První otázkou je, proč nejsem na youtube, nebo jiných video platformách? Druhou otázkou je, jak rozeznat velmi rychle, zda je ten, kdo má tyto kazatelské ambice, veden Božím duchem?
Proč netočím videa? Má to několik důvodů. Začnu tím, který mi odhaluje nebeský Otec svým duchem, když jsem už v minulosti byl některými vybízen k této formě, jak ukazovat druhým směr, aby nalezli svého bore, svého Stvořitele, יהוה JeHoVaH (jehovu) el, česky TOHO S NEJVYŠŠÍ AUTORITOU. A když jej naleznou, aby byli přivedeni po Jeho vyučení k Jehošuovi Kristu. (srovnej s Janem 6:43-46 a Jeremiášem 31:34)
Tehdy jsem byl veden k tomu, abych se zamyslel co je psáno:
„Přesto všichni neposlouchali dobrou zprávu. Izajáš totiž říká: יהוה Jehovo, kdo uvěřil v to, co od nás slyšel? Víra tedy následuje za slyšeným. Slyšené je zase prostřednictvím slova o Kristu. Přesto se ptám: Cožpak snad neslyšeli? Vždyť ve skutečnosti jejich zvuk se roznesl po celé zemi a jejich výroky do nejzazších konců obydlené země.“ (Římanům 10:16-18)
O Kristu toho bylo už řečeno tolik z různých přednášek a videí, že přidávat další mnohým nepomůže. Tito „kazatelé“ Božího slova už položili základ, přesto to mnohým neprospělo. Proč? Protože se tito „kazatelé“ snaží prosazovat svůj pohled na to co čtou v Písmu, ale nevedou posluchače k tomu, aby sami to Písmo zkoumali s prosbou k Otci, aby to byl On sám, kdo dá duchovní porozumění. Aby mohl být člověk správně poučen, potřebuje se nad textem zamyslet, co je mu sdělováno, jak to skutečně myslel ten, kdo jej nechal zapsat.
Tyto videa odvádí mysl člověka od podstaty zamilovat si Otcovo slovo s Jeho výkladem pod vedením Jeho ducha. Pokud je text v psané formě, lze o něm s modlitbou rozjímat a je možné se dotazovat, zda ten kdo píše, je Otcem veden, zda mu bude určitá myšlenka potvrzena. Vždyť jsme jen lidé, kteří se mohou mýlit. Je pro toto uvažování nějaká myšlenka v Písmu?:
„Bratři okamžitě v noci poslali Pavla i Silu do Beroje, a ti, když přišli, vešli do židovské synagógy. Ti zde smýšleli ušlechtileji než tamti v Tesalonice, neboť přijali slovo s největší dychtivostí mysli a denně pečlivě zkoumali Písma, zda je tomu tak. Proto se mnozí z nich stali věřícími a stejně i nemálo vážených řeckých žen a mužů.“ (Skutky apoštolů 17:10-12)
Proč se Berojští stali skutečnými věřícími? Zkoumali, zda je tomu tak. Mít možnost se vrátit k textu je tím nejlepším způsobem studia. Pokud bych promlouval k druhým svými slovy, pak by mohl někdo získat dojem, že chci upoutat na sebe pozornost, než jej přivádět k Otci tím, že mu ukazuji směr, kde je možné vidět, že se něco naplňuje. To je druhý důvod, proč toto nechci činit.
Ač toto nedělám, určitě ne vědomě, přesto je mi toto sem tam vyčítáno, že vztahuju na sebe pozornost, že potřebuji obecenstvo a podobně. Kdysi jsem ani nechtěl, abych psal pod svým občanským jménem, ale zase přišli výčitky, že se skrývám a něco tajím. Takže je velmi těžké se v této věci zavděčit. Na FB používám Igi Pop, jméno, které jsem obdržel skrze jednoho bratra pod inspirací, ale ne proto, abych se skrýval. Je to duchovní jméno, kterému velmi dobře rozumím.
Pokud se v mých textech objevuje moudrost a správné porozumění, pak už to nejsem já, kdo toto oznamuje, ale je to Otcův duch, který skrze mne promlouvá. Pak díky patří Jemu a Jehošuovi, protože jsem jako moudrý stavitel položil na Kristův základ něco z kamene, ze zlata, stříbra a drahých kamenů. A toto dílo bude vyzkoušeno skrze jakoby oheň, zda obstojí se prokáže. Dokud ten oheň nepřišel, je bez Otcova ducha, jeho vedení, těžké zjistit, zda nestavím spíše ze dřeva, sena, či slámy, které oheň dokáže spálit na úplný popel.
