O čem je DOBRÁ ZPRÁVA? Proč má být oznámena celému světu? Jak musíme sami hledat nejprve PRÁVO a SPRAVEDLNOST a zájmy BOŽÍHO KRÁLOVSTVÍ, aby nám mohlo být vše ostatní přidáno? (ČÁST PRVNÍ)

Tyto otázky jsou důležité pro porozumění dnešních dní víc, než nějaké konkrétní datum. Pokud nebude DOBRÁ ZPRÁVA oznámena celému světu, pak nemůže přijít konec tohoto zkaženého světa. Proto se chci zaměřit právě na tyto myšlenky, abychom DOBROU ZPRÁVU skutečně uměli vysvětlit.

Díky Satanovu vlivu udělali lidé od smrti Krista z DOBRÉ ZPRÁVY vše, jen ne to, aby to byla BLAHÁ ZVĚST. I já sám jsem určitým způsobem k tomuto stavu přispěl tím, že jsem nekladl větší důraz na to DOBRÉ, co nám změna přinese. Pokud čteme Evangelia pozorně, tak zjišťujeme co lidi v Jehošuově době sužovalo a můžeme říci, že to samé trápí mnoho lidí do dnešních dnů.

„Když viděl zástupy, bylo mu jich líto, protože byli sedření a byli zmítáni sem a tam jako ovce bez pastýře.“ (Matouš 9:36)

Stejně jako tenkrát tak i dnes, byla vidět krize mezi vůdci lidu. Ti co panovali, tak panovali bez LÁSKY AGAPE, bez empatie a jen a jen pro svůj vlastní prospěch. Dá se to nazvat krizí řízení společnosti. Stejné je to i dnes, protože za vládci stojí vždy různé vlivové skupiny, které nehledají PRÁVO a SPRAVEDLNOST, ale jen vlastní výhody. Společnost byla vždy nemocná tím, že nemocná byla samotná hlava a jak se říká: „Ryba smrdí od hlavy.“.

První DOBROU ZPRÁVOU je, že toto bude změněno. Další problémem byly nemoci, které způsobovaly osobní trápení v životech mnohých.

„Tehdy k němu přistoupily velké zástupy a měly s sebou lidi, kteří byli chromí, zmrzačení, slepí, němí a mnozí jinak postižení, a takřka mu je házeli k nohám, a on je léčil;“ (Matouš 15:30)

Jak vidíme z výše uvedeného výroku, toužil Jehošua po tom, aby se zástup cítil v jeho přítomnosti dobře a než k nim promluvil, tak je léčil. Pokud by dnes procházel viditelně krajinou, také by mu zástupy nosily k nohám své nemocné, aby je uzdravil. Má Boží království toto v plánu?

„A žádný usedlík neřekne: Jsem nemocný. Lidu, který bydlí v té zemi, bude prominuto jeho provinění.“ (Izaiáš 33:24)

Druhou částí DOBRÉ ZPRÁVY je, že nemoci budou navždy odstraněny.

Když byl Mojžíš dosazen jako vůdce lidu, dostal toto ujištění:

„A na druhé straně, jakože žiji, celá země bude naplněna Jehovovou slávou.“ (Numeri/4. kniha Mojžíšova 14:21)

Kdy se to stalo v malém? Bylo to v den zasvěcení Božího chrámu Šalamounem v roce 1006 př.n.l.

„A dále řekl: Ó Jehovo, Bože Izraele, v nebesích ani na zemi není žádný Bůh jako ty, který dodržuješ smlouvu a milující laskavost vůči svým sluhům, kteří před tebou chodí s celým svým srdcem;  ty, který jsi vůči mému otci, svému sluhovi Davidovi, dodržel to, co jsi mu slíbil, takže jsi učinil slib svými ústy a svou vlastní rukou jsi provedl splnění jako tento den. A nyní, Jehovo, Bože Izraele, dodrž vůči svému sluhovi, mému otci Davidovi, to, co jsi mu slíbil, když jsi řekl: Z tvých nebude odříznut muž z místa přede mnou, že by neseděl na izraelském trůně, pokud jen budou tvoji synové dbát o svou cestu tím, že budou chodit v mém zákoně, právě jak jsi přede mnou chodil ty.“ (2. Paralipomenom 6:14-16)

Šalamoun vládl v době, kdy mír a hojnost pokoje naplnila celou zemi Izraelskou a nebyla vyrušována válkou do doby, než na jeho trůn nastoupil jeho syn Rehoboam. Ani samotná moudrost, kterou Šalamoun obdržel nezajistila, že by plně naslouchal zákonu Mojžíše, takže jej vlastní srdce svedlo, aby začal stavět výšiny, odporné věci pro své cizozemské manželky.

