Když se, Martino, podíváme na úvodní fotografii, tak se v ní z mého pohledu zračí majestátnost a autorita toho, kdo toto vše stvořil. Což ve mne vzbuzuje bázeň. V Písmu často čteme, že musíme vystoupit na symbolickou duchovní horu.
„A v konečné části dnů (v čase Konce Satanova uspořádání světa) se stane, že hora Jehovova domu bude pevně založena nad vrcholkem hor a jistě bude pozvednuta nad pahorky; a budou k ní proudit všechny národy.“ .
Ten, kdo to učinil, ten často zažil to, co zažívají horolezci, když se snaží pokořit některou vysokou horu, kdy jim chybí kyslík. Musí překonat sami sebe. Přizpůsobit své dýchání vysoké nadmořské výšce.
A to musíme učinit i my, pokud chceme vystoupit na onu duchovní horu našeho Stvořitele. Musíme se symbolicky naučit dýchat, ne jak nám je přirozené, ale jak si to vyžaduje daná nadmořská výška. Proč lidé podstupují takový výšlap? Proto, aby viděli něco, co jiní vidět nemohou. Tu majestátnost a autoritu. Zažívají pocit absolutní lidské nedostatečnosti, kdy jen pokora jim dovoluje kráčet vzhůru a dosáhnout na samotný vrchol hory.
Horolezec se musí plně spolehnout na vše, co už jiní před ním odhalili, že jen dodržením správných a osvojených postupů lze horu zvládnout. Není zde prostor na vlastní představy, jen na vlastní sebezapření. Je potřeba opustit všechny své emoce, které nás mohou zničit, když jim při takovém to výstupu podlehneme. Musíme každý krok zkoumat tou nejtvrdší logikou, jen tak na vrchol dosáhneme. Odměnou nám je vidět a chápat, co si ostatní s očima a ušima neuvědomují.
Při tomto duchovním výstupu musíme brát v úvahu, stejně jako to činí skutečný horolezec, že na vrcholcích hor se velmi rychle mění počasí. Tím počasím zde je Satan, jeho neuvěřitelná záludnost, protože jej můžeme cítit, ale tak jako vítr, vidíme jen projevy. A ten vítr, ta skutečná vichřice, tak ta mnoha skutečným horolezcům zabránila zdolat vrchol hory.
Krásně to bylo popsáno v dvojdílné filmové sérii paní Poledňákové o malém Vaškovi a jeho otci, který byl náčelníkem horské služby. Ten Vaškovi vysvětloval, že když v Himalájích začne foukat vítr pod vrcholem hory, že je to jako když se řítí vlak. Přesně toto Satan použije, když vidí, že chce někdo dosáhnout na symbolický vrchol duchovní hory. Zde nám emoce, podlehnutí jejich vlivu, brání k tomu, abychom učinili správný krok a šli dále vzhůru. Jen tvrdá a neúprosná logika nám dovolí jít dále, vzhůru.
Proto Pán Jehošua Kristus řekl:
„Je totiž mnoho pozvaných, ale málo vyvolených.“ .
Jsou to právě emoce, na které Satan působí, aby člověk na vrchol nedosáhl. Zkouší to různě. Nejprve přijde takový lehký vánek, pak silnější vítr a nakonec uragán. Ten se zaměřuje na to, aby zničil všechny naše vztahy. Vytváří v člověku strach, aby nedůvěřoval nikomu, jen sám sobě. Skrze jeho (Satanovy) myšlenky ničí vše. Na nás je, abychom nepodlehli jeho vlivu a zachovali si Lásku Agape, jež není emoční láskou a plná pocitů prožívaného štěstí, jako když někoho milujeme, jsme šťastně zamilovaní. Někdy je to velmi chladná logika, kterou musíme dát do popředí, aby se PRÁVO a SPRAVEDLNOST NEVYTRATILY.
Na těchto principech stojí skutečná Boží Láska, aby nás naučila, abychom se nestali Satanovou loutkou. Učí nás dokonale odpouštět i našim domnělým nepřátelům. Nerozvíjet v sobě emoční zášť nad nerozvážným slovem těch, kteří nás milují. Učí nás porozumět vlastní nedostatečnosti a s vírou spoléhat na našeho Stvořitele, JeHoVaH (Jehovu) Boha a na slova a skutky Jeho vlastního Syna, Pana Jehošuy.