„Žádný člověk totiž nemůže položit jiný základ než ten, který je položen, jenž je Jehošua Kristus. A jestliže však někdo staví na ten základ zlato, stříbro, drahokamy, dříví, seno, slámu ze strniště, dílo každého vyjde najevo, neboť den je ukáže, protože bude zjeveno prostřednictvím ohně; a ohněm se prokáže, jakého druhu je dílo každého.“ (1. Korinťanům 3:11-13)
Třetí důvod je, že bych mohl nechtěně vytvářet další náboženský dům, kde se musí věřit všemu co sděluji. AŤ SE TO NIKDY NESTANE, protože pak bych vedl k Satanovi. Pokud má někdo touhu z článku udělat videa, pak ať to učiní, bránit mu nebudu, ale já toto skutečně podstupovat nechci sám od sebe. Měl by to učinit jen tehdy, pokud k tomu bude veden Otcovým duchem.
Ke druhé otázce: „Jak rozeznat kdo je veden Otcovým duchem?“ . K tomu z mé zkušenosti stačí asi 3. minuty. Pokud daný řečník nemá osobní vztah k Otci a nezmíní tam Jeho svaté jméno, aby posluchače upozornil, že jen činí vůli toho kdo jej stvořil a mluví jen o Ježíši a je jedno jak, pak nemá valný význam takové video sledovat. Když začíná modlitbou a nepromlouvá k Otci skrze jeho svaté jméno, protože jej nemá v úctě a je mu jedno, že je to hospodář, nebo jednooký severský bůžek Odin, pak je modlitba pronášena k otci lži, k Satanovi. Může být sebevíc prošpikována krásnými slovy a pronášena v Kristově jménu, přesto je to jen k chvále Satana a jeho padlým andělům, kteří se tak rádi proměňují v anděly světla. Je psáno:
„Co teď dělám, chci dělat stále, abych zbavil záminky ty, kteří chtějí nějakou záminku, aby byli pokládáni za rovné nám v úřadě, kterým se chlubí. Ti jsou totiž falešnými apoštoly, dělníky, kteří klamou a kteří se proměňují v Kristovy apoštoly. A není divu, neboť sám Satan se stále proměňuje v anděla světla. Není tudíž nic velikého, jestliže se jeho služebníci také stále proměňují ve služebníky spravedlnosti. Ale jejich konec bude podle jejich skutků. Znovu říkám: Ať si nikdo nemyslí, že jsem nerozumný. Jestliže si to přesto myslíte, přijměte mě, i když jako nerozumného, abych se také trochu pochlubil.“ (2. Korinťanům 11:12-16)
Sneste tedy i mne jako toho kdo je nerozumný, abych se trochu chlubil Otcovou nezaslouženou laskavostí, která mi byla dána a tak mohl ukázat směr, trochu zasít, trochu zalít, aby semeno Pravdy vzešlo ve vašich srdcích tím, že se sami necháte poučit nebeským Otcem. Ten kdo seje není nic, stejně jako ten kdo zalévá. Vždyť je to zapsáno:
„Co je tedy Apollos? Ano, co je Pavel? Služebníci, jejichž prostřednictvím jste se stali věřícími, právě jak Pán každému dopřál. Já jsem sázel, Apollos zaléval, ale Bůh působil vzrůst; takže ten, kdo sází, není nic, ani ten, kdo zalévá, ale Bůh, který působí vzrůst. Kdo tedy sází a kdo zalévá, jsou jedno, ale každý obdrží svou vlastní odměnu podle své vlastní namáhavé práce. Jsme totiž Boží spolupracovníci. Vy jste Boží obdělávané pole, Boží stavba. Podle Boží nezasloužené laskavosti, která mi byla dána, jsem jako moudrý vedoucí díla položil základ, ale staví na něm někdo jiný. Ale ať každý stále bdí, jak na něm staví.“ (1. Korinťanům 3:5-10)
Vždyť na jakém základu stavím? Na tom, jenž položil apoštol pro národy Pavel. O jaké stavbě je řeč?
