Inteligence neznamená moudrost. Jak to souvisí s tím, co apoštol Pavel říká, že apoštolové mají Kristovu mysl?

Když jsem sepsal hlavní část této úvahy, nebylo mi dovoleno jí zveřejnit, ale musel jsem jí částečně upravit a doplnit do této podoby. Proč? Protože jsem si musel připomenout jeden ze starších článků, z 24.09. 2023 a následně jsem se dozvěděl o tom, že obklíčení ukrajinští vojáci začali páchat hromadné sebevraždy, protože nemají kam ustoupit a vzdát se nechtějí. To šokovalo samotné ruské vojáky.

Měl jsem se zamyslet nad tím, jak to souvisí s námětem a proč nás před asi rokem a půl, tuším že to bylo v květnu nebo v červnu 2024, proč nás vedl nebeský Otec s mou ženou Šárkou, abychom si připomněli události z roku 73 n.l. v Massadě.

Pevnost Massada:

• Poloha: Skalní útes nad Mrtvým mořem v Izraeli.
• Historie: Původně postavena Hasmoneovci a rozšířena Herodem Velikým jako pevnost a palác.
• Význam: Místo posledního vzdoru židovských povstalců proti římské armádě v roce 73 nl.
• Současnost: Archeologické naleziště, které je dobře zachovalé a je památkou UNESCO. 

Šárka pak byla vedena k tomu, aby zkoumala podobnou situaci v dějinách v jednom historickém románu. Vzít si sám život je jedno z nejtěžších rozhodnutí, protože člověk nemá dostatek moudrosti, rozumu, jak s danou situací naložit. Když se jedná o hromadné sebevraždy, tak zde často působí určitá dogmata, kterým takoví lidé podlehli. Je to způsobeno strachem a fanatizmem. Takto zfanatizovaná skupina to považuje za důstojný odchod z tohoto života, za druh určitého hrdinství.

Existují určité výjimky, protože někdy to příslušníci speciálních jednotek učiní pro vyšší zájem, aby nevyzradili při mučení své další spolubojovníky, ale to není případ obklíčených jednotek na Ukrajině. Zde se spíše jedná o věci spojené s událostmi v Massadě, kde všichni položili svůj život za náboženská dogma.

Ukrajina byla zfanatizována fašismem, náboženstvím výjimečnosti, podobně jako byli zfanatizováni Židé poté, kdy se Pán Jehošua nestal jejich náboženskou představou mesiáše. Pokud by se Židé nechali POUČIT tím, co jim Jehošua Kristus předložil, pak by nikdy nedošlo k událostem v Massadě.

Ukrajina je totiž dnes názorný příklad toho, co se stane, když lidé uvěří svým vůdcům, ve kterých není záchrana a nepoučí se ze skutečných dějin nejenom svého národa. Vždy to nakonec vede k tragédii a zbytečné ztrátě lidských životů.

A o tom je vlastně i dnešní téma, úvaha, protože mnoho z nás má svou představu jak rozumět tomu, co nacházejí v Bibli, ale podlehli náboženským představám náboženských vůdců a nechtějí do svých životů přijmout dva duchovní klíče, aby získali potřebné DUCHOVNÍ POROZUMĚNÍ. Dnes potřebujeme pochopit jaký je rozdíl mezi slovy inteligence a moudrost.

Abychom pochopili o čem budeme nyní uvažovat, musíme si vysvětlit v čem se liší moudrost od inteligence. Nejprve se zaměříme na takzvané IQ testy, kde se měří lidská inteligence podle toho, jak dokáže lidský mozek vyhodnotit uspořádání určitých obrázků, kde v nich člověk hledá logiku, proč jsou grafické symboly vyobrazeny právě takto.

Kdo má FB, tak si mohl povšimnout, že mu FB stále nabízí, aby si udělal určitý IQ test. Záměrem zadavatelů je měřit v čase, zda se jim daří snižovat lidskou inteligenci, aby mohli lépe ovládat společnost.