Ten znal dokonale Jidáše Iškariotského, věděl, že jej zradí a vydá jej k usmrcení, přesto jej dokázal pochopit a milovat Láskou Agape. Chápal, proč to takto nebeský Otec připustil. 3,5 roku jej měl vedle sebe. Nikdy v jeho případě nejednal vůči němu emočně. Proč? Protože plně porozuměl Boží vůli a té se chtěl jako nejvyššímu dobru vždy podřídit. Proto i Pán Jehošua stále zapíral sám sebe. Tolikrát byl z nedostatku víry druhých a zvláště pak z apoštolů, smutný až k smrti, protože viděl nedostatek jejich víry.
Bál se o ně, že když je nakonec bude muset fyzicky po svém vzkříšení opustit, že si je Satan namaže jako máslo na chleba. Tři dny jej po jeho smrti neviděli a už měli tendenci jít si vlastní cestou, vrátit se k původnímu životu, bez sebemenší známky víry, ač viděli skutečné zázraky a vlastní vítězství nad démony. Každý jeden z těch jedenácti, kteří byli s ním u poslední společné večeře, mu slibovali věrnost až do konce, kde s nimi na základě proroctví uzavřel NOVOU SMLOUVU O KRÁLOVSTVÍ, jak to čteme zde:
„Pohleď, přicházejí dny, je Jehovův výrok, a chci uzavřít s (duchovním) izraelským domem a s judským domem (ne podle těla, ale podle ducha) novou smlouvu; ne takovou, jakou byla smlouva, kterou jsem uzavřel s jejich (tělesnými) praotci v den, kdy jsem je uchopil za ruku, abych je vyvedl z egyptské země, má smlouva, kterou oni porušili, ačkoli jsem je měl v manželském vlastnictví (měli se mu, jako manželka svému milujícímu manželovi plně podřídit, aby národy kolem viděly rozdíl mezi nebeským Otcem a Satanem), je Jehovův výrok (ne nějakého člověka, ale Stvořitele nebe a Země).“ .
„Vzal (Pán Jehošua) také chléb, vzdal díky, rozlámal jej, dal jim jej a řekl: To znamená mé tělo, které má být dáno ve váš prospěch. Stále to čiňte na mou památku. Stejně i pohár, když povečeřeli, a řekl: Tento pohár znamená novou smlouvu mocí mé krve, která má být vylita ve váš prospěch. Pohleďte však, ruka mého zrádce je se mnou na stole. Protože Syn člověka odchází, jak je vyznačeno; přesto běda tomu člověku, skrze něhož je zrazován! Začali tedy mezi sebou rozmlouvat o otázce, který z nich by skutečně byl ten, kdo to hodlá udělat. Vyvstal však také mezi nimi prudký spor o tom, který z nich se zdá být největší (jak lidské a tělesné, zároveň satanské uvažování). Ale řekl jim: Králové národů se nad nimi vypínají jako páni a ti, kteří mají nad nimi autoritu, jsou nazýváni dobrodinci. Takoví však nemáte být. Ale ať ten, kdo je mezi vámi největší, se stane jakoby nejmladším (pod autoritou svých bratrů) a ten, kdo jedná jako představený, jako ten, kdo slouží. Kdo je totiž větší, ten, kdo spočívá u stolu, nebo ten, kdo slouží? Není to ten, kdo spočívá u stolu? Ale jsem uprostřed vás jako ten, kdo slouží. Jste však těmi, kteří se mnou setrvali v mých zkouškách; a činím s vámi smlouvu, právě jako můj Otec učinil smlouvu se mnou, pro království, abyste jedli a pili u mého stolu v mém království a seděli na trůnech, abyste soudili dvanáct izraelských kmenů (Kdy? Až nastane vzkříšení mrtvých k soudu spravedlivých a nespravedlivých, to je po Kristově království. Soud má všechny napravit, ne, ZNIČIT).“ .
