Zde je má odpověď:
To je jako se ptát, zda je lepší sarin, nebo fosgen. Zda je lepší Satan, nebo démon. Obě skupiny slouží Satanovi. Obě skupiny zneužívají malé děti. Obě skupiny obětují i své děti, své prvorozené. Tak jako je lež vždy lží, tak je zlo, zlem vždy a je jedno, jak velké to zlo je.
To samé platí o nenávisti. Pokud někdo někoho nenávidí, byť v malém, nedosáhl takový člověk na Agape. To neznamená souhlasit, to znamená porozumět příčině. Pravý soud může vynést nad jiným člověkem jen samotný nebeský Otec a Syn. Proč? Protože jedině oni znají příčinu, která působí jako ničemnost. Máme a musíme milovat i své nepřátele. Proč? Protože mnozí byli dokonale podvedeni. Mnozí jednají špatně proto, že nikdy nebyli v prostředí, kde by mohli dokonalý podvod odhalit. A hlavně jsme všichni nedokonalí, míjíme se cíle, což je hřích a to nás od nebeského Otce odděluje. Nejprve musíme napravit sami sebe, jít cestou POP a VÚP (vděčnost, úcta, pokora a pozornost, odpuštění, pokání), navázat osobní vztah se Stvořitelem života, Svrchovaným Panem JEHOVAH (Jehovou), aby nás sám vyučil a my mu dokázali naslouchat, teprve pak nás přivede k Synu, Panu Jehošuovi. Máme to v Janovi 6:44,45.
„Nikdo ke mně nemůže přijít, pokud ho nepřitáhne Otec, který mě poslal; a chci ho vzkřísit v posledním dnu. V Prorocích je napsáno (Jeremjáš 31:33; Izajáš 54:13): A všichni budou vyučováni Jehovou Bohem. Každý, kdo slyšel od Otce a naučil se, přichází ke mně.“ (Jan 6:44,45)
Musíme pochopit proč Jeremjáš říká to, co říká, v 10:23,24 pro tento čas Konce.
„Dobře vím, Jehovo, že pozemskému člověku nepatří jeho cesta. Muži, který kráčí, ani nepatří, aby řídil svůj krok. Napravuj mě, Jehovo, avšak se soudem; ne ve svém hněvu, abys mě nezmařil.“ (Jeremjáš 10:23,24)
Chápeme se? Já musím hledat vlastní nedostatečnost, to, co mi brání, abych dokázal s nebeským Otcem komunikovat, abych mohl slyšet, rozeznat, zda jsou to myšlenky a slova od něj, nebo zda nepřichází od Satana. Když je v myšlenkách nenávist k jinému člověku, je za nimi Satan. My lidé rádi soudíme druhé, ale sami sebe soudit nechceme. A to je hlavní problém člověka, proč nedosahuje na komunikaci s nebeským Otcem. Své pády omlouvá a nehledá v nich poučení a vlastní nápravu. Stále v modlitbách prosí o něco pro sebe, ale nehledá v tom, oč prosí, Boží slávu a slávu Syna. Takže prosí za nesprávným účelem.
„Opravdu prosíte, a přece nedostáváte, protože prosíte za nesprávným účelem, abyste to mohli vynaložit na své žádostivosti po smyslné rozkoši.“ (Jakub 4:3)
Nechápe člověk Pavlova slova o tom, proč říká, že má zálibu ve slabostech. Ne proto, aby hřešil, ale když ví, že je v něčem slabý, ví, že jedině moc ducha mu s tím pomáhá a tak se stává MOCNÝM. Ne lidskou silou, ale duchem nebeského Otce. Tak Pavel poznával, že v něm působí duch. Proč? Protože věděl, že z jeho lidské autority, není schopen činit to, co Otce oslavuje, protože v něm působí dva zákony. Zákon těla, hříchu a zákon ducha. Proto říká, že je u něj to, co si přeje konat k slávě Otce a Syna, ale vítězí to, co si přeje padlé tělo.
„Vždyť vím, že ve mně, totiž v mém těle, nepřebývá nic dobrého; schopnost přát si totiž u mne je, ale schopnost působit, co je znamenité, tu není.“ (Římanům 7:18)
„Shledávám tedy ve svém případě tento zákon: když si přeji činit, co je správné, je u mne, co je špatné.“ (Římanům 7:21)
„Proto mám zalíbení ve slabostech, v urážkách, v případech nouze, v pronásledováních a obtížích pro Krista. Když jsem totiž slabý, pak jsem mocný.“ (2. Korinťanům 12:10)
Proto člověk nemůže být zachráněn skrze skutky, ale skrze víru, skrze naději. Ty dobré skutky totiž skrze nás působí Otec svým duchem. Toto člověk nechce pochopit, protože má sám o sobě zkreslenou představu. Za celou dobu lidských dějin byli krom Krista, jen tři muži, kteří byli v Božích očích skutečně spravedliví. NOE, JOB A DANIEL. Ani Abraham, ani Enoch, David, Elijáš, Eli, Jeremjáš, Samuel a další, ani jeden z nich se nestal podobný těm třem mužům, ač o to usilovali, přesto měl k nim nebeský Otec náklonnost. Proč? Protože hledali nejprve Boží Spravedlnost a teprve pak tu svou.
Musíme změnit své uvažování nejenom směrem k sobě, ale ke světu, přestat jej posuzovat lidským zrakem. Příčina veškeré ničemnosti je Satan, jeho vzpoura. Vše ostatní je jenom následek. I ty dva domy, které chce někdo soudit? Suďme nejprve sami sebe, svou nedostatečnost. Poučme se z nich, pro slávu našeho Boha a Otce JEHOVAH. To je skutečná DOBRÁ ZPRÁVA, protože pak budeme přivedeni k Synovi, protože nás začal sám nebeský Otec vyučovat.
To, že odhaluji ničemnost těchto dvou domů, to nedělám proto, abych byl lepší než ony. Ukazuji jí proto, že ji musím odhalit pod vedením Otcova ducha. K slávě Otce a Syna. Já nejsem spravedlivý jako NOE, JOB a DANIEL. JSEM JEN PRACH NA MISKÁCH BOŽÍCH VAH, protože si uvědomuji, že mi nepřísluší, abych si sám řídil svůj vlastní krok. Toužím po Otcově Spravedlnosti, ne po té vlastní. To je smyslem všeho, co skrze mne nechal nebeský Otec zaznít. Musím činit vůli svého Otce, který je v nebesích. Proč? Aby se mohl oslavit skrze padlé tělo člověka, aby všichni poznali, že On sám je NEJVYŠŠÍ nad celou obydlenou zemí.
Přestaňme jako lidé hledat svou vlastní slávu a vlastní spravedlnost, ale nechme prosím našeho Boha, našeho Stvořitele, aby sám sebe oslavil projevy nezasloužené laskavosti v našich hříšných životech!
Člověk Igi