Co je to výrok antikrista, o kterém mluví apoštol Jan? Jak toto odhalení zajistí, že budeme správně vedeni?

O těchto myšlenkách budeme nyní uvažovat. Abychom je správně pochopili, musíme o nich uvažovat bez emocí se selským rozumem. Potvrdit si je vlastními životními zkušenostmi, tedy životní praxí, ne náboženskou naukou, či náboženským dogmatem.

Z osobních zkušeností vím, jak citlivé to je TÉMA pro člověka, který miluje Písmo. Když o těchto myšlenkách hovoří poprvé, tak jej to velmi popuzuje k tomu, aby se vyjádřil k tomuto námětu slovem soudu nad člověkem, který už ví a chápe, co antikristův výrok znamená. Sám sebe vede pod EMOCE, které jej zaslepí a nedovolují mu přijmout PRAVDU. My však víme, že platí tento Pánův výrok:

„…a poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.“ (Jan 8:32)

Z čeho nás TATO PRAVDA OSVOBODÍ? Z Velkého duchovního Babylonu. V knize Zjevení pak čteme tento příkaz:

„A slyšel jsem jiný hlas z nebe, který řekl: Vyjděte z Velkého Babylonu, můj lide, jestliže se s ním nechcete podílet na jeho hříších a jestliže nechcete obdržet část z jeho ran. Jeho hříchy se totiž nahromadily až do nebe a (JEHOVAH) Bůh si připomněl jeho skutky bezpráví.“ (Zjevení 18:4,5)

To je důležitá výzva pro každého, kdo miluje Boží slovo a kdo nenávidí bezpráví. Tedy jinak vyjádřeno:

BEZZÁKONNOST!

O bezzákonnosti pak v Písmu, v Bibli, čteme toto:

„Tak i vy, ovšem navenek, se jevíte lidem spravedliví, ale uvnitř jste plní pokrytectví a bezzákonnosti.“ (Matouš 23:28)

„Ať vás nikdo žádným způsobem nesvede, protože (skutečný Pán a Kristus) nepřijde, pokud nejprve nepřijde odpadnutí a nebude zjeven člověk bezzákonnosti, syn zničení.“ (2. list Tesaloničanům 2:3)

„Záhada této bezzákonnosti je sice již v činnosti, ale jen dokud nebude odklizen ten, kdo právě teď působí jako zábrana (apoštol Pavel, autor těchto slov a ostatní apoštolové).“ (2. list Tesaloničanům 2:7)

Pánův výrok k jeho učedníkům a posluchačům v kázání na hoře, v nejslavnějším kázání říká toto:

„Přestaňte soudit, abyste nebyli souzeni, neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni; a mírou, kterou odměřujete, budou odměřovat vám. Proč se tedy díváš na stéblo slámy v oku svého bratra, ale nebereš v úvahu trám ve svém vlastním oku?“ (Matouš 7:1-3)

„Ne každý, kdo mi říká: Pane, Pane, vstoupí do nebeského království, ale ten, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích. Mnozí mi v onen den řeknou: Pane, Pane, což jsme neprorokovali v tvém jménu a v tvém jménu nevyháněli démony a v tvém jménu neprováděli mnoho mocných skutků? A přece jim pak chci vyznat: Nikdy jsem vás neznal! Pryč ode mne, vy, kteří činíte bezzákonnost. Proto každý, kdo slyší tato má slova a činí je, bude přirovnán k rozvážnému muži, který vystavěl svůj dům na skále. A lil se déšť a přišly záplavy a vanuly větry a bičovaly dům, ten se však nezbortil, protože byl založen na skále. Dále, každý, kdo slyší tato má slova a nečiní je, bude přirovnán k pošetilému muži, který vystavěl svůj dům na písku. A lil se déšť a přišly záplavy a vanuly větry a udeřily na dům, a ten se zbortil a jeho zhroucení bylo veliké.“ (Matouš 7:21-27)

Jak můžeme pochopit z těchto Pánových slov, slov skutečného našeho Krále a Zachránce, souvisí BEZZÁKONNOST s tím, jak my sami přistupujeme k jeho výrokům, co skutečně učil. Sám jasně hovoří o tom, že mnozí lidé v tomto ČASE KONCE, než se vše završí, že budou přesvědčení, že jednají správně v Božích očích, že plní Boží vůli, ale přesto jsou shledáni jako ti, kdo jednají NIČEMNĚ, BEZ ZÁKONA!