„Jestliže něčí dílo, které na něm vystavěl, zůstane, obdrží odměnu; jestliže něčí dílo shoří, utrpí ztrátu, ale sám bude zachráněn; a přece, jestliže ano, bude to jako skrze oheň. Nevíte, že jste Boží chrám a že ve vás přebývá Boží duch? Jestliže někdo ničí Boží chrám, Bůh zničí jeho, neboť Boží chrám je svatý, a ten chrám jste vy.“ (1. Korinťanům 3:14-17)
Mnozí touží po odměně, ale nepřemýšlí nad tím, zda ve skutečnosti nestaví z hořlavých materiálů. Odměna ale patří těm, kdo staví z nehořlavých materiálů a zde se jedná o takové porozumění, které dává nebeský Otec. Neznamená to, že nemohou být zachráněni, ba naopak, ale jejich vlastní nauky jim shoří a oni nepřijdou na beránkovu svatbu. Stanou se součástí Velkého zástupu podle slibu ze Zjevení. Kdy budeme součástí Božího chrámu? Je psáno:
„A již nebudou vyučovat každý svého druha a každý svého bratra a říkat: Poznejte יהוה Jehovu!, neboť mě budou znát všichni od nejmenšího z nich až po největšího z nich, je יהוה Jehovův výrok. Odpustím totiž jejich provinění a na jejich hřích již nebudu vzpomínat.“ (Jeremiáš 31:34)
Čí je to výrok? Samotného יהוה JeHoVaH (jehovy) zástupů. Mohu tedy někoho poučovat, nebo mohu jen ukázat směr, zasít a zalít? Proto je i zde potvrzeno, že ten kdo mluví byť krásná slova o Kristu, musí být nejprve vyučen nebeským Otcem a ten kdo není, Otcovo jméno nikdy nepoužije, krom členů náboženského domu Svědkové Jehovovi, ale pro ně je to Pán a ne Otec a s Jeho jménem zachází neuctivě, protože v každé druhé větě jej zmiňují, jako by to byl jejich kamarád a ne Otec a skutečný bore, Stvořitel nebe a země. Jehova tam a Jehova sem.
Co vlastně nepoučený člověk nenaplňuje? Čteme to ve Zjevení 11. kapitole:
„A byl mi dán rákos podobný prutu, když řekl: Vstaň a změř Boží chrámovou svatyni a oltář a ty, kteří v ní uctívají.“ (Zjevení 11:1)
Vyučení samotným nebeským Otcem znamená, že dosáhneme na jednotný měřící rákos. Co to je zjistíme za chvilku.
Vím, že toto stále opakuji, ale co dále říká Pavel?:
„Ať nikdo nesvádí sám sebe: Jestliže si někdo mezi vámi myslí, že je moudrý v tomto systému věcí, ať se stane bláznem, aby se stal moudrým. Vždyť moudrost tohoto světa je u Boha pošetilostí, neboť je napsáno: Chytá moudré v jejich vlastní vychytralosti. A opět: יהוה Jehova ví, že uvažování moudrých jsou nicotná.“ (1. Korinťanům 3:18-20)
Být slavnými a nemít Otcovu moudrost, kým bychom byli? Raději budeme nicotní blázni, abychom stavěli jako ten, jemuž byla projevena nezasloužená milující laskavost, skrze moudrost, jenž sestupuje ze shora, než moudří tohoto světa. K čemu vedou mnohá videa, kde se promlouvá o Kristu?
„A tak jsem k vám nemohl mluvit jako k duchovním lidem, bratři, ale jako k tělesným lidem, jako k nemluvňatům v Kristu. Krmil jsem vás mlékem, ne něčím k jídlu, neboť jste ještě nebyli dost silní. Vskutku nejste dost silní ani nyní, neboť jste ještě tělesní. Poněvadž je totiž mezi vámi žárlivost a rozepře, nejste snad tělesní a nechodíte jako lidé? Když totiž jeden říká: Patřím Pavlovi, ale jiný říká: Já Apollovi, nejste prostě lidé?“ (1. Korinťanům 3:1-4)
Ano, vede to k moha sporům kde ti co takto promlouvají, se rádi oblékají do dresů, aby zdůraznili, do jakého náboženského hnutí, domu, či sekty patří. Je těžké k nim mluvit jako k duchovním lidem. Máme se chlubit lidmi? Nějakými počty, kdo tak a tak uvěřil?
„Ať se tudíž nikdo nechlubí lidmi; vždyť všechno patří vám, ať Pavel nebo Apollos nebo Kéfas nebo svět nebo život nebo smrt nebo věci nynější nebo věci budoucí, všechno patří vám; vy zase patříte Kristu; Kristus zase patří Bohu.“ (1. Korinťanům 3:21-23)
Kéž je to nebeský Otec, kdo nás vyučuje abychom dosáhli na Kristovu mysl, protože je psáno opět Pavlem:
„O těchto věcech také mluvíme, ne slovy, jež vyučuje lidská moudrost, ale těmi, jež vyučuje duch, když spojujeme duchovní záležitosti s duchovními slovy. Ale hmotný člověk nepřijímá věci Božího ducha, neboť jsou pro něj pošetilostí; a nemůže je poznat, protože jsou zkoumány duchovně. Duchovní člověk však zkoumá skutečně všechno, ale sám není zkoumán žádným člověkem. Vždyť kdo poznal יהוה Jehovovu mysl, aby ho poučoval? Ale my máme Kristovu mysl.“ (1. Korinťanům 2:13-16)
Pokoj vám všem Váš bratr Igi