Co je to Jehovova sláva? Ta je ukryta v tomto svatém jménu. Proč? Protože jméno nebeského Otce znamená: „PŮSOBÍ, ABY SE STALO„. Byl to tedy samotný Otec, kdo dal mír za Šalamounovy vlády, ale ten nepřetrval. Mír je základem pro rozvoj společnosti. Proto až usedne na trůn Jehošua, který je označen jak bůh pokoje. Zde musíme slovu bůh rozumět tak, že se nejedná o synonymum k slovu STVOŘITEL, ale význam mluví o AUTORITĚ NAD NĚKÝM, zde nad lidstvem, které bude žít v Božím království. Tak v tomto království se už nikdo nebude učit válce:

„A jistě vykoná soud mezi mnoha lidmi a urovná záležitosti vzhledem k dalekým mocným národům. A budou muset překovat své meče v radlice a svá kopí v zahradnické nůžky. Nepozdvihnou meč, národ proti národu, ani se již nebudou učit válce.“ (Micheáš 4:3)

Bude panovat POKOJ, bude panovat MÍR po celé obydlené zemi, protože sám JeHoVaH to způsobí! Toto je třetí část DOBRÉ ZPRÁVY.

To, co velmi sužovalo lid v době fyzického působení Krista na zemi, tak tím byl hlad. Dnes to platí také, asi jedna třetina lidstva nemá dostatek. Je to proto, že by planeta Země nebyla schopna uživit 8 miliard lidí? Ne. Jen 50% produkce se spotřebovává ve Spojených státech a nejde jen o potraviny. Přesto v USA hladoví lidé. Aby k takovému plýtvání nedocházelo, je potřeba změnit celou společnost, její smýšlení.

Satan a jeho poslušné ovce se rozhodli společně, že raději vyvraždí 90% lidstva jen proto, aby nemusel Satan přiznat, že jeho způsob vlády je ničemný. Co jej usvědčuje jsou jeho skutky. Kristus ukázal dvakrát, tak je to v Písmu, že nasytit lidi dokáže nebeský Otec například několika rybkami a 7 chleby.

„V těch dnech, když tam byl opět velký zástup a neměli nic k jídlu, povolal učedníky a řekl jim: Je mi líto zástupu, protože zůstávají v mé blízkosti již tři dny a nemají nic k jídlu; a kdybych je poslal domů hladové, na cestě se vyčerpají. Někteří z nich jsou opravdu zdaleka. Jeho učedníci mu však odpověděli: Odkud někdo tady na odloučeném místě bude schopen tyto lidi nasytit chleby? Přesto se jich dále ptal: Kolik chlebů máte? Řekli: Sedm.  A dal zástupu pokyn, aby spočinuli na zemi, vzal sedm chlebů, vzdal díky, rozlamoval je a dával svým učedníkům, aby podávali, a oni je podávali zástupu.  Měli také několik rybek; a když je požehnal, řekl jim, aby je také podávali. Jedli tedy a nasytili se, a sebrali přebytky úlomků, sedm plných košů na potraviny. A přece tam bylo kolem čtyř tisíc lidí. Nakonec je poslal pryč.„ (Marek 8:1-9)

Satan potřebuje pro své ovládání vytvářet nedostatek. Jehošua bude mít díky Otci možnost zajistit nadbytek. Je to DOBRÁ ZPRÁVA? Já věřím že ano a je to čtvrtý díl, čtvrtá část toho, co můžeme oznámit, že se toto chystá.

Abychom byli účastníky těchto podivuhodných věcí, musíme přijmout cestu, kterou nám Jehošua ukázal svým životem. Jeden z nejdůležitějších výroků, který ve svém kázání pronesl se přehlíží, protože ti co vyučují, nebyli k vyučování KRISTEM POVOLÁNI. Jejich bohem je totiž jejich břicho a jejich cílem není sloužit, ALE ABY JIM BYLO SLOUŽENO.

Co tedy Jehošua oznamuje?

„Nikdo ke mně nemůže přijít, pokud ho nepřitáhne Otec, který mě poslal; a chci ho vzkřísit v posledním dnu. V Prorocích je napsáno: A všichni budou vyučováni Bohem JeHoVaH. Každý, kdo slyšel od Otce a naučil se, přichází ke mně.“ (Jan 6:44,45)

Velmi zajímavá byla reakce na toto jeho učení:

„Je to duch, který je životodárný; tělo není vůbec k užitku. Výroky, které jsem k vám mluvil, jsou duch a jsou život. Ale někteří z vás nevěří. Jehošua totiž od počátku věděl, kteří jsou nevěřící, a kdo je ten, jenž ho zradí. Řekl tedy dále: Proto jsem vám řekl: Nikdo nemůže přijít ke mně, pokud mu to není dáno Otcem. Kvůli tomu mnozí z jeho učedníků odešli k věcem za sebou a již s ním nechodili.“ (Jan 6:63-66)

A opět se ta situace opakuje. Nikdo se nechce nechat poučit samotným nebeským Otcem. A jak na ta slova zareagovali apoštolové?

„Proto Ježíš řekl dvanácti: Nechcete snad také jít? Šimon Petr mu odpověděl: Pane, ke komu odejdeme? Máš výroky věčného života, a my jsme uvěřili a poznali, že jsi Boží Svatý.“ (Jan 6:67-69)

Je pak divné, že těch co skutečně hledají a nalézají je tak málo? Oni Krista viděli a my jej nevidíme, takže abychom jej poslouchali, musí to být náš nebeský Otec, komu musíme dovolit, aby nás sám vyučil a poté nás přivedl ke Kristu.