Proto jsme my sami povinováni k tomu, abychom vše důkladně prozkoumali. Pokud zjistíme, že jsme byli podvedeni lidskými naukami, tak se jich musíme vzdát, protože z Pánova pohledu budeme jako ti, kdo činí BEZZÁKONNOST.

Ani mocné skutky, jako je takzvané vyhánění démonů, padlých andělů, kteří posedli jiného člověka a přesto z něj vyjdou, nás nemůže ZACHRÁNIT, učinit z nás Ty, kdo činí BOŽÍ VŮLI. Jak velké varování drazí přátelé ještě potřebujeme, abychom pochopili, že ani uzdravování, či jiný mocný skutek, nejsou důkazem toho, že skutečně naplňujeme BOŽÍ VŮLI. To nejsou myšlenky nějaké člověka, ale myšlenky Božího Syna.

Proto musíme tak do hloubky zkoumat o kom apoštol Pavel mluví vzhledem k odpadnutí a o ČLOVĚKU BEZZÁKONNOSTI. Když jsem v noci prosil nebeského Otce, Svrchovaného Pána JeHoVaH (Jehovu), protože mne vedl k tomuto námětu svým duchem, ve jménu Syna, našeho Zachránce, dostal jsem prostřednictvím videa, které na mne vyskočilo po zapnutí počítače, jasnou odpověď, proč je nutné právě nyní toto vše správně chápat.

Ve videu promlouvala nějaká žena, která se rozhodla vyučovat, jak správně porozumět 1. dopisu Korinťanům 12. kapitole. Nebudeme nyní soudit to, zda je to vhodné, aby nějaká žena sama vyučovala, ale zaměříme naši pozornost k tomu, co vlastně vyučovala.

Když jsem byl na počátku své duchovní cesty a zkoumal jsem výroky apoštola Pavla i Jana, tak jsem stejně jako ona narazil na toto vyjádření v Pavlovu dopisu:

„Nechci, bratři, abyste byli v nevědomosti o duchovních darech. Když jste byli lidmi z národů, víte, že jste byli odváděni k bezhlasým modlám, jak jste právě byli vedeni. Proto bych chtěl, abyste věděli, že nikdo, když mluví Božím duchem, neříká: Ježíš je prokletý!, a nikdo nemůže říci: Ježíš je Pán!, jedině svatým duchem.“ (1. Korinťanům 12:1-3)

„Milovaní, nevěřte každému inspirovanému výroku, ale zkoušejte inspirované výroky, abyste viděli, zda pocházejí od Boha, protože do světa vyšlo mnoho falešných proroků. Inspirovaný výrok od Boha poznáte takto: Každý inspirovaný výrok, který vyznává, že Ježíš Kristus přišel v těle, pochází od Boha, avšak žádný inspirovaný výrok, který nevyznává Ježíše, nepochází od Boha. Dále, to je ten inspirovaný výrok antikrista, o němž jste slyšeli, že přichází, a nyní je již ve světě.“ (1. Janův 4:1-3)

Všichni, kdo milují Písmo, Ti všichni znají ze svých Biblí, ze svých PŘEKLADŮ, tato slova apoštolů. Mnozí jim také věří celým svým srdcem, myslí a silou. Já jsem si tehdy kladl tuto otázku:

„Pokud je to Svrchovaný Pane JeHoVaH (Jehovo) Pravda, pak kde je ten rozdíl mezi člověkem, který jedná bezzákonně a tím, kdo bezzákonně nejedná?“ .

Než jsem na ní obdržel správnou odpověď, trvalo to u mne víc jak 27 let. Tak dlouho jsem musel čekat na to, než mi bylo odpovězeno. Proč mne to tak trápilo? Protože všichni věřili v Ježíše, všichni vyznávali, že přišel v těle. Co jsem nechápal, ale měl stále před očima? Že řecké texty jsou jen překlady. Pokud si převedeme slova apoštola Jana a Pavla do hebrejštiny, jejich jazyka, pak pochopíme velmi rychle a logicky, kde je jádro pudla. Než si to ukážeme, tak to vysvětlím na svých osobních životních zkušenostech.