Díky těmto testům, které se úzce zaměřují jen na určitý segment lidské mysli, bylo odhaleno například to, že psychopatické osobnosti s poruchami EQ (emocionální inteligence), emočně morálními vlastnostmi, dosahují lepších IQ výsledků, než průměrná lidská společnost. Například africký svět má průměrný IQ kvocient od 80 do 90 bodů. Nikdo však neřekne, že IQ je úzce propojeno s informacemi, které se učí mozek zpracovávat v čase dětství ve školách.

To znamená, že špatné školství povede k tomu, že společnost inteligentně zhloupne. Její IQ koeficient se v průměru sníží a je taková společnost lépe ovladatelná. Jak mi oznámil kdysi můj jeden třídní profesor, zjistil, že úroveň inteligence mé generace byla o řád vyšší, než v tom čase našeho školního srazu někdy v roce 2007.

Jako rodiče a prarodiče zjišťujeme, že kdysi trvalé školní osnovy vedly naší generaci k lepším výsledkům, než dosahovaly děti ze západu našich hranic. Po palácovém převratu v roce 1989 se to začalo pozvolna měnit. Dnes děti dosahují v průměru stejných podprůměrných výsledků, jako tenkrát na západě. Ve srovnání s asijskými dětmi, hlavně těmi čínskými, je to propad obrovský.

Jediné evropské děti, které si udržují v mezinárodních soutěžích v matematice a dalších přírodních vědách podobně vysokou laťku, jsou ruské děti. I v ruském školském systému došlo k určitým změnám, díky kterým dnes nedosahují těch výsledků, jako v minulosti. Někde je tedy něco špatně. Přesto mít vysoké IQ neznamená, že je člověk moudrý. Moudrost, jak si ukážeme, souvisí se srdcem, empatií, tedy s EQ a ne IQ.

Proto si ukážeme v samotném Písmu, jak velký rozdíl je v biblických slovech chytrý, tedy někdo s vysokým, nebo vyšším IQ, než ve slovu moudrý, kdy má člověk vyvinuto EQ, ale lidé jej přesto považují za málo inteligentního. Za dobráka, který je hloupý v jejich očích, protože neumí jednat vychytrale, tak jako to činí ostatní. Snad mi rozumíte kam tím mířím.

Slovo עָרוּם (arum) – chytrý ve smyslu lstivý, také zrádný, nebo rozumný vzhledem ke světu, jeho pohledu, obezřetný, vše závisí od kontextu ve větě, kde se slovo nachází, nám odhaluje, že autor myšlenky nemluví o někom s moudrostí, ale o někom, kdo dobře věci analyzuje. Proto čteme v Přísloví 22:3:

„Chytrý (עָרוּם – arum) je ten, kdo uviděl neštěstí a pak se jde skrýt, kdežto nezkušení šli dál a musí trpět trest.“

Abychom viděli nebezpečí, musíme mít informace, které jsme schopni získanou analýzou (IQ) vyhodnotit a správně zareagovat. Nezkušení (וּ֝/פְתָיִ֗ים – uftajim), bez získaných informací a z nich plynoucí analýzy, jdou dále a utrpí trest.

Sám jsem dlouho nechápal, proč tam není místo slova arum, slovo (חָכָם) chakam = moudrý, rozumný, zručný zběhlý, poučený, promyšlený, opatrný, zkušený, obezřetný.

Jak jsem říkal, nechápal jsem, až v těchto dnech jsem se měl nechat POUČIT, abychom porozuměli tomu, co apoštol Pavel vyjádřil dále citovaným výrokem a co měl skutečně na mysli:

„Vždyť kdo poznal Jehovovu mysl, aby ho poučoval? Ale my máme Kristovu mysl.“ (1. dopis do Korintu 2:16)

Pavel se ptá, kdo z nás lidí, nebo samotných duchovních bytostí, je tak POUČENÝ, MOUDRÝ, aby mohl svou moudrostí, svou poučeností, radit Stvořiteli života, JeHoVaH (Jehovovi) Bohu? Jak chápeme selským rozumem, my jako stvoření z prachu zemské půdy, z hlíny, toto určitě udělat nemůžeme. A není toho schopen nikdo z oněch duchovních bytostí. Tedy ani Světlonoš = Satan

Co však jako lidé můžeme? Nechat se POUČIT nebeským Otcem. Když to uděláme, staneme se CHAKAM, moudří. Kristova mysl je totiž POUČENÁ MYSL. Takto poučená mysl má v sobě ducha moudrosti a Lásky Agape. Ukážeme si to na slovech samotného Krista.