Stalo by se něco jiného, pokud by byl někdo z nás nějakou mediální hvězdou? Slavným kazatelem? Určitě ne. Ten skutečný UČITEL, ten jen ukazuje směr, jak vše zkoumat, po všem pátrat a toho dobrého se přidržet. Přesně jak to vysvětluje apoštol Pavel:

„A tak jsem k vám nemohl mluvit jako k duchovním lidem, bratři, ale jako k tělesným lidem, jako k nemluvňatům v Kristu. Krmil jsem vás mlékem, ne něčím k jídlu, neboť jste ještě nebyli dost silní. Vskutku nejste dost silní ani nyní, neboť jste ještě tělesní. Poněvadž je totiž mezi vámi žárlivost a rozepře, nejste snad tělesní a nechodíte jako lidé? “ (1.Kor. 3:1-3)

K mnohým je těžké promlouvat duchovně, protože i oni mají stále nějaké rozepře:

„Když totiž jeden říká: Patřím Pavlovi, ale jiný říká: Já Apollovi, nejste prostě lidé? “ (1.Kor. 3:4)

Dnes nikdo neříká, že patří Apollovi, či Pavlovi. Ne, dnes říkají: „Já jsem katolík, já evangelík, já svědek Jehovův, já Adventista sedmého dne.“. Co vzniká? Spor. Proč? Protože jsou to lidé, kteří podlehli učením a dogmatům lidí a ti panují nad jejich vírou.

Jak smutná je to podívaná, kdy všichni mají tu jedinou „Pravdu“ a přitom hned na počátku klopýtli, protože nechtěli naslouchat Kristu, jeho dobré zprávě o tom, že nebeský Otec splní to co slíbil v Jeremiáši 31:31-34, když jim říká: “ V Prorocích je napsáno: A všichni budou vyučováni Bohem Jehovou. Každý, kdo slyšel od Otce a naučil se, přichází ke mně. „.

„Co je tedy Apollos? Ano, co je Pavel? Služebníci, jejichž prostřednictvím jste se stali věřícími, právě jak Pán každému dopřál. “ (1.Kor. 3:5)

Takže čím měli být sbory? Měli být těmi, kdo oznámí, že Jehošua přišel na zem, aby vykoupil lidstvo a abychom naslouchali jeho výrokům a Otce se dotazovali na jejich význam a na význam všeho ostatního, abychom byli plně vyučeni. Měl Pavel v tomto ohledu stejné porozumění?

„Já jsem sázel, Apollos zaléval, ale Bůh (Otec) působil vzrůst; takže ten, kdo sází, není nic, ani ten, kdo zalévá, ale Bůh, který působí vzrůst.“ (1.Kor. 3:6,7)

A jak to Pavel podpořil? Když napsal Timoteovi toto:

„Celé Písmo je inspirováno Bohem a prospěšné k vyučování, ke kárání, k urovnávání věcí, k ukázňování ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl zcela způsobilý, úplně vyzbrojený pro každé dobré dílo“ (2. Timoteovi 3:16,17)

Mohl Pavel mluvit k bratrům jako k duchovním lidem? Ne, nemohl, protože nedovolili Otci, aby jím byli plně vyučeni. Jak se má nechat člověk napravit, pokud nezkoumá v celém Písmu, pokud si určité texty vykládá tak, aby jemu ladily a lechtaly mu uši, protože i to Pavel říká:

„Slavnostně ti ukládám před Bohem a Kristem Jehošuou, který je určen, aby soudil živé a mrtvé, a při jeho zjevení a jeho království: Kaž slovo, naléhavě se toho drž v příznivém období, v období obtížném, kárej, napomínej, vybízej, se vší shovívavostí a uměním vyučovat. Nastane totiž časové období, kdy nesnesou zdravé učení, ale budou si shromažďovat učitele ve shodě se svými vlastními žádostmi, aby jim lechtali uši; a odvrátí uši od pravdy, zatímco se obrátí k falešným historkám.“ (2.Timoteovi 4:1-5)

Jaké že si to shromáždili učitele, své svaté? Takové, co z Písma udělali hi-story. AHOJ PŘÍBĚHY. Abychom nebyli jako oni, musíme se BRODIT PÍSMEM SEM A TAM, sledovat dění kolem nás a dotazovat se nebeského Otce, jaká je Jeho přijatelná Boží vůle.

Pokud vám dává tento článek smysl, přesto se obraťme k Otci, JeHoVaH Bohu, aby to byl On, kdo vám potvrdí, že má slova jsou v souladu s Jeho Duchem, s Jeho myšlenkami v Kristově jménu. Jsem člověk, který se může mýlit.

Kéž máme Otcův a Kristův pokoj.

Váš bratr Igi.

Nevypsal jsem všechny dílky DOBRÉ ZPRÁVY, abyste mohli v komentářích sami napsat co vy vidíte, jako další střípky do mozaiky.