Byl jsem mnohokrát v zahraničí. Tam jsem se setkával s lidmi dané země. Musel jsem se jim představit, aby mne mohli oslovovat mým jménem. Nikdy jsem jim neřekl, že se jmenuji tak, jak oni mohou vyslovovat mé jméno ve svém jazyce, nebo jména těch, kteří byli vedle mne. Bylo by to nepřirozené. Také oni se nikdy nepředstavili jinak, než jak jsou nazýváni ve své zemi. Nikdy by mne z úcty k nim nenapadlo, komolit jejich jména, když jsem je dokázal vyslovit. Pítr, byl Pítr, ne Petr. George byl George, ne Jiří. Asi chápeme co se snažím vysvětlit. Nyní se podívejme, jak zní hebrejsky tyto verše:

„עַל-כֵּן אוֺדִיעַ לָכֶם כִּי אֵין אִישׁ אֲשֶׁר רוּחַ אֱלֹהִים דִּבֶּר-בּוֺ אֲשֶׁר יֹאמַר עַל-יְהוֹשֻׁ֥עַ כִּי חֵרֶם הוּא וְלֹא יוּכַל אִישׁ לִקְרֹא לְיֵיְהוֹשֻׁ֥עַ בְּשֵׁם אָדוֺן אִם-לֹא בְרוּחַ הַקֹּדֶשׁ:

Pokusím se to vyslovit česky: „al-khen odía lachem khí ein iš ašuer růach elohim ddibír-bo ašuer jíemar al-jehošua khi cherem hu velo jůhal iš lakro lajehošua bíšemem addhan em-lea beruach hakhodeš.

Toto je hebrejský zápis třetího verše z 1. listu Korinťanům 12. kapitoly. Jak odhalily studie řeckých textů, ze kterých se překládá takzvaný Nový zákon, jsou texty vytvořeny stejně, jako byl vytvořen překlad Starého zákona do řečtiny v překladu Septuaginty. I tento překlad obsahuje hebrejskou stavbu vět. Běžný řecky mluvící člověk v prvním století by větám zřejmě vůbec nerozuměl.

Ač se to ví už 50 let, přesto se o tom mlčí. Otázka zní: „Proč? Změnilo by to něco?“ . ANO, PROTOŽE BY PAK VERŠ ZNĚL TAK, JEHO PŘEKLAD, JAK SE TO OBJEVUJE NAPŘÍKLAD V POSLEDNÍM STUDIJNÍM PŘEKLADU MILOŠE PAVLÍKA!!!

„proto vám uvádím v známost, že nikdo, kdo mluví v Božím Duchu, neříká: Jehošua buď proklet, a nikdo nemůže říci: Pán Jehošua, leč v Svatém Duchu.“ (Studijní překlad Miloše Pavlíka)

Jak nám myšlenka odhaluje, může takto vyslovovat správné Kristovo jméno JEHOŠUA jen ten, kdo je veden Božím duchem. V mém případě to trvalo víc než 27 let. Že skutečné jméno Krista je Jehošua, to jsem věděl, ale neuvědomoval jsem si to, už pár měsíců před tím, než jsem započal studovat Písmo.

Přesto jsem si to nebyl schopen uvědomit, jak to je 27 let, když jsem Pavlova a Janova slova četl a snažil jsem se je správně pochopit. Až skrze bratra při jednom našem rozhovoru.

Proč právě tehdy? Protože byl čas, abych plně vyšel z Velkého Babylonu. Opustil dogmata a nauky všech náboženských domů, abych mohl svědčit, že Pán Jehošua je ten, kdo k nám sestoupil v těle.

Pokud chci polsky vyjádřit písemně svědectví, protože polsky mluvím plynně, když se rozmluvím a svědectví jsem vdával v Polsku několikrát, i to, co jsem učil, jsem ukazoval v polských překladech, tak abych to udělal skutečně správně, tak si to musím sepsat nejprve česky, v mém rodném jazyce. Pak myšlenku přeložím do polštiny.

Mnohokrát, protože jsme s bratrem, jeho firmou, obchodovali s polskými dodavateli, nikdy by mne ani ve snu nenapadlo přepisovat mé jméno a příjmení, nebo příjmení a jméno bratra, do polské výslovnosti. Ani tito dodavatelé nikdy záměrně v korespondenci naše jména nekomolili.