Když jim poté oznámil, že zemře, tak všech jedenáct řeklo, že zemřou s ním. A Pán Jehošua věděl, že ho všichni zradí. Proč? Věděl, že jim emoce a STRACH nedovolí, aby se nechali také usmrtit. Teprve až později, kdy vše dokonale logikou pochopili, byli schopni si zpívat, když je Řím a zfanatizovaní Židé zabíjeli. Prosili nebeského Otce i Pana Jehošuu, aby vrahům odpustili, protože chápali, že je to Satan, kdo je skutečně vraždí. Že se ti vrazi stali jen loutkou v rukách démonů a Satana.
Aby toto byli skuteční Kristovi následovníci schopni učinit, museli být naplněni Božím duchem, který je zbavoval strachu a bolesti. Proto tak často nyní mluvíme o tom, že musíme být naplněni duchem, být oživeni. Křest ve vodě nestačí.
„Jehošua odpověděl: Vpravdě, vpravdě ti říkám: Pokud se někdo nenarodí (symbolicky) z vody a ducha, nemůže vstoupit do Božího království (dokonalého svazku muže a ženy v jedno symbolické tělo, který byl vždy základem a původním záměrem našeho Stvořitele) .“ .
Proto si Jan Hus zpíval, když mu pod nohama hořela hranice, protože umíral bez bolestí pro svého Otce a pro svého Vykupitele. Byla to čest, protože Satan jej nezlomil skrze jeho lidské loutky. Stejně, jako nezlomil muže a ženy, kteří dokonalou logikou, ne emocemi, uvěřili po Kristově smrti v prvním století.
A to je skutečná Agape v nás, kdo plně rozumíme, že i toto nás potká pro slávu Otce a Syna. V den kdy se to stane, si lidé vzájemně budou posílat dárky a radovat se. Nebude jim dovoleno, aby nás pohřbili, protože budou vědět, že máme být vzkříšeni po 3 dnech, aby všichni poznali, ŽE SVRCHOVANÝ PÁN JEHOVAH (Jehova) je sám NEJVYŠŠÍ NAD CELOU OBYDLENOU ZEMÍ.
„A až dokončí své svědectví, divoké zvíře (BRICS+ a Rusko v čele, plně ovládané Satanem a démony), jež vystupuje z propasti, povede s nimi válku a zvítězí nad nimi a zabije je. A jejich mrtvoly budou na široké cestě velkého města, které se v duchovním smyslu nazývá Sodoma a Egypt (Velký Babylon), kde byl i jejich Pán přibit na stauru. A ti z lidí a kmenů a jazyků a národů se budou dívat na jejich mrtvoly po tři a půl dne a nedají jejich mrtvoly uložit do hrobky. A ti, kteří bydlí na zemi, se nad nimi radují a těší se a budou jeden druhému posílat dary, protože ti dva proroci trýznili ty, kteří bydlí na zemi. A po třech a půl dnech do nich vstoupil duch života od Boha a postavili se na nohy, a na ty, kteří je spatřili, padl velký strach.“ .
„Kéž jsou zahanbeni a rozrušeni na všechny časy a kéž jsou zaraženi a zahynou; aby lidé poznali, že ty, jehož jméno je Jehova, ty sám jsi Nejvyšší nad celou zemí.“ .
Myslíš si, Martino, že skutečně chce symbolická nevěsta a rozvážné družičky, že chtějí vládnout a panovat, když ví, co je čeká? Že si někdo z nich přeje, aby takto byli před zraky světa popraveni? Neúprosná logika a úplný vztah s Otcem a Synem jim dovolují přijmout tento úděl. Proč? Protože pak bude těm vrahům projeveno milosrdenství a všichni, kromě skutečně ničemných lidí poznají, že Stvořitel nebe a Země JeHoVaH (Jehova) Bůh nejsou s Kristem fikce, ale skutečnost.
Proč to musí být právě takto, to najdeš na těchto stránkách. Pravá Láska Agape není o strachu, jak by se mohlo nyní zdát, ale o plném porozumění. A není to nebeský Otec, kdo lační po smrti. Je to Satan, který má veliký hněv. Všichni máme strach, ale Láska k Otci a Synovi, ke kterým jsme si na základě osobní komunikace vytvořili vztah, nám dovoluje toto vše podstoupit.