„Proto když Jehošua vyučoval v chrámu, zvolal a řekl: Znáte mě i víte, odkud jsem. Nepřišel jsem také sám od sebe, ale ten, kdo mě poslal, skutečně existuje, a vy ho neznáte.“ (Jan 7:28)

Co Jehošua vyjádřil? Začneme odzadu. Říká těm v chrámu, že si myslí, že mají vztah s Bohem, ale nemají. Kdyby jej měli, věděli by, ač to měli v biblických textech, v proroctvích, že se bude chovat tak, jak to proroctví předpověděla, ale jejich nepoučená mysl je vedla k představě, že mašijach (mesijáš) přijde, sjednotí je a porazí Řím. Udělá z Židů nad národ, který bude vládnout a hromadit a všichni budou jejich otroky.

Sám vysvětluje, že NEPŘIŠEL SÁM ZE SVÉ VŮLE! Tak si to představme sami. Kdo z nás by přišel dobrovolně na tento svět, aby byl urážen, pošlapáván a na konec zavražděn jednou z nejhorších smrtí, kterou Satan pro člověka vymyslel? A opět to sám vysvětluje, proč to udělal:

„Nikdo nemá větší lásku než tu, že by se někdo vzdal své duše ve prospěch svých přátel. Jste moji přátelé, jestliže děláte, co vám přikazuji. Již vás nenazývám otroky, protože otrok neví, co dělá jeho pán. Ale nazval jsem vás přáteli, protože jsem vám dal na vědomí všechno, co jsem slyšel od svého Otce.“ (Jan 15:13-15)

Pokud Pán Jehošua oznamuje, že se musel nechat POUČIT samotným nebeským Otcem, proč nám se to zdá divné, že i my se musíme nechat POUČIT, abychom se stali moudrými, rozumnými, POUČENÝMI?

Jak se proměnila Kristova mysl, když nechal nebeského Otce, aby jej sám vyučil? Proměnila se do Lásky Agape, do skutků, kdy sám sebe nechal Pán Jehošua usmrtit těmi, kdo sice vykřikovali, že znají Boha JeHoVaH (Jehovu), ale jejich srdce bylo od něj vzdáleno:

„Pokrytci, vhodně o vás prorokoval Izajáš, když řekl: Tento lid mě ctí svými rty, ale jejich srdce je ode mne daleko vzdáleno. Je marné, že mě stále uctívají, protože vyučují lidské příkazy jako nauky.“ (Matouš 15:7-9)

Co jsou to lidské příkazy jako nauky? To jsou náboženská dogmata, učení, náboženských domů. Který náboženský dům učí, že se musíme nechat vyučit nebeským Otcem, slyšet jej, abychom se NAUČILI? Žádný. Přesto to vyučuje samotný Pán Jehošua, když v Kafarnaum v roce 29 n.l., na počátku své služby říká:

„V Prorocích je napsáno: A všichni budou vyučováni Bohem Jehovou. Každý, kdo slyšel od Otce a naučil se, přichází ke mně. Ne proto, že by někdo viděl Otce, kromě toho, který je od Boha; ten viděl Otce. Vpravdě, vpravdě vám říkám: Kdo věří (mým slovům), má věčný život. Jsem chléb života.“ (Jan 6:45-48)

Kolikrát to ještě musíme zopakovat, abychom to pochopili? Kristovu mysl nezískáme tím, že si něco přečteme, ale když se ptáme našeho Stvořitele, JEHOVAH BOHA, zda je to z ducha a zda tomu můžeme věřit ve jménu Jehošuy Krista. Stejné POUČENÍ potřebujeme i při čtení Bible.