Je to přirozené a je to uctivé. Když si toto uvědomíme, že Jan i Pavel byli Hebrejci, jeden potomek praotce Judy a druhý praotce Benjamína, tak porozumíme tomu, že vše sepsali nejprve v hebrejštině a teprve následně text buďto sami, nebo někdo jiný, vše přeložili do řečtiny. Druhá varianta je správnější. Pavel měl k tomu Lukáše, řeckého lékaře a dějepisce.

Žádný z apoštolů, Hebrejců by nepostupoval jinak. Nejenom, že se osobně znali s Panem Jehošuou. Rozuměli jeho hebrejskému jménu, proč anděl Gabriel, žádný arch = nejstarší, nejpřednější, ale skutečný posel DOBRÉ ZPRÁVY, proč Josefovi nařídil, aby narozenému nevlastnímu synovi z Marie, dal jméno hebrejské, Jehošua.

Takže mu neříkal řecky Ιησούς (Iisoús), nebo latinsky Iesus (Jesus). Ani Pán Jehošua se takto nikdy nikomu nepředstavil, ale vždy svým skutečným jménem. To je selský rozum, ale také Božím duchem vedené POROZUMĚNÍ. To odděluje člověka BEZZÁKONNOSTI, toho, kdo od Pravdy odpadl, od těch, kdo jsou vedeni skutečně duchem.

A že je jméno, řecky Ιησούς (Iisoús), nebo latinsky Iesus (Jesus), výrokem antikrista, to pochopíme tehdy, když se zamyslíme, kdy byl Jehošua takto poprvé nazván. Je to v evangeliích, jen ne přímo. Pokud však budeme uvažovat podle selského rozumu, tak na to přijdeme. Proč? Protože se stačí takto dotazovat, klást si otázky:

1, Kdo byl v době Jehošuova života proti Kristu?

2, Kdo Pilátovi Ponskému, římskému místodržiteli Judeje, Krista přivedl a jak mu jej, jakým jménem představil?

Na první otázku víme, že to byli farizeové, znalci Zákona. I na druhou otázku známe stejnou odpověď. Proč Pilátovi, který Jehošuu vůbec neznal, proč mu jej představili jménem Iesus (Jesus)? Protože se chtěli Kristu vysmát, potupit ho, tak jako správní antikristé. Tak se do světa dostal tento výrok. Co nám oznamuje apoštol Jan?

„Milovaní, nevěřte každému inspirovanému výroku, ale zkoušejte inspirované výroky, abyste viděli, zda pocházejí od Boha, protože do světa vyšlo mnoho falešných proroků. Inspirovaný výrok od Boha poznáte takto: Každý inspirovaný výrok, který vyznává, že Jehošua Kristus přišel v těle, pochází od Boha, avšak žádný inspirovaný výrok, který nevyznává Jehošuu, nepochází od Boha. Dále, to je ten inspirovaný výrok antikrista, o němž jste slyšeli, že přichází, a nyní je již ve světě.“ (1. Janův 4:1-3)

Proto i Pavel oznamuje:

„Nechci, bratři, abyste byli v nevědomosti o duchovních darech. Když jste byli lidmi z národů, víte, že jste byli odváděni k bezhlasým modlám, jak jste právě byli vedeni. Proto bych chtěl, abyste věděli, že nikdo, když mluví Božím duchem, neříká: Jehošua je prokletý!, a nikdo nemůže říci: Jehošua je Pán!, jedině svatým duchem.“ (1. Korinťanům 12:1-3)

Kdo miluje náboženské nauky a lidská dogmata, víc než PRAVDU, která osvobozuje, nikdy svatým duchem nepřijme Pavlova a Janova slova. Bude tvrdit, že je to démonské, že máme démona. Kde jsme to četli?

„Židé mu (Jehošuovi) řekli: Nyní již víme, že máš démona. Abraham zemřel, proroci také; ale ty říkáš: Jestliže někdo zachovává mé slovo, vůbec nikdy neokusí smrt.“ (Jan 8:52)

Kteří Židé? Znalci Zákona a farizejové. Tedy ti, kdo se stali antikristy. Těmi proti Kristu. A pokud to chápeme, pak i rozumíme tomu, proč Pán Jehošua oznamuje:

„Ne každý, kdo mi říká: Pane, Pane, vstoupí do nebeského království, ale ten, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích. Mnozí mi v onen den řeknou: Pane, Pane, což jsme neprorokovali v tvém jménu a v tvém jménu nevyháněli démony a v tvém jménu neprováděli mnoho mocných skutků? A přece jim pak chci vyznat: Nikdy jsem vás neznal! Pryč ode mne, vy, kteří činíte bezzákonnost.“ (Matouš 7:21-23)

Může někdo, kdo se vzpírá PRAVDĚ, může činit Boží vůli nebeského Otce? A to je BEZZÁKONNOST. Proč? Protože je psáno a řečeno samotným Pánem Jehošuou:

„Jehošua jim odpověděl a řekl: Přestaňte mezi sebou reptat. Nikdo ke mně nemůže přijít, pokud ho (duchem) nepřitáhne Otec, který mě poslal; a chci ho vzkřísit v posledním dnu. V Prorocích (Jeremjášovi 31:33,34 a Izajášovi 54:13) je napsáno: A všichni budou vyučováni Jehovou Bohem. Každý, kdo slyšel od Otce a naučil se, přichází ke mně. Ne proto, že by někdo viděl Otce, kromě toho, který je od Boha (Jehošua Pomazaný, řecky Kristus); ten viděl Otce. Vpravdě, vpravdě vám říkám: Kdo (mi) věří, má věčný život. Jsem chléb života.“ (Jan 6:43-48)

Kdo reptá, kdo se stále dohaduje? Z mých zkušeností ti, kdo říkají: „Já katolík, já evangelík, já letničář, já svědek Jehovův, já adventista sedmého dne…., jen já mám pravé porozumění!!!“ . Proč to říkají? Protože věří, že byli pokřtěni v té správné víře. Co o tom říká apoštol Pavel?

„A tak jsem k vám nemohl mluvit jako k duchovním lidem, bratři, ale jako k tělesným lidem, jako k nemluvňatům v Kristu. Krmil jsem vás mlékem, ne něčím k jídlu, neboť jste ještě nebyli dost silní. Vskutku nejste dost silní ani nyní, neboť jste ještě tělesní. Poněvadž je totiž mezi vámi žárlivost a rozepře, nejste snad tělesní a nechodíte jako lidé? Když totiž jeden říká: Patřím Pavlovi, ale jiný říká: Já Apollovi, nejste prostě lidé?“ (1. dopis Korinťanům 3:1-4)

Dnes už se neříká, že někdo patří Pavlovi, jiný Apollovi. Dnes se říká, že patří ke katolíkům, k pravoslaví, svědkům Jehovovým, Adventistům sedmého dne,….., jejich křtu, jejich náboženskému dogmatu.

Dnes jsou i tací, kteří říkají, že nenávidí náboženské domy, přesto si neuvědomují, že přejímají jejich dogmata. Žádný si neuvědomuje jak důležitou je otázka zapsaná v Příslovích:

„Kdo vystoupil do nebe, aby mohl sestoupit? Kdo nabral vítr do dlaní obou rukou? Kdo zahalil vody do přehozu? Kdo způsobil, že se zvedly všechny konce země? Jaké je jeho jméno a jaké je jméno jeho syna, víš-li to snad? Každá Boží řeč je přečištěná. On je štítem pro ty, kteří ho činí svým útočištěm. Nepřidávej nic k jeho slovům, aby tě nepokáral, a aby ses nemusel prokázat jako lhář.“ (Přísloví 30:4-6)

Kdo přidává k Božím slovům? Ten, kdo je veden Božím duchem a vyznává Pana Jehošuu jako toho, kdo na Zem přišel v těle? Nebo ten, kdo uvěřil překladatelům slov Pavla a Jana, že máme vzývat VÝROKY ANTIKRISTA? Na tuto otázku si musíme odpovědět sami. Co víc milujeme? PRAVDU, která osvobozuje, nebo Lež, která je z působení ANTIKRISTA?

Svatý, svatý, svatý, Svrchovaný Pane JeHoVaH (Jehovo). Kéž Ty sám dáš tomuto lidu na vědomí, jaká je Tvá vůle ohledně Vašich skutečných jmen, jak ohledně Tvého jména JeHoVaH (Jehova), tak ohledně Kristova jména Jehošua. V Tvém jménu Pane Jehošuo prosíme o vyslyšení, až se začnou dotazovat, zda jim byla oznámena PRAVDA na základě Otcovy vůle. Amen a amen

Člověk Igi

2 583 slov, doba čtení 14 minut.