Přišli jsme na zem nazí a nic nám tu nepatří. Vše, co máme, je jen a jen nezasloužená laskavost. Kdyby nebeský Otec Satanovi a démonům nebránil v určitých záležitostech, už by se nás Satan a jeho kamarádi zbavili. Naší skutečnou ZÁCHRANOU je vztah s Otcem a Synem, žádný majetek, peníze, bunkr, či cokoliv jiného, v co člověk vkládá svou důvěru a své pomyslné bezpečí.
Šťastný je ten, kdo toto pochopí.
Proto ti, Martino, předkládá bratr Mirek odpověď na to, čím jsi argumentovala, s Láskou a bez emocí, ale s potřebnou logikou k zamyšlení. Kéž to pomůže všem, i Tobě, Martino, kteří klopýtají o své emoce, kterými je Satan rozněcuje proti Otci a Synovi. Amen
Igi
Martina mi napsala:
Poznámka k Doplnění bratra 19.01.2025 Mirka: Částečně je to pravda, ale aspekty jsou i jiné .
Dnes a napříště naplním národy pod všemi nebesy strachem a hrůzou z vás; kdokoli uslyší slovo o tvém příchodu, bude se kvůli tobě třást a svíjet úzkostí. Deuteronomium 2:25
Hospodinovi andělé vyšli a pobili v asyrském táboře sto osmdesát pět tisíc mužů a pak zasáhli jejich krále rukou jeho synů. 2. králi 19:10 – 19
[V okolních cizích městech] nesmíte šetřit životy žádné živé bytosti, mužů a žen, mladých i starých, dětí a nemluvňat, dokonce ani dobytka. Deuteronomium 20:13-18
[V okolních cizích městech] nesmíte šetřit životy žádné živé bytosti, mužů a žen, mladých i starých, dětí a nemluvňat, dokonce ani dobytka. Deuteronomium 20:13-18
Zbořte jejich oltáře, rozbijte jejich kameny, posekejte jejich posvátné kůly a spalte jejich modly. Deuteronomium 7:5
Myslím si ,že další komentář není třeba. Vůbec si nemyslím ,že by tohle pravý Stvořitel podporoval.
Odpověď bratra Mirka:
Já bych začal asi takto. Zkusme si představit, jak bychom jednali, kdybychom byli Bohem (nebo třeba jen ředitelem nějakého většího podniku). Představme si, že za vše, úplně vše, neseme zodpovědnost. Za svá rozhodnutí i za to, co udělá někdo jiný (protože máme tu nejvyšší autoritu a můžeme věci ovlivňovat). Myslím, že už tato představa je pro člověka dost děsivá, protože zodpovědnost, tak tu nechce mít nikdo. Ale naopak, každý má nějaká přání, požadavky, námitky.
Pokud by tedy Bůh někdy udělal jakoukoliv chybu nebo přehmat, tak by mu to bylo oprávněně vyčítáno, a to navěky. Dělá Bůh chyby? Dejme tomu, že si to můžeme myslet, protože vidíme nějakou nedokonalost nebo nespravedlnost v tom, co se děje. Nyní se zamysleme – jsme moudřejší než Bůh, který stvořil tu krásu a bohatost světa okolo nás? To by si asi člověk sám o sobě nemyslel. A když tedy vidíme nějakou nedokonalost nebo nespravedlnost, neviděla by ji potom i neskonale moudřejší bytost než my? Nebo by o ní nevěděla?
„Což se neprodávají dva vrabci za minci malé hodnoty? A přece ani jeden z nich nespadne na zem bez [vědomí] vašeho Otce. Ale i všechny vlasy na vaší hlavě jsou sečteny.“ (Matouš 10:29-30)
O tom, co my pokládáme za nedokonalost, tedy Bůh ví a také je mnohem moudřejší než my. Když si toto uvědomíme, můžeme si pak stále být tak jistí, že náš pohled je správný, že to chápeme lépe než Bůh? Není to spíše tak, že neznáme okolnosti nebo nedokážeme věci dostatečně domyslet, a proto vidíme jen výsek, věc vytrženou ze souvislostí?