„Tu přistoupili učedníci a řekli mu: Proč k nim mluvíš a používáš podobenství? Odpověděl a řekl: Vám je dáno (protože se necháváte mnou POUČIT) porozumět posvátným tajemstvím nebeského království, ale těm lidem to není dáno.“ (Matouš 13:10,11)

Dnes to funguje stejně, jen musíme chtít a ptát se, začít komunikovat, ale správně, skrze tři duchovní klíče a o dvou stále mluvíme. Pak rozeznáme jaký duch za myšlenkou je. Pokud něco není z Božího ducha, a jen se nám to zdá dobré a dokonalé, jakou hodnotu bude asi mít taková myšlenka v Božích očích? My čteme, že tuto:

„Ať nikdo nesvádí sám sebe: Jestliže si někdo mezi vámi myslí, že je moudrý v tomto systému věcí, ať se stane bláznem (v očích druhých pro Jehošuu Krista), aby se stal moudrým (poučeným Bohem). Vždyť moudrost tohoto světa je u Boha pošetilostí, neboť je napsáno: Chytá moudré v jejich vlastní vychytralosti.“ (1. dopis Korinťanům 3:18,19)

Jak chytá „moudré tohoto světa“ v jejich vlastní vychytralosti? V jejich vlastní arum? Tím, že sami sebe přesvědčují, že jejich náboženské porozumění je činí pevnými, stálými, že mají jízdenku do nebe jistou:

„To je postihovalo jako příklady, a ty byly napsány pro výstrahu nám, na které přišly konce systémů věcí. Proto ať si ten, kdo si myslí, že (pevně) stojí, dá pozor, aby nepadl.“ (1. Korinťanům 10:11,12)

Přišly konce systémů věcí na Pavla, na následovníky Jehošuy v prvním století? Jak vidíme, tak ne. Takže kdy je to varování důležité, životně důležité? Já čtu, že v ČASE KONCE SATANOVA USPOŘÁDÁNÍ SVĚTA, nebo ne?

Jak Pán Jehošua vysvětluje výše, nikdo nemá větší Lásku než ten, kdo umírá za své přátele, své bližní. Co čteme?

„Učiteli (Jehošuo), které je největší přikázání v Zákoně?  Řekl mu: Budeš milovat Jehovu, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou myslí. To je největší a první přikázání. To druhé, jemu podobné, je: Budeš milovat svého bližního jako sám sebe. Na těchto dvou přikázáních závisí celý Zákon a Proroci.“ (Matouš 22:36-40)

Láska Agape je dar, dar který duchovního člověka odděluje od toho tělesného. Tedy od člověka, který je moudrý (chakam), protože je přímo nebeským Otcem poučený. Co na to říká apoštol Pavel?

„Nepřijali jsme však ducha světa, ale ducha, který je od Boha, abychom znali věci, které nám Bůh laskavě dal. O těchto věcech také mluvíme, ne slovy, jež vyučuje lidská moudrost, ale těmi, jež vyučuje duch, když spojujeme duchovní záležitosti s duchovními slovy. Ale tělesný člověk (doslovně člověk masa) nepřijímá věci Božího ducha, neboť jsou pro něj pošetilostí; a nemůže je poznat, protože jsou zkoumány duchovně.“ (1. Korinťanům 2:12-14)

Kdy něco zkoumáme duchovně? Když uvěříme nějaké nauce, nebo když se ptáme svého Stvořitele, nebeského Otce JeHoVaH (Jehovy), zda to co někdo předkládá, je vedeno Jeho duchem, v Jehošuově jménu? Na to, abychom si odpověděli správně, nám postačí toto znázornění.

Stojíme přede dveřmi, do kterých chceme vstoupit. Dveře mají dva zámky, kde je potřeba vložit klíče. Asi každý pochopí, že je musíme otevřít skrze správné klíče. Když je použijeme, vstoupíme do místnosti, kde se nachází moudrost, kterou pro sebe a své blízké potřebujeme.

Přesně o tom jsou správná jména, aby mohlo být naše poučování zahájeno. Když toto vysvětlujeme ostatním a oni nechtějí uvažovat duchovně, často slyšíme to, co jsme už slyšeli z mnoha úst. Ptejme se sami, zda je v těch slovech Láska Agape a moudrost:

„Já vím, že je jedna cesta, jedna pravda, a je tu život v Kristu Ježíši Nazaretském, Synovi Božím. Ty mi nemusíš ukazovat žádnou cestu. Fakt nerozumím, jak můžeš být tak plytký a náboženský. Jak si můžeš myslet, že výslovnost nějakého jména Tě dělá lepším člověkem. A dává ti nějaké speciální znamení, které tě odděluje od ostatních lidí. Pro mne je toto nepochopitelné.“ .

„A viděl jsem, a pohleďme, Beránek (Jehošua Kristus) stál na (duchovní) hoře Sionu a s ním sto čtyřicet čtyři tisíce těch, kteří mají na svém čele napsáno jeho jméno a jméno jeho Otce.“ (Zjevení 14:1)

A vždy to končí podobnými slovy:

„Jsi náboženský pokrytec a farizej.“ .

Sami z této úvahy můžeme pochopit, zda je to co předkládáme pokrytecké, farizejské a náboženské. Nebo je to spíš o tom, že daný člověk něco přijal a nyní mu to nabourává jeho náboženskou představu. A pokud to tak je, ač si to neuvědomuje, stává se pro svou nerozumnost fanatickým.

Pokud čteme Písmo od A do Zet. Pak pochopíme, že se všechna slova a myšlenky vzájemně doplňují. Takže když čtu tento výrok:

„Kdo vystoupil do nebe, aby mohl sestoupit? Kdo nabral vítr do dlaní obou rukou? Kdo zahalil vody do přehozu? Kdo způsobil, že se zvedly všechny konce země? Jaké je jeho jméno a jaké je jméno jeho syna, víš-li to snad? Každá Boží řeč je přečištěná. On je štítem pro ty, kteří ho činí svým útočištěm. Nepřidávej nic k jeho slovům, aby tě nepokáral, a aby ses nemusel prokázat jako lhář.“ (Přísloví 30:4-6)

Pak tento:

„A viděl jsem, a pohleďme, Beránek (Jehošua Kristus) stál na hoře Sionu a s ním sto čtyřicet čtyři tisíce těch, kteří mají na svém čele napsáno jeho jméno a jméno jeho Otce.“ (Zjevení 14:1)

A třeba tento:

„Tehdy ti, kteří mají bázeň před Jehovou, spolu mluvili, každý se svým druhem, a Jehova stále věnoval pozornost a naslouchal. A začala se před ním psát pamětní kniha pro ty, kteří mají bázeň před Jehovou, a pro ty, kteří myslí na jeho jméno. A jistě se stanou mými, řekl Jehova vojsk, v den, kdy vytvořím zvláštní majetek. A chci jim projevit soucit, právě jako muž projevuje soucit svému synovi, který mu slouží.“ (Malachjáš 3:16,17)

dále tento:

„Kéž jsou zahanbeni a rozrušeni na všechny časy a kéž jsou zaraženi a zahynou (padlí andělé); aby lidé poznali, že ty, jehož jméno je Jehova, ty sám jsi Nejvyšší nad celou zemí.“ (Žalm 83:17,18)

a nakonec tento:

„A chci uvést svou slávu mezi národy; a všechny národy budou muset vidět můj soud, který jsem vykonal, a mou ruku, kterou jsem vložil mezi ně. A (i) ti z izraelského domu budou muset poznat, že já jsem Jehova, jejich Bůh od toho dne a nadále.“ (Ezechiel 39:21,22)

Musím si tedy položit otázku, zda jsou skutečná jména Otce a Beránka nějak zásadní? Já vidím z Písma, že ano. Nevím jak to čtete vy, ale já tak, že Otci záleží na tom, jak jej já oslovuji jménem, zda mám k němu, Jeho jménu úctu. Mohl bych předložit víc textů, ale o to přece nejde. Já chci být POUČEN, tedy duchovně moudrým (chakam) člověkem. Když budu někoho žádat o radu telefonem, taky nevytočím kde jaké číslo. Když toto pochopíme, pak porozumíme i těmto dvěma výrokům, jak apoštola Pavla, tak apoštola Jana:

„To je znamenité a přijatelné před zrakem našeho Zachránce, Boha, jehož vůlí je, aby lidé všeho druhu byli zachráněni a přišli k přesnému poznání pravdy. Je totiž jeden Bůh Jehova a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Jehošua, který dal sám sebe jako odpovídající výkupné za všechny – to má být dosvědčeno ve svých zvláštních časech. Pro toto svědectví jsem byl ustanoven kazatelem a apoštolem – povídám pravdu, nelžu -, učitelem národů v záležitosti víry a pravdy.“ (1. Timoteovi 2:3-7)

„Milovaní, nevěřte každému inspirovanému výroku, ale zkoušejte inspirované výroky, abyste viděli, zda pocházejí od Boha, protože do světa vyšlo mnoho falešných proroků. Inspirovaný výrok od Boha poznáte takto: Každý inspirovaný výrok, který vyznává, že Jehošua Kristus přišel v těle, pochází od Boha, avšak žádný inspirovaný výrok, který nevyznává Jehošuu, nepochází od Boha. Dále, to je ten inspirovaný výrok antikrista (Iesus, Ἰησοῦς, Ježíš, Ješua apod.), o němž jste slyšeli, že přichází, a nyní je již ve světě. Pocházíte z Boha, děťátka, a zvítězili jste nad těmi lidmi, protože ten, kdo je ve spojení s vámi, je větší než ten, kdo je ve spojení se světem. Pocházejí ze světa; a proto mluví to, co pochází ze světa, a svět jim naslouchá. Pocházíme z Boha. Kdo poznává Boha, naslouchá nám; kdo nepochází z Boha, nenaslouchá nám. Tak si všímáme inspirovaného výroku pravdy a inspirovaného výroku omylu.“ (1. dopis Jana 4:1-6)

Co předkládáme jiného, než to, co čteme v Písmu a co nás nebeský Otec učí? Naslouchá nám svět? Pochopil o jakých zvláštních časech mluví apoštol Pavel a s čím to souvisí?

Když byl Pavel ještě znám jako farizej, jako Saul z Tarsu, tak když nechal kamenovat Štěpána, myslí si někdo, že mu Štěpán říká něco v tom smyslu, že Iesus, Ἰησοῦς, Ježíš, Ješua? Že Hebrej říká Hebrejovi něco řecky, nebo latinsky?

Saul za jméno Jehošua zabíjel ty, kdo o něm mluvili. Nechal je kamenovat. Neděje se nyní podobné kamenování, ale slovní kamenování? Těmi, kdo jako Saul, který ještě nebyl poučen, ač znal všechny spisy, ale neporozuměl jim, protože nebyl ještě nebeským Otcem a Panem Jehošuou poučen, tedy neměl Kristovu mysl? Na to si musíme odpovědět každý sám.

Nevím co se ještě má pro člověka vykonat, aby dokázal porozumět těmto dvěma duchovním klíčům, aby se mu otevřely duchovní dveře, za kterými je skutečný nebeský Otec, který je připraven nás začít sám POUČOVAT, abychom dosáhli na mysl Pána Jehošuy.

Jak jsme si vysvětlili na počátku, moudrým není zákonitě ten, kdo má vysoké IQ, ale je to ten, kdo dovolí našemu Stvořiteli, JeHoVaH (Jehovovi) Bohu, aby jej On sám vyučoval a poučoval. Kdo dovolí, aby se jeho mysl a srdce proměnily do Pánova srdce a Pánovy mysli. Na to je potřeba EQ a ne IQ. Je na každém z nás, zda o to bude usilovat.

Co tedy znamená mít Kristovu mysl?

Být vyučován a být poučen nebeským Otcem, Jeho duchem.

„A všichni tvoji synové budou vyučeni Jehovou a pokoj tvých synů bude hojný.“ (Izajáš 54:13)

Směr nám byl ukázán a nyní je na každém z nás, zda se správně začne dotazovat, aby to byl Otec a ne otec Lži, Satan, kdo nám odpoví.

Kéž se tak prosím stane Svrchovaný Pane JEHOVAH (Jehovo), pokud nalezneme přízeň ve Vašich očích v Jehošuově jménu. Amen a amen

Člověk Igi

3 185 slov, doba čtení 17 minut.