pomoc, útěchu. Dnes v době nekonečných možnostech zábavy a vyžití je složité členy domácnosti usměrnit. Je to sobectví, které je morem v rodinách. Bezohlednost, narušuje autoritu rodičů vůči dětem, ale žel to platí i naopak.
Bible píše o období v lidských dějinách, kdy se sejdou všechny možné negativní znaky lidského špatného já. My věřící ihned víme, kde se to píše. Zvláštní pro tuto dobu dle Bible je, že ji Bible nazývá „Poslední dny“.
2 Timoteovi 3:1 Věz, že v posledních dnech nastanou zlé časy. 2 Lidé budou sobečtí, chamtiví, chvástaví, domýšliví, budou se rouhat, nebudou poslouchat rodiče, budou nevděční, bezbožní, 3 bez lásky, nesmiřitelní, pomlouvační, nevázaní, hrubí, lhostejní k dobrému, 4 zrádní, bezhlaví, nadutí, budou mít raději rozkoš než Boha, 5 budou se tvářit jako zbožní, ale svým jednáním to budou popírat.
I pro věřící rodiny není tato doba jednoduchá. Všichni jsme vystaveni tlaku rozbouřených vod, stáváme se otroky zábavy, práce, podnikání, sportu, kultury. To věřící vede k vlažnosti. Nic se nám nedaří dotáhnout, nebo alespoň udržet v mezích Božího člověka. Stáváme se Lodicejskými na které má Bůh Jehovah i Jehošua jeho syn zcela vyhraněný názor.
Zjevení Janovo 3:14 Andělu (Poslu, tedy člověku, kdo dobrovolně učinil slib nebeskému Otci, že se bude podílet jako POSEL při oznamování DOBRÉ ZPRÁVY o dobrých věcech o království, jak Kristově, tak Božím.) církve (duchovní) v Laodikeji piš: Toto praví ten, jehož jméno jest Amen, svědek věrný a pravý, počátek stvoření Božího: 15 „Vím o tvých skutcích; nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený anebo horký! 16 Ale že jsi vlažný, a nejsi horký ani studený, nesnesu tě v ústech. 17 Vždyť říkáš: Jsem bohat, mám všecko a nic už nepotřebuji! A nevíš, že jsi ubohý, bědný a nuzný, slepý a nahý. 18 Radím ti, abys u mne nakoupil zlata ohněm přečištěného, a tak zbohatl; a bílý šat, aby ses oblékl a nebylo vidět tvou nahotu; a mast k potření očí, abys prohlédl.
19 Já kárám a trestám ty, které miluji; vzpamatuj se tedy a čiň pokání.
20 Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou.
Kristus zde oslovuje ty z nás, kteří jsme se uspokojili s tím, co duchovně víme a jsme pozorovateli, pasivními věřícími, kteří už jen čekají na Kristův příchod. Ano, Jehovah Bůh nám dal hodně poznání, když jsme ho hledali intenzivně, tak nás skrze svého Ducha seznamoval s Boží hloubkou moudrosti, kterou se nedočteme v žádných teologických spisech. Jenže jak je jednoduché spadnout do sebeuspokojení a nečinnosti. Jakub říká jasně, že víra bez skutků je mrtvá! Jaké můžeme projevovat skutky? Celou řadu!
Nejprve je důležité začít se jako věřící chovat, abychom nebyli shledáni jako ti, kteří sice navenek vypadají zbožně, ale vzhledem k síle Božího slova, to nedokazují, a to nejen skutky, ale hlavně svým chováním! Zbožné chování je základem, na kterém se staví další práce věřícího. Měl jsem možnost poznat věřící, kteří sice o sobě mluví jako o oddaných své církvi (svému náboženství), ale neumí, nebo nechtějí dosáhnout ve své osobnosti, skutečného Božího člověka, který jedná bez kompromisů. Ano, kompromisy z nás udělají v očích Boha duchovní trosky. Jak pak můžeme očekávat Boží podporu, jak si můžeme myslet, že si Bůh se Synem udělají v nás příbytek? Nestaneme se Božím chrámem, budeme prázdnou duchovní stavbou.
Za prvé jsme si řekli, že začít musíme tedy u sebe a svého chování. Pokora by nás měla dovést k sebeuvědomění si vlastních nedostatků a musíme prosit Otce skrze Syna o podporu. Jakmile se cítíme duchovně posilněni, přidáme i nějakou aktivitu, abychom dosáhli na skutky. Jsme-li na sociálních sítích, můžeme se zapojit do diskuse, abychom povzbudili k přemýšlení i nerozhodné, či nevěřící. Že to nemá smysl, že se výsledky nedostavují?
To nemůžeme s jistotou vědět. Zde nejde pouze o podání komentáře! Jde o to, jak kdo na takový komentář zareaguje ve své mysli. Vše, co si myslíme, říkáme a děláme, vytváří v Božích očích náš obraz. Tím, že se zapojíme do diskuse, pomáháme Bohu a Kristu, aby skrze reakce každého člověka posoudili, jestli je, nebo není hoden, jejich zájmu. Bůh přeci působí duchovní růst. My jen sázíme a zaléváme. (1.Kor 3:6)
To je naše činnost. Když nebude nikdo, kdo by diskutoval s nevěřícími, jaké právo bude mít Bůh soudit člověka? Tak jak tvrdil A. Babiš, že má na každého složku 😊, tak i nebeský Otec, Jehovah Bůh, má na každého svůj „záznam“. Bible píše o Beránkově Knize života, bude určitě skvělé, když v ní bude hodně věrných lidí.
(DOPLNĚNO Igi – Plně s bratrem Martinem souhlasím. Mám jen připomenout, abychom v diskuzích nezabředávali do sporů a dohadování se o slova. Když nevěřící lidé vidí spor, pak je to odradí, proto mysleme na to, že nebeský Otec, JeHoVaH (Jehova) je Bohem pokoje a ne Bohem rozdělení. Spor je to, co NENÁVIDÍ, jak to čteme v knize Přísloví:
„Je šest věcí, které Jehova skutečně nenávidí; ano, je sedm věcí odporných jeho duši: povýšené oči, falešný jazyk a ruce prolévající nevinnou krev, srdce, které vymýšlí plány, jež ubližují, nohy, které spěšně běží ke špatnému, falešný svědek, který šíří lži, a každý, kdo vyvolává sváry mezi bratry.“ .
Vždy je lepší se s tím, kdo vyhledává spory, protože naše argumenty není schopen zatím přijmout, rozloučit s přáním všeho dobrého. Vždyť není našim nepřítelem. I kdyby byl, projevíme mu tím Lásku Agape a porozumění.)
V podstatě jsem chtěl v této úvaze říci, že snadno spadneme do role Laodicejských, které nemají Otec i Syn rádi. Když jsme „vlažní„, pak jsme nerozhodní lidé, naše vlažnost nevede k věčnému životu. Abychom nespadli do této role, je víceméně nutné, abychom neusnuli v duchovním sebeuspokojení. Nemůžeme čekat, až Jehošua dostane pokyn od Otce, ať zasáhne do lidských dějin způsobem, jaké lidstvo ještě nezažilo a spoléhat na Boží shovívavost. Když budeme aktivnější na sociálních sítích a nejen na nich, ale i v osobním předávání svědectví, pomůžeme získat pro Jehovu i Jehošuu cenné informace a reakce diskutujících lidí. Lidé se svým chováním definují před Bohem a my tak pomáháme Bohu v jeho práci, s vyhledáváním pokorných lidí, kteří můžou být shledáni, jako ti s nadějí vzhledem k budoucnosti.
Kéž se nám to daří v tomto rozbouřeném světě. Zůstaňme bdělí, Satan obchází jako řvoucí lev a hledá, koho by pohltil. 1 Petrův 5:8
Četli jsme ve Zjevení: Radím ti, abys u mne nakoupil zlata ohněm přečištěného, a tak zbohatl; a bílý šat, aby ses oblékl a nebylo vidět tvou nahotu; a mast k potření očí, abys prohlédl.
Kristus nám radí, abychom od něj nakoupili nefalšované ryzí poznání a moudrost a stali se bohatými vzhledem k nebi, abychom si oblékli bílý šat složený ze skutků víry, aby nebyla vidět naše nahota, symbolizující duchovní nečinnost, a nakonec prosíme o mast do očí, aby nám spadly šupiny z očí, podobně jako apoštolu Pavlovi, a my viděli duchovně čistě, bez teologických vlivů.
Potřebujeme dobrý duchovní zrak, abychom pochopil tuto dobu, její naléhavost vzhledem k nebi, abychom tyto časy přežili a vytrvali. Protože jen ty, kdo vytrvají až do konce, čeká zaslíbení, dané od počátku světa. Staňme se dědici zaslíbení od Boha, který jediné, co neumí, je lhát.
br. Martin
P.S.: Igi – Moc děkuji bratrovi za tuto zajímavou úvahu. Za jeho slova povzbuzení.