Písmo obvykle nabízí i vysvětlení veršů, které člověk vnímá jako „nespravedlnost“. Zkusím to ukázat právě na 5. Knize Mojžíšově (Deuteronomium), ze které citujete.
„Slyš, Izraeli, dnes překračuješ Jordán, abys vešel a zbavil vlastnictví národy větší a silnější než ty, města velká a opevněná k nebesům, lid velký a vysoký, syny Anakim, o nichž jsi sám věděl a sám jsi slyšel říkat: ‚Kdo se může pevně postavit před syny Anaka?‘ A dnes dobře víš, že Jehova, tvůj Bůh, přechází před tebou. Je stravujícím ohněm. Vyhladí je a sám je před tebou podmaní; a zbavíš je vlastnictví a rychle je zničíš, právě jak k tobě Jehova mluvil.“ (5. Mojžíšova/Deuteronomium 9:1-3)
Izraelité měli tedy někoho zničit (zabít). Kdy my pokládáme smrt člověka (nebo jiné bytosti) za něco spravedlivého? Když se provinil tak, že odčinit to může jen jeho smrt, nebo když je takový člověk hrozbou pro ostatní a není pro něj nápravy. Tak to tedy bývá v lidských očích. Bylo by to takto i zde? Kdo byli ti Anakim, lid velký a vysoký?
„A dál vydávali izraelským synům špatnou zprávu o zemi, v níž vyzvídali, a říkali: „Země, kterou jsme prošli, abychom v ní vyzvídali, je země, která požírá své obyvatele; a všechen lid, který jsme uprostřed ní viděli, jsou muži mimořádné velikosti. A viděli jsme tam Nefilim, syny Anaka, kteří jsou z Nefilim, takže jsme se stali ve svých vlastních očích podobnými lučním kobylkám, a takovými jsme se stali [i] v jejich očích.“ „ (4. Mojžíšova 13:32-33)
Anakim a Nefilim byli obři. Tak velcí, že si je těžko dokážeme představit (sami lidé si připadali proti nim v poměru luční kobylky proti člověku; více na toto téma v tomto článku https://www.world-eyesbible.com/2021/12/11/strukturni-a-bezstrukturni-rizeni-sveta-jak-to-funguje/). Tito obři požírali lidi. Kde se vzali? Byli ze spojení démonů (padlých andělů) s pozemskými ženami. Jaká asi musí být společnost (národ), která takovouto věc dovolí a podpoří? Bylo by spravedlivé i v lidských očích provést s nimi to, co dostali Izraelité jako příkaz od Boha? Byli souzeni váleční zločinci v dnešních časech za to, co prováděli s lidmi? Byli. Viz Norimberský proces po druhé světové válce.
„Až je Jehova, tvůj Bůh, před tebou vytlačí, neříkej si takto v srdci: ‚To pro mou vlastní spravedlnost mě Jehova uvedl, abych vzal tuto zemi do vlastnictví‘, když naopak je Jehova před tebou zahání pro ničemnost těchto národů. Ne pro svou spravedlnost ani pro přímost svého srdce vcházíš, abys vzal do vlastnictví jejich zemi; je to ve skutečnosti pro ničemnost těchto národů, že je Jehova, tvůj Bůh, před tebou zahání, a aby provedl slovo, které Jehova přísahal tvým praotcům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi. A budeš vědět, že ne pro tvou spravedlnost ti Jehova, tvůj Bůh, dává tuto dobrou zemi, abys ji vzal do vlastnictví; jsi totiž tvrdošíjný lid.„ (5. Mojžíšova/Deuteronomium 9:4-6)
Znovu máme připomenuto, že národy, které byly vyhlazeny nebo zahnány, tak o tom bylo rozhodnuto, kvůli jejich ničemnosti, a to, že jejich území bylo dáno Izraelitům není kvůli jejich zásluhám, ale kvůli dodržení slibu, který dal Stvořitel Země jejich praotcům. A Bůh, který sám nelže, dodržuje i sliby. Ostatně, jak je psáno, Izraelité se už tehdy začali odklánět od Stvořitelova vedení.
Jinde v Písmu vysvětlení nemusí být takto zjevné nebo dokonce nemusí být uvedeno vůbec. Pak je nutné se dotazovat Stvořitele (Jehovy) ve jménu Jeho Syna (Jehošuy), abychom pochopili, proč se ta a ta věc stala právě oním způsobem. A vždy musíme mít na paměti, že Stvořitel i Jeho Syn vždy mluví pravdu.
Mirek
Nebeský Otec, Martino, je v prvé řadě rodičem, takže by nikdy netrestal nikoho, pokud by nebylo narušeno PRÁVO a SPRAVEDLNOST. Veškerou špatnost si vyžádal Satan, aby to vypadalo tak, že vše, co nebeský Otec se Synem stvořili, že to není dobré.
Když nebeský Otec oznámil Abrahamovi, že nemůže zasáhnout dříve, než ve čtvrté generaci, tak přesně věděl, proč to říká. Máme to před očima. Nyní tu žije čtvrtá generace od začátku druhé světové války. Podívejme se kolem sebe, jak ta čtvrtá generace vypadá. Čeho si skutečně váží? Má to tak dále pokračovat? Vždy musela přijít válka na čtvrtou generaci, která je svou hrůzou umravnila. Elity, které ji na Satanovo nařízení rozpoutaly, tak se po skončení musely stáhnout, aby je dav nezničil. Vždy lidem předhodily jen ty, které pro válku použily. A nyní to bude konečně jinak. Protože to nebeský Otec chce konečně ukončit. Už je peníze a moc nezachrání.
A ten plán na skutečnou ZÁCHRANU LIDSTVA JE DOKONALÝ. Nebeský Otec může člověka přivést skrze vzkříšení opět k životu. Už ne jako starce, nemocného, znetvořeného člověka. Naopak, bude každý mladý, fyzicky ve věku 30-ti let. Bude dokonale takový člověk rozumět Boží Spravedlnosti a Boží Lásce Agape, kdy MILOSRDENSTVÍ VÍTĚZOSLAVNĚ ZVÍTĚZÍ NAD SOUDEM.
Abychom tomu všemu porozuměli, musíme se naučit dívat se na věci Božím zrakem, nejenom tak, jak my chápeme „spravedlnost“, jak nám velí emoce. Satan je velmi ničemná bytost, která něco způsobí a pak se schová. Vše svede na druhé a na našeho Stvořitele, že je takový a makový, protože hned nezakročuje. Nikdy Satan lidem neřekne, že si vše vyžádal a že kdyby nebeský Otec ihned zasáhl, že už by dávno nebyl.
Proto člověka ovlivňuje i s jeho kamarády, aby mohl být ĎÁBLEM = POMLOUVAČEM.
Aby žena mohla jednat správně, když nad ní vládnou emoce, bez nichž by nebyla nikdy tou nádhernou ženou, obdržela jako dar intuici. Věříme s Mirkem, Martino, že intuitivně nám rozumíš, že to, co sdělujeme, je PRAVDA. Přesto nám emoce často brání tuto pravdu přijmout, protože nás vedou do našich lidských představ.
Nebeský Otec velmi miluje ženy. To jsem poznal tehdy, když skrze mou manželku sděloval od času, kdy mi byla jako Eva přivedena, vše důležité. Jí první uvedl do vidění a mne až ve chvíli, kdy začala nahlas mluvit, co sama vidí. Učinil to moudře, aby si dokázala vzpomenout v tom pro ni nejtěžším čase, že se nepodřizuje mi, mé vlastní vůli, ale vůli Otce.
Přejeme tedy i Tobě Martino, aby jsi obdržela tak velké požehnání, jako naše ženy, když nebeský Otec chce, abychom jako jedno tělo plně porozuměli Jeho vůli. Naše manželky poznaly, že je to ten nejvíce milující Otec a stejný je v těchto vlastnostech i Syn, Pán Jehošua.
Pokud něčemu nerozumíš, budeme rádi, když se budeš i nadále ptát. Snad skrze naší mužskou logiku dostaneme moudrost, jak věci správně vysvětlit, aby to nebylo ke sváru, ale k pokoji a hlavně ke chvále a slávě Otce i Syna. Amen
Mirek a